Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 22.11.2019 14:44

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
22-08-2008  Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Marek Polák, Anna Poláková

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes jsme pro vás připravili rozhovor s Ondřejem Caklem ze sdružení Tolerance a občanská společnost a s Ondřejem Stránským ze Sdružení osvobozených politických vězňů. Pozveme vás také na pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu a na soutěž Romský talent. Nebudou chybět naše zprávy a pěkná muzika.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Proti nepovolenému setkání pravicových extremistů v Hradci Králové měli policisté zakročit
Proti nepovolenému setkání pravicových extremistů v Hradci Králové měli policisté zakročit. To si myslí lidé ze sdružení Tolerance a občanská společnost, kteří navíc uvedli, že sraz pravicových extremistů je pokusem Dělnické strany obejít zákon. Marie Vrábelová se zeptala Ondřeje Cakla ze sdružení Tolerance, co ví o Dělnické straně.

Krajně pravicová Dělnická strana uspořádala 16. srpna nepovolené shromáždění v centru Hradce Králové. Téměř tři stovky sympatizantů včetně slovenských a německých účastníků se sešly na Ulrichově náměstí (Foto: ČTK) „Je to strana, která vznikla v roce 2003, na jejich demonstrace posledních pár měsíců chodilo maximálně vždy 8 až 20 lidí, zhruba někdy v březnu nebo dubnu začali mít kontakty na neonacistickou scénu. První velkou demonstraci udělali na 1. máje, to už se jich sešlo přes 500, a nyní udělali tuto demonstraci společně s neonacisty, protože oproti minulým akcím se rozhodli tam udělat i koncert neonacistických kapel, takže je to tak, že v současné době jsou ti lidé z Dělnické strany napojeni na neonacisty a dokonce v některých regionech zástupci Dělnické strany jsou vyloženě neonacisté.“

Je to ale legální strana, myslíte si, že by měla být zakázána, když se takto propojila?

„Jsem přesvědčen o tom, že by ministerstvo vnitra mělo zahájit řízení o tom, co jsou ve skutečnosti zač, protože u této strany oni s největší pravděpodobností si budou dávat pozor, co zveřejňují, ale personálně jsou napojeni na lidi, kteří se v minulosti dopouštěli trestné činnosti.“

Když je nahlášeno takové shromáždění, nemělo by se prověřovat, kdo za tím stojí?

Ondřej Cakl (Foto: Jana Šustová) „Já jsem přesvědčený, že policie, která tyto skupiny sleduje, ví moc dobře, co jsou zač. Ona z pozice své práce, své činnosti, by měla informovat to město. Město by mělo zkrátka nějakým způsobem reagovat, ale vzhledem k tomu, že jsou legální politická strana, tak všechna ta jejich shromáždění do budoucna bude obtížné nějakým způsobem dopředu zrušit, spíš to je nereálné. Vždy se bude muset čekat až na místě, až se tam sjedou a budou tam mít ty projevy a pak ten úředník společně s někým, kdo to dlouhodobě sleduje, protože Česká republika nemá v současné době soudního znalce na projevy pravicového extremismu, tak s někým, kdo tomu jakoby rozumí, řekne, že toto už je v rozporu se zákonem a pak to shromáždění na místě rozpustí.“

V Hradci došlo k tomu, že by mohlo být to shromáždění rozpuštěné, je to tak?

„Já jsem přesvědčený, že tam bylo několik naplněných kroků k tomu, aby ten úředník řekl, že to shromáždění bylo neohlášené a vzhledem k tomu, že se dali na pochod, tak měli vyzvat megafonem, že to je neohlášené shromáždění, kde existuje podezření, že jsou tam neonacisté. A jakmile začali nějakým způsobem vystupovat a dokonce někteří ti řečníci, nebo minimálně jeden měl antisemitský projev, tak to shromáždění měli rozpustit. Neudělali to, vůbec s nimi nemluvili a přesvědčovali novináře, že jsou připravení, že proti tomu zasáhnou, ale podle informací, co jsem viděl potom z médií, existovala dohoda, že se nezasáhne.“

Takováto shromáždění se opakují dost často v poslední době, města tvrdí, že jsou bezbranná. Neměl by na ně někdo apelovat, nějaké sdružení, nemělo by to být pod větší kontrolou? Je to možné?

„My jsme v posledních několika letech přestali dávat trestní oznámení na úředníky, nebo respektive na policisty, kteří nezasahují podle zákona a protože už to neděláme, tak oni vědí, že maximálně si někdo bude stěžovat v médiích, ale že nebudou mít kvůli tomu nějaké popotahování skrze nějaké kontrolní mechanismy těch státních orgánů. A teď zvažujeme, že podáme trestní oznámení na ně, protože to nikam nevede. Oni se vždy vymlouvají, že nemohli, a když něco rozpustí, tak pak to udělají špatně, neudělají to podle zákona a soud potom řekne, že to zakázali v rozporu se zákonem a prezident musí dát těmto lidem milost. Oni mají možnost to potom zakázat, když jsou tam nějaké projevy, ale pro ně je lepší nic neudělat, nechat to být, protože to je pro ně menší problém do budoucna.“

Co myslíte, co by společnost mohla třeba udělat? Je možné něco udělat?

„Česká společnost je laxní, ona přece sleduje noviny jako kdokoliv jiný, česká média o těchto problémech informují hodně, tady není problém v tom, že by o tom česká společnost nevěděla, ví o tom velmi dobře a sleduje to. Všechny televizní štáby tam byli, většina médií o tom psala, informovala o tom dopředu a nic se v české společnosti neděje, ani to, že by třeba kritizovala ty úředníky. Nic.“

Proč se takto shromažďují poslední dobou? Myslíte si, že sílí jejich moc, nebo že jsou lépe organizováni? Kam vlastně by se chtěli dostat?

„Chtějí kandidovat v krajských volbách a sami na tom shromáždění řekli, že hodlají kandidovat, a obcházeli tam s kasičkou na příspěvky na předvolební kampaň a skončilo to tak, že postavili 200 kandidátů. Tato strana má 200 kandidátů ve všech krajích a budou kandidovat pod hlavičkou Dělnické strany. Myslím, že bude mít i jednoho kandidáta do senátu. Nebezpečí je to, že tady vzniká politická strana, která je spojena s militantními neonacisty, v tom je nebezpečí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
S Ondřejem Caklem o neonacismu
Hradecká policie i radnice tvrdí, že k zásahu proti příznivcům Dělnické strany nebyl důvod. V rozporu s tvrzením policie je však několik slovních i fyzických napadení novinářů a útok na aktivistu Ondřeje Cakla, který čelil kopancům a plivancům. O pomoc marně prosil přihlížejícího člena antikonfliktního týmu, ale naštěstí kolem šel štáb televize, který mu pomohl. Marie Vrábelová měla pro aktivistu Cakla ještě další otázky.

Krajně pravicová Dělnická strana uspořádala 16. srpna nepovolené shromáždění v centru Hradce Králové. Téměř tři stovky sympatizantů včetně slovenských a německých účastníků se sešly na Ulrichově náměstí (Foto: ČTK) Je to i v jiných státech, nebo jen u nás?

„Je to ve většině státech Evropy, ale co se týká slovanských zemí, teď nemyslím Rusko, to je výjimečné, tak jsme zemí, kde je teď vyloženě neonacistická strana, která spolupracuje s německými neonacisty a tam si myslím, že jsme výjimeční.“

Myslíte si, že vláda je opatrná a nechce porušovat principy demokracie? Nebo si myslíte, že se ta strana dá zrušit na základě nějakých dokumentů, nějakých důkazů?

„Nepamatuji si od roku 1989, že by se nějaká strana zakázala v tom slova smyslu, že by se prokazovalo, že se dopustili nějaké trestné činnosti, nebo že říkají určité věci, nebo jestli ti členové jsou aktivními neonacisty a dopouštějí se trestné činnosti. Rušili se politické strany, protože neodevzdaly účetní uzávěrku, nebo že pravidelně neodevzdávaly to, co jim ukládá zákon a republikáni měli na mále, ale už byli v parlamentu, tak přesto, že jejich projevy byly rasistické a páchali trestnou činnost, tak proti nim nebylo nikdy zahájeno takovéto řízení. A potom tady existoval Národně-sociální blok pravá alternativa a ti měli problémy s ministerstvem vnitra, ale nakonec ta strana skončila tím, že uvnitř se to pohádalo a oni neodevzdávali ty účetní uzávěrky, tak proto ta strana zanikla. Ale to je jednalo o neonacisty podobného ražení, jako teď demonstrovali.“

Co ty strany chtějí, co je jejich vize do budoucnosti? Jaký chtějí stát?

„Chtějí stát, kde budou preferovat jenom Čechy a vzhledem k tomu, že to myšlení je postavené na tom, že Čech je člověk české krve, oni to budou mít postaveno na krvi, takže Romové, Židé, lidé, kteří jsou ze smíšených manželství s někým z Afriky, tak to nebudou Češi a oni budou chtít je s největší pravděpodobností poslat tam, kde jsou jejich kořeny.“

Takže se jedná o Čechy, ale nejedná se vyloženě o menšiny?

„Oni vlastně demonstrovali v současné době v Brně proti pochodu homosexuálů a lesbiček, tak oni samotní tam vlastně taky asistovali jako ti, kteří proti tomu vystupují a narušují to. Tzn., jsem přesvědčený o tom, že to řízení toho ministerstva vnitra by mělo začít co nejrychleji, ale myslím si, že budou kandidovat, že ta strana nebude zrušená do těchto voleb.“

Mohou některá sdružení u nás napomoci k tomu, aby se tyto srazy nekonaly?

„Vystoupit můžou, ale zakazovat a rozpouštět to bude úředník v místě, kde to shromáždění probíhá, anebo policista.“

A mohou tedy apelovat na ty orgány, aby změnily ta stanoviska?

„Apelovat můžou, z minulosti jsou zkušenosti s tím, že většinou ty úřady na to nereagují a ty akce podobného charakteru probíhají a naopak potom zpětně úřady mluví o tom, jak to všechno dobře zvládly.“

Mají tyto skupiny nějakého tichého společníka ve vládě, nebo v jiných stranách?

„Myslím, že ne. Jsou osamocené a nemají.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Co hrozí od současných neonacistů?
V projevech extremistů údajně podle záznamů zazněly nacionalistické a neonacistické myšlenky. Informoval o tom předseda Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých Oldřich Stránský. Marie Vrábelová se bývalého vězně z židovských transportů za druhé světové války a období fašistické vlády zeptala, co hrozí od současných neonacistů.

Účastník nepovoleného shromáždění v centru Hradce Králové (Foto: ČTK) „Já myslím, že ta hrozba je v tom, že by se mohlo opakovat to, co jsme prožili my. Ale my, kteří jsme to prožili, si myslíme, že už se nebude opakovat totéž, co jsme prožili my. Bude to samozřejmě něco jiného a nemusí to být vůbec zaměřeno na Židy, může to být zaměřeno na nějaké jiné národnostní skupiny, ale každopádně to bude nějaké znásilňování určitého druhu nebo určité skupiny obyvatel.“

Jaká byla tehdy atmosféra mezi lidmi vůči Židům, vůči jiným lidem a jaká je atmosféra teď, kdybyste to srovnal?

„Byli lidé, kteří samozřejmě byli proti Židům, byli zas lidé, kteří Židům pomáhali, takže absolutně nelze generalizovat, nelze říct: národ byl takový nebo onaký. Mám kamaráda, který také jako Žid musel jít do transportu, měli nějaký nábytek atd., který přenechali sousedovi s tím, že až se vrátí, tak to dostanou zpátky. Když se vrátil, tak mu ten soused řekl, že už si na ten nábytek zvykl a že už mu nic zpátky nedá. Ale na druhé straně byli lidé, třeba já konkrétně, když jsem se vrátil, tak jsem dostal vše, co moji rodiče tam uložili, včetně jídelního servisu, včetně alba fotografií atd.“

Jak by jste hodnotil postoj naší společnosti vůči těmto shromážděním neonacistických skupin a jejich medializaci?

Oldřich Stránský v oděvu osvětimského vězně (Foto: Jana Šustová) „Já myslím, že ta medializace teď hodně pokročila a já to vítám, protože to k tomu pomáhá. Ale že se vracím opět k historii, ve školách je učebnice dějepisu, ve které je třeba o holocaustu jeden malý odstaveček, takže to je absolutně nedostatečné a samozřejmě to nic nezanechává. Já můžu říct zase jednu zkušenost vlastní, protože 1. května jsme byli v Auschwitzu a Birkenau a tam bylo ohromné setkání, byli to většinou lidé, kteří už nebyli přímo účastni těchto protižidovských akcí, ale byli tam studenti ve věku kolem 18ti let a já jsem jim vyprávěl o tom, co jsme prožili, mohl jsem jim tam na Auschwitzu ukázat, kde co bylo a musím říct, že je to tak zaujalo, že jsem byl sám překvapen, jak se k tomu postavili. A já jsem dokonce z toho byl dojatý.“

Jak byste hodnotil situaci Romů v naší společnosti? Máte pocit, že roste averze vůči nim?

„Já si myslím, že to je špatně, protože ti Romové nemůžou za to, v jakém jsou stavu, ta společnost je takto vychovala, ne vždy se jich nestranila a určitě je potřeba tomu věnovat velkou pozornost. A nějakou takovou teorii, kterou teď ti naši noví neonacisté hlásají: vystěhujte Romy na Madagaskar, to jsem zažil já jako 18-ti letý chlapec, že pošleme Židy na Madagaskar, potom se to změnilo a že půjdou do Šanghaje, udělali se soupisy, a z toho došlo k jednomu transportu a stejně to zkrachovalo. Takže to není řešení, já myslím, že volný pohyb obyvatel je nutné zachovat, jestliže se někomu nelíbí v této zemi, nechť se přestěhuje do jiné země, ale nesmí to být z toho důvodu, že mu to přikážeme, že musí dokonce za trest, že se řekne, aby šel jinam. A myslím, že základní lidská práva to také nepřipouští.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje koncepci, která by dala městům návod, jak pomoci obyvatelům sociálně vyloučených oblastí. Chce, aby peníze získaly obce, které připraví ucelený program. Především je třeba, aby se města při sociálním začleňování Romů zabývala zároveň jejich vzděláváním, zaměstnáváním i bydlením. Ministerstvo školství plánuje, jak romským dětem umožnit dosažení vyššího vzdělání. Zástupci jednotlivých resortů se shodli, že je potřeba prohloubit meziresortní spolupráci.

Do zlepšení kvality života v romských osadách na Slovensku by bylo zapotřebí investovat několik miliard korun. Nejdůležitější je zkvalitnění vzdělání, protože jen to může zlepšit možnosti zaměstnat Romy. Podle ekonomů na Slovensku začíná být nedostatek pracovních sil a zároveň se vyplácí miliardy na podporách pro nezaměstnané. Chybí více peněz a jasná představa, jak romským osadám dlouhodobě pomoct.

Menšiny z celého světa představí v parku pražských Vysočan přehlídku svých kultur. Návštěvníci čtvrtého ročníku multikulturního festivalu Etnofest se mohou těšit tuto sobotu na bohatý hudební, taneční a divadelní program. Každá národnost má k dispozici samostatný stan, kde bude nabízet své výrobky a nebude chybět ani ochutnávka netradičních lahůdek. Nezapomnělo se ani na děti, které si ve výtvarných dílnách mohou vyrobit africké masky.

Ve francouzských Lurdech začala pouť Romů. Zhruba 40 tisíc příslušníků tohoto etnika se přišlo modlit k Panně Marii. Jak uvádí jeden z organizátorů, je třeba ukázat romské etnikum také v jiném světle, než v jakém jej vidí většinová společnost.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Člověk v tísni představil výsledky projektu POLIS
Tento týden se v Praze sešli odborníci na problematiku míst, která víc než Českou republiku připomínají obrázky ze třetího světa. Snahy o odstraňování těchto ghett ale ze strany úřadů trpí roztříštěností a krátkozrakými řešeními. Marek Polák pozval k mikrofonu organizátora akce Karla Nováka, ředitele Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni. Organizace během programu představila výsledky projektu POLIS.

„Program Polis byl projekt, který realizovala naše organizace v rámci podpory programu Equal. Základním cílem toho našeho projektu bylo vytvořit komplexní integrační přístup na lokální úrovni pro sociálně vyloučené osoby, především pro osoby, které žijí v sociálně vyloučených enklávách. Závěrečná konference měla za cíl ty naše zkušenosti představit a současně iniciovat i koordinaci na národní úrovni, protože, jak jsem řekl, ten projekt Polis měl lokální ambice a snažili jsme se koordinovat ty věci na úrovni města a obce. Samozřejmě cítíme i tu potřebu a absenci dostatečné koordinace na úrovní národní, tzn. na úrovni resortů, na úrovni různých koncepcí, které se snaží problém sociálního vyloučení formulovat a navrhovat nějaké řešení. Takže tato konference byla příležitostí, dali jsme prostor některých resortům, které vytvářejí nějaké nové koncepce, či revidují své starší koncepce, aby se sešli, mohli ty koncepce představit, aby je mohli nějakým způsobem porovnat, aby účastníkům mohli odpovědět nějaké otázky, aby byli konfrontováni s dotazy typu – jakým způsobem chcete toto realizovat, jakým způsobem opravdu toto pomůže situaci, co z toho budou mít obce, co z toho budou mít ti lidé, jakým způsobem budete mezi sebou komunikovat – takové otázky na tom semináři zaznívaly.“

Jaké byly odpovědi na tyto otázky?

„Dá se to asi celkově shrnout, že ty koncepce jednotlivých resortů nebyly v žádném rozporu, a ani při žádné debatě se neukázalo, že by nějaké rozpory měly v budoucnu nastat. Já se domnívám, že je dobře, že existuje takový resortní pohled, kdy každý resort řeší nějakou oblast. Ve chvíli, kdy ty koncepce nejsou v rozporu, tak je asi šance, že mohou být nějakým způsobem koordinované. Já osobně věřím tomu, že ty osoby, které se účastnily toho semináře jako zástupci jednotlivých resortů, jsou dostatečně otevřené, aby tu koordinaci chtěly, ale samozřejmě tady nikdo nezaručí, jakým způsobem to bude opravdu fungovat.“

Ten se seminář byl určen konkrétně pro koho?

„My jsme se snažili aktivně pozvat zástupce jak neziskových organizací, tak relevantních odborů dalších resortů, o kterých jsme si mysleli, že se nějakým způsobem té tématice věnují a mohou něco té diskusi přinést. Snažili jsme se o co největší spektrum lidí, kteří se nějakým způsobem na tom začleňování podílejí nebo mohou podílet. Teď nedávno se mě ptali, jestli by neměl být jeden úřad, který by se zabýval sociálním začleňováním. Já si myslím, že ne, protože sociální začleňování by mělo být ve všech oblastech života, tedy každá relevantní instituce by měla mít vztah k tomu, jakým způsobem to dělat. Mě vlastně čím dál víc vadí, že když je nějaká konference o sociálním začleňování, tak rovnou, aniž by to bylo v názvu, tak se mluví o tom, že se jedná o Romy, o začleňování Romů. Já si myslím, že to není dobré jednak vůči těm Romům obecně, ale hlavně se mi zdá, že se dnes rozšiřuje spektrum lidí, kteří se do sociálního vyloučení dostávají. Tak to velmi zužuje prostor debaty, kdo všechno má být sociálně začleňován, koho se týkají ty diskriminační a segregační procesy. Rozevírají se nůžky mezi bohatými a chudými, je to vidět, lidé se dostávají do situacích podobných v jakých byli před 5ti lety opravdu z 90ti procent chudí Romové. Ale myslím si, že skupina lidí, kteří se ocitli v sociálním vyloučení, je velká a třeba hodně málo se mluví o lidech s různými mentálními postiženími, kteří propadají různými síty sociálních služeb, zdravotnictví, ocitají se na ulici a vlastně nikdo ty jejich zájmy nehájí. Připadá mi, že zužovat sociální začleňování na jednu skupinu lidí je opět další nezodpovědné lhaní do kapsy a vytváření pocitu, že jsme rovnostářská bohatá společnost. Nejsme a duchovně už vůbec ne.“

Čím myslíte, že to je, že když se řekne sociálně slabá rodina, tak hned každého napadne romská rodina?

„Každá společnost si tvoří stereotyp, tak tady tento stereotyp byl vytvořen vůči Romům, ona to je do určité míry pravda, já si uvědomuji, že určitě více než polovina Romů nemá žádné problémy, ani materiální, ani problémy se vzděláním tím, že by byli segregováni v nějakých ghettech. Domnívám se, že mnoho z nich trpí každodenní diskriminací od lidí, kteří je neznají a uplatňují na ně negativní stereotyp. A nejedná se v žádném případě o sociální vyloučení nebo chudobu, ale samozřejmě mnoho těch lidí bylo vyloučených a já si uvědomuji, že prvotní byla diskriminace, která asi prvotně byla na základě barvy kůže. V současnosti už se domnívám, že ta diskriminace má jiný základ, dnes je ta diskriminace opravdu na základě sociálního statusu, že ti lidé jsou chudí a k tomu ještě tmaví, o to hůře se zařazují. Je jasné, že každá společnost si vytváří stereotypy, značná část Romů skutečně kdysi žila u toho dna sociální úrovně, takže ten stereotyp byl tímto potvrzován. Ale samozřejmě stereotypy je potřeba bořit a možná jedna cesta je ten pozitivní příklad, aby se vědělo, že jsou i Romové bohatí a úspěšní a druhá cesta je i ten negativní příklad, aby se vidělo, že ti chudí a neúspěšní jsou další skupina lidí, kteří částečně někteří si za to mohou sami, že nejsou tak šikovní a někteří za to nemohou, protože mají nějaké postižení a naše společnost je segregační, je xenofobní, nemyslím tím vůči cizincům, ale vůči jakékoliv jinakosti, protože si myslím, že tu stále převažuje názor, že když je někdo chudý Rom, tak má být za městem v ghettu, když je někdo mentálně postižený, tak má být v ústavu. Ten integrační potenciál české společnosti je velmi nízký a toto bude trvat asi ještě velmi dlouho a několik generací.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pozvánka na pietní akt a na koncert
Teď pro Vás máme pozvánky na akce, které pořádá brněnské Muzeum romské kultury. Tou první z nich je pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu, které proběhne tuto neděli v Hodoníně u Kunštátu. Další podrobnosti řekla Janě Šustové ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Bohoslužba v Hodoníně u Kunštátu „Jako každý rok, tak i letos pořádáme v neděli kolem 21. srpna, letos to vychází na 24. srpna, pietní akt, který je určený k uctění památky Romů, kteří byli vězněni a také zahynuli v tzv. cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu. A zejména si připomínáme toto datum letos, protože je tomu přesně 65 let, kdy 21. srpna roku 1943 odjel velký hromadný transport Romů z tohoto protektorátního cikánského tábora do Osvětimi. A naprostá většina Romů, kteří byli takto do Osvětimi převezeni, to věznění v Osvětimi nepřežila.“

Ten pietní akt pořádáte každým rokem, jak dlouho ho už pořádáte?

Průvodkyně Muzea romské kultury Reghina Maruntelu s vnučkou zapalují svíčku na pohřebišti v Hodoníně u Kunštátu (Foto: Jana Šustová) „Muzeum romské kultury začalo s pořádáním tohoto aktu ještě ve spolupráci s obcí Hodonín, v roce 1996 jsme byli vyzváni k té spolupráci. V roce 1997 jsme na tom místě odhalili památník, jehož autorem je romský sochař Eduard Oláh. O rok později jsme odhalili pamětní desku v sousední obci Černovice u Kunštátu na místním hřbitově, kde v první fázi existence toho tábora byli pohřbíváni romské oběti. Když těch obětí přibývalo, zaplňovala se místa pro bezvěrce na tomto hřbitově, takže kněz i obec nechtěli dále zaplňovat místa hřbitova, proto byl potom otevřen hromadný hrob - vlastně byly otevřeny tři šachty za táborem, kde se provizorně ty romské oběti potom pohřbívaly. A ten pietní akt probíhá každým rokem právě tak, že v jedenáct hodin začne mší, která probíhá na návsi v Hodoníně u Kunštátu u kapličky, letos jí bude sloužit otec Martin Kopecký. A po té mši se všichni účastníci aktu vypraví kus za obec, kde byl právě ten objekt protektorátního tábora, dnes je tam rekreační zařízení Žalov. A za tím táborem, asi 150 metrů, dnes už tedy v lese je to provizorní pohřebiště, kde je pohřbeno celkem 127 romských obětí.“

Vy vyjíždíte vždy z Brna na tyto pietní akty a přímo Muzeum romské kultury zajišťuje autobus, kolik lidí se přibližně zúčastňuje těchto pietních aktů a kolik lidí s vámi jezdí tím autobusem?

Helena Danielová na místě bývalého provizorního pohřebiště (Foto: Jana Šustová) „Ten autobus vcelku bývá naplněný, a někteří lidé přijedou také svými auty. Účastníků toho pietního shromáždění bývá tam většinou šedesát. Musím říct, že letos, tak jako v minulém roce, se ho zúčastní ministryně pro lidská práva, paní Džamila Stehlíková, zúčastní se také pan inženýr Litomiský za kancelář rady pro národnosti, také dr. Sulitka. Máme i zprávy, že by se měl zúčastnit i ochránce veřejných práv pan Otakar Motejl.“

Druhou zajímavou akcí, kterou Muzeum romské kultury v Brně ještě tento měsíc pořádá, je interkulturní koncert. Kromě romské kapely Bengas na něm vystoupí ještě hudební soubor, jehož členové jsou potomci Sudetských Němců a zazpívají židovské písně. Další podrobnosti mi sdělil František Jemelka z Muzea romské kultury.

Ministryně Džamila Stehlíková u památníku na hřbitově v Černovicích (Foto: Jana Šustová) „Je to pěvecký sbor Moravia Cantat, který vznikl v roce 1952 ve Stuttgartu, je to německý pěvecký sbor. Členové tohoto sboru jsou potomci odsunutých Němců odsunutých po 2. sv. válce, takže je to vlastně pěvecký, umělecký a hudební soubor třetí generace sudetských Němců z Moravy. Je zajímavé, že oni udržují ty tradice svých prababiček, které prožily celý svůj život na území České republiky. Jejich repertoár tvoří české a moravské písně a hlavně také židovské písně. Mají v repertoáru i skladby Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka. A my jsme se s nimi dohodli v rámci toho, že je to interkulturní koncert, aby v brněnském repertoáru zařadili ze tří čtvrtin židovské písně. Jsou to staré židovské písně, takže všichni přátelé této hudby budou spokojeni. Ten soubor čítá 12 až 15 členů, takže co jsme slyšeli jejich nahrávky na cd, tak je to velice pěkné. V druhé polovině koncertu pak vystoupí slavná romská skupina Bengas, kterou snad nemusíme představovat.“

Důležitá otázka je, kdy ten koncert bude a jaké je na něj vstupné?

„Koncert bude ve čtvrtek 28. srpna v kulturním středisku Omega v Musilově ulici v Brně Husovicích, začátek je v 19 hodin večer a vstupné je 80 korun - já bych řekl lidové vstupné, aby opravdu mohly všechny věkové kategorie se přijít na koncert podívat a poslechnout i skvělou muziku.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Už 15 let hraje svým příznivcům kapela BengasO Roma Vakeren
16.05.2015Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidíO Roma Vakeren
30.08.2014Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v OsvětimiO Roma Vakeren
04.08.2014Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
31.08.2013Bývalý tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu byl uznán církevní památkouO Roma Vakeren
18.08.2013V Hodoníně u Kunštátu uctili památku Romů, kteří tam zahynuli za druhé světové válkyZprávy ze života Romů
17.08.2013Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu RomůZprávy ze života Romů
25.08.2012Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osobO Roma Vakeren
19.08.2012V Hodoníně u Kunštátu uctí památku obětí romského holocaustuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Změřte své schopnosti v soutěži Romský talent!
Máte chuť se pěkně pobavit a zasoutěžit si? Pokud ano, tak tu pro vás máme tip. Občanské sdružení Cikne čhave pořádá už čtvrtý ročník celorepublikové soutěže Romský talent. Ten se uskuteční 20. září v prostorách kulturního Domu Vltavská v Praze 7. Více řekla Marku Polákovi organizátorka Julie Vodrážková.

Romský talent „Připravujeme se na to pilně, podpora a radost do toho je letos opravdu velká.“

Jaký bude program?

„Změnili jsme to trošku v tom, že disciplínu tanec - jednotlivec jsme zrušili, porotu to docela unavuje a je to zdlouhavé, takže necháváme jen soubory a taneční kreace.“

Při různých akcích je známo, že soutěžící dívky pózují v plavkách, bude to i tady? Je známo, že Romové jsou jiní.

„V plavkách určitě ne, nevím, co budou mít za kostýmy, ale většinou mívají takové střídmé, je to soutěž o hudbě, zpěvu a tanci.“

Co z toho soutěžící potom mají?

„Hlavně z toho mají dobrý požitek, že se setkají s lidmi z celé republiky, předvedou jeden před druhým, co umí. Pak je tem cena absolutního vítěze, bohužel se nám nepodařilo dosáhnout ten hlavní cíl, že by děti získaly možnost studia alespoň pár hodin na nějaké té hudební škole.“

Proč se to nepodařilo?

„Zatím jsme na to nezískali finanční prostředky, nemáme takové páky se tam někam dostat, aby ty děti toho mohly využít.“

Vy jste říkala, že tam ty děti i zpívají, o jaký zpěv a o jaký tanec jde, je převážně romský?

„Převážně se jedná o romský tanec i o romský zpěv, ale dnešní mládež už preferuje anglický zpěv a i český a můžu říct, že vloni měla porota opravdu co hodnotit, že ta škála dětí a ten výběr přednesený byl opravu vynikající a na úrovni.“

Mluvila jste o porotě.

„V letošní soutěži tam chceme mít lidi, kteří tomu opravu rozumí, takže tam máme tanečního choreografa, zpěváky z romských řad a myslím si, že se budou mít na co soutěžící těšit.“

Co musí soutěžící splnit, aby se dostal do této soutěže?

„Musí mu být do 18ti let, musí mít nějaké cd k tanci, doprovod ke zpěvu je zajištěn skupinou Bengas jako každým rokem, musí přijít v doprovodu rodičů a k registraci se musí včas dostavit.“

Je známo, že po ukončení programu Romského talentu je zábava, bude i letos?

„Letos zábava nebude, bude disco show, na které se strašně těšíme, bude to disko show romských skladeb od 80tých let, bude se střídat dj se živou muzikou.“

Proč jste právě na tento rok připravili disko, nebyli snad účastníci spokojeni s romskou zábavou?

„Ne, naopak, minulý rok přišli v plesových róbách, což bylo nádherné, ale chtěli jsme to mít ojedinělé, tak jsme prostě řekli, že bude disko show.“

Myslíte, že to bude mít negativní vliv na starší Romy, kteří jsou zvyklí na tradiční romskou hudbu?

„Nebude, protože si budou moct přijít zatancovat, bude tam živá romská hudba, mají se na co těšit a já už to vlastně můžu říct, že tam budou hrát Amor Duo, ti to umí pořádně rozpálit.“

Můžete nakonec říct, kde a kdy se to bude konat?

„Bude to 20. září v kulturním domě Vltavská, soutěž začíná v 10 hodin, předpokládaný konec je v 18 hodin s vyhlášením výsledků soutěžících a ta disco show začne od 20 hodin a bude trvat tak do 2 ráno.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.10.2010Pavlína Matiová, nadějná studentka zpěvu a herectvíO Roma Vakeren
16.10.2009Kdo vyhrál soutěž Romský talent...O Roma Vakeren
02.10.2009Blíží se 5. ročník soutěže Romský talentO Roma Vakeren
26.09.2008Na Romském talentu vystoupil také Arnošt OláhO Roma Vakeren
12.09.2008Pozvánka na soutěž Romský talentO Roma Vakeren
21.09.2007Třetí ročník soutěže Romský talentO Roma Vakeren
06.10.2006O soutěž Romský talent byl velký zájemO Roma Vakeren

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 22.srpna je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/22058
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003