Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 19.10.2019 01:45

Fotografie pořízené v Indii
03-05-2008  







Svět za prahem. Skupina Bhopa (Niwaru - Rádžastán, Indie, 2008)
Autor Lukáš Houdek, Praha


Dívka ze skupiny Bhopa (Niwaru - Rádžastán, 2008)
Autor Lukáš Houdek, Praha


Žena ze skupiny Kalbelya (Pushkar - Rádžastán, 2008)
Autor Lukáš Houdek, Praha


Santos - kovářova žena. Skupina Lohár. (Pushkar - Rádžastán, 2008
Autor Lukáš Houdek, Praha


Hra na schovávanou. Skupina Bhopa. (Niwaru - Rádžastán, 2008)
Autor Lukáš Houdek, Praha


Dívka ze skupiny Kalbelya (Pushkar - Rádžastán, 2008)
Autor Lukáš Houdek, Praha

V souvislosti s uveřejněním fotografií Lukáše Houdka z Indie nám do redakce přišel anonymní e-mail následujícího znění:

Dobrý den,

fotky pořízené v Indii by měly být zařazeny do sekce "mimo soutěž", protože na nich nejsou zobrazeni Romové, nýbrž Indové. Souhlasím s názorem, že je dobré poukázat na to, odkud Romové původně přišli... ale bez nároku na výhru!

Pravidla totiž zní jasně: "Úkolem soutěžících je vyfotografovat jakoukoliv scénu ze života Romů. Do soutěže nebudou zařazeny fotografie, které nesouvisí s tématem této fotosoutěže."

Požádali jsme tedy autora fotografií Lukáše Houdka, který je studentem romistiky na pražské Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, o vysvětlení, koho to vlastně v Indii fotografoval. Zde je jeho podrobné pojednání:

Současníci evropských Romů v Indii

Původním územím, ze kterého Romové v minulosti odešli, je bezesporu Indie. Jejich indičtí současníci jsou dnes s největší pravděpodobností mimo jiné skupiny Bhopa, Kalbelya a Lohára. Usuzuje se tak mimo jiné na základě po několik staletí vykonávané profese, které jednotlivé kasty charakterizují. Tyto profese si z Indie přinesli i Romové a my stále můžeme sledovat jednotlivé podobnosti například ve způsobu vykonávání těchto řemesel.

Bhopa

Muži ze skupiny Bhopa již několik staletí vydělávají na živobytí hrou na strunný nástroj rávantha. Zatímco muž hraje legendy a jiné příběhy na tento unikátní pouštní nástroj, jeho manželka zpívá text. Muž se vždy v takové písni jedním veršem „ptá“ a manželka mu dvěma verši „odpovídá“. Vzniká tak zajímavý hudební dialog.

Bhopa byli v dobách indických muslimských králů považováni za kněžské hudebníky, kteří v případě problémů nebo zdravotních potíží hudební produkcí vyprávěli příběh svého lidového boha Pabuji. Ten měl dodat nemocnému sílu pro jeho uzdravení. Celý hudební obřad trval až 12 hodin. Pabuji byl jeden z princů, jehož osobu obestírá řada legend, které jsou právě tématem četných bhopovských písní. Jeden z příběhů mají Bhopa vykreslený na 5 metrů širokém plátně. To používají při tradičních dvanáctihodinových obřadech.

Kalbelya

Kalbelya je jedna z kast s velice nízkým postavením. Dívky z této skupiny se živí tancem a jsou evropskému publiky známé především svými vytrvalými tanci s řadou akrobatických prvků, jako například tanec s hořícími džbány na hlavě apod. Muži z této skupiny své ženy doprovázejí při vystoupení nejčastěji na buben. Skupina Kalbeyla žijící v poušti na místě kilometr vzdáleném od posvátného městečka Pushar pro svou identifikaci přejala a používá (pravděpodobně z komerčních důvodů) anglického označení Gipsy.

Malé dívky jsou již od dětství vedeny k tanci. Jakmile jejich nadání a umění překročí potřebnou hranici, stanou se i ony profesionálními tanečnicemi na pódiích četných pushkarských i mimoměstských turistických hotelů. Naopak malí chlapci se učí hrát na dvoustranný buben, kterým dospělí muži své tanečnice rytmicky doprovázejí. Budoucnost tanečnic Kalbelya ve městě Pushkar je nejistá. Zájem o jejich taneční služby rapidně klesá, čímž jsou nuceny k jiným výše zmíněným profesím. Jelikož vzdělání je pro tyto lidi drahou záležitostí, je i nastávající generace odkázána k tančení, které není mezi indickou společností rozhodně hodnoceno jako prestižní. I z tohoto důvodu zaujímají tito lidé jednu ze spodních příček indického kastovního systému a jejich oblíbenost a pověst se pohybuje někde kolem nuly.

Lohár

Další ze skupin, ze kterých pravděpodobně vzešli současní evropští Romové, je skupina kovářů Lohára. Narozdíl od ostatních fotografovaných skupin žijí Lohárové přímo ve městě Pushkar v jedné z městských částí, která nese jejich jméno. Nachází se zde pár desítek několikapatrových domků. Své open-air dílny mají rozestavěné kolem hlavní pushkarské cesty a tyto dílny se skládají z jednoduchého ohniště, do kterého je zaveden přívod vzduchu, který dmýchá jedna z rodinných příslušnic ráfkem z jízdního kola. Dále kovárnu tvoří několik kovadlin a samozřejmě potřebné nářadí.

Lohárové pracují v párech. Současně tedy ková jak muž, tak jeho partnerka. Muž ková na bobku (stejně jako evropští Romové), zatímco jeho žena stojí s palicí v ruce a čeká na svou chvíli. K práci je zapotřebí ještě jedné osoby (nejčastěji ženy), která točením ráfkem od kola rozdmýchává oheň.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/21911
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003