Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 19.02.2020 06:22

Agentura proti sociálnímu vyloučení se rozjíždí
29-01-2008  Peter Gabaľ

Agenturu po sociální začleňování v romských lokalitách povede Marek Podlaha, dosavadní ředitel neziskové organizace zaměřené na zaměstnávání Romů. V pondělí o tom rozhodla výběrová komise vedená ministryní pro lidská práva a menšiny Džamilou Stehlíkovou. Základní informace o vzniku agentury jsme vám přinesli už v uplynulých dnech, nyní nabízíme další podrobnosti.

Džamila Stehlíková, foto: ČTK Odbor úřadu vlády s 15 zaměstnanci (včetně jejich nového šéfa) dostal od vlády za úkol začít řešit rostoucí problémy kolem takzvaných sociálně vyloučených lokalit, kterým krátce a výmluvně říká ghetta. Podle předloňské studie existují v Česku více než tři stovky chudinských romských lokalit, kde žije až 80.000 lidí. Bez práce je v nich 90 až 100 procent dospělých obyvatel. Počet těchto oblastí se zvyšuje a lidí v nich přibývá, uváděla původní analýza a ministryně Džamila Stehlíková potvrzuje, že dnes jsou ty čísla větší. V té nejobecnější rovině je cílem agentury postupně zabránit růstu počtu těchto kritických lokalit, zabránit jejich přerůstání do okolí a řešit problémy v nich samých, říká ministryně Stehlíková, v jejíž kompetenci jsou otázky lidských práv a menšin: "Ideální stav by byl, kdyby menší ghetta nebo ulice zmizely v podobě, jakou známe – že tam jsou děti, které obtěžují kolemjdoucí, nezaměstnanost, chudoba a další neblahé jevy. Nebo pokud je to ghetto poměrně velké, jako Chánov v Mostě, asi nedocílíme toho, aby tam dále nebydleli Romové, ale kvalita života se v tomto ghettu musí výrazně zlepšit a značná část Romů, jak věřím, se dostane i ven z tohoto ghetta, dosáhne na vyšší životní úroveň tím, že bude pracovat, jejich děti se budou vzdělávat a v podstatě přestane se to ghetto rozrůstat do okolí a vyvolávat problémy nejenom uvnitř, ale i kolem."

Patnáct lidí, které agentura zaměstná, bezpochyby ani zdaleka nemůže naplňovat své cíle ve třech stovkách lokalit najednou a začne na pouhých dvanácti vybraných místech. Džamila Stehlíková vysvětluje, čím bylo dáno zařazení do tohoto úzkého výběru: "Těch 12 pilotních lokalit jsou lokality, kde samosprávy jsou ochotny s námi spolupracovat, prošly složitým výběrovým řízením a tam se budou testovat ty nástroje agentury. Protože nastolit podmínky v celé republice, nastavit prostředí, kde každá obec dosáhne na peníze z evropských fondů pro romskou problematiku, to se musí někde začít zkoušet, jak to udělat. A svým způsobem jsou ty lokality vybrané tak, že jsou tady velká města jako Brno a Ústí nad Labem, jsou to malé obce jako vesnice na Jesenicku či Šluknovsku, střední města. Takže vlastně budeme mít jakousi představu, jakým způsobem v jaké lokalitě pracovat. Takže za dva roky předpokládáme, pokud budeme úspěšní, že ta agentura poběží plošně a měla by poskytnout své služby v podstatě každé samosprávě, která o to požádá."

Podle ministryně jsou možnosti poměrně malého vládního odboru samozřejmě limitované, klíčová je součinnost měst a obcí, kterých se problémy týkají: "Smyslem je to, že každá obec si s naší pomocí vymýšlí vlastní recept. Protože ty problémy jsou velice rozdílné. Někde je problémem lichva, někde prostituce, někde jsou drogy... Takže vždycky akcent bude na problematice, která vytáhne tu či jinou lokalitu."

Občanské sdružení Romodrom se už sedm let věnuje problematice ghett a zejména na dobrovolnické bázi se snaží jejich problémy analyzovat a řešit. Programová ředitelka sdružení Kateřina Jirová vznik vládní agentury vítá, zatím s jednou drobnou výtkou: "Bylo schváleno menší personální obsazení, než se původně předpokládalo, takže v tom vidím riziko, že by dopad té agentury nemusel být takový, jak si její konstruktéři představují."

Kateřina Jirová, foto: www.romodrom.cz Ptáme se však, v čem je to kouzlo, které by mělo udělat vládní agenturu zaměřenou proti sociálnímu vyloučení úspěšnějším projektem, než množství dosavadních aktivit zejména neziskových organizací, navzdory jejichž úsilí ghetta spíše přibývají. Podle Kateřiny Jirové však i oněch 15 lidí může udělat velkou práci na poli odborného zázemí a koordinace. "Jde o tu komplexnost a o to, že je to mnohem větší aparát lidí, kteří se touhle problematikou zabývají přímo centrálně směrem do lokalit a snaží se ovlivnit tu situaci z určitého bodu. Takže je tu možnost sběru společných dat, vytváření společné strategie a koncepce, která se pak specificky přizpůsobuje v těch problémových lokalitách nebo obcích."

Vedoucí Centra aplikované antropologie a terénního výzkumu Západočeské univerzity Tomáš Hirt tento týden v Lidových novinách vznikající agentuře vyčetl míchání etnických a sociálních témat. „Jde o podporu romské menšiny? Nebo o občanskou integraci sociálně znevýhodněných jednotlivců a rodin? – ptá se Hirt a smysl své otázky vysvětluje tím, že poskytovatelé sociálních služeb nemohou rozlišovat klienty podle etnického klíče a národnostní spolky zase často neumí poskytovat sociální služby.

Kateřina Jirová z občanského sdružení Romodrom však odmítá hrát si se slovíčky. Podle ní je více než zřejmé, že zde jde o řešení sociálního vyloučení a není nic špatného na tom, když případně v definici nebo názvu agentury zazní, že se tento problém týká ne sice výlučně, ale přece jen především Romů. "Ne, já v tom problém nevidím. Protože si myslím, že situace je taková, jaká je, a opravdu ten podíl romského obyvatelstva v těch lokalitách je vysoký. Takže není potřeba si hrát na nějaká slovíčka ve smyslu, jestli se jedná o sociálně vyloučené lidi obecně... Prostě v tuto chvíli jsou to především Romové. Což tedy neznamená, že to tak bude do budoucnosti. Ten podíl neromského obyvatelstva se také zvyšuje."




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/21778
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003