Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 21.01.2021 09:51

Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předků
03-11-2007  Jana Šustová


Kovářské výrobky V brněnském Muzeu romské kultury je možné do 18. listopadu navštívit výstavu Řemesla našich předků (Sikhľarďi buťi - somnakuňi buťi), která představuje tradiční romská řemesla a způsoby obživy. S kurátorkou výstavy Janou Polákovou jsem se zastavila v části expozice, která dokumentuje kovozpracující řemesla.

Hned v úvodu většího sálu výstavy vidíme kovozpracující řemesla. Jak se romské kovářství liší od kovářství většinové společnosti?

Kovářská dílna "Romští kováři, když přišli do Evropy, byli původně kočovní a ta výroba se hodně lišila od výroby, kterou znali lidé na území Evropy. Romové přišli do již zavedeného hospodářského systému a bylo pro ně dost složité do něj proniknout, takže se posléze omezili na výrobu drobných předmětů, na opravy zemědělských nářadí apod. Takovými typickými předměty, které vyráběly, byly třeba řetězy, hřebíky, motyky, sekery atd. Ale později, jakmile se začali romští kováři usazovat, hodně přebírali způsob výroby i výrobků tak, jak tomu bylo zvykem v okolí. Aby pro romské kováře bylo co nejjednodušší pohybovat se z jednoho místa na druhé, měli hodně malé množství nářadí. Měli přenosnou kovadlinu, kterou mohli kdekoliv zabodnout do země a pracovat u ní, a měli většinou jedno kladivo, jedny kleště a s tím dokázali dělat úplně všechno. U té kovadliny seděli, což je něco úplně jiného, než jak známe naše kováře, kteří u kovadliny stojí. Oheň rozdmýchávali pomocí ručních měchů a to byla velice často práce žen nebo starších dětí."

V kovářském koutku v zadu je vystaven jakýsi velký stroj. K čemu sloužil?

Kovářská výheň na nožní pohon "Vzadu máme vystavenu kovářskou výheň na nožní pohon. Je to přenosná výheň, kterou můžeme dnes najít v menších, drobnějších dílničkách. Tento roh místnosti představuje stylizovanou kovářskou dílnu, kde návštěvníci můžou najít měchy - jak veliké, tak také ty ruční, různé typy kovadlin a pak nářadí, které je potřeba k udržování výhně, jako např. pohrabáče, máčedlo, kterým se máčelo uhlí, pokud hodně hořelo. A také je tady k vidění vývěsní štít romského podnikatele ze Slovenska."

Visí tady různé kleště, kladiva, halapartny. To jsou výrobky nebo nástroje kovářů?

Nástroje "Jsou to nástroje určené k té samotné práci. Kleště vypadají různě podle toho, jaký materiál se s nimi zpracovává. Ale je to otázka až posledních řekněme padesáti let, protože jak jsem říkala, dřív měli Romové jedno kladivo, jedny kleště a s tím si museli vystačit. Nicméně dodnes si romští kováři to, co potřebují k práci, velice často i vyrobí."

Dále je tady expozice o podkovářství, kotlářství, cínařství a zvonařství.

Krbové náčiní "To jsou další způsoby zpracování kovů. Kovářství bylo takový základ a potom podle možností se ti romští řemeslníci specializovali. Podkovářství v podstatě prováděl každý kovář podle toho, co bylo zrovna aktuálně potřeba. Kovali nejen koně, ale i hovězí dobytek. Romové se především na území Maďarska specializovali na výrobu zbraní, putovali společně s armádou a prováděli tam jak výrobu, tak opravy, lití dělových koulí a podobně. V současné době kováři vyrábí jak drobné nástroje nebo drobné zemědělské nářadí, tak i veliké věci a hodně často i s vysokou uměleckou hodnotou - např. brány, svícny, ale i třeba plastiky. Na Slovensku je jedna vesnice, Dunajská Lužná u Bratislavy, kde pohromadě podnikají tři romské rody a tam je takový velice zvláštní a výjimečný hřbitov, který je téměř celý seskládaný z kovových křížů vyrobených těmito kováři."

Další část výstavy představuje zajímavé kotlářské výrobky. Ten největší exponát se asi používal na výrobu nějaké pálenky. Odkud ho máte a co se v něm konkrétně pálilo?

Kotlářské výrobky "Tento exponát máme ve sbírkách necelý rok a pochází z Rumunska. Pálí se v něm Rakija, což je oblíbený místní lihový nápoj. Získali jsme ho přímo od výrobce z Rumunska, který nám do muzea přijel nabídnout své výrobky, takže spolu s touto palírnou jsme získali ještě typické kotlářské výrobky, jako kotlíky na zavěšení nad oheň, džezvy na vaření vody na kávu, různé kotle nebo pánvičky. To kotlářství bylo hodně spojené s kočováním, takže u nás už neexistuje jediný člověk, který by vyráběl měděné kotle, zatímco na Balkáně je to hodně oblíbené a tradované řemeslo Romů. Jejich výrobky jdou opravdu na odbyt. Jsou to věci vyráběné z mědi a vyráběné převážně ručně. Jen úplně malé, drobné části tam jsou přivařovány, takže také podle toho si ti výrobci ty věci cení."

Podkovářství Potom je tady zastoupeno zvonařství, jsou tady především zvony určené pro dobytek. Pracovali také Romové někdy s dobytkem nebo byli spíše těmi výrobci takovýchto zvonů?

"Romové v okamžiku, kdy se usadili, museli nějak komunikovat s okolní majoritou, takže například na Slovensku vznikla taková symbióza, kdy Romové z osady chodili vypomáhat hospodářům a mimo jiné i pást dobytek. Takže například ty zvony mohli vyrábět právě ti, kteří ten dobytek pásli."

Foto: Jana Šustová




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/21641
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003