Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 15.07.2020 01:57

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
06-07-2007  Jan Mišurec, Ivana Solničková, Jana Šustová, Jana Šustová, Jan Mišurec

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana andro teatros Ponec, jak pes sgejle oka kurko romane grupi u vakeraha tiž palo projektos Džiďi genďi, kaj o minority sikavenas, sar pes lenge adaj živel.

Nejdříve se společně vydáme do pražského divadla Ponec na večery plné romské hudby a řekneme vám o projektu Živá knihovna.

Vakeraha tiž pal oda, sar dživen o Roma Brounoste abo Brnate.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme, co pro Romy dělají v Berounském sdružení Romano dživipen, představíme vám romské terénní sociální pracovníky a řekneme vám výsledky výzkumu zaměřeného na postavení Rómů v naší společnosti. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Sdružení na podporu romské kultury připravilo představení Romano ilo
Romano ilo - Romské srdce byl název dvou představení, která se uskutečnila minulý pátek a sobotu v pražském divadle Ponec. Oba večery byly plné hudby, zpěvu, tance a poezie a dokonce během nich vystoupilo slovenské divadlo Romathan. Jana Šustová se na podrobnosti zeptala moderátorky akce doktorky Jany Horváthové, která je ředitelkou Muzea romské kultury v Brně.

Divadlo Romathan Dnešní večer představil pestrou směsici romské kultury, kdo byl pořadatelem tohoto večera?

"Pořadatelem bylo Sdružení na podporu romské kultury, které teď čerstvě vzniklo, a tento večer a zítřejší večer jsou dva první pořady tohoto občanského sdružení, které si klade za cíl zejména prezentovat romskou kulturu, propagovat ji, především u nás, a začíná těmito dvěma večery v divadle Ponec, po kterých by měla následovat další vystoupení."

Máte potuchu, kam se ta vystoupení přesunou, do jakých měst?

Divadlo Romathan "Já jsem pouze moderátorkou večera, ale co vím od organizátorů té akce, tak mají v úmyslu, aby se do budoucna aktivity tohoto sdružení rozšířily po celé republice, aby vznikaly tyto aktivity i v menších městech, aby byly nalezeny prostory pro pravidelná vystoupení a do budoucna i pro profesionalizaci romského divadla, které u nás chybí a musíme si zvát divadlo ze Slovenska, divadlo Romathan. Je škoda, že u nás nic takového neexistuje. Takže bych řekla, že to pole působnosti je pořád hodně veliké a o romské kultuře se pořád dostatečně neví, takže to sdružení bude mít hodně práce."

Vy sama jste z Brna, tady dnes vystoupila brněnská skupina M Dance Club, která představila moderní tance. Co to je za skupinu, můžete o ní říci pár slov?

"Tato skupina vznikla v roce 2000, pod vedením velice talentovaného Michala Šaraye, mladého chlapce, který začínal trénovat se svými několika členy právě v Muzeu romské kultury, kde měl zkušebnu. Zpočátku jich bylo asi 5, dnes má již 60-ti členný tým a jeho klub je rozdělený podle věku, má tři kluby. Úplně nejmladším, dětem, je od 4 let, a nejstarším členům je 25 let. A opravdu musím říci, že Michal Šaray by si zasloužil větší pozornost, než jaká je věnována jeho uskupení, protože mají úspěchy i na mezinárodním tanečním kolbišti. Takže tam nejde o to, že je Rom tanečník, ale že to je vynikající tanečník vůbec, bez ohledu na původ."

Dnešní večer začal vystoupením divadla Romathan, byla tam i taková pověst o zrcadle. Co to je za pověst a jakou roli hrálo zrcadlo v romském životě, v dějinách Romů?

"Pověst Romengro gendalos čili Zrcadlo Romů je z ústní lidové romské slovesnosti. Vypráví, že údajně v dřívějších dobách Romové měli svého krále a byli jednotní, ale po rozbití zrcadla došlo k rozšíření se Romů po celém světě a určité nejednotnosti."

Romská pověst o rozbitém zrcadle inspirovala také Martina Zoubka, který byl režisérem obou představení v divadle Ponec.

"Richard Samko, který to dneska uváděl a byl spoluautor tohoto představení a moc mi pomohl, mi k tomu dnešnímu večeru vyprávěl příhodu z daleké Indie, jak Romové rozbili zrcadlo - to bylo v úvodu představení - a střípky se rozutíkaly po celém světě a oni je teď shání, aby věděli, odkud pocházejí. Říkal jsem si, že to je přesně to, jak my bychom chtěli jejich kulturu představit: vzít veškeré střípky, které nalezneme, ty stoprocentní, profesionální střípky a představit je lidem. Dnes jsem během představení mohli ukázat části těch střípků. Divadlo Romathan vystoupilo s půlhodinovým představením, jinak jejich představení jsou plná humoru a jsou svébytná na celou hodinu a půl, to samé skupina Bengas. Takže my bychom chtěli jenom těmito představeními ukázat, co všechno jsme schopni do budoucna předvádět, Dejme tomu, že to je formou krátkých ukázek, ale u těch bychom nechtěli zůstat. Dále bychom chtěli najít nějaký vhodný divadelní prostor, stálý, trvalejší, kde bychom tu kulturu mohli svébytně nabízet, lidé by si ji mohli najít, a naopak ta kultura se mohla ukazovat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Projekt Živá knihovna - Nesuď knihu podle obalu bojuje proti předsudkům
Zajímavý projekt s názvem Živá knihovna - Nesuď knihu podle obalu začala pořádat Organizace na podporu integrace menšin. Tato nebývalá knihovna nabízí k "přečtení" namísto knih lidi, kteří jsou vystaveni každodenním předsudkům kvůli barvě pleti, náboženskému či názorovému přesvědčení, zdravotnímu stavu, sexuální orientaci či profesi. Více Jana Šustová.

Čeští čtenáři mohli Živou knihovnu poprvé navštívit v sobotu 23. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde byla k dispozici v rámci festivalu United Island of Prague. Přímo na místě jsem se zeptala vedoucí tohoto projektu Jany Tikalové, jaké knihy Živá knihovna nabízí.

"Máme 17 titulů, mezi které patří například židovka, konvertovaná muslimka, lesba, homosexuál, policista, neslyšící, nevidomý, Rom, vozíčkář, úřednice, aktivista za práva zvířat a feministka."

Jaká je průměrná doba, po kterou si čtenář knihu čte?

"Je to maximálně 30 minut a je možné si tu knihu prodloužit, protože chceme knihám poskytnout i ochranu. Je to pro jejich bezpečí, ale i proto, abychom měli evidenci a mohli uspokojit i další čtenáře."

Byl projekt Živé knihovny Vaším nápadem nebo jste ho převzali ze zahraničních zkušeností?

Knihovníci "Projekt Živá knihovna je myšlenka Dánů, kteří na obrovském festivalu Roskilde zorganizovali podobnou akci. Tam byla první knihovna a pak se to uchytilo v dalších pěti státech a my jsme šestá země. Například v Maďarsku se Živá knihovna uchytila na festivalu Sziget tak, že ji tam organizují každý rok a dnes už mají 50 knih."

Chystáte se projekt Živá knihovna zase zopakovat na nějakém místě v České republice?

"Další Živá knihovna bude 27. - 28. července na festivalu Music in the Park v pražské Stromovce, což je dvoudenní festival. A s Živou knihovnou chceme pracovat i dál, chceme ji dostat do škol a na jiná místa, než jsou festivaly, protože na takovéto festivaly většinou přijdou mladí lidé a my chceme oslovit i další veřejnost."

Knihu s názvem Rom představoval Michal Miko. A na co se ho lidé nejvíc ptali?

Michal Miko "Ptají se mě většinou na to, jak to, že jsem Roma a studuji a pracuji. Zatím jsem měl dva české čtenáře, zbytek tvořili Angličané, Američané nebo Norové. S nimi jsem vedl rozhory v angličtině. Všichni měli takový romantický pohled na Romy, že kočují, žijí v barevném prostředí. Byl to stereotypní pohled na Romy, který jsem se jim snažil nějak změnit, aby věděli, že Romové jenom nekočují, ale žijí i usazeně, žijí v normální společnosti."

Jak jste jim odpovídal na ty otázky, jak je možné, že Rom pracuje a studuje?

Katalog knih "Jelikož otázky tohoto typu slýchávám každodenně, tak už to beru jako rutinu. Moje reakce na tyto otázky je: A jak to, že Vy studujete a pracujete?"

Není to únavné, když tyto otázky slyšíte každý den?

"Někdy si říkám, že už je to únavné. Ale musíme změnit postavení a situaci Romů v České republice. A kdybych se na to já vykašlal, tak kdo by to mohl dělat? Já mám v sobě pořád pocit, že musím nějak pomoct."

Jana Al Oukla Další z knih, do jejíchž stránek jsem se začetla, měla titul Muslimka. Její autorkou byla Jana Al Oukla.

"Lidé se mě většinou ptají na to, jak se mi tady žije, jak se na mě lidé dívají, když nosím šátek, a pak také na život v arabských zemích, protože jezdím do Sýrie."

A Vy jste rodilá Češka?

"Jsem rodilá Češka a konvertovala jsem během svých studií."

Jak se Vám tady žije? Přeci jen je na Vás na první pohled znát, k jakému náboženství patříte, jak lidé reagují?

"Četla jsem studii Evropské unie o diskriminaci, kde se i slovní poznámky považují za diskriminaci. A s nimi setkávám velice často při nakupování, na ulici. Zvlášť když jdu s dětmi, tak se mi to zdá nefér, protože ty děti tady vyrůstají a jak se potom mohou cítit, když jejich matku někdo uráží?"

Bráníte se těmto slovním útokům? Co děláte, když Vás někdo začne urážet?

"Už jsem se na to naučila reagovat - a reagovat co nejrychleji. Když ti lidé zjistí, že mluvím česky, leknou se a často utíkají nebo se odvrátí. Většinou mají pocit, že jsem cizinka a že si mohou vybít svoji zlost a nenávist. Ale jakmile zjistí, že jsem Češka, která se může bránit, dostanou strach, že by z toho mohl být nějaký problém."

Je Vám něco blízkého s Romy nebo s jinými lidmi, kteří mohou být diskriminováni ne proto, jací jsou, ale jak vypadají?

"Myslím si, že to je problém menšin a české společnosti, která stále není otevřená k cizincům nebo k lidem jiné barvy pleti, jiného vyznání nebo vyznání vůbec. Myslím si, že to bude ještě hodně dlouho trvat, než se budeme chovat tak, jako se chovaní na západě. Teď zrovna tady máme známého, který přijel převzít diplom od Evropské univerzity jako jediný Čech - on má české občanství, ale je Egypťan. A měl tady šílené problémy, když pracoval v nemocnici. Dávali mu najevo, že on je ten cizinec a přestože byl dobrý lékař, pořád pro ně byl cizinec a skutečně se jim povedlo ho vyštípat. A není jediný, který takto skončil a nakonec dal výpověď. Tento známý skončil v Anglii a říká, že tam se k němu všichni chovají slušně a že za ten rok - rok a půl, co tam je, žádnou diskriminaci nezažil."

PhDr. Zuzana Peterová A na závěr jsem zjišťovala, jaké informace čtenáři hledají v knize Židovka, jejíž představitelkou byla PhDr. Zuzana Peterová, psychoterapeutka Židovské obce v Praze.

"Mají zájem o naše svátky, o dodržování našich zásad, jako je košer stravování, šábes, jak to máme s naším nádobím... Zkrátka, hodně věcí už mají ti lidé načtených a chtěli si ty informace jen nějak srovnat v hlavě a pozeptat se na spoustu věcí - například jestli se rabín může ženit, nebo ne atd."

Člověku zvenku se to může zdát jako omezení - ať už tyto předpisy o jídle nebo zákazy některých činností o šabatu. Přináší Vám přesto to náboženství něco, co za to stojí?

"Především mi přináší TO všechno, co za to stojí. Vezměte si třeba takový šábes: to se sejde celá rodina a nekoukáme se na televizi, neposloucháme rádio, nýbrž si místo toho povídáme, navzájem se užíváme a vychutnáváme si ten den pro sebe. Ten čas pro sebe máme - nejenom jednou za rok třeba."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.06.2008Živá knihovna na festivalu United Islands of Prague oslaví své první „narozeniny“Zprávy ze života Romů
16.11.2007Chcete bourat předsudky vůči Romům? Spolupracujte s projektem Živá knihovna!O Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

O víkendu vhodil někdo ve Vrbně pod Pradědem na Bruntálsku zápalnou láhev do domu romské rodiny. V bytě se v té době nacházelo pět osob, z toho tři děti. Útočníci poničili odložené křeslo a dřevěné zárubně bytu. Zbytky zápalné láhve včetně knotu a hořlaviny zajistil technik a nyní je budou zkoumat odborníci. Případ vyšetřují vrbenští policisté jako podezření z poškozování cizí věci protože naštěstí nedošlo ke zranění.

Starosta Zdeněk Janalík z Holešova chce zbourat tamní dělnickou kolonii, kde žijí také Romové. Jeden dům už byl srovnán se zemí, další čtyři chce zbourat ještě letos a zbylých šest pak příští rok.. Zamýšlená demolice vyvolala spor, kam umístit přibližně 150 nájemníků, vsetínské řešení radnice ale předem odmítá.

Krnovská radnice zruší Základní školu, kterou navštěvují především romské děti. Radní je chtějí integrovat do ostatních škol ve městě, aby tím předešli pozdějším problémům s jejich zapojením do třídních kolektivů. Při rozhodování vedení města byla důležitá také ekonomická stránka. Náklady školy na jednoho žáka totiž několikanásobně převyšovaly průměr ostatních škol v Krnově. Škola vzdělává děti od první do páté třídy. Ale Romové na ni nedají dopustit, protože jim vychází v mnohém vstříc.

V litvínovské čtvrti Janov vzniká největší české ghetto. Je až desetkrát větší než mostecký Chanov. Původně výstavní sídliště bylo určeno obyvatelům vesnic, kteří museli opustit domovy kvůli těžbě. Dnes se mění na romské ghetto, důvodem je nízká cena bytů. Tím se zařazuje k dalším přibližně 330 sociálně vyloučeným lokalitám.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V několika městech probíhat výzkum zaměřený na postavení Romů v naší společnosti
V Ústí nad Labem, Plzni a v Liberci probíhal výzkum zaměřený na postavení Romů v naší společnosti. Jeho cílem bylo zjistit, v jakých podmínkách tito lidé žijí, jak se jim daří najít zaměstnání a s jakými potížemi se setkávají při hledání nového bydlení. Jak průzkum s názvem "Kdo drží černého Petra" dopadl, to zjišťovala Ivana Solničková.

V Ústí nad Labem se průzkum zaměřil hlavně na dvě lokality, kde Romové žijí, a to na Matiční ulici a na ústeckou část Předlice. V těchto lokalitách si lidé zejména stěžují na nemožnost sehnat zaměstnání. Například paní Cebriková, i když pracovat chce, pracovat nemůže a ze sociální podpory se prý žít nedá.

"Jsem z toho celá zhroucená, protože za třináct tisíc nemůžeme uživit jedenáct lidí. Prostě mi řekla, tak se starejte a najděte si práci, jenomže mně je padesát a manželovi také, a to už se nedohrabeme nikam."

Dalším problémem je soužití se starousedlíky, ti si stěžují na hluk a nepořádek hlavně v Matiční ulici. S tím ale obyvatelé zmíněné ulice nesouhlasí.

"My jsme ten bordel neudělali, když jsem sem přišla bydlet, ten bordel tu už byl."

"To je zaujatost, nebo nějaká závist, nebo já nevím, o co jim jde, protože když neuklidíme my, neuklidí nikdo. Tak o co jim jde, tak to je jejich problém, tak ať se v tom případě vystěhují."

"To proto, že jsme Cikáni, to proto, že jsme cikánského původu a nechtějí, abychom tu bydleli."

Průzkum ale narazil na jiný problém, a tím je bydlení, říká Miroslav Brož, který se díky tomuto projektu dostal do romských rodin.

"Pravděpodobně nejpalčivější problém sociálně vyloučených lidí tady na Ústecku je bydlení. Protože ti lidé končí v sociálně vyloučených lokalitách, jsou diskriminováni na trhu s bydlením, to znamená realitní kanceláře romské jedenáctičlenné rodině nepronajmou byt, popřípadě, když se ozvou někomu na inzerát, také jim ten byt neposkytne, takže končí v ghettech. Například v Předlicích jsou nejvyšší nájmy z celého Ústí. Za byt 1+0 čtvrté kategorie se tam platí až 9000 měsíčně, beze služeb."

Výsledkem rozsáhlého průzkumu je publikace, se kterou se již seznámila společnost Člověk v tísni. Právě tato společnost se už řadu let romskou problematikou zabývá a například v Ústí nad Labem poskytuje Romům i další služby, jako například učení se s dětmi, pořádání různých zájmových kroužků a výjezdy za hranice města. Co si z tohoto průzkumu odnesl, čím byl pro něj zajímavý a přínosný, prozradil ředitel ústecké pobočky Jan Černý.

"Z našeho pohledu město má v ruce všechny možné nástroje, jak těm situacím čelit, nejsou to pouze neziskové organizace, v celku. Když město bude mít dlouhodobý plán, který bude obsahovat sociální, ale i bezpečnostní aspekty života těchto čtvrtí, to znamená kamerové systémy, boj proti drogám v tom prostředí, preventivní programy, město bude leaderem tohoto programu."

Podle Milana Knotka, mluvčího ústeckého magistrátu, již řadu let existuje celá řada programů, která se snaží bariéry mezi Romy a tzv. ostatními Ústečany odstranit.

"Městská policie v Ústí nad Labem začala s výukou právního vědomí v trmické tzv. romské škole již v roce 1997, na závěr výukového školního roku je dětem předkládán test znalostí této problematiky a nejlepší děti pak jedou s městskou policií na letní tábor v jihočeských Dobronicích."

S tím souhlasí i Miroslav Brož, podle něhož je město Ústí nad Labem s výukovým programem dál než kupříkladu Plzeň nebo Liberec, kde průzkum také probíhal.

"Situace v každém městě je jiná, lze říci, že Ústí je v tomto řešení nejdál. O těch krocích, které Ústí nad Labem podnikalo před 5 lety, se teď rozhoduje Plzeň a Liberec o nich bude rozhodovat až za 5 let."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V Česku je málo streetworkerů
Sociálních terénních pracovníků je v Česku málo. Ačkoli nás média informují o rostoucím počtu chudinských lokalit, kam se sestěhovávají lidé v tíživých životních situacích, často se tito obyvatelé nemají na koho obrátit se svými problémy. Janu Mišurcovi to řekl koordinátor projektu Romodrom pro regiony - Milan Migel Horváth a to v rámci pracovního semináře, který jeho společnost pro streetworkery připravila.

Milan Migel Horváth a Marie Gailová z o. s. Romodrom "Na dnešním workshopu jsme měli paní z mediační a probační služby, která zde měla hodinovou přednášku, a máme tady v projektu i mentory, takže se znali a věděli, o jaký program jde. Dále jsme ukázali terénním pracovníkům strukturu naší organizace. A teď budou probíhat nějaké připomínky a otázky k programu, takže budeme odpovídat také vedení."

S jakými problémy si terénní pracovníci nejčastěji v rámci své práce potýkají?

"S prací a s bydlením jsou velké problémy, mezi Romy a měla by vzniknout nějaká pracovní agentura, která by Romy nějak roztřiďovala a zaměstnávala, protože Rom je trošku diskriminován."

Daří se terénním pracovník;m v jejich práci motivovat klienty nebo daří se řešit problémy?

"Naši pracovníci když pracují, tak velmi ochotně pomáhají lidem v různých případech, jako jsou i exekuce, dávky. Ti lidé by si to sami bez terénních pracovníku nevyřídili. Samozřejmě bydlení: když přijde rodina o bydlení i na nějaké ubytovně, kde platí 12 000 za jednu místnost, a terénní pracovníci jsou tak dobří, že jim seženou od majitele byt na pronájem za menší peníz."

Je dost terénních pracovníků, nebo by jich mělo být víc?

"Myslím si, že každé městečko by mělo mít svého terénního pracovníka. Myslím si, že je jich málo, máme 4 regiony, máme na to 30 terénních pracovníků. To je kapka v moři. Je tady 300 000 Romů a mělo by tady být takových minimálně 300 terénních pracovníků."

Jak to bude do budoucna v rámci projektu Romodromu s terénními pracovníky, bude se navyšovat počet pro kraje, nebo zůstane stejný?

"Tento projekt končí v roce 2008 v červnu, přesně za rok. Rádi bychom na tuto práci navázali tím, že podáme znovu projekt. Jestli nám ho schválí, dostaneme peníze, dotace. A to i s tím, že bychom tento projekt chtěli rozšiřovat do více regionů. Chtěli bychom, aby se počet navýšil."

Velmi milou a obětavou terénní pracovnicí je například Eva Bánová z Brna. Sama se potkala s různými problémy v osobním životě. Nyní se snaží pomáhat jiným.

"K této profesi jsem se dostala čirou náhodou, kdy já sama jsem potřebovala pomoct a nadchlo mě to tak, nebo ne nadchlo, s tím, že jsem věděla, že tam jsou určité skuliny, tak jsem se do toho pustila a sama pomáhám těm lidem."

Kdo jsou Vaši klienti, nebo s čím se ti lidé potýkají?

"Moji klienti byli před těmi lety vesměs Romové, ale teď už se dostáváme do situace, kdy to již nejsou jen Romové, ale i ne-Romové, protože žijí na hranici bídy."

A nejčastější problémy Vašich klientů?

"Nejčastější problémy našich klientů je hledání zaměstnání, bydlení, ale i takových věcí, jako jsou dluhy, kdy sami nevědomky podepíší něco, na co pak nestačí."

Jak se Vám komunikuje s jinými organizacemi, nebo s úřady v Brně?

"Já mám pomoc zvenčí ve své organizaci, ale na úřadech to hodně závisí na těch lidech jako takových. Nejde o to, že je to kupříkladu magistrát, ale o lidi, se kterými jednám. Když ten člověk pochopí situaci klienta, kdy já mu to normálně vysvětlím, s tím, že já se na to připravím, než tam jdu, a jedeme podle zákonů, že se toho drží, pak to jde."

Stává se, že byste se dostala do konfliktu se státním úředníkem v rámci řešení problému klienta?

"Stalo se mi to nejednou, ale s tím, že jsem se odvolala na vyšší místa, kde se to řešilo a došli jsme k tomu, že odpovědná pracovnice, dokonce vedoucí bytového odboru města Brna, byla zkrácena o pracovní prémie."

Jak Vy vnímáte pomoc nebo ten postup?

"Samozřejmě, že tahle práce je velice platná, nebo je k něčemu, protože pokud by to nebylo k ničemu, tak bych to nedělala, protože nerada dělám věci, které nikam nevedou. A je to vidět i v tom, že ti klienti opravdu k nám chodí a potřebují nás."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
O situaci v berounské sociálně vyloučené lokalitě
I v Berouně mají odloučenou lokalitu Králův Dvůr a svědomitě tam dochází a stará se o problémy tamních Romů terénní pracovnice Zdeňka Grunziová, která založila také Občanské sdružení Romano-Dživipen, kde se stará a vyplňuje volný čas dětem právě z této vyloučené lokality.

"Jedna lokalita, je tam 95 % Romů."

Už se stalo, že některé Romy vystěhovali?

"Vystěhovali, prostě šli někam, protože se stane, že tam bydlí rodiny z jiných okresů, odkud byli vystěhovány, třeba z Prahy, z Kladna, z Rokycan, ze Slaného."

Jsou tam i starousedlíci?

"Jsou, berounský a kralovácký, kteří byli vystěhováni, berounský, prostě jim dali nějaké odstupné a chtěli se jich zbavit. Někte59 se odstěhovali do severočeského kraje a někteří se odstěhovali do ubytovny."

Je možné dostat se z ubytovny zpátky do společnosti. Jak to vidíte?

"Já si ze svého hledisky myslím, že ne, protože většina lidí tam má žádosti a byty nejsou."

Je tam tendence, že by lokality mohly přibývat?

"Sestěhovávají se přímo na tu ubytovnu, protože se dozvěděli od lidí, že tam nějaká ubytovna je. Většina lidí tam nemá kde bydlet. Dost lidí je tam i z Prahy, prostě sehnali bydlení, protože neměli kam jít a byli by pod mostem."

Kolik tak lidi platí za byt?

"No tak, za malou místnost platí pět a půl za velkou šest a půl tisíc, a to si ještě kupují bombu, protože mají kamna na propan butan a vlastně ještě topení, protože se tam topí na tuhá paliva, tak si kupují dřevo a uhlí. Takže je to vyjde tak na devět, deset tisíc."

Je tam hodně dětí?

"Je, je tam hodně dětí, já ještě vedu romské sdružení, takže tam mám děti v mém sdružení a hlavně mi jde o to, aby nebyly na ulici, aby nepropadly drogám a chci se o ně starat."

Co všechno děláte?

"Většinou tancujeme, děláme divadelní scénky, tancují hip hop, moderní tanec, scházíme se i venku, hrajeme hry, soutěže, děláme pro děti Mikuláše."

Máte také možnost se někde prezentovat?

"Určitě ano, teď jedeme do Lysé nad Labem, jsme pozvaní na festival, a loni jsme tam byli taky. Rádi se zúčastňujeme a rádi reprezentujeme Králův dvůr a Beroun."

Máte také nějaký program na prázdniny, nebo jedete někam na prázdniny?

"Tento rok ne, ale určitě v příštím roce, pokud na to seženu peníze, tak bych určitě chtěla jet se dětičkama na tábor, a chtěla bych, aby jely mimo Králův Dvůr a Beroun a aby viděly něco nového."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 25. května je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/21546
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003