Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 02.12.2020 20:15

Jak se dělá rasismus
17-04-2007  Martin Schulz


V pondělí 16. dubna podala řada romských organizací a pěkná řádka jednotlivců trestní oznámení na vicepremiéra Jiřího Čunka. Viní ho z podněcování nenávisti vůči Romům, což je velice zkratkovitý opis toho, co v téhle zemi činí kdekdo ve všemožných funkcích a je kolem toho ticho po pěšině.

Demonstrace Rom; proti Jiřímu Čunkovi (Foto: Jana Šustová) Čímž nechci říct, že se pan Čunek (přinejmenším) umí vyjadřovat na úrovni místopředsedy vlády a slušného člověka. Chci tím spíše upozornit, po sto padesáté šesté, jako tisíce dalších publicistů a pořád stejně marně, že totiž problém není v panu Čunkovi, který se v tuto chvíli jeví jen zástupným fackovacím panákem.

Problém je v tom, že problematice soužití většinového a menšinového etnika, potažmo soužitím s Romy, se sice věnuje řada vládních a nevládních organizací a po dlouhá léta, čímž může průběžně docházet ke zlepšování - když ničeho jiného - většinových nálad a většinových náhledů na celou věc. Nicméně každý nový "pan Čunek", který klopotně a jako slon v porcelánu vtrhne do špičkové politiky s osobitým slovníkem a s osobitým přístupem k romským spoluobčanům, může celý ten sbližovací proces mezi etniky uvrhnout o pár let dozadu.

Na rozdíl od mnoha "smiřovačů" mám osobně dojem, že většinová veřejnost v České republice jeví očividnou náklonnost k rasismu a ke xenofobii. Tohle tvrzení může být samozřejmě předmětem učených i hospodských hádek. Každý, kdo má nějakou vlastní zkušenost, jí může považovat za střed vlastní a nevyvratitelné argumentace ve prospěch či proti snahám o vylepšení (resp. zhoršení) soužití s romskými spoluobčany.

Moje argumentace ve prospěch tvrzení o latentních rasistech v nás se opírá o informace, které hovoří o počtech rasistických pochodů, koncertů, vystoupení, násilných trestných činů, apod. Opírá se o zkušenost s tím, jak se mí (a možná i Vaši) většinoví spoluobčané dokáží opovržlivě vyjadřovat o vietnamských, mongolských, ruských, ukrajinských, německých, maďarských, slovenských (atd.) spoluobčanech, a to většinou na základně vstřícně předsudečných názorů, jež vůbec nemusí být podloženy osobním zážitkem.

A v tuhle chvíli se už tato úvaha začíná obloukem přibližovat k tomu, proč je mi špičkově nepříjemná obhroublost vystoupení i činů politiků typu pana Čunka. Jsou to totiž přesně oni, kteří přispívají k výrobě atmosféry, v níž se pak všichni altruisté z vládních institucí, jakož i nevládních organizací, včetně všech jednotlivců, mohou usnažit do bezvědomí, ale ke zlepšení klimatu rozestřeného nad mnohými etniky prostě nepomohou...

Jde o to, že ať tito politici chtějí nebo nechtějí, stávají se díky svým postavením a funkcím vůdčími figurami - zastánci, nositeli a šiřiteli nějakého postoje. Jsou to prostě "vlivové" osobnosti, a nerad to říkám (neb je mi často za ně i stydno) též tvůrci veřejného mínění, názoru.

Téměř pokaždé, když se nějaká taková "osobnost" dopustí napadnutelného výroku nebo činu, dochází k okamžité distribuci té události mezi veřejnost. V tu chvíli nastupuje rozporuplná úloha sdělovacích prostředků. Podle mého názoru by v té chvíli alespoň část médií mohla o něco více plnit úlohu arbitra, soudce a nikoli jen mechanického šiřitele tu obhroublého a rasistického výroku, tu přisprostlého a xenofobního činu. Častěji jsme však svědky toho, že to nebyl jen pan XY, který kdesi prohlásil něco ošklivého o Romech, nýbrž v desítkách přesných citací se sama média stávají šiřiteli té zhovadilosti. A jak znám příjemce mediálních informací, mnohý z nich slyší prvoplánově jen to, co v původní podobě bylo jen tou méně důležitou polovinou sdělení. Jednoduše řečeno: pan XY nemluví nehezky o Romech jen jednou, v ten okamžik, kdy to říká, ale tisíckrát ve všech hlavních i vedlejších zprávách. Kdyby žil Jorge Luis Borges, přidal by k ohavnostem, jež rozmnožují počty lidí, kromě zrcadel a otcovství, ještě média...

Jiná věc by byla, kdyby panu XY, a každému dalšímu, jeho výroky prostě neprošly. Ve zprávách by se pak objevilo: pan XY se překvapivě odporně vyjádřil o Romech a - byl za to okamžitě odvolán z vlády... Jenže, tak tomu u nás nechodí.

Takže závěrem: variace na známou propagandistickou pravdu o lži, která opakována stává se pravdou, by mohla znít - ohavnost tisíckrát rozmnožená se stává společenskou normou. Pozor na to, vidíme to poté na výsledcích průzkumů veřejného mínění, které vypovídají o tom, že rasistické výroky mají zůstat nepotrestány...

Tento příspěvek byl převzat z pořadu Názory a argumenty, který vysílá Český rozhlas 6.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/21446
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003