Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 24.11.2017 21:07

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
24-11-2006  Anna Poláková, Jan Mišurec, Jana Šustová, Jan Berousek

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou výjimečně necelou půlhodinku aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Vakeraha tiž palo skidipen predalo čhavore, savo sas pro koncertos Romane čercheňa čhavorenge. Vakereha tiž palo cirkusis the palo grupi, save sas pro koncertos Liberciste.

Řekneme Vám, jak dopadla sbírka pro děti v dětských domovech na koncertu Romské hvězdy dětem. Pozveme vás také do cirkusu a představíme vám kapely, které vystoupily na festivalu Žijeme tady v Liberci.

Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Zprávy ]=

Vsetínská radnice organizuje tým dobrovolníků, který pomůže Romům vystěhovaným z města do obcí na Jesenicku a Prostějovsku s opravami jejich domů. ČTK to řekl starosta Vsetína Jiří Čunek. Zároveň reagoval na obavy některých starostů z Jesenicka, že k nim chce Vsetín poslat další romské rodiny. Podle něho vsetínská radnice v tomto směru žádné další aktivity nevyvíjí.

Zhruba třetina z více než tří stovek romských chudinských čtvrtí, ulic a domů, které v České republice existují, vznikla v poslední době. Romové do těchto míst navíc často nepřišli sami, ale byli sem sestěhováni cíleně. Uvádí to analýza o vyloučených romských lokalitách v Česku, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce a sociálních věcí.

Případné pochybení lékařů i možné zanedbání péče ze strany matek bude policie prověřovat v souvislosti s úmrtím dvou novorozenců, kteří zemřeli v Městské nemocnici v Ostravě - Fifejdách dvěma romským matkám. Nemocnice jakékoliv pochybení odmítá.

Sokolov od příštího roku posílí terénní sociální služby. Mezi sociálně slabé rodiny budou chodit čtyři pracovníci místo dosavadních dvou. Starosta města Karel Jakobec uvedl, že místo zvláštního romského poradce zruší a bude mít jen jednoho poradce pro národnostní menšiny. V terénu však za to bude více lidí.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romské kapely zahrály na benefičním koncertu Romské hvězdy dětem
Stále více Romů se zapojuje do charitativních projektů. Příkladem může být benefiční koncert v pražském klubu Roxy, na kterém romské kapely zahrály opuštěným dětem. Přes dvacet tisíc korun tak poputuje do vybraného dětského domova. Kde se myšlenka uspořádání takové akce zrodila, to už Janu Mišurcovi řekl vedoucí kapely Bengas Migel Milan Horváth, který pracuje také jako terénní sociální pracovník.

Migel Milan Horváth "Jelikož s kapelou jezdím už tři roky do dětských domovů po celé republice s občanským sdružením, které se jmenuje Múzy dětem a sdružuje herce, zpěváky, kouzelníky, akrobaty a podobně. Vždycky přijedeme do dětského domova a celý den jim tak děláme program."

Znají romské děti kapelu Bengas? Případně ty další kapely?

"Bengas znají určitě, protože my v každém tom dětském domově necháváme svoje cd, i to zasíláme, když je nemáme s sebou. Znají naše písničky, někteří ani neumějí romsky, ale znají písničky, vědí, že jsou Romové, tak jim ještě u toho vysvětlím, odkud Romové pocházejí. Tu naši kulturu jim vysvětlím, že se nemají za co stydět".

Jak to na vás působí v těch dětských domovech?

"Jednou, zpíval jsem takovou písničku, bylo tam asi přes 80 romských dětí, bylo mi strašně těžko. Nějak jsem si neuvědomil a zpíval jsem písničku, takovou slovenskou - 'Siroty, siroty' a když jsem na to koukal a ten 70-ti členný sbor dětí to zpíval se mnou a já jsem si uvědomil, že to jsou vlastně oni ti sirotkové, tak mi vystříkly slzy z očí a nemohl jsem zpívat dál. Bylo to těžké."

Vy hrajete už od mládí. Kdy jste začal poprvé hrát a jaký to byl nástroj?

"Poprvé jsem začal hrát někdy na základce, nebo tak nějak, já jsem vždy zpíval, nějaká představení jsme měli se základkou. Potom rodiče a moje velká rodina měli takový ten slavný romský soubor folklorní, který se jmenoval Perumos, tak jsem začal tancovat, zpívat a pak najednou jsem začal zkoušet různé nástroje, které tam měli ti starší muzikanti, ti starší pánové. Hrál jsem tak v parku, pro holky a kytara mi prostě byla nejblíže, tak jsem zůstal u kytary."

Abychom se ještě vrátili k těm dětem. Vy sám, vzal byste si třeba dítě z dětského domova?

"Určitě kdybych neměl svoje děti, a nebyl bych tak pracovně zaneprázdněný. Já už svoje děti mám, odrostlejší, a měl bych přítelkyni, která by s tím souhlasila a měli bychom na to čas. Je to velké rozhodnutí. Já znám lidi, kteří to udělali, například můj strejda to udělal, moje sestřenice to udělala, že si vzali dítě z dětského domova. Určitě bych to udělal taky. Neměl bych s tím žádný problém."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Pozvánka do Cirkusu Praga
Máme tu pro vás zajímavou pozvánku do Cirkusu Praga, kam se s mikrofonem vydal i Jan Berousek. Nejdříve oslovil návštěvníky a poté ředitele Cirkusu Jana Kopeckého.

Cirkus Praga Jak se Vám tady líbí?

"Je to výborný. Je to zážitek, který člověk ještě neviděl."

Kolikrát do roka chodíte do cirkusu?

"Abych se Vám přiznal, tak teď jsem tu poprvé, protože nemám čas. Přítelkyně sem chtěla jít, tak jsem si našel čas a přišli jsme."

"Hodně se mi tady líbí."

"Program je moc hezkej, je to tady pěkný a je tady i teplo."

Jste v cirkuse poprvé?

"No po několika letech asi potřetí, ale v takovémhle pohádkovém ještě ne."

Blíží se svátky a určitě by bylo zajímavé se zeptat, jak se tráví svátky v cirkuse.

Cirkus Praga "Cirkus s 200letou tradicí je tady na Výstavišti do 10. prosince a poté odjíždíme domů, kde máme zimoviště v Kojeticích. No samozřejmě trávíme svátky společně, celý náš soubor celý náš ansámbl a samozřejmě taky zvířátka dostávají. Ve stájích jim postavíme vánoční stromky, i koním, velbloudům a dostávají samozřejmě dárky, vánočky, cukroví, na Štědrý večer k nim jdou drezéři, krmí je sladkostmi, cukrovinkami, opičky dostávají stejně banánek každý den, ale dostávají ještě něco jiného, dostávají kompoty s rýží a mají také vánoční stromeček. Aby také ta zvířata měla z těch Vánoc požitek. To děláme každý rok, protože zvířata nás prakticky živí."

Na Tři Krále jsou svátky v cirkuse trošku zvláštní.

"Na Tři Krále již 12 let jezdíme na Pražský hrad a na nich jezdí tři králové, Kašpar, Melichar a Baltazar a nosí Jezulátku dary. Karavana jde každý rok od Pražského hradu na Loretánské náměstí. Druhý rok to již děláme v Příbrami, tam je tisíce a tisíce lidu a u Pražského roku je každý rok víc a víc návštěvníků."

Budete pořádat mikulášskou?

"My jsme tu do Mikuláše. Před Mikulášem to bude uvádět Santa Claus. Před Mikulášem budeme již dělat trošku vánoční představení do vánoční atmosféry, pohádkové." Příspěvek pro vás připravil Jan Berousek - student ročního mediálního kurzu, který pořádá sdružení Dženo.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Na festivalu Žijeme tady v Liberci vystoupila také židovská a ukrajinská skupina
V minulém pořadu jsme Vás informovali o festivalu národnostních menšin Žijeme tady, který se uskutečnil v Liberci. Mluvili jsme o romských skupinách, které na něm vystupovaly, a také o finalistovi SuperStar Alim Amiri. Teď se na festival vrátíme ještě jednou a povíme Vám o ukrajinské skupině Ignis a o souboru židovských tanců Yocheved. Nejprve pozvala Jana Šustová k mikrofonu Viktora Rajčince, který hraje v šestičlenné skupině Ignis a zároveň je předsedou Ukrajinské iniciativy v České republice.

Ignis (Foto: Jana Šustová) "Skupina Ignis vznikla v 70. roce, protože tenkrát byla takové ukrajinské večery na Žofíně a tam jsme se sešli. Byli jsme ještě mladí, začínali jsme studovat na vysoké škole. Na Žofíně jsme se domluvili, že by bylo dobré založit nějakou ukrajinskou hudební skupinu v Praze."

Máte styky se současnou komunitou Ukrajinců v České republice?

"Máme samozřejmě, protože my jsme již v 90. letech založili Ukrajinskou iniciativu v České republice, přesně v roce 1993. A již dneska jsme se rozrostli díky státu, ministerstvu kultury, ministerstvu školství, magistrátu, kteří nám dávají peníze na granty. Takže díky tomu můžeme dělat dnešní kulturu, která, jak si myslím, je nádherná. Ti lidé, kteří se sem stěhují, zde, v České republice chtějí mít to svoje a tohle jim umožňuje se sdružovat. Máme dneska již malý taneční kolektiv, máme malé divadlo, je možnost se skutečně rozvíjet."

Kultura je právě dobrým prostředkem k tomu, jak představit majoritní společnosti společnosti menšinové. Hrajete někde na nějakých akcí, kam chodí i Češi?

"Účinkujeme dost často, měli jsme Dny ukrajinské kultury a je to nádherné, protože my jsme účinkovali v Plzni, předtím v Ostravě, předtím jsme hráli v Brně, potom jsme hráli v Chomutově a nejvíc samo sebou hrajeme v Praze. A je možnost jezdit a musím Vám říci, že ta ukrajinská písnička, když se dobře zazpívá, tomu i Čech výborně rozumí. V Praze máme takové kavárničky a tam chodí spousta Čechů, tam je 80 % Čechů, kteří chodí na ukrajinské písničky."

Soubor Yocheved (Foto: Jana Šustová) Na festivalu národnostních menšin v Liberci vystoupil také taneční sbor Yocheved, jehož členové sice pochází z majoritní společnosti, ale tančí především židovské tance. Soubor vznikl v roce 2003 při Základní umělecké škole v Třebíči. Jeho vedoucí Kamila Malá je nejen choreografkou souboru, ale také všem tanečníkům, ušila kostýmy. Prozradila nám, proč se soubor začal zaměřovat právě na židovské tance.

"Ten směr byl nejdříve folklor slovenský, poté moravskoslovenské pomezí, protože to je taková ta hranice, kterou málokdo používá, ono je to hodně těžké. A pak v momentě, kdy Třebíč byla zapsána na seznam mezinárodního dědictví UNESCO, vznikl problém, že nikdo v celé republice netancuje jidiš tance jako folklór. To, co jste viděli teď, to byly izraelské tance, to je současný tanec, který je uměle vytvořený. To, co tancujeme my, jidiš tance, jsou sice uměle mnou vytvořené choreografie, ale na základní popsané kroky."

Soubor Yocheved (Foto: Jana Šustová) Jednoho z členů souboru tanečníka Václava Nohy jsem se zeptala, zda se změnil jeho pohled na židovství díky tomu, že působí v souboru Yocheved.

"Změnil, poznal jsem spoustu nových věcí o židovské kultuře, což je zajímavé. Celkově bych to shrnul, nevěděl jsem do té doby, že takové tance existují, takže jsem si rozvíjel myšlení o židovské kultuře a podobně."

Jak na to reagují Vaši kamarádi, když vědí, že tancujete v sboru židovských tanců?

"Jsou velmi překvapení, většinou se ptají, jaké kroky tam jsou, a tak já je vždycky pozvu do Třebíče na židovský festival Šamaim, podívají se na to,většinou se smějí, ale já to beru, protože nám osobně se to tady klukům líbí. Ale lidé na to mají většinou kladný pohled, takže se jim to líbí."

Kolik vás je v souboru?

"Dohromady nás je kolem 20 lidí, z toho asi 6 kluků a zbytek holek."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 24. listopadu je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/21232
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003