Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 22.10.2020 21:13

Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestál
22-04-2006  Alena Zemančíková


Nakladatelství Triáda vydalo v roce 2005 - už in memoriam Mileny Hübschmannové, která knihu uspořádala - sborník výpovědí pamětníků holocaustu Po Židoch Cigáni. 900 stran rozhovorů vedených v romštině a přeložených do češtiny je doplněno obrazovou přílohou, rejstříkem a hluboce zasvěcenou předmluvou editorky, v níž cituje nejvýznamnější světové historiky holocaustu a kde podává přehled o praxi vyhlazování Romů za nacismu v jednotlivých evropských státech.

Z díla známého "lovce nacistů" Simona Wiesenthala se v předmluvě cituje: "Celý svět ví o zavraždění šesti milionů Židů, celý svět hovoří o tragédii židovského národa, ale sotvakdo ví o tom, že v koncentračních táborech Třetí říše vyvraždili půl milionu Cikánů. Nacisté by byli zplynovali i šest milionů Cikánů, kdyby jich tolik bylo. Cikáni a Židé měli stejný osud. Přesto se tragédie Cikánů nedostala nikdy skutečně do povědomí lidí. V neposlední řadě je tím vinna skutečnost, že vůči těmto lidem tmavé pleti, kteří kdysi přišli z hloubi Indie do Evropy, existuje i po válce stará předpojatost a odmítavý postoj. Správní a policejní místa v nich viděla - jako kdysi - jen "zloděje slepic" a považovala za pochopitelné, že je Hitler dal pod zámek. Nikdy se na ně nepohlíželo jako na rasově pronásledované - na Židy ano -, nýbrž jako na zvláštní druh asociálů, které ve Třetí říši prostě umístili do koncentračních namísto pracovních táborů."

V oddílu Čechy a Morava cituje editorka historika Ctibora Nečase: "Vládními nařízeními z 2. března a 28. dubna 1942 jsou zřízeny 'kárné pracovní tábory'. Do nich mají být umístěni asociálové, žebráci, povaleči, prostitutky - a práceschopní potulní Cikáni. Největší z těchto táborů jsou v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Z Let u Písku stejně jako z Hodonína u Kunštátu jsou pak na rozkaz řídící úřadovny německé kriminální policie v Praze vypravovány transporty do německých koncentračních táborů: nejprve do Buchenwaldu a Ravensbrücku, později do Osvětimi. Jestli zpočátku měli být v pracovních a koncentračních táborech "převychováni" takzvaní "asociálové", pak se koncem války i v protektorátu uplatnilo při řešení cikánské otázky výlučně rasové hledisko."

V předvolebních Otázkách Václava Moravce speciál z Jihočeského kraje se pro zbourání vepřína v Letech a důstojnou úpravu celé lokality, totálně zdevastované stavbou a provozem kolektivizovaného zemědělství, megalomanskou fabrikou na maso, vyslovila pouze reprezentantka Strany zelených. Politikové ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL se otázce víceméně vyhnuli nebo se vepřína přímo zastali. S myšlenkou na Simona Wiesenthala člověka nemohlo nenapadnout, že kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestál, protože Židé mají na světě mnohem větší zastání, jsou mezi nimi významné osobnosti světové vědy a kultury a - na to nesmíme zapomínat - jsou mezi nimi i vlivní politikové, finančníci a průmyslníci. Romové nemají nikoho, kdo by likvidaci vepřína zaplatil. A demokratičtí politikové - ať už z důvodů populistických, ekonomických nebo z důvodů vlastního přesvědčení - to, zdá se, nepovažují za důležité.

Milena Hübschmannová v knize píše: "Kolik Romů zahynulo v koncentračních táborech nebo bylo podrobeno 'zvláštnímu zacházení' ve svých domovech nebo kdekoli při setkáních s příslušníky 'likvidačních komand', není známo. I kdyby jen jeden jediný člověk přišel o život jen proto, že patří k nějaké 'rase' nebo etnické skupině, je jeho smrt zločinem vzbuzujícím obavy o budoucnost lidstva. Neměli bychom se tedy vnitřně zastydět, přeme-li se o počty obětí?

Článek byl převzat z Týdeníku Rozhlas.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/21105
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003