Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 22.09.2020 06:44

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
23-06-2006  Anna Poláková, Anna Poláková, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Marek Polák, Marek Polák

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha, palo drom, savo o Roma kerde ke peskeri patronka Kaľi Sara. Tiž vakeraha palo Miss save našunen, adi akcia ela pre aver čhon u amen tumenge pheneha kaj.

Nejdříve se společně vydáme na pouť za Kaľi Sárou - patronkou Romů. Řekneme vám o světové Miss neslyšících a o také tom, jaké výsledky přinesl poslední průzkum agentury STEM.

Tiž tumenge vakeraha palo sikľiben. Gejľam andre jekh romaňi fameľija u phučľam či kamen kaj lengere čhave sikľon pre maškarutne školi. Phenaha tumenge pale grupa Kontrast u maro šuňiben zaphandaha vičindoneha andro amaro muzeum.

Ve druhé polovině O Roma vakeren nám Marie Cinová z Prahy řekne, jak jsou pro ni důležité informace o prospěchu jejího syna ve škole. Představíme vám novou kapelu Kontrast a nadějného houslistu Josefa Šenkiho a pozveme vás na výstavu romské literatury. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
V Hejnicích proběhla pouť k patronce Romů svaté Sáře
Liberec patřil o víkendu 5. festivalu romské kultury, který vyvrcholil poutí k patronce Romů svaté Sáře do Hejnic. Mezi poutníky byla i naše kolegyně Jana Šustová.

Uprostřed malebné scenérie Jizerských hor stojí v Hejnicích chrám Navštívení Panny Marie. A právě ten patřil minulou neděli odpoledne Romům. Před chrámem celé odpoledne hrály romské kapely z Liberecka a vystoupil zde dětský taneční soubor. Hlavním bodem programu však byla slavnost za patronku Romů, svatou Kali Sáru.

Kněze hejnického chrámu Miloše Rabana jsem se zeptala, jak dlouhou už má svátek svaté Sáry v Hejnicích tradici a z jakého důvodu se koná.

"Tato slavnost se koná už potřetí a koná se z několika důvodů. V první řadě je to proto, že ze strany církve hledáme, jakým způsobem zase najít duchovní obnovu jak romského obyvatelstva, tak celého tohoto našeho regionu, do kterého nedílným způsobem romské obyvatelstvo patří. Je tady ovšem ta problematika, že romské obyvatelstvo už ztratilo svoji identitu. Tak to má dvojí důvod: nalezení identity a integrity romského obyvatelstva jako takového a co může potom romské obyvatelstvo nabídnout této tzv. majoritní společnosti a tím pak odbourat různé předsudky, námitky a kritiky - třeba i mnohdy oprávněné."

Svatá Sára se stala patronkou Romů proto, že pomohla třem Mariím, které byly vyhnány ze Svaté země po Ježíšově ukřižování za to, že šířily zvěst o jeho zmrtvýchvstání. Při útěku se plavily v malé lodičce po moři, avšak v bouři se loďka převrhla a ženy se začaly topit. Jejich volání o pomoc zaslechla Sára a vypravila se je zachránit. Sundala své šaty, hodila je do vody, ženy se jich chytily a Sára je odtáhla ke břehu. Za to, že zachránila nenáviděné a zavržené, byla povznesena na patronku Romů, protože i ti se cítí být všude nevítanými hosty.

Skutečnost, že v záchraně tonoucích Marií hrály roli šaty svaté Sáry, si poutníci v Hejnicích připomněli tím, že na začátku poutě přinesli sošku svaté Sáry ke kašně před kostelem a smočili její šaty ve vodě. Při tom je přivítal hudebník Dušan Kotlár:

"Uběhl rok a my se tady v Hejnicích opět setkáváme, abychom slavnostně uctili naši romskou svatou jménem Sára. Sára byla Romka, a proto i slavnost bude po romsku. Romové mají rádi zpěv, tanec, muziku, a jak jste mohli slyšet, muzikou jsme zahájili i slavnost."

Od kašny, která symbolizovala moře, se poutníci se soškou svaté Sáry vypravili do kostela, kde na ně čekalo vystoupení cimbálové muziky Dušana Kotlára, tance v podání dětského souboru a povídání o historii Romů s romistkou Evou Davidovou.

Oslavy svaté Sáry mají svou tradici především ve Francii. V České republice s nimi začal Mgr. Dušan Kotlár.

"Tento svátek jsme pojali jako takovou slavnost. My jsme průkopníci tady v Čechách, kde jsme to založili, tady v hejnickém prostředí v krásném kostele. Chtěl jsem, aby i tady v Čechách lidé věděli o tom, že se tady něco děje pro Romy, ba i Neromy. Vždyť to je takový svátek pro všechny tím, že se pořádá taková akce, že romská kultura je i vidět."

Mají Romové tady na Liberecku možnost zúčastnit se nějakých křesťanských akcí, které jsou přímo pro Romy?

"Neznám takovou akci, jako pořádáme my, že by Romové navštívili kostel a před kostelem se hrálo, v kostele se tancoval čardáš a jsem rád, že tomu je tak tady."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.06.2013Tisíce Romů se v květnu sjíždí v Saintes-Maries-de-la-Mer na pouť ke svaté SářeO Roma Vakeren
22.09.2012Na romskou pouť na Svatém Kopečku u Olomouce se dnes chystá osm stovek RomůZprávy ze života Romů
20.09.2012Svatý kopeček u Olomouce v sobotu přivítá romskou pouťZprávy ze života Romů
17.09.2011Tradiční romská pouť na Svatém Kopečku u OlomouceZprávy ze života Romů
09.08.2011Valašský Meziříčím prošla romská pouť, připomíná prvního blahoslaveného RomaZprávy ze života Romů
18.09.2010Na Svatém Kopečku u Olomouce začíná tradiční Romská pouťZprávy ze života Romů
16.09.2010Na Svatém Kopečku se sešli Romové na tradiční poutiZprávy ze života Romů
06.09.2010Svatý Kopeček v Olomouci opět uvítá účastníky Romské poutěZprávy ze života Romů
01.09.2009Ve Francii církev kočuje s RomyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Praze se bude soutěžit o korunku královny krásy neslyšících
V polovině července do Prahy přijedou nejkrásnější dívky světa, které budou soutěžit o korunku královny krásy neslyšících. Anna Poláková se ředitele pořádající agentury Josefa Uhlíře zeptala, kdy vznikla tato myšlenka.

Miss neslyšící 2005 (www.missdeafworld.com) "Prvopočátky byly, že s touto myšlenkou přišel pan inženýr Luděk Černý, bývalý generální ředitel Svazu neslyšících a nedoslýchavých. V roce 2001 oslovil naši agenturu Czech model, jestli bychom se toho ujali. Ten ročník 2001 byl na Malorce, kde jsme dělali Miss světa. Od roku 2002 to pořádáme v České republice - už kvůli partnerům a kvůli zajištění celé akce. Myslíme si, že ta soutěž má každoročně vzestupnou tendenci, to pozorujeme i z ohlasu ze světa."

Jaký osud čeká vítězky? Měly potom možnost se nějakým způsobem prosadit? Šly dál v této kariéře?

"Naše agentura dělá charitu, ne jenom v Miss Deaf World, ale děláme i Miss neslyšící České republiky. V letošním roce to bude v listopadu v Praze na Smíchově - v Národním domě s tím, že neslyšící dívky, které se zúčastní té akce ať už ze světa nebo z České republiky, se můžou zúčastňovat naších akcí jako modelky, hostesky, čili pracujeme s nimi i po soutěži. V letošním roce jsme pozvali i dívky z minulých třech ročníků, vítězky, které budou prezentovat módní přehlídku v Praze a samozřejmě v České republice jsou u nás jako modelky, hostesky a jsou na stejné úrovni jako dívky slyšící."

Co to znamená pro dívky? Máte možnost s nimi pracovat? Je rozdíl v chování?

"Samozřejmě. Rozdíl je v tom, že je úplně jiný přístup těch dívek čili ony, když jste na pódiu a koukáte na soutěž a vyhlašuje se Miss Deaf World, tak ostatní skáčou radostí. To u normálních komerčních záležitostech neuvidíte. Ty dívky jsou jedna parta, nepřijely kvůli autům a kvůli miliónům, ale přijeli kvůli tomu, aby se poznaly, vyměnily adresy a navštěvovaly se. Samozřejmě po soutěži dostávají i role ve svých zemích nebo v České republice, kde s nimi už pracujeme. Pro ně je to hlavně integrace do společnosti. Není to kvůli tomu, aby by si odvážely auto."

Měl jste možnost pracovat i na jiných projektech, jako například Miss Gypsy World?

"Ano. Já jsem byl požádán partnerem, panem Milošem Horou, který byl pořadatelem této soutěže. Byla to nádherná akce a musím říci, že takové akce by se měly konat pravidelně, protože to napomáhá zase těm dívkám. Hlavně jde o ty dívky, ne o tu komerčnost."

Měl jste možnost poznat romské dívky a romské ženy blíže - co to pro Vás znamenalo? Jak jste se cítil?

"Byl to týden hudby, tanců, zpěvů, ta nálada tam byla ideální. Ty dívky to prožívaly úplně jiným způsobem, než zase dívky komerčně. Samozřejmě byly tam i problémy, protože ty dívky neměly možnost předtím dělat modelky. Takže výuka a choreografie atd. byly pro ně náročnější, ale zvládly to skvěle."

Pořádá se zde řada projektů - teď například Praha 7 pořádala Miss Roma. Účastníte se i takovýchto projektů? Hledáte talenty i tam?

"U nás v agentuře máme romské dívky, které u nás pracují jako modelky a samozřejmě pracujeme bez rozdílu. My neděláme rozdíl mezi romskou dívkou a dívkou neslyšící anebo ostatními. Prostě u nás je to dívka, která má šanci dělat modeling, a když to chce dělat, má ty dveře otevřené."

Takže, když bude mít někdo zájem, kdo nás teď zrovna poslouchá, může se přihlásit?

"Určitě. Rádi uvítáme. Samozřejmě je to vždy na dívkách. My můžeme pomoci, ale ony musejí chtít."

Miss neslyšících se koná 15. července v hotelu Top Praha na Chodově. A pokud máte zájem zúčastnit se této akce, tak vstupenky získáte přímo v agentuře a jelikož se jedná o charitativní akci, tak jsou zdarma. Můžete i volat na telefonní číslo 2222 47 451.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Podle průzkumů veřejného mínění mají Češi stabilně nejsilnější odpor vůči Romům
Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM mají Češi nejsilnější odpor stabilně vůči Romům. Negativní vztah k romskému etniku má přes dvě třetiny lidí, tři čtvrtiny Čechů nesouhlasí s tím, že by se v Česku mělo více dbát na práva romské menšiny. Roma by si přáli mít za souseda nejméně ze všech cizinců. Podle tisku v Česku přibývá romských ghett a stížnosti na diskriminaci Romů u nás letos zazněly i v bruselském sídle Evropského parlamentu. Marie Vrábelová požádala Fedora Gála o názor na průzkum veřejného mínění.

"Ten výsledek není překvapující, poněvadž všechny výzkumy, které se dělaly na toto téma, signalizují, že problém existuje. Více se o něm mluví, což je fajn, ale řešení pořád nepřichází a vypadá to, jako kdyby se nic nedělo."

Za jakých okolností by ta většinová společnost přistupovala k Romům jiným způsobem? Co to může ovlivnit?

"Existují řešení, která jsou krátkodobá a dlouhodobá. Dlouhodobé řešení je jedno jediné a to je poskytnout lidem vstup do komunity, šanci na vzdělání a šanci na normální životní kariéry. Ale to je na dvě generace. Krátkodobým řešením jsou fungující instituce. Fungující policie, fungující soudy, fungující úřady práce, fungující místní zastupitelství. Ale fungujícím způsobem, který není diskriminující."

Čím si myslíte, že Romové provokují tu většinovou společnost, že je nemá ráda? Je to v jiném chování nebo čím to je?

"Samozřejmě, že romská kultura je jiná. Proč by měla být stejná? Je jiná. A fakt je taky ten, že lidé jsou tak trochu zvyklí považovat něco, co je jiný, za něco, co je horší. Což je nesmysl. A my jsme schopní nenávidět člověka a víme o něm úplný houby. Nic. Averze pramení z neznalosti. Averze pramení z jinakosti. Averze pramení také ze strachu z jinakosti."

Není to také tím, že Romové jsou většinou spojováni buď s kriminalitou anebo se skupinou tzv. sociálně vyloučených?

"Sociálně vyloučení lidé jsou většinou ti, kteří jsou strašně chudí. A být chudým neznamená být kriminálníkem, neznamená také být hloupým a neznamená vůbec být špatným. Ale už to slovo vyloučení znamená, že nežijí s námi. Příčina všech problémů je, že se od sebe oddělujeme, že prostě žijeme v segregovaných komunitách, že jsou mezi námi hranice a že tyto hranice překročit je docela namáhavé pro obě strany."

Myslíte si, že výzkum veřejného mínění může ovlivnit myšlení lidí?

"Samozřejmě, že může. Fakt je ten, že nastavovat si zrcadlo ve smyslu 'máme předsudky, jsme xenofobní, nemáme rádi skupinu lidí, jenom protože je trochu jiná než my', to není hezká podoba tváře, kterou v tom zrcadle vidíme. Já žiji v naději, že hodně lidí, když uvidí v zrcadle svou nehezkou tvář, tak se trochu zastydí. Na rozdíl od politických kampaní a výzkumu veřejného mínění, které jsou součástí politických kampaní, sociologické průzkumny, které říkají, jací jsme, mohou ve vztahu k jiným lidem splnit užitečnou funkci, můžou splnit funkci sebepoznávání lidí a můžou kultivovat jejich postoj k jiným."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
28.05.2011Negativní obraz Romů v průzkumech veřejného míněníO Roma Vakeren
08.01.2011Negativní obraz Romů v médiíchO Roma Vakeren
09.12.2010STEM: Většina Čechů považuje Romy za nepřizpůsobivéZprávy ze života Romů
05.06.2009Zhodnocení vztahů mezi majoritní společností a RomyO Roma Vakeren
23.05.2009Extrémismus: Dlouhé zrání, hořké plodyZprávy ze života Romů
02.05.2005STEM: Nejlépe by Češi snášeli sousedství se SlovákemZprávy ze života Romů
25.03.2005Veřejnost má dobré mínění o Češích a Slovácích, špatné o RomechZprávy ze života Romů
07.04.2004Třem pětinám středoškoláků by vadilo žít s Romem či RomkouZprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

Vsetínská radnice postaví ještě letos v lokalitě Poschla dva třípodlažní montované bytové domy. Byty jsou určeny pro nájemníky pavlačového domu v centru města, který je v dezolátním stavu. Náklady budou přes 40 miliónů korun. Obytný komplex v lokalitě Poschla nabídne celkem 36 bytů. Radnice při jejich přidělování upřednostní ty nájemníky pavlačového domu, kteří řádně platí nájemné a nemají vůči městu dluhy.

V těchto dnech přichází občanské sdružení Romea s novým projektem Internetové burzy práce. V České republice jde o ojedinělou věc. Romové, jimž je projekt v první řadě určen, se dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností. Stránky Burzy práce burzaprace.romea.cz poskytují aktuální informační servis o volných pracovních místech u nás i v zahraničí či o rekvalifikačních kurzech. Speciální oddíl je určen stipendiím a stážím pro studenty.

V rámci letošního festivalu Gypsy Celebration 2006 připravili pořadatelé na hradě Svojanov mezi 27. a 30. červencem bohaté festivalové večery, na kterých vystoupí mnoho českých i zahraničních romských skupin. Při celém projektu Gypsy Celebration bude na Svojanově i mezinárodní dětský tábor pro vybrané talentované romské děti.

Slovenské Komunitní centrum v obci Rakúsy v okrese Kežmarok organizuje ve spolupráci s Nadací Dobrá víla Kesaj kulturní akci, na které se představí romské folklorní soubory ze Strání pod Tatrami, z Kežmarku a z Rakús. Vše se uskuteční 28. června ve 14 hodin v kulturním domě v Rakúsích.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Jak v rodině Marie Cinové plánují budoucnost dětí
Plánovat budoucnost svých dětí je v romských rodinách velice složité. Mnoho rodin se potýká se sociálními problémy a diskriminací ve všech oblastech, ale jak uslyšíte v následujících minutách, najde se i řada lidí, kteří se proti tomu dokáží postavit. Je tomu tak i v rodině Marie Cinové, která vychovává Josefa a Veroniku. K mikrofonu je pozval Marek Polák, který dal nejdříve slovo paní Marii.

"Můj syn chodí na Ličkovo náměstí, Praha 8 - Karlín. Chodí do sedmé třídy. Odmalička rád maluje, tak pan učitel a i já jsme pomýšleli na nějakou střední výtvarnou školu, zaměření třeba na grafickou animaci. To by si tak nějak přál."

A co jiné předměty?

"Tak matika ho moc nebaví, ale tak nějak to zvládá na trojku. I když třeba geometrie, tam si myslím, že ta mu docela jde. To si myslím, že bude k tomu potřebovat. Ale baví ho třeba dějepis, baví ho zeměpis a hlavně sportovní činnost. Je hodně takový, že ho baví sport. Fotbal ho baví. Prostě tělocvik ho hodně baví."

A co třeba ve škole? Jak se k němu chovají učitelé? Je tam vše v pořádku nebo se potýká, dejme tomu, s nějakou diskriminací nebo podobně?

"Potýkal se, když byl malý, protože vystřídal hodně škol. Ale na téhle škole je to úplně perfektní. Učitelé jsou tam hodně moc dobří. Je tam hlavně mladý kolektiv. Pan ředitel je hodný. Myslím, že je to hodně dobrá škola."

Nadace Nová škola. Myslíte, že byste využila jejich pomoc při doučování, dejme tomu, nějakých předmětů?

"Určitě ano. Teď vlastně, protože jsou ty hlavní předměty, jako je matematika, čeština, tak možná matika ani ne, ale ten český jazyk stoprocentně. Myslím, že jen ten český jazyk."

Přemýšlíte o státní střední škole nebo o soukromé?

"Na něco jsme se už ptali. Pan učitel mi něco vyjmenoval. Pak mi řekl, že by to šlo i na soukromou, že by mi poskytl grant. A jsou nějaké romské nadace, které pomáhají."

A co tatínek? Je spokojený s tím, co chce syn dělat, nebo měl jinou představu?

"Měl představu, že by chtěl, aby jeho syn byl policajtem. Nevím, proč měl takové přání, ale určitě bude souhlasit s tím, co bude chtít jeho dítě. On je hrozně moc hodný."

Máte ještě dceru. Bude se teď připravovat do školky?

"V srpnu jí bude šest let. Jmenuje se Verunka. Veronika. Chodila do školky, ale připadalo mi, že se tam toho moc nenaučí, tak jí teď chci dát do přípravky na školu. Do nultého ročníku. Myslím, že by měla být spokojená, že by měla přípravu na první třídu."

Čau, Verunko! Líbilo se ti ve školce?

"Jo. Terezka Sedláková, třeba Anička nebo Vanesa. Co mě baví? Mně baví tancovat."

Verunko, těšíš se do nultého ročníku?

"Jo. Třeba na učení."

Máme tady Pepu. Pepo, můžeš nám říct, co tě ve škole nejvíc baví a co tam máš rád?

"Baví mně tělocvik. Tři roky jsem dělal kickbox. Přestal jsem s tím. Teď začínám hrát fotbal."

Proč si přestal s kickboxem a začal hrát fotbal?

"Protože jsem chtěl zase zkusit něco nového."

Chtěl bys jít studovat na nějakou uměleckou výtvarnickou školu?

"Jo. Chtěl bych. Umím dobře kreslit, tak to chci využít."

Jak dlouho kreslíš?

"Od pěti let. Lidi, tváře. Co mi řekneš, to ti nakreslím."

Kreslíš radši tužkou, úhlem nebo normálně barvami, temperami, vodovkami a tak dále?

"Radši tužkou - to je lepší. Ale barvami je to taky dobré. Stíny tam můžeš dělat. Všechno s tou tužkou. Obrázek vypadá prostě lépe, zajímavě. Mát to pak něco do sebe."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Skupina Kontrast hraje romskou klasickou hudbu
Čardáše patří do romské klasické hudby, ale pomalu se bohužel z repertoáru mnoha kapel vytrácejí. Jen v málo luxusních podnicích si můžete pochutnat na dobrém jídle za doprovodu cimbálovky, která čardáše hraje. Vyžadují totiž specifické nástroje a hlavně zkušené muzikanty. My jsme pro vás ale jednu skupinu našli. Jmenuje se Kontrast a zmíněnou klasiku navíc obohacuje o různé nové prvky. Více už Janu Mišurcovi řekl Martin Brouček.

"Už název Kontrast značí dvě strany něčeho a jsme na půl - je nás osm, takže čtyři Romové a čtyři Češi."

Jaké máte hudební nástroje?

"Hrajeme v obsazení první housle, druhé housle a třetí housle jako bráč, violoncello, harmonika, kytara, akordeon a baskytara."

Jestli to dobře chápu, jedná se o romskou klasiku, takže čardáše?

"Hrajeme čardáše, halgatovy, většinou hrajeme maďarské věci od Lakatoše, Ferensántha, což byli mistři tohoto žánru a hrajeme také klasické romské čardáše."

Co třeba novodobější věci, modernější romská hudba? Počítáte s tím, nebo se orientujete spíše na tu klasiku?

"Do budoucnosti jsou plány vybrat různé žánry, třeba tanga, nebo hrát také rumunské cikánské věci. Jinak vybíráme také z klasické hudby. Dnes na koncertě zazněl Uherský tanec, což je klasická věc. Čili experimentujeme."

Vy nejste Rom. Jak jste přišel k romské hudbě, nebo k Romům jako takovým?

"Já jsem studoval zpěv na konzervatoři v Plzni a měl jsem spolužačku Romku Bohunku Bartošovou, která je tady v Plzni dost známá a ta pořádala koncert v plzeňské židovské synagoze a požádala mě, abych s ní vystoupil jako houslista. Samozřejmě to bylo mému srdci blízké, líbí se mi i moravské věci, takže se mi to líbilo. Do toho projektu jsem šel. Později jsem se poznal s dalšími lidmi. A byl jsem přizván, v Plzni se dělalo v divadle představení Cikáni jdou do nebe, muzikál. Tam jsem hrál primáše romské kapely a od té doby funguji v těchto kruzích."

Romské festivaly, romské akce jako takové, nevyhýbáte se jim?

"V žádném případě. Vítáme je. Naopak člověk se může lecčemu přiučit a ukázat co vlastně hrajeme, že to nehrajeme klasicky jako to hrají ostatní cimbálovky, jako cimbál, klarinet, ale že tam je harmonika, baskytara, v podstatě moderní nástroje."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Houslista Josef Šenki je z rodiny, kde se hudební nadání dědí po generace
Je léto, krásné počasí a tak jsme se s mikrofonem vydali na koupaliště do Březiněvsi. Tam se Marek Polák setkal s mladým nadaným houslistou Josefem Šenkim, který patří do rodiny, kde se dědí hudební nadání po generace.

Josef Šenki (Foto: Jana Šustová) "Hraji od malička na housle. Dá se říci, že se s tím živím."

Co studuješ? Jakou školu?

"Teď zrovna studuji střední odborné učiliště, číšník barman. Hudba je na prvním místě. Chodím odmalička, od čtyř let do Lidové školy umění. Teď chodím na gymnázium, připravuji se na konzervatoř a učí mě učitelka Marie Štatherová."

Hraješ v kapele?

Josef Šenki (uprostřed) s kapelou Gitans na festivalu Khamoro 2006 (Foto: Jana Šustová) "Hraji v kapele Gitans, která teď hrála na romském Khamoro. Tam jsme vystupovali za Českou republiku."

Jak dlouho s nimi hraješ?

"Začali jsme od září a vlastně od nového roku 2006 se to rozjelo."

Jaké písničky převážně hrajete? Klasické, tradiční, nebo už modernější?

"Kdo chce ze starších Romů, tak zahrajeme starší lidové romské písně. Jinak hrajeme styl Balkán, americké tance a tak dále."

Jezdíte koncertovat po České republice, do různých měst, nebo i do zahraničí?

Josef Šenki (Foto: Jana Šustová) "Určitě jsme projeli skoro celou Českou republiku. Teď 1. července je festival v Karviné, to je také romský festival. Takže tam budeme zase za Českou republiku."

Začal jsi hrát sám od sebe na housle? Nebo tě někdo přinutil?

"Přinutil mě děda, ale já už jsem chtěl hrát jako malý na housle. Takže mě k tomu vedl on, děda. Jsme celá rodina muzikantská, ale z našich předků nikdo neměl hudebku, nebo nějakou školu na hudbu. Jenom já vlastně."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Pozvánka do Galerie Klementinum na výstavu Paula Florana a Adolfa Borna
Nedávno nově otevřená Galerie Klementinum nabízí zajímavou výstavu, která potrvá do konce srpna. Proto se vedoucího galerie Iva Mirošovského zeptala na více podrobností Marie Vrábelová.

Adolf Born: Krysař V galerii Klementinum je zahájena výstava Adolfa Borna a zároveň rakouského výtvarníka Paula Flora.

"Tak to je výstava, která by měla přitáhnout ještě širší veřejnost, protože Adolf Born je velice známé jméno a Paul Flora je zase slavný grafik a malíř rakouský. Takže počítáme s tím, že výstavu navštíví i zahraniční turisté a že ta návštěvnost bude ještě tak dvakrát třikrát větší než na jezuitech."

Proč jste zvolili kombinaci Adolfa Borna a právě Paula Flora?

"Jednak je zajímavé, že mají podobný výtvarný rukopis, jsou to oba snílci a romantici, když se podíváme na jejich obrázky, tak to můžeme přímo z toho vidět a jsou to také přátelé."

Galerie zatím do podvědomí lidí příliš nevešla. Nevědí často o ní. Národní knihovna má přes léto zavřeno, bude v provozu galerie?

"Galerie bude provozována i přes léto a nemyslím si, že o ní lidé nevědí. Ono je v Praze těch galerií poměrně dost. Ta konkurence je velká a lidé si mohou vybrat, což je výborné. My jsme se teď přesvědčili při muzejní noci, že nabídka galerií i muzeí byla velká, ale i že lidé mají o kulturu a historii zájem mají. A tak přišli i k nám a během jedné hodiny nás navštívilo 3800 lidí. Takže já si myslím, že v povědomí ta galerie skutečně je."

Jak lidé reagují na výstavu u Vás v galerii a na prostory, které se tím otevřeli?

"Reakce jsou příznivé. Neměli jsme tady jedinou stížnost při první výstavě. Předpokládáme, že i druhá výstava návštěvníky potěší. Nesmírně se jim líbí prostory, protože to jsou prostory historicky velmi cenné. Jsou tady krásné malby na stěnách, jsou tady kartuše, jsou to výjevy ze života Ignáce z Loyoly. Vůbec to barokní prostředí přitahuje samo o sobě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří"s datem 23. června už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/21047
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003