Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 05.06.2020 09:48

Osm evropských států chce v příštích letech zlepšit podmínky života Romů
26-05-2005  Zdeňka Kuchyňová


O integraci Romů do společnosti a zlepšení podmínek jejich života jednají na mezinárodní konferenci v Praze zástupci vlád osmi zemí, které se zapojily do projektu Dekáda romské integrace. Jak uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové, jeho cílem je odstranění chudoby Romů, jejich diskriminace a vyloučení ze společnosti.

Poslech ve formátu RealAudio
RealAudio ~ Streaming RA

Ředitelka romského sdružení Athinganoi Gabriela Hrabaňová a ministr spravedlnosti Pavel Němec, foto: ČTK Hymna, kterou si Romové zvolili na svém prvním celosvětovém setkání v roce 1972 se jmenuje Na cestě. A na cestě z bludného kruhu jsou Romové už dlouho. Pomoci by jim měl v následujících 10 letech projekt Světové banky a Institutu otevřené společnosti. Kromě Česka se do něj zapojily Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko a Srbsko a Černá hora. Projekt určil čtyři priority - oblast vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdraví. Jak uvedl ministr spravedlnosti Pavel Němec situace Romů není dobrá nikde v Evropě.

"Romové v celé Evropě jsou do značné míry komunitou sociálně vyloučenou. Případy diskriminace a rasismu vůči Romům jsou v celé Evropě na denním pořádku a i přes existenci různých národních aktivit a strategií je pokrok pomalý a málo viditelný."

Česko se snaží se začleněním Romů do společnosti vypořádat již léta, zatím však bez větších úspěchů. Romové dosahují nižšího vzdělání. V některých regionech jich více než 90 procent nemá práci a jsou závislí na sociálních dávkách. Vznikají tak chudinská ghetta a v nich se rozmáhá lichva. Romové mívají také horší zdraví a dožívají se nižšího věku.

V oblasti vzdělávání se v posledních letech osvědčily tzv. vyrovnávací třídy, uvádí náměstek ministra a koordinátor projektu Ivo Hartmann.

Ivo Hartmann "Za posledních 15 let se výrazně zvýšil počet středoškolsky vzdělaných Romů. Je to z desítek na tisíce. To znamená, že ten trend je jednoznačně pozitivní, jakkoli není stále dostatečný. Nejefektivnější cestou jsou přípravné třídy, kde romské děti získávají základní dovednosti a znalosti. Děti, které navštěvují tyto přípravné třídy, pak z 90 procent studují základní školu v běžném režimu a samozřejmě to pak zlepšuje jejich schopnosti k dalšímu studiu, případně uplatnění."

Zprávy mezinárodních organizací Česku často vyčítají vztah policie k Romům. Právě kvůli nedůvěře se často Romové na policii ani neobrátí. Podle členky řídícího výboru projektu Gabriely Hrabaňové jsou jednou z prvních vlaštovek policisté z Pardubic.

"Policie v Pardubicích začala speciální programy, kde vzali Romy do svých skupin. Mají multikulturní školení, kdy opravdu sama policie řekla, že je i překvapena schopností Romů pracovat nebo dělat věci v pozitivním slova smyslu. V některých případech se tento pohled policie na Romy mění. V těch horších případech tu je neochota jednat, svým způsobem i nějaké ponižování a nepřístupnost policie řešit tu otázku právě proto, že třeba ten postižený je Rom."

Česká republika si od mezinárodního projektu slibuje možnost výměny zkušeností i čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Podle odhadů žije v Česku čtvrt milionu Romů. Negativní vztah k nim v průzkumech veřejného mínění uvádí 63 procent lidí. Deset procent dokonce pociťuje odpor.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/20632
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003