Vytištěno 27.01.2021 15:37 15-04-2005 Anna Poláková, Anna Poláková, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Jana Šustová, Jana Šustová, Pavel Petr Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba. The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben. Peršo tumen o dodžanena dareso polo Rom so kerel kaskaderis. Paľis tumenge phenaha palo fotografos, so kerel genďi palo amare anglune Roma. Představíme vám automobilového kaskadéra Emila Flaxe a amerického fotografa Chada Wyatta, který je autorem unikátního projektu Roma rising - Romské obrození. Džana amenca Chomutovoste, kaj o Roma oka kurko kerenas temutno romano džives the andre Mlada Boleslav u phenaha tumenge palo romano bašaviben the palo giľa. V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak si chomutovští Romové připomněli Mezinárodní den Romů a vydáme se do Mladé Boleslavi za občanským sdružením Jekhetani luma - společný svět. Muzikolog Tomáš Šenkyřík nám také přiblíží, jak se vyvíjela romská hudba. Tak - teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Jeden z našich nejlepších automobilových kaskadérů je Rom
V našem pořadu vám představujeme různé romské osobnosti, některé z nich
vykonávají neobvyklá povolání. Příkladem může být i jeden z nejlepších
automobilových kaskadérů Emil Flax z Prahy, který pochází z artistické
rodiny. Jak Janu Mišurcovi prozradil, jeho povolání se nejvíce uplatňuje ve
filmu.
Člověk vidí v televizi, jak se třeba auta obracejí, lítají ve vzduchu, co všechno dokáže vlastně takové auto? "Záleží jaký potřebuje televize moment nebo jaký se točí film, no a jinak záleží taky, co dokáže ten člověk, aby odhadnul, na co má on a na co má to auto. K tomuhle obracení, k těm převracečkám, tomu se říká tzv. "crash", tak tomu říkali Francouzi. To je několik kotrmelců, že jo, s tím vozem, základ toho každého kaskadéra, co chtěli teda lidi vidět, že jo, je jízda po těch dvou kolech. To jako musí ovládat velice dobře a bezpečně. Nedá se to naučit všechno hned, vypilovat nebo tak, musí člověk na tom makat. Na sobě, na autě a na všem. Musí mít všechno v pořádku a tak, jak má být." Jak jste zabezpečen proti úrazu. A vůbec, nemáte strach při takovém sportu? "Tak samozřejmě každý kaskadér se musí bát. Moje osoba jezdí v autě na volno, protože jestliže jedete jízdou po dvou kolech, tak to nepotřebujete být přikurtovaný, a jestliže děláte "crasho", tak to je teda dobré, když je člověk přikurtovaný. Ale já se ani tam nekurtuju, já to mám udělané na pravou ruku železo, kde se teda křečovitě držím a přibližně za ta léta už vím, kam si srovnat nohy, kam si srovnat hlavu a použít svoji sílu. Nesmíte se v tom autě, když už děláte ty kotrmelce nebo něco pustit, jinak to by byl konec. Auťáků za tu dobu, co jezdím, se rozbilo dost. Ale když jedete vozem po dvou kolech, tak tam ho tolik nerozbijete, tam se jenom tak můžete převrátit, urazit kliku nebo zrcátko. Ale co se týče jako těch kotrmelců anebo i z té stráně anebo nějaký ten převrat, takový rozumný náraz někam i tím předkem, tak ty vozy se rozbíjejí, že jo, každé to točení v televizi tam zařve nějaký ten auťák." Kolik filmů se vám už podařilo obsadit? "Tak točili jsme s panem Kopeckým Milošem ve filmu "Jak napálit advokáta", pak jsme točili ve filmu "Upír z Feratu". Většinou jsme točili..., my jsme většinou jezdili do Sovětského svazu, za doby komunistů, takže zkrátka tam se točilo hodně takové to vystoupení víceméně na těch plochodrážných stadionech, taky pro lidi. Pár klipů pro televizi, no a jinak taky ty válečné filmy no, tak takhle."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jakých romských osobností si váží sociolog Fedor Gál?
To byla slova kaskadéra Emila Flaxe. Patří mezi romské osobnosti, které
nejsou tolik v popředí a v centru mediální pozornosti. Těch je ostatně celá
řada, jak Marii Vrábelové potvrdil sociolog Fedor Gál.
Kterých Romů ještě vy si sám vážíte? "No, tak já si třeba strašně vážím Rudolfa Dzurky, který je skvělý výtvarník, skvělý řezbář, skvělý sochař, skvělý malíř. Nikdy nezapomenu na knížky Eleny Lackové, je skvělá spisovatelka. Teď vyšla na Slovensku nádherná knížka pana Didiho a já jsem se až ze záložky té knížky dověděl, že ten člověk má dvě vysoké školy a je signatářem Charty 77. A když jsem se ptal dál, tak jsem se dověděl, že ta knížka téměř nevyšla. Jenom proto, že je Rom. Tak tohleto mě dokáže naštvat. A tohleto není o osobnostech mezi Romy, ale o hlupácích mezi námi." Mezi Romy je vysoká nezaměstnanost. Když budou jejich děti vzdělané, tím pádem budou mít i větší šanci na zaměstnání. Jak na to pohlížíte? Mění se romské děti, romská mládež? "Měníme se všichni, poněvadž se mění podmínky, ve kterých žijeme a je stará známá pravda, že pomůže-li něco, jakékoli marginalizované menšině, tak je to vzdělání a práce."
=[ Horké téma ]=
Americký fotograf Chad Wyatt portrétoval významné romské osobnosti České republiky
V následujícím příspěvku Vám představíme amerického fotografa Chada
Wyatta, který je autorem unikátního projektu Roma rising - Romské obrození.
Při něm fotografoval významné romské osobnosti v České republice. Jeho
fotografie je možné vidět na internetových stránkách
www.romarising.com a na
podzim tohoto roku vyjdou i knižně. Projekt Romské obrození ale není prvním
fotografickým počinem, který v České republice Chad Wyatt udělal. K
mikrofonu ho pozvala Jana Šustová.
Jaký byl původní důvod Vašeho příjezdu do České republiky?
Kdy jste v České republice začal fotografovat a co byl Váš první projekt?
Jsem rád, že osm let po začátku tohoto projektu vznikla kniha, která byla v roce 2001 nazvána nejlepší tematickou fotografickou knihou na pražském knižním veletrhu.
Kde jste získal kontakt na těch 100 romských osobností, které jste fotografoval?
Četla jsem, že chcete s Vaším projektem Romské obrození pokračovat i na Slovensku...
Chystáte se publikovat knihu fotografií z projektu Romské obrození a také budete pořádat výstavu. Kdy k tomu dojde?
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Program humanitární a sociální pomoci pro oběti romského holocaustu bude muset v srpnu zastavit činnost pro nedostatek prostředků, pokud se nenajdou noví sponzoři. Program zajišťuje potraviny a otop pro tisíce starých a chudých Romů, kteří holocaust přežili a dosud žijí. Podle Mezinárodní organizace pro migraci je to 145 tisíc lidí, kteří ve východoevropských zemích propadají sociálním sítem a potřebují humanitární pomoc. V ústecké části Předlice, v níž se v úterý a ve středu večer strhly rvačky mezi romskými rodinami, je už podle policie klid. Někteří Romové ale tvrdí, že pokud se neodstěhuje rodina, která je podle nich příčinou nepokojů, tento klid dlouho nevydrží. Tato rodina prý prodává drogy a je agresivní ke svému okolí. Příběhy skutečné i smyšlené zaslaly děti do literární a výtvarné soutěže s názvem Jak vidím Romy. Loni na podzim ji vyhlásilo občanské sdružení Romea a zúčastnili se jí žáci 6Oti základních, středních a zvláštních škol z různých míst republiky. Z více než 200 příspěvků ocenili devět literárních a osm výtvarných děl. Policejní specialisté v romských komunitách na východním Slovensku kromě odhalování trestné činnosti a dohlížení na veřejný pořádek, také spolupracují s nevládními organizacemi na zlepšení života Romů. Od začátku roku působí v Košickém kraji 10 specialistů, kteří se pravidelně s Romy setkávají a hledají vhodné kandidáty pro spolupráci s krajskou komisí na eliminování rasově motivované trestné činnosti. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Během svého Mezinárodního dne Romové v Chomutově zasadili pamětní strom
Rada Romů města Chomutova připravila program věnovaný Mezinárodnímu dni
Romů, který jsme si připomněli v pátek 8. dubna. V prostorách v kulturního
domu KASS je k vidění putovní výstava o romské historii, kterou zahájil
romista Zbyněk Andrš. Návštěvníci se tak seznamují s romskou historií v
obrazech. Při výstavě se představil i dětský romský sbor z komunitního
centra Sluníčko pod vedením občanského sdružení MANIA. Všechno začalo
zasazením smuteční vrby v chomutovském zooparku. Zúčastnila se i Anna
Poláková, která k mikrofonu pozvala předsedu sdružení Kristiána Drapáka.
Uspořádali jste mnoho akcí na Mezinárodní den Romů. Co je vůbec smyslem toho programu?
Setkání se zúčastnila řada mladých lidí...
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
O situaci Romů v Mladé Boleslavi
Situace Romů v Mladé Boleslavi. To je otázka, kterou se zabýval kolega Pavel
Petr a povídal si s Martinu Brzobohatou, předsedkyní poradního sboru
primátora pro záležitosti etnických menšin.
Jak je to vlastně s Romy přímo v Mladé Boleslavi? Existuje nějaký oficiální údaj, který by hovořil o počtu romských obyvatel ve městě? "Oficiální údaj pochází vlastně pouze z posledního sčítání lidu. Ale protože mladí Romové v Mladé Boleslavi, tak jako v celé České republice nevyužili možnosti se ke své národnosti přihlásit, tak vlastně tento údaj neodpovídá skutečnosti. My máme svoje vlastní údaje, které hovoří o několika stech Romů v Mladé Boleslavi a pokud k tomu přičteme ještě Romy, které přišli v poslední době ze Slovenska, ať už za prací anebo za příbuznými...tak to bude něco přes tisícovku." V posledních letech se řada Romů stěhovala do okolních obcí. Kdo jim tuto službu zajistil a co se dělo s domy, které Romové opustili v Mladé Boleslavi? "Tady vlastně spojili síly jednak někteří vysoce postavení úředníci města včetně bývalého pana starosty. Tu celou akci podpořilo zastupitelstvo tím, že odsouhlasilo některá klíčová rozhodnutí a v podstatě i veřejnost tiše souhlasila, takže to vystěhování mohlo proběhnout. V praxi to vypadalo stručně tak, že dům byl prodán s nájemníky soukromníkovi, který vlastně lidi odstěhoval lidi do okolních obcí. Potom dům opravil a v několika případech byl dům vrácen zpět městu." Nicméně, pravdou je, že se romští obyvatelé pomalu ale jistě do města automobilů vracejí. Je tomu tak? "To je pravda a je několik důvodů, proč se tomu tak děje. Jednak mnoho těch lidí tady třeba třicet let žilo a spousta těch lidí se tady narodilo, vyrostlo tady. Takže mají citovou vazbu. Považují Mladou Boleslav prostě za svoje město. Potom jsou to praktické důvody. Hodně lidí sem jezdí na úřady, na nákupy, k lékaři nebo třeba sem vozí děti do školy. Nebo mám konkrétní příklad, kdy maminka, která byla vystěhovaná do jedné asi dvacet kilometrů vzdálené obce. Protože je zodpovědná a chce, aby její syn navštěvoval školu a chodí do zvláštní školy v Mladé Boleslavi, tak s ním denně dojíždí autobusem. To znamená, že ráno s ním přijede a potom vlastně, než se syn vrací odpoledne ze školy, tak maminka je na ulici. Pokud se jí neujmou někteří příbuzní." Jak vlastně Romové ve městě žijí? Terčem kritiky jsou totiž především malé byty v Havlíčkově ulici? "No, já si myslím,, že tak jako všude, tak i zde existují nebo žijí zde Romové, kteří problémy s okolím nemají. A potom Romové, kteří nějaké problémy mají. Ale co se týče Havlíčkovy ulice, těch popisných čísel 885 a 887, tak tam vidím spíš problém v tom, že sem byli sestěhováni nejen Romové, kteří ještě v Mladé Boleslavi zbyli, ale i další sociálně slabí obyvatelé, nejsou to prostě Romové. Takže zde vznikla taková koncentrace lidí, kteří jsou třeba na dávkách sociálních, bydlí jich hodně v jednom bytě a vlastně tím vznikají některé problémy." Na jaké úrovni je vůbec spolupráce vašeho sdružení s mladoboleslavským magistrátem a co třeba společně chystáte? "Vidím to dobře. Myslím si, že se blýská na lepší časy, protože na konci minulého roku zde vznikl Poradní sbor primátora města pro etnické menšiny, v rámci kterého se vlastně dají řešit věci, které dřív prostě řešit nešly nebo jako nemohly být komunikovány na nějaké oficiální úrovni. Takže poradní sbor dává primátorovi návrhy a pan primátor je může nebo nemusí přijmout. A jeden z těchto návrhů, které pan primátor nedávno přijal, tak byl návrh na zrealizování setkání zástupců úspěšných neziskových organizací, romských a proromských, které vlastně dokázaly v jiných městech spojit svoje síly s možnostmi města a to je vlastně i směr, kterým bychom kráčeli tady v Mladé Boleslavi. My máme v naší neziskové organizaci, ale i v dalších neziskovkách máme jako celkem dobrý potenciál a pokud se to spojí s tím, co může nabídnout město, tak se dají zrealizovat výborné projekty." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romská hudba do sebe vstřebala prvky řady kultur a často zpětně dané kultury ovlivnila
Romové jsou odedávna proslulí jako vynikající muzikanti a jejich hudba se
těší nemalé oblibě. Jana Šustová si o tradicích romské hudby povídala s
muzikologem Tomášem Šenkyříkem, který pracuje v Muzeu romské kultury v Brně.
Čím je romská hudba výjimečná, čím se odlišuje od hudby jiných národů nebo jiných etnických skupin?
Když se vrátíme k té první skupině romské hudby, k té tradičnější: můžete jmenovat nějaké nejvýznamnější romské umělce z této skupiny?
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně, klidný víkend. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |