Vytištěno 23.01.2021 12:45 07-01-2005 Anna Poláková, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Marie Vrábelová, Martin Knitl, Gabriela Grmolcová, Gabriela Grmolcová, Richard Samko Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"! Dnešní O Roma vakeren je první v roce 2005 a proto se především ohlédneme za rokem uplynulým, ale můžete se pochopitelně těšit i na romskou hudbu. Kamen te šunen, sar pes le Romenge dživelas oka berš? Te ha, ta ačhen amenca! Kerďam predal tumende the o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena the romane giľa - šukar šuniben. Nejdříve si popovídáme s Jiřím Kopalem z ligy lidských práv a Ivan Veselý se ohlédne za prací romských médií. Mek adaďives amenca vakerela e Pavla Gomba, andalo UNICEF, dodžanena tumen, so kerde o Roma oka berš andro sportos, the andre kultura. U sar džalas o dživipen le Romenge oka berš amenge phenela o Fedor Gál. Ve druhé polovině O Roma vakeren nám bilanci roku 2004 poskytnou např. Antonín Hauer ze sportovního klubu Palaestra a k mikrofonu jsme pozvali také skupinu Gulo čar z Brna a sociologa Fedora Gála. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. =[ Reportáž ]=
Za zveřejnění případů sterilizace romských žen získal Jiří Kopal cenu
Charlotty Masarykové
Americký velvyslanec William Cabaniss dal základ nové tradici. Založil cenu
Charlotty Masarykové, kterou bude každoročně udělovat nejproslulejšímu
ochránci lidských práv v České republice. Jako vůbec první získal cenu Jiří
Kopal z Ligy lidských práv za zveřejnění případů sterilizace romských žen. O
podrobnosti se zajímal Jan Mišurec.
"V současné době je u ombudsmana více než šedesát případů žen, které si stěžují na nucenou sterilizaci a většina z nich jsou opravdu ženy romské. Přes naši organizaci a další spolupracující organizace, většinou romské, se přihlásilo 26 žen, které jsou zastupovány právničkou ze spolupracující organizace. 18.ledna se také podruhé sejde lékařská komise při Ministerstvu zdravotnictví. Vývoj jde po celé řadě linií a samozřejmě, že přijdou i první žaloby." "Jaký očekáváte výsledek celé kauzy?"
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Sdružení Dženo připravuje projekt romské televize
Romská média u nás procházejí svým vývojem. Sdružení Dženo, které už druhým
rokem provozuje internetové Rádio Rota, chce odstartovat také televizní
vysílání. Provozovatel tak chce reagovat na poptávku po informacích z
romského společenského života. Jak Marii Vrábelové řekl ředitel sdružení
Ivan Veselý, je otázkou, zda se televize prosadí, protože například romské
časopisy nemají lehkou pozici na mediálním trhu.
"Máte i nový projekt na internetu..." "Pokusíme se pracovat a připravovat projekt romské televize. Připravíme lidi, základní techniku, dáme si takové dva tři roky na přípravu. Potom se pokusíme, neboť proces digitalizace byl v ČR již nastartován a bude se za něj lobovat, tak se pokusíme získat televizní licenci." "Jak byste hodnotil ostatní média, jak informovali o Romech?"
"Mělo by být více Romů v ostatních médiích?" "Samozřejmě, že by romských novinářů mělo být co nejvíce. My jsme se tím zabývali a i v roce 2005 připravujeme projekt kurzů žurnalistického minima zaměřený na regionální média. Pokud uspějeme se žádostí ve strukturálních fondech, tak si myslím, že v roce 2006 bude řada kvalitních lidí, které můžeme regionálním, ale i celoplošným médiím v ČR nabídnout." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Jaký vliv má nový romský parlament?
Romské organizace čeká v tomto roce hodně práce. Mimo jiné pokračují diskuse
o vlivu nového romského parlamentu, který obsadí zvolení krajští zástupci.
Parlament musí překonat roztříštěnost v názorových proudech a vystupovat
jako velká jednotná skupina. Tak by se daly shrnout postřehy, které nám
prozradili oslovení předsedové některých sdružení. Více už kolega z ČRo
Ostrava Martin Knitl.
"Mají kopu problémů. Samozřejmě dnes v těžkém demokratickém zřízení, které tady máme ta pomoc nepřichází, jak by měla přicházet. Nemůžeme se nikde dovolat ničeho. Jak to bude vypadat za dvacet roků, když nic nebudeme dělat? Je to špatný." "Takže konkrétní rada či přání..." "Státní podniky by měly vymezit určité procento pracovních míst pro Romy. Zatím se to nechytlo, ale domnívám se, že k tomu jednou bude muset dojít, protože ta diskriminace v této republice je. Posledních patnáct let se tady dělaly rekvalifikační kurzy, které nic nepřinesly. Z nich se měli dobře jenom lektoři, ne ti, kteří byli školení. Domnívám, že tady je nějaké možnost udělat kurzy dlouhodobé, třeba půlroční, např. se specializací na stavební výrobu a domnívám se, že to by mohlo přinést nějaké ovoce." "Jedním z úspěchů minulého roku je, že jsme začali volit své zástupce do Romského parlamentu a že jsme našli chuť sednout si k jednomu stolu a hledat společnou řeč," myslí si Milan Ferenc, předseda Sdružení Romů na severní Moravě. Možná bude toto hledání jednoty v podobě zastřešujícího občanského sdružení nakonec úspěšné. "Rozhodně by měl napomáhat i v té komunální politice a ať chceme nebo nechceme, musíme nějakým způsobem spolupracovat. Například v otázkách vzdělanosti pro rodiny, které nemají možnost nějak materiálně zabezpečit své děti, oslovit nějaké vhodné lidi k tomu, aby sepsali granty atd. Také by to bylo samozřejmě vhodné." "I tak ale najdete celou řadu skeptiků, například Miroslava Holuba z Demokratické unie Romů..." "Zda-li vůbec ten parlament bude mít vůbec vliv na život Romů v ČR... jedná se pouze o občanské sdružení, uvidíme, co nám přinese a jak na něj budou Romové reagovat." "Romové se liší v názoru, co je citelnějším problémem, zda otázka sociální, nebo problémy se vzděláním. V každém případě by této skupině obyvatel velmi prospělo, kdyby ve svých řadách našla charismatickou vůdčí osobnost schopnou oslovit kohokoli. Určitě by se Romové stali čitelnějšími, což je předpoklad snad každého kompromisu." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Bilance roku 2004 očima předsedy Společenství Romů na Moravě
Společenství Romů na Moravě je nestátní neziskovou organizací, která už 13
let aktivně podporuje integraci Romů do společnosti. Dělá to nejrůznějšími
způsoby - výchovou a vzděláváním romských dětí v mimoškolní činnosti,
vydáváním týdeníku Romano Hangos, sociálně právním poradenstvím a nebo
kulturními akcemi. Jaká je bilance uplynulého roku a vůbec těch minulých let
v očích předsedy Společenství Romů na Moravě a zároveň člena rady vlády pro
záležitosti romské komunity Karla Holomka, na to se ptala Gabriela
Grmolcová.
"Nejvíce mě potěšilo, že se po patnáctiletém úsilí podařilo z Muzea romské kultury, které až doposud bylo občanskou organizací nebo obecně prospěšnou společností budovanou od počátku na úplně zelené louce, že se od 1.1.2005 stalo státní institucí. Hraje to obrovskou roli v podpoře identity Romů a ta zase hraje velkou roli v probouzení Romů a jejich zapojování se do života společnosti." "Romské muzeum v Brně má tedy zajištěnou existenci. Jaké jsou podle vás výsledky v sociální oblasti?" "Pozitivně bych řekl, že se už vykrystalizovala podoba toho, co bych nazval "úřadování s Romy". Dnes už i ve strukturách společnosti, mám na mysli instituce vládní, regionální, lokální, máme romské poradce zabývající se procesem soužití. Na druhé straně co se týče romské komunity jako celku, ta zapadá stále do hlubší a hlubší deprese projevující se určitou rezignací na angažovanost. Je to také součást rezignace a frustrace, kterou vidím i obecně v celé společnosti. Ale u Romů zvlášť, protože ti byli a jsou na nejnižším stupni životní úrovně a možnosti vzdělání a zapojení se do společnosti, a to hraje negativní roli." "Jednou z vašich priorit je integrace Romů do společnosti pomocí škol. Jak se díváte na tuto aktuální problematiku?"
"Školský zákon se ale v těchto oblastech změnil..." "Právě, že jsou sice de iure zrušeny zvláštní školy, ale naopak se zřizují školy se speciální výukou po děti handicapované sociálně. To může vést k další spontánní kumulaci. Vláda se někdy chová dost podivně a ne dost vnímavě k řešení problémů, které Romy sice početně řadí mezi 2%, ale ve skutečnosti ve společnosti to hraje poměrně důležitou roli." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Zprávy ]=
Světová banka oznámila, že spolu s Maďarskem a Bulharskem uspořádá 2. února v Sofii "Středoevropský summit o diskriminaci Romů. Bulharsko a Maďarsko budou na akci zastupovat jejich ministerští předsedové. Podle banky jde o akci na začátek dekády začleňování romské populace 2005 až 2015. Všechny problémové lokality severočeského Mostu už monitorují kamery. K dosavadním 11 kamerám magistrát na konci loňského roku zakoupil ještě další čtyři. Kamery doplňují systém strážních hlídek zejména v centru města. V minulosti si lidé stěžovali na neúměrný hluk šířící se z romského centra provozovaného Sdružením Romů města Mostu, kde se vždy scházel velký počet osob. Město proto vypovědělo sdružení nájemní smlouvu a informační centrum ukončí činnost. Ústecké Činoherní studio pokračuje ve spolupráci s romskými dětmi při přípravě nových inscenací. Po hře Bareder papežis, ve které hrálo osm mladých romských lidí, uvede Činoherní studio 14. ledna premiéru romské pohádky Pal o Somnakuno Sidoris - O zlatém Sidorovi. Také v ní bude účinkovat skupina mladých Romů. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
UNICEF pomáhá sirotkům v jihovýchodní Asii
Jednotlivci i firmy posílají finanční prostředky ve prospěch zemětřesením a
záplavami postižených zemí v jihovýchodní Asii. Například na humanitárním
kontu UNICEF je už přes 6 milionů korun na pomoc dětem, které přišly během
katastrofy o rodiče. Janu Mišurcovi popsala situaci ředitelka Českého výboru
pro UNICEF Pavla Gomba.
"Hovoří se o znásilňování dívek v táborech, také o únosech dětí. Jaké jsou informace ze strany UNICEF?"
"Jakou péči věnuje UNICEF těmto dětem právě v těchto dnech?"
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romové byli v boxu vždy úspěšní
Úspěchy v roce 2004 jsme zaznamenali i ve sportu. Jaké, to nám řekne
Antonín Hauer z pražského klubu Palaestra.
"Co je nejtěžší na boxu, jak se dá učit box?" "To, že se musí hodně přemýšlet, protože člověk, který nepřemýšlí a jde do boje, tak by boj pro něj mohl dopadnout docela špatně."
"Romové byli v tomto sportu vždy úspěšní, spousta reprezentantů i olympionici. Tento sport jim svědčí." "Čeho byste chtěli dosáhnout v roce 2005?"
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Rok 2004 byl pro skupinu Gulo Čar stěžejní
Do hrnce dejte Soul a funky, přimíchejte ještě romskou melodiku a harmonii,
rytmus a hudbu, co vychází ze srdce. Odstavme a nechte uležet. Mluvíme tady
o skupině Gulo Čar z Brna, která mnohým učarovala. Pro skupinu se stal ten
loňský rok naprosto stěžejním. Za kapelníkem Gulo čar Vladimírem Dyrdou a
trumpetistou Jiřím Majzlíkem se do malé zkušebny v Brně vydala Gabriela
Grmolcová.
"Loňský rok byl pro nás hodně pestrý. Dostali jsme cenu, Anděla v oblasti world music. Dalším skokem byla nabídka hrát před Jamesem Brownem, to pro nás byla velká věc, protože Jamese Browna máme moc rádi a dlouho jej posloucháme: Další velká kapela, která tam byla, byly Gypsy Kings, navíc je to romská kapela ze Španělska a potom velké festivaly, Trutnov, Sázava." "Jak to vidíte hudebně? Změnilo se něco v této oblasti?"
"O jaké nové hudební prvky přesně jde?" "Různé prvky, které se používají třeba v acid jazzu nebo v drum´n´base. Dříve jsme to tam neměli, teď se to tam objevuje... Jsou to zkušenosti, zážitky z koncertů a festivalů, na každého to nějak zapůsobilo, každý jsme si z toho něco vzal a zůstalo to v nás a teď to z nás vychází. Všem se nám to líbí a jsme rádi, že se to tak děje." "Co vás nejvíce dostalo?"
"A co plánujete dál?" "Ke konci roku se trochu vyjasnilo, že budeme někdy v březnu natáčet další desku, v současné době žijeme tady tím, připravujeme naši třetí desku." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Sociolog Fedor Gál hodnotí minulý rok
Uplynulý rok byl doslova nabitý událostmi a v mnoha případech vůbec ne
radostnými. Jaký byl očima našeho předního sociologa - s touto otázkou se
Marie Vrábelová obrátila na Fedora Gála.
"Myslíte si, že v roce 2004 i sami Romové udělali na sobě kus práce, vidíte nějaký posun?"
"Přesto nezměnilo se i myšlení většinové společnosti? Myslíte si, že jsou tolerantnější?" "Nemyslím si, že nastala nějaké revoluce v myšlení lidí. Nemyslím si, že v loňském roce se změnily hodnoty lidí a nemyslím si, že ti, kteří neměli v roce 2002, 2003 rádi menšiny, - a je jedno, zda Romy, homosexuály či imigranty - že jsou tolerantnější. V tom se nezměnilo vůbec nic, to bude trvat generace. To, co vidím, to, co doufám, že vidím správně, je, že mladí lidé jsou jiní. Cestují, vidí, že pestrost je normální na ulicích Paříže, Londýna, New Yorku a vnímají tuto pestrost jako něco, co je inspirativní a zajímavé." Zde si můžete příspěvek poslechnout:
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz. Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, rozhovor s americkým romským odborníkem na historii a vzdělávání Romů Ianem Hancockem a nebude chybět ani romská muzika. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský. Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge so kamen te šunen. Ada šuniben predal tumende. Mějte se moc pěkně a klidný víkend. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |