Zuzana Navarová začala vystupovat v roce 1980 s folkovou skupinou Nerez. Už tehdy si získala uznání u kritiků i publika.

"Zuzka byla úžasná zpěvačka, skvělá autorka a člověk, kterej měl svoje tajemství a svoji vnitřní krásu, kterou dokázala dávat všude kolem sebe", vzpomíná Zdeněk Vřešťál, někdejší člen skupiny Nerez.

Po odchodu z Nerezu zpívala španělsky písně svých oblíbených latinskoamerických autorů, pak spolupracovala s Ivánem Gutiérrezem. V posledních letech Navarová vystupovala s kapelou Koa, se kterou vydala dvě velmi úspěšné desky: Barvy všecky a Jako Šántidéví. Poslední alba kritici řadí mezi to nejlepší, co v Česku v tomto žánru vyšlo.

Jak se se Zuzanou Navarovou spolupracovalo Františku Rabovi ze skupiny Koa?

"Úžasně. Byl to skvělej člověk, byla to skvělá ženská. Takže to nebyla spolupráce, to bylo prostě soužití, hudební soužití."

Bude skupina Koa pokračovat v hraní i bez Zuzany Navarové?

"Teď je strašně brzo... Ale určitě, určitě budeme hrát. I za Zuzku. Určitě by to chtěla. Ale teď je ještě strašně brzo."

Navarovou si nedávno jako hosta pozval Karel Plíhal k nahrávání několika písní pro svou novou desku Nebe počká, postavenou na textech Josefa Kainara. Písně z Nebe počká jsou tím posledním, co Navarová natočila.

Zuzana Navarová si na koncertech dokázala svoje publikum podmanit. Kdo tuto osobitou zpěvačku viděl na pódiu jednou, neodolal a docházel na její koncerty pravidelně.

Jak hodnotí Zuzanu Navarovou a její tvorbu hudební publicista Jiří Černý?

"Já jsem ji považoval za naši nejlepší zpěvačku. Zuzana Navarová se vlastně už dávno zařadila do světového kontextu v tom smyslu, že si sama píše muziku a texty, sama si obstarala a vybrala kapelu a byla v ní taky nejdůležitějším člověkem."

Čím se Zuzana Navarová lišila od ostatních zpěvaček?

"Muzikantsky byla výjimečná tím, že byla rozkročená, řekl bych, jak do té strany písničkářské, folkové, do toho, čemu se někdy říkalo velmi nepřesně menšinové žánry, tak trošku k tomu, čemu se taky nepřesně říká střední proud. Byla výjimečná pochopitelně i tím autorstvím: ona k tomu svému krásnému hlubokému hlasu, altu, byla schopná dodat i vlastní texty a vlastní hudbu."

Od začátku 90. let až donedávna stála Navarová v čele Nadace Život umělce, která pomáhá začínajícím umělcům i seniorům v obtížné životní situaci. Navarová sama se o začínající umělce starala: dnes už se skoro zapomnělo, že to byla ona, kdo objevil Věru Bílou nebo Radůzu.

Navarová se nechávala inspirovat nejrůznějšími světovými hudebními vlivy, ostatně i členové její poslední kapely reprezentují různé kouty světa. Při zpěvu přecházela s úplnou samozřejmostí z češtiny do španělštiny, kterou vystudovala, do romštiny nebo arabštiny. Patřila mezi to nejlepší ze současné české hudby.