Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.

"V tento okamžik se nacházíme přímo v jeruzalémském chrámu ukřižování Páně, na místě Golgoty, kde Ježíš Kristus trpěl. Co to pro Vás znamená být tady?"

"Pro mne je to velký den, velmi svatý den. Je to den, kdy jsem zaujat myšlenkou na náš romský národ a na všechny bratry a sestry, kteří věří v Pána Boha a kteří věří v Ježíše Krista jako svého spasitele. Zde na této půdě vnímám velikou sílu a moc Stvořitele, našeho otce, Pána Boha a našeho vykupitele, Ježíše Krista."

"Před malou chvílí jste vyšel z kaple Božího hrobu, kde Ježíš Kristus ležel tři dny po svém ukřižování a odkud také vstal z mrtvých. Co jste cítil v okamžiku návštěvy kaple Božího hrobu?"

"Na mne to velmi zapůsobilo a musím se přiznat, že má duše plakala a radovala se současně."

"Teď stojíme před oltářem, tam jednotliví poutníci vkládají své prosby. Vy chcete zapálit svíčku a napsal jste prosbu. Jaká ta prosba je?"

"Napsal jsem to romsky, aby náš Pán Romy ochraňoval na celém světě a v České republice, aby nám dal velkou sílu se včlenit do společnosti a být zdravým národem, který má velkou duchovní moc a velkou duchovní touhu po začlenění se do života a o prosbu, aby nás ochraňoval ve společnosti, ve které žijeme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.09.2013	Věřící Romové v Česku	Zprávy ze života Romů

"Sdružení Slovo 21 patří mezi přední sdružení, která se zabývají multikulturním soužitím v Česku. Má za sebou již řadu akcí, můžeme si připomenout například Světový romský festival Khamoro. Řekněte nám, kterým dalším projektům se věnujete?"

"Obecně našimi činnostmi jsou boj proti rasismu, ochrana lidských práv, podpora tolerance vůči minoritám, budování multikulturní společnosti a zlepšování mediálního obrazu menšin v českých médiích."

"Jedním z vašich aktuálních projektů je příprava romských studentů na přijímací zkoušky na vysoké školy. Jaký je o to zájem a jaké máte výsledky?"

"Myslíme si, že zájem je poměrně velký. Příprava studentů proběhla na začátku tohoto roku, proběhlo jí první kolo od března do května, kdy jsme v kurzech měli přihlášeno 89 romských studentů, kteří měli zájem o vysokoškolské studium a myslíme si, že výsledky jsou poměrně dobré. I vzhledem ke krátké době, po kterou se mohli připravovat, jich bylo nakonec 22 přijato."

"Jak dlouho je připravujete?"

"Toto druhé kolo potrvá déle. První kolo bylo krátké, neboť jsme byli v časové tísni, nicméně druhému kolu chceme věnovat dobu od listopadu do května. Sedm měsíců je podle nás celkem dobrá doba."

"Jsou kurzy věkově omezené?"

"Vůbec, měli jsme tam jak čerstvé maturanty, tak ty, kteří se teprve chystají maturovat a lidi, kteří mají již dávno odmaturováno."

"Pokud někdo má zájem o studium na vysoké škole a chce se zúčastnit vašeho kurzu, co vše musí splňovat?"

"Jedinou podmínkou je středoškolské vzdělání ukončené maturitou, protože to je i podmínkou k podání přihlášky na vysokou školu, nebo to musí být člověk, který v tom roce na střední škole maturuje."

"Kdo se studentům ve vašich kurzech věnuje?"

"Snažíme se, aby lektory kurzů byli pedagogové příslušné vysoké školy podle oboru, na který jsou studenti připravováni nebo studenti z vyšších ročníků těchto škol."

"Máte také nějakou zpětnou vazbu? Uvedla jste, že dvacet dva studentů již bylo přijato ke studiu na vysokých školách a dokončil niž někdo z nich dané vzdělání, že by vám třeba přišli poděkovat?"

"Připravovali jsme lidi na tento rok, pro vstup do prvního ročníku, to znamená, že nikdo z nich zatím studium nedokončil."

"Spolupracujete s některými školami trochu blíže?"

"V minulém kole hodnotím spolupráci úspěšně, například spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích nebo perfektní spolupráce byla s Ostravskou univerzitou v Ostravě nebo také s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, kde je již tradičně dobrá spolupráce pro obor romistika."

"Ke snadnějšímu začlenění cizinců do společnosti se chystá projekt nazvaný Rodina od vedle. Přibližte nám tento projekt."

"Domnívám se, že tento projekt je hodně mediálně atraktivní a sympatický. 28. listopadu se bude konat hromadný oběd, při kterém sto českých rodin zve na oběd sto rodin cizinců žijících v České republice."

"Kdo přišel s tímto nápadem?"

"Mám dojem, že jsme to okoukali z Irska nebo Skotska."

"Jakému zájmu veřejnosti se projekt zatím těší?"

"Nás překvapil zejména zájem ze strany českých rodin. V současné době se nám hlásí více českých rodin, než je třeba. Máme spíše problém sehnat dostatek rodin cizinců, kteří se z různých důvodů obávají narušení soukromí. Nicméně věříme, že projekt proběhne tak, jak má."

"Jak jste získávali spolupracovníky pro tento projekt?"

"Použili jsme našich osvědčených kontaktů a kontaktovali jsme svoje osvědčené spolupracovníky. Kromě toho jsme také kontaktovali poradce pro menšiny z různých úřadů a do projektu jsou zapojeni i dobrovolníci."

"Kde všude se projekt uskuteční?"

"Projekt je celorepublikový, proběhne ve všech krajích ČR."

"Pokusím se vžít do role účastníka projektu - pozvu na oběd například romskou nebo ukrajinskou rodinu. O čem si při obědě budeme povídat? Nevznikne jazyková bariéra?"

"Záleží na vás samotných. Kdo se hlásí do tohoto projektu je, myslím si, dostatečně komunikativní. Zároveň my se snažíme dvojice rodin dávat dohromady podle toho, co mají společné, například sociální postavení, počet dětí, zaměstnání, zkrátka, aby tam bylo něco společné, z čeho mohou odvodit dialog."

"Možná pro začátek vzájemné konverzace by bylo dobré, kdyby byl přítomen někdo neutrální, kdo by to dával dohromady..."

"Každému obědu bude přítomen náš asistent, do projektu je zapojeno mnoho dobrovolníků. Asistenti budou zprostředkovávat kontakt mezi rodinami."

"Zmínila jste, že máte problémy sehnat dostatečný počet rodin cizinců. Máte nějaké konkrétní údaje, které národnosti se do projektu zapojí a s jakou ochotou?"

"Konkrétními čísly bohužel nemohu posloužit. Nicméně do tohoto okamžiku jsou mezi nejčastěji zastoupenými národnostmi lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu a snažíme se spolupracovat se spolky Vietnamců žijících v ČR. To znamená, soustředíme se zejména na národnosti, které mají viditelnější problémy se soužitím v ČR."

"Některé návštěvy se budou i natáčet. Připravujete nějaký dokument?"

"Ano, naším mediálním partnerem je Televize Prima, která připravuje dokument z celého projektu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostech	O Roma Vakeren
20.02.2016	Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobností	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
18.04.2015	Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!	O Roma Vakeren
22.11.2014	Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvik	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéru	O Roma Vakeren
17.07.2014	Mami, tati, já chci do školy!	Zprávy ze života Romů
29.03.2014	Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských žen	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Sdružení Parlament Romů České republiky usiluje o to, aby nynější vládní zmocněnec Jan Jařab nepůsobil při Evropské komisi. Od těchto snah se distancují romské organizace Romea a Athinganoi. Podle obou organizací je Jařab pro práci v Bruselu naprosto kompetentní. Naproti tomu se Parlament Romů České republiky obrátit na eurokomisaře Špidlu, aby Jařaba do svého kabinetu nepřijímal. Předseda Parlamentu Milan Ščuka uvedl, že Jařab romskou problematiku a práci s menšinami nezvládá.

V Mostě letos zahájili rozsáhlé úpravy sídliště Chanov, kde žijí převážně Romové. Součástí revitalizace čtvrti jsou opravy bytových domů a úpravy okolí. Nedávno opravené hřiště ale například vydrželo v původní podobě jen několik dní, nyní je opět zdevastované. Nelze tak už hovořit o zkulturnění sídliště, ale alespoň o snaze o zachování základních podmínek pro normální způsob života.

Podle nevládních organizací musí boj s chudobou v České republice začít provázet také boj proti sociálnímu vyloučení lidí, jejichž zapojování do společnosti je obtížné. Lidé závislí na sociálních dávkách jinak mohou úplně ztratit vyhlídky na normální život. Jednotlivým evropským zemím se daří víceméně vymýtit chudobu, protože se soustředí především na boj proti sociálnímu vyloučení.

Ve středu 20. října bude v plzeňském Středním odborném učilišti energetiky diskusní setkání v rámci projektu Čeští Romové v Evropě národů. Akce je určena pro žáky základních škol a témata jsou: život Romů v členských státech Evropské unie, aktivity Romů v Evropě v oblasti kultury a vydělávání, obrana EU před šířením rasismu a školství pro menšiny v Unii. Setkání začíná v 8.30 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.05.2015	Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě	O Roma Vakeren
13.12.2014	Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé Evropě	O Roma Vakeren
19.10.2013	Členské státy EU mají zintenzivnit úsilí zaměřené na integraci Romů	O Roma Vakeren
08.04.2013	Romové v Bruselu protestovali proti diskriminaci. Zapojili se i ti z Česka	Zprávy ze života Romů
26.01.2013	Úřednice kontrolují byty na mosteckém sídlišti Chanov	O Roma Vakeren
27.07.2012	Mostecký okresní soud řešil napadení policisty na sídlišti Chanov	Zprávy ze života Romů
20.05.2011	Rada Evropské unie přijala závěry o „Rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“	Zprávy ze života Romů
09.03.2011	Evropský parlament požaduje závazné normy EU pro lepší integraci nejpočetnější evropské menšiny	Zprávy ze života Romů
04.12.2010	Začleňování Romů nemůže probíhat jen na papíře, říká komisařka	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Jde o internetový vzdělávací cyklus o Romech, který směřuje ke všem základním a středním i speciálním školám. Cílem je nabídnout pedagogům a žákům možnost dozvědět se co nejvíce informací o Romech. Soustřeďujeme se na několik oblastí, historii, literaturu, existuje i kategorie sport, ve které představujme romské osobnosti, které ve sportu dosáhly výborných výsledků. Další oblast je preventivní, směřující k otevření diskuse o užívání drog."

"Přes internet budete rozvíjet i vzdělávání jazykové..."

"Ano, je tam takový minikurz romštiny. Uvědomujeme se, že během několika měsíců není možné někoho naučit romsky. Nabízíme, podle nás zajímavou, formou kreslených minikurzů nejčastější fráze, které jsou vždy dvojjazyčné (tzn.v češtině a romštině). Tím pádem si i romští studenti mohou porovnat své jazykové znalosti a ne-romští studenti se mohou naučit pár frází, které mohou se svými kamarády využít."

"Jaké máte poznatky v kontaktu s ostatními?"

"Zatím jsme kontaktovali školy, některé se již ozývají. Tento projekt běží souběžně s jiným projektem, pro který jsme získali podporu od Ministerstva školství, do 200-400 základních a středních škol zasílat náš měsíčník Romano Voďi (Romská duše). Doufáme, že obě tyto aktivity nabídnou mladší generaci, na níž bude v budoucnosti záviset, jak bude tato společnost vypadat, možnost diskuse."

"Nechcete dělit svou pozornost na střední a vysoké školy?"

"Zaměřujeme se na základní a střední školy. Určitým pokusem je pro nás oslovení několika zvláštních škol a knihoven. Ověřujeme si, zda by o něco podobného byl zájem. Nechceme se zaměřovat na vysokoškolské studenty, protože se domníváme, že tam už studují lidé, kteří jsou nějakým způsobem zformovaní a mají-li zájem o studium romštiny nebo něčeho jiného, mohou si najít v dostatku nabídek, které existují."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.06.2016	Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská duše	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
30.11.2013	Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnosti	O Roma Vakeren
05.10.2013	Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen Romům	O Roma Vakeren
21.09.2013	Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!	O Roma Vakeren
29.12.2012	Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue Masarykové	O Roma Vakeren
23.08.2012	Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o Romech	O Roma Vakeren
17.12.2011	Soutěž Menšiny mezi námi už poosmé zná své vítěze	O Roma Vakeren
23.07.2011	Sdružení Romea přerušilo spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"V loňském roce jsme prodali 1388 panenek, tzn. 1388 proočkovaných, ochráněných dětí a v letošním roce doufáme, že to bude alespoň 2000. Základní myšlenku je získat prostředky pro očkovací kampaň, kterou UNICEF rozvíjí ve všech rozvojových zemích světa, zejména v Africe, Asii a v Latinské Americe. Každý rok totiž umírají asi tři milióny dětí na nemoci, kterým lze zabránit očkováním. K proočkování dětí je potřeba dostatek prostředků a k tomu slouží projekt Adoptuj panenku."

"Kdo všechno vyrábí panenky?"

"Panenky vyrábějí hlavně děti ze základních škol, ale máme také několik domovů důchodců nebo ústavů pro postižené, ale také různí lidé, ženy, babičky, kdokoli s dobrým srdcem, kdo chce pomoct."

"Panenky vlastně představují človíčky z té které země, mají své jméno, rodný list. Která vás zaujala?"

"Každá panenka je originálem a někdy nás samotné překvapí, jaké panenky sem přicházejí. Děti mají velkou fantazii, aniž by je někdo instruoval, dostáváme právě panenky z Afriky, Číny nebo panenky Eskymáky. Loni nám chodilo také hodně Harry Potterů, dokonce jsme tu měli jednoho Tutanchamóna. Sama jsem si adoptovala panenku, která pochází z Haiti a vyrobila ji jedna holčička z Prahy se svou babičkou."

Jarka Bártová, učitelka ZŠ v Praze.

"S jakým ohlasem se setkal projekt Adoptuj panenku, zachráníš dítě právě ve Vaší třídě?"

"V naší třídě to bylo báječné. Když jsem dětem řekla, o co jde, tak nebyl problém, že by se někdo nepřihlásil nebo že by někdo neušil tu panenku."

"Radila jste, jak mají panenky vypadat?"

"Neradila, myslím, že každá panenka bude individuální. Nechám to na dětech a celé rodině."

"Vy sama jste se také zapojila..."

"Budu vyrábět panenku, holčičku. Když jsem vyráběla první, tak byla oboustranná, z jedné strany spinkala, z druhé se usmívala. Teď si to ještě promyslím, zatím nevím, jakou panenku udělám."

"Řekneš mi, jak se jmenuješ?"

"Já se jmenuji Václav Chalupa."

"Vyrábíš panenku?"

"Budu ji vyrábět, dnes ještě budeme shánět materiál na to, tak já nevím."

"Kdo ti pomáhá s panenkou?"

"Máma a sestra, shánět materiál bude táta."

Panenku můžete získat také na dobírku na internetové adrese www.unicef.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.08.2009	Kampaň UNICEF oslovuje i dárce z řad Romů	O Roma Vakeren
14.01.2005	O životě a práci Iana Hancocka	O Roma Vakeren
19.03.2004	Kniha "Slyšíte nás?" pojednává o životě v zemích třetího světa	O Roma Vakeren
31.10.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren

"Rodiny vybírá komise Městského centra sociálních služeb. Rozhodujícími kritérii bylo, aby člověk nebo rodina měli stabilní příjem, který by jim umožňoval platit částky, které po nich chceme."

"Tedy může zde bydlet celá rodina?"

"Ano, máme velmi širokou cílovou skupinu: jsou to jednotlivci, mámy s dětmi, tátové s dětmi a i celé rodiny."

"Kolik tady je romských rodin?"

"Rámcově polovina."

"Jaké je tady soužití romských rodin?"

"Máme ideu, že bychom zde vytvořili určitý model, který by mohl fungovat v normálním paneláku na sídlišti a myslím, že to funguje částečně podle toho. Zatím jsme nezaznamenali žádný větší problém, kromě běžných drobných sousedských neshod, které jsme vyřešili domluvou nebo vysvětlením mezi ubytovanými. V případě, že by nastal větší problém, hrozilo by jim, že by odsud museli odejít a většina z těch lidí nemá kam jít."

"Jak dlouho zde mohou bydlet?"

"Když komise schválí klienta, je s ním uzavřena smlouva na jeden rok. Smlouvu je možné po roce prodloužit v případě, že komise klienta znovu doporučí, na jeden rok, maximální doba jsou tři roky."

"Co potom, jaké máte zkušenosti, kam ti lidé odcházejí?"

"Jedinou možností, kam (během těch šesti měsíců, co fungujeme) odešli, bylo do obecního nebo městského bytu, který získali. Snažíme se sice hledat podnájmy nebo jiné možnosti bydlení, ale pro většinu z ubytovaných je to finančně nedostupné."

"Proč se dům nazývá Domem tréninkového bydlení?"

"Chceme, aby rodiny nebo jednotlivci, kteří k nám přicházejí, měli možnost určitým způsobem otestovat svoje schopnosti pro samostatné bydlení, určitým způsobem si je tu trénovat. Kdyby se vyskytly nějaké nedostatky, jsou jim zde k dispozici sociální pracovníci, aby mohli pracovat na odstranění těchto nedostatků."

"Svůj nový domov našli i manželé Šenkyjovi. Jak se vám bydlí, jak dlouho tady bydlíte?"

"Bydlíme zde tři týdny a líbí se nám tady."

"Kolik máte dětí?"

"Dvě."

"Jak si tady děti zvykly?"

"První den chtěly pryč, domů, ale teď už si zvykly."

"Máte k dispozici 2+kk byt, jak dlouho tady můžete zůstat?"

"Rok a můžou nám to prodloužit na další rok."

"Co potom?"

"Nevím, doufám, že dostanu byt."

"Jaké možnosti, kromě bydlení, tady ještě jsou?"

"Měl by se založit dětský klub a co se dospělých týče, můžu jít zdarma na internet, je zde knihovna."

"Zvládáte platit nájem?"

"Já mám v současnosti zaměstnání, tak to zvládám. Zatím bydlíme a platíme."

"Čeho si v bytě nejvíce vážíte?"

"Je to tady pěkné a mám kde být."

"Robertku, tobě je pět let, kam chodíš?"

"Do hudebky."

"A na co hraješ?"

"Na housle."

"Máš tady kamarády?"

"Patrika, Romana, Míšu."

"Víš, kde si máš hrát?"

"Doma i venku na prolejzačkách."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
13.07.2001	O osudu romských osamělých matek z vyhořelého azylového domu v Praze	O Roma Vakeren

Kdo založil tuto skupinu?

Skupinu založil Paulus Schäfer společně se svým synovcem Sendelou Schäferem a Martinem Wagnerem. Nejdřív měli jiného basistu - to byl Joshua Rosenberg, ale on měl jiný styl, bylo mu bližší flamenco. Pak potkali Rinuse Steinbacha, který teď hraje na basovou kytaru.

Co je v repertoáru skupiny Paulus Schäfer Gipsy Band?

Je tam Hot club de France, Django Reinhardt a někdy také hraje opravdu nádhernou tradiční hudbu jakou hrála třeba pro královnu v jednom kostele v Amsterdamu při pietním aktu připomínajícím druhou světovou válku.

Kolik doposud skupina nahrála cédéček?

Zatím jedno s názvem Into the light a pracuje na druhém, ale to bude s bigbandem, takže je to takový velmi zvláštní projekt, který jsme poprvé představili na Gipsy Festivalu v Tilburgu v Nizozemsku.

http://paulusschafergipsyband.punt.nl

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download