Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 19.11.2019 12:26

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
25-06-2004  Anna Poláková, Anna Poláková, Anna Poláková, Jan Mišurec, Marie Vrábelová, Jaroslav Sezemský, Helena Poláková, Helena Poláková

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes, bio chochavibena. Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Pardubicende, kaj le Romenge nakamen te den o khera te bešenas bertena.

Nejdříve se společně vydáme do Pardubic, kde Romové k žádosti o byt musí předložit i výpis z rejstříku trestů.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Pavla Boučkovo, savaha vakereha pale diskriminacia the pal lakeri buči, savi kerel.

Do studia jsme pozvali Pavlu Boučkovou z poradny pro občanství, občanská a lidská práva, se kterou si budeme povídat o případech diskriminace a jejich řešení.

Džana amenca Prahate andre restauracia Mánes, kaj o Jan Josef Horváth sikavelas andre peskere fotografii, sar adaďives dživen o Roma pro Slovensko andro osady. Dodžanena tumen, savi buči pradalo Roma keren anro jekhetaniben Romano Evropsko centros Praha u phenaha tumenge tiž palo drom, savo adaďives sas andro Osvětim, kaj gejle the o Roma. Amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro akcii.

Ve druhé polovině o Roma vakeren se vydáme na výstavu Romové dnes jako před staletími, mezi Romy do sdružení Romské evropské centrum Praha a dozvíte se, že Romové dnes uctili památku obětí v koncentračním táboře Osvětim. Nebudou chybět ani pozvánky na zajímavé akce. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Pardubický magistrát nepřiděluje byty všem oprávněným žadatelům
Pardubičtí Romové se bouří. Důvodem je rozhodování úředníků pardubického magistrátu, kteří nepřidělují obecní byty všem oprávněným žadatelům o byt. Podrobnosti připravil Jan Mišurec.

Radnice v Pardubicích Mnozí Romové v sociální tísni v poslední době nezískali od pardubického magistrátu byt, ačkoliv o něj řádně žádali. Situace je kritická, lidé nemají kde bydlet, říká šéf pardubických Romů František Pešta.

"V Pardubicích žije kolem 1500 Romů. Dalo by se říci, že se jim daří dosti špatně, poněvadž rada města a celé zastupitelstvo města Pardubice na začátku roku vydalo diskriminační vyhlášku ohledně získávání bytu a jiné depresivní náležitosti. Na nás, občanských sdruženích, je, abychom se snažili nějakým způsobem tento proces zmírnit, protože to všecho vlastně směřuje k tomu, aby Romové z Pardubic odjížděli."

Můžete víc zmínit onu diskriminační vyhlášku?

"Když jsem mluvil s kolegy z jiných měst i států, někteří hovoří o tom, že už i jinde musí mít každý výpis trestního rejstříku, ať je to dítě nebo dospělý. Jako zástupce romské komunity si myslím, že když už je někdo jednou potrestaný, tak není možné trestat ještě jeho děti. Pak už nemají rodiny motivaci se v životě uchytit. Diskriminace je i v zaměstnání, kde taky všichni chtějí výpis trestního rejstříku, a tím je podmíněn sociální problém romské komunity Pardubicích."

Existenci zmíněné vyhlášky potvrzuje mluvčí města Pardubice Michal Zitko, a jak dodává, město si opravdu vybírá, komu svůj byt přidělí a komu ne. Magistrát od svých žadatelů vyžaduje předložit výpis z rejstříku trestů.

"Toto pravidlo, kdy je výpis z trestního rejstříku požadován, platí v Pardubicích zhruba od poloviny 90. let, platí i nadále. Je ovšem nutno podotknout, že se při posuzování o případném přidělení nájmu obecního bytu posuzuje pouze úmyslný trestný čin. To znamená, že člověk, který spáchá něco neúmyslně, například někoho porazí autem nebo něco podobného, tak takové případy neznamenají automaticky vyřazení. Žadatel předloží žádost o přidělení, o nájem městského bytu, ale nikdy se neposuzuje trestní záležitost jeho dětí. Vždy se posuzuje jen stránka žadatele."

Pardubický magistrát svým jednáním porušuje zákon, říká Michal Hubálek z poradny pro občanství, občanská a lidská práva.

"Požadováním rejstříku trestů porušuje magistrát zákon, zejména listinu základních práv a svobod a zákon o ochraně osobních údajů."

Jak nám dále řekl Michal Hubálek z poradny pro občanství, občanská a lidská práva, byl podán podnět na krajský úřad ke zjednání nápravy. Usilují o to, aby byla pozastavena ta část vyhlášky, která požaduje, aby uchazeči o byt předložili výpis z rejstříku trestů.

Jak nám dále řekl Michal Hubálek z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva - podali podnět na krajský úřad ke zjednání nápravy, aby byla pozastavena ta část vyhlášky, která požaduje výpis z rejstříku trestů od uchazečů o byt.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
11.06.2011Situace dětí v městské ubytovně v PardubicíchO Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Poradna pro občanství a občanská a lidská práva
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Dnes si budeme povídat s Pavlou Boučkovou z Poradny pro občanství a občanská a lidská práva. Dobrý večer.

Paní Boučková, měli bychom si vaši poradnu nejprve představit. V čem můžete lidem pomoci, kdo pracuje ve vaší poradně?

"Máme několik programů, ve kterých rozvíjíme různé služby právní a sociální. Jeden náš program se zaměřuje na rodiče a děti, kterým z důvodů špatného bydlení nebo chudoby hrozí, že by děti mohly být odebrány do dětského domova; nebo na situaci takových rodičů a dětí, kteří jsou od sebe odloučeni, děti jsou umístěny v dětském domově a rodiče by je chtěli zpět. Samozřejmě nejedná se o takové případy, kdy by děti byly odebrány rodičům z důvodů týrání, ale výhradně o případy, kdy se jedná o jiné důvody. Většinou jde o nedostatek bydlení, hmotnou nouzi, nedostatek zaměstnání, nebo prostě problémy, do kterých se může dostat každý člověk někdy v průběhu svého života. Druhý program je program ochrany před diskriminací. Tam se zaměřujeme na otázky týkající se diskriminace v zaměstnání, ve službách (nepouštění nebo neobsluhování v restauracích) a diskriminace v bydlení. Stále častěji se totiž setkáváme s tím, že ti naši klienti, kteří chtějí slušně žít, slušně bydlet, tak ve chvíli, kdy se dostanou do nějakých problémů, už nikdy nejsou schopni získat pořádné bydlení. A to jen proto, že jsou odmítání z důvodů své etnické příslušnosti. Takový člověk nakonec paradoxně, ačkoliv má peníze, může zůstat skutečně na ulici. Potom máme program, který se týká osob ve výkonu trestu a osob ve vazbě. Snažíme starat o klienty, kteří se dostali do výkonu trestu, mají děti v ústavních zařízeních, aby až se vrátí z výkonu trestu, mohli pokud možno bezproblémově děti vzít domů. Já říkám bezproblémově, ale ono se to bez problémů neobejde, protože takové dítě, i když je v ústavní výchově jen proto, že jeden z rodičů se o něj nemůže starat a druhý je třeba ve výkonu trestu, tak když se rodič z výkonu trestu vrátí, dítě mu automaticky zpět nevrátí, ale rodiče o dítě musí skutečně bojovat."

Kde všude působíte, kde máte poradny?

"Máme jen jednu poradnu - v Praze. Ale docela hodně vyjíždíme do terénu. Jednak pro nás pracuje mnoho obětavých dobrovolnic a dobrovolníků, kteří vyjíždějí prakticky po celém středočeském kraji, máme třeba i některé rodiny, které jsou od Hradce Králové. Pokud se týče programu diskriminace, tam skutečně pracujeme po celé republice. Samozřejmě u osob ve výkonu trestu nebo vazby, tam pokrýváme všechny věznice po celé České republice."

Kdo se na vás obrací, jaké případy řešíte nejčastěji?

"V současné době máme nejvíce právě těch případů, které se týkají rodičů a dětí a vyloučených komunit. Vždy v tom hraje svou roli diskriminace. Jak jsem uváděla příklad bydlení - jestliže propustí z ústavního zařízení v 18 letech mladou matku, která přijde rychle do jiného stavu a která nemá možnost získat bydlení ani v ubytovně, i když si vydělává, protože nikdo nechce ubytovat romskou slečnu, tak ten diskriminační problém působí další problémy, které se před tím děvčetem valí. Protože ve chvíli, kdy porodí a nemá kde bydlet, dítě jí odeberou. Druhá skupina případů jsou případy testovací. Znamená to, že když někdo hledá zaměstnání, a není úspěšný a myslí si, že je to z toho důvodu, že je romské jakékoli jiné etnické příslušnosti, může to být i člověk, který jako Rom jenom vypadá, tak je možné s takovým člověkem jít. On o práci žádá a někdo druhý, je za ním někdo z většinové společnosti. Poté co on pohovor se zaměstnavatelem vyřídí, tak se jde na to místo zeptat ten Čech. Samozřejmě, jestliže prvnímu Romovi řeknou, že místo už je obsazeno, a tomu Čechovi, co jde za ním řeknou, že se samozřejmě může zapsat jako zájemce, pak je ta situace jasná. Musím upozornit na to, že tyto případy realizujeme proto, aby soudu odsuzovaly zaměstnavatele, restauratéry a provozovatele jiných služeb za diskriminaci. V takových případech tomu člověku nemůžeme samozřejmě zaručit, že mu najdeme práci nebo bydlení. Ale ve většině těch případů, protože to jsou naši klienti, se o to i snažíme."

Podařilo se vám některé případy diskriminace vyřešit?

"Záleží na tom, co se myslí vyřešením. V testovacích případech se podávají žaloby na ochranu osobnosti a klienti jako žalobci požadují jak omluvu, tak i odškodnění za nemajetkovou újmu, kterou utrpěli. Prakticky v těch případech, kdy jsme podávali žaloby na ochranu osobnosti, naši klienti jako žalobci byli v drtivé většině případů úspěšní. V současné době je už okolo pěti šesti případů pravomocně ukončeno výrokem v jejich prospěch a jeden případ skončil pravomocně zamítnutím žaloby, ale to byl poměrně specifický případ. Pak je dalších okolo 10 případů v různém stádiu rozpracování. Někde byl v první instanci vynesen rozsudek, který žalobcům přiznává nárok na náhradu nemajetkové újmy a omluvu, ale i v těchto případech se většinou žalovaní odvolávají, takže případy končí až ve druhé instanci u vrchních soudů pravomocným rozhodnutím."

A jaké byli reakce Romů, kterým jste pomohli?

"Samozřejmě ti, kterým jsme pomohli, byli rádi. Ale já bych chtěla upozornit, že zrovna v případě těch testovacích případů to není vlastně pomoc. Naopak ti lidé, kteří do takového sporu jdou jako žalobci, sami dělají velmi záslužnou věc. Ta spočívá v tom, že soudy diskriminaci odsuzují, že se o diskriminaci mluví, že se i všichni, kdo trochu situaci sledují, mají možnost přesvědčit, že diskriminace existuje a že to může být velmi závažný problém pro ty, kteří jsou diskriminováni. Znamená to také, že se daří posunovat, sice pomalu, ale stále jistěji, míru tolerance, diskriminaci zatlačovat na ústup, což je v první řadě jejich zásluha. Oni jsou pak vystaveni poměrně nepříznivým důsledkům. Jestliže se ty případy medializují, jsou terčem různých anonymních, nenávistných telefonátů, a může se jim stát, že když vysoudí peníze, pak ještě potom na sociálním odboru jim řeknou, že jim nedají sociální dávky, takže pak aby se ještě soudili dávky. Je s tím tedy spojeno mnoho nepříjemností a já bych je spíš než osobami, kterým jsme pomohli, nazývala dobrovolníky."

Pokud se na vás někdo bude chtít obrátit, kde vás najde?

"Sídlíme v Praze na Senovážném náměstí 24, telefon máme 234621467 a je u nás zvykem, že úřední hodiny jsou ve středu od 10 do 17, ale je možné nás kdykoli kontaktovat i telefonicky a je to možné jak ze strany těch, kdo sami potřebují něco řešit, tak ze strany těch, kdo se o ně starají. Například my jsme rádi, když se terénní sociální pracovníci v romských komunitách na nás obracejí se svými dotazy a když jim můžeme pomoct řešit problémy jejich klientů."

Ještě jednou zopakujme telefon: 234 621 467.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.07.2011O činnosti ústecké Poradna pro občanství, občanská a lidská právaO Roma Vakeren
24.04.2009Projekt Začleňování romských rodin do společnostiO Roma Vakeren
24.04.2009Projekt pro obyvatele sociálně vyloučených romských komunit Středočeského krajeO Roma Vakeren
04.06.2004Romku nechtěli v ubytovněO Roma Vakeren
31.03.2004Firma Rossmann se musí omluvit za diskriminaci a vyplatit 50.000Zprávy ze života Romů
26.03.2004Nevpustili Vás do pohostinského zařízení? Obraťte se na Poradnu pro občanství, občanská a lidská práva!O Roma Vakeren
15.11.2002Tentokrát o poradně pro občanstvíO Roma Vakeren
Organizace zabývající se romskou menšinouKontakty

=[ Zprávy ]=

Podle předsedy romského sdružení Dženo Ivana Veselého by řešení sociálních problémů Romů na Slovensku prospělo odvolání ministra práce Ľudovíta Kaníka. Snížení sociálních dávek vyvolalo na jaře na Slovensku bouřlivé nepokoje. Tímto krokem chtěl Kaník motivovat lidi bez práce k tomu, aby si místo hledali. Podle Veselého však slovenský ministr práce prokázal svou nekompetentnost neschopností rozpoznat příčiny romské nezaměstnanosti.

Švýcarský soud označil za přípustnou žalobu romské organizace GIRCA, která žádá na koncernu IBM odškodné za technickou podporu vyvražďování Romů nacisty. Viní IBM z toho, že prodejem strojů sčítajících děrné štítky nacistům podporoval holocaust a požaduje pro pět Romů, jejichž rodiče z Německa, Francie a Polska našli smrt v nacistických vyhlazovacích táborech, kompenzaci 100 tisíc dolarů. IBM vinu odmítá a uvádí, že někdejší německou filiálku převzali před válkou nacisté.

Janáčkova filharmonie Ostrava připravuje koncert nazvaný setkání dvou světů, na kterém vystoupí společně s romskou skupinou Elis. Filharmonici si s Romy zahrají také šest romských skladeb. Skupinu Elis tvoří pětice hudebníků, kteří se snaží tvořit a hrát vlastní romskou hudbu spojenou s výrazovými prvky rockového nebo lidového žánru. Koncert se uskuteční 28. června od 19.30 hodin v Divadelním sále Domu kultury města Ostravy.

Občanské sdružení Athinganoi pořádá v rámci projektu Romaverzitas diskusní večer věnovaný otázkám víry Romů a jejich vztahu k církvi v 21. století. Večer Romové a náboženství začíná v pražském paláci YMCA ve středu 30. června v 18 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
15.08.2015Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémyO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Slovenští Romové objektivem Jana Josefa Horvátha
Tento týden byla v pražské restauraci Mánes slavnostně zahájena výstava Romové dnes jako před staletími. Jan Josef Horváth ve svých fotografiích přiblížil nelehký život Romů v osadách na Slovensku. Snímky vznikly během distribuce humanitární pomoci, kterou uspořádaly romské organizace z České republiky na jaře po sociálních nepokojích tamních Romů. Na vernisáži jsme oslovili několik návštěvníků.

"Jsou smutný."

"Jsou to fotografie, které se opravdu dotknou nitra."

"Spíš bych řekl, že jsem si to takto nepředstavoval. Stačí se na ně podívat, víc se k tomu asi nedá říct."

Výstavu černobílých fotografií Jana Josefa Horvátha, které zachycují život Romů v okolí Vranova nad Topľou, Čaklova, Soľi a Madžurovcí můžete vidět do 31. července v prostorách restaurace Mánes, Masarykovo nábřeží 250, v Praze 1.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.07.2011Básník a fotograf Jan Josef HorváthO Roma Vakeren
18.06.2004Výstava Romové dnes jako před staletími představí život slovenských Romů zachycený objektivem Jana Josefa HorváthaO Roma Vakeren
10.06.2004Jan Josef Horváth - fotografFotografie
02.04.2004Sdružení Romodrom dovezlo humanitární pomoc na SlovenskoO Roma Vakeren
12.03.2004Představujeme fotografa Jana Josefa HorváthaO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Pěvecký sbor Apsora se chystá na festival Gypsy Celebration s podtitulem Romové gadžům
Na vernisáži výstavy fotografií Jana Josefa Horvátha vystoupil také smíšený pěvecký sbor Apsora, který se v současnosti připravuje na další kulturní událost. Je to festival Gypsy Celebration s podtitulem Romové gadžům. Tuto událost nám představí Karel Fišer - manažer Apsory.

"Sbor Apsora pod vedením Idy Kelarové teď chystá nejbližší vystoupení na Svojanově, na festivalu Gipsy Celebration 2004, což je festival, který Ida pořádá, tuším, již čtvrtým rokem. My tam vystoupíme v pátek 30. 7. a v neděli 1. 8. budeme mít premiéru nového programu, kde zaznějí písničky z muzikálu Cikáni jdou do nebe. Spolu s Apsorou vystoupí i někteří herci z muzikálu".

Mimo Svojanov chystáte nějaké vystoupení po České republice?

"Samozřejmě, my máme připraveno velké turné v září, kdy budeme vystupovat v několika českých městech (Brno, Kolín, Olomouc), pojedeme také na Slovensko, kde 19. 9. vystupujeme na festivalu v Bratislavě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.08.2006Ohlédnutí za festivalem Gypsy Celebration 2006Zprávy ze života Romů
04.08.2006Konec července patřil na Svojanově oslavě romstvíO Roma Vakeren
07.07.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.08.2005Festivalu Gipsy Celebration se zúčastnily také dětiO Roma Vakeren
05.08.2005K hlavním organizátorům festivalu Gypsy Celebration patří Ida KelarováO Roma Vakeren
05.08.2005Věra Bílá a kapela Kale představily na festivalu Gipsy Celebration skladby ze svého nového albaO Roma Vakeren
29.07.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
06.08.2004Hradem Svojanov opět zněl zpěv a kvalitní romská hudbaO Roma Vakeren
30.07.2004Hudební festival Gipsy CelebrationO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské evropské centrum Praha
V Pražské Trojické ulici č. 20 najdete Romské evropské centrum Praha. Organizace vznikla před rokem a Romové se tam scházejí několikrát týdně, aby se poradili při řešení různých problémů. Jak mi řekl vedoucí centra Milan Torák - centrum úzce spolupracuje s Magistrátem hlavního města Prahy a romskými poradci.

"Působíme na území hlavního města a věnujeme se sociálnímu a právnímu poradenství."

Jakým sociálním a právním problémům se věnujete nejčastěji?

"Věnujeme se sociálně vyloučeným Romům vystěhovaným na ulici. Těmto Romům se snažíme nějak pomoct, když ne jinak, pak alespoň naší přítomností dobrým slovem."

Jakým způsobem ve sdružení pracujete? Máte nějaké lidi, kteří by vám pomáhali?

"Ano, máme dobrovolníky, kteří byli původně klienty, pak se zapojili do dobrovolné činnosti, a jsou v terénu. Musím je pochválit - nejen že chodí mezi Romy, ale také Romy aktivují, aby byli sebevědomí. Možná jsem naivní, ale mým přáním je spojit na území hlavního města Romy dohromady, a abychom opravdu vyšli do ulic a ukázali, jak je s námi zacházeno. V této společnosti se měří dvojím metrem a proti tomu se bráníme."

Ve sdružení působí také Marie Legová z Prahy 8, které jsem se zeptala, proč se rozhodla věnovat svůj volný čas práci mezi Romy ve sdružení.

"Rozhodla jsem se protože vím, že na Praze 8 je velmi problematická situace. Romům tam vůbec nechtějí vycházet vstříc a to začalo mrzet. Chci proniknout do nitra problému, abych věděla, proč je Praha 8 tolik problematická. Zatím se mi už něco podařilo, ale chci projít ještě hlouběji, abych si byla stoprocentně jistá, proč tomu tak je."

Jak vnímáte celkovou situaci Romů v České republice obecně?

"Ta problematika je tu strašně veliká a myslím, že čím víc Romů se s naším sdružením spojí a bude chtít spolupracovat, tím víc budeme moci dokázat."

Romům, kteří se obrátí na Romské evropské centrum Praha při řešení případů diskriminace, pomáhá rovněž dobrovolník Igor Pohlodko.

"Diskriminace u nás je, nejen v Praze, ale v celé České republice. Týká se to situací, kdy jde Rom na úřad městské části, na úřad práce žádat o práci. Práci třeba dostane, a když pak přijde do zaměstnání a zaměstnavatel zjistí, že je černej, že je Rom, práce už pro něj není."

Pokud by se na Vás obrátil klient s tím, že by chtěl pomoci s diskriminací v zaměstnání - dokázal by jste mu pomoci, nebo mu říci na koho se má obrátit?

"Poradil bych mu právníka."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové války
Romové z České republiky dnes uctili památku obětí druhé světové války, které zahynuly v koncentračním táboře v Osvětimi. Před odjezdem na pietní místa pozvala Marie Vrábelová k mikrofonu jednoho z organizátorů, Zdeňka Boučka, redaktora Českého rozhlasu 3 - Vltava.

"Ten nápad vznikl tak, že jsme věděli, že musíme připravit pořad věnovaný tomuto 60. výročí. Podle nás je to důležité výročí důležité události, o které se moc neví. My víme o holocaustu Židů, ale tato událost, myslím, zůstává trochu mimo pozornost českých sdělovacích prostředků"

Znamená to, že do Osvětimi pojedou romští pamětníci, nebo jejich příbuzní. Jak jste se k nim dostali?

"Pojedou všichni. Jak romští pamětníci, z nichž jeden člověk, kterého si velice vážím, pan Hlaváček, prošel třemi koncentračními tábory za druhé světové války. Pojedou i ti, jejichž rodič nebo příbuzní zůstali v Osvětimi, ale pojedou tam také Romové, kteří se zajímají o svoji historii a kteří chtějí navštívit místa, kde jejich předci nechali život."

Máte pravdu, že se o Židech v koncentračních táborech ví, ale o Romech se mluví velice málo. Myslíte, že by se to mělo napravit, aby lidé poznali romské dějiny, romské události?

"Myslím, že nejen to. Obecně málo víme i o sobě, mnohem víc bychom si rozuměli, měli bychom k sobě daleko bližší vztah, kdybychom měli informace, kdybychom znali své dějiny včetně utrpení. Vždyť to, že celý romský tábor byl vyhlazen, že si prožil v Osvětimi své hrůzy, to něco znamená, k tomu člověk nemůže zůstat lhostejný. To bychom měli zavést do svého života, měli bychom s tím počítat i se vztahem k současnosti. Toto není jen historie, je to součást naší současnosti."

Pro Romy, kteří pojedou do Osvětimi, to bude silný emotivní zážitek. Vy točíte dokument. Znamená to, že se lidé dovědí, jak to s Romy v Osvětimi bylo?

"Samozřejmě, všechny tyto věci budeme v Osvětimi točit. Podíváme se do archivu, abychom na vlastní oči viděli: ano, tady je to - jméno mého předka, aby viděli, na kterém místě se děly ty hrůzné věci. Zapojit emocionální zážitek, tomu myslím, Romové rozumějí víc než my Češi, kteří jsme víc racionální, chladnější. Tyto věci pomohou otevřít naše komůrky emocí a dojmů."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, pozveme vás na volbu Miss Roma do Žatce dozvíte se také, kde najdete vhodné předškolní zařízení pro děti s neznalostí českého jazyka a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/20040
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003