Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 30.10.2020 21:38

Romové budou největší etnickou menšinou Evropské unie
05-04-2004  ČTK


Romové žijící na okraji společnosti - to je většinou realita nejen v zemích, které do Evropské unie vstoupí 1. května, nebo které se do ní chystají později, ale i v členských státech unie. Řešení chmurné situace brzy největší etnické menšiny EU připomíná tápání v bludném kruhu, i když se jí zabývají nejen všemožné odborné, vládní i mezinárodní organizace, ale také politici na nejvyšší úrovni. Mezinárodní den Romů, který se ve světě slaví 8. dubna, je jednou z událostí, jež připomíná existenci, tradice i současnost tohoto početného etnika.

Romové jsou nejen největší, ale také nejrychleji rostoucí menšinou v Evropě. Z asi deseti milionů Romů, kteří zde žijí, je téměř polovina ve školním věku, docházka romských dětí do školy je však velmi slabá. Romská nezaměstnanost je vyšší než 70 procent a statistiky ukazují - vedle trvajících rasových útoků proti Romům - i na zvyšující se kriminalitu páchanou samotnými Romy. Loňská zpráva Světové banky konstatuje, že Romové mají desetkrát větší pravděpodobnost pádu pod laťku chudoby, než příslušníci většinové populace.

Tatáž zpráva uvádí, že "integrace Evropy je šancí k prolomení kruhu chudoby a odstrkování Romů na okraj společnosti". Skeptickou vizi naopak nedávno vyjádřil (po romských nepokojích na východním Slovensku) Romský národní kongres (RNC) sídlící v Hamburku: podle RNC se dá po 1. květnu očekávat "milionový exodus Romů" na Západ, což v 15 bohatších členských zemích unie musí vzbuzovat obavy.

Kritický je stav na Slovensku, kde žije asi 400.000 Romů. Část zdejší romské komunity se v únoru rozhodla rabovat obchody poté, co stát přistoupil ke snížení sociálních dávek. V chudších regionech Slovenska nezaměstnanost Romů místy dosahuje 90 až 100 procent, takže plně závisejí na pomoci od státu. V ČR se počet Romů odhaduje na 300.000, i když podle sčítání lidu v roce 2001 se jich k romské národnosti přihlásilo jen 12.000. Loňský posudek Evropské komise zmiňoval v pasáži týkající se Romů problémy s jejich přijímáním do zaměstnání, nebo nutnost pokračovat v rušení zvláštních škol, kam bývají směrovány romské děti.

I jen povrchní pohled na situaci romské menšiny v dalších zemích střední a východní Evropy je alarmující. V Maďarsku žije na 600.000 Romů a jejich nezaměstnanost v některých oblastech dosahuje až 80 procent. Podobně je tomu v Polsku (asi 60.000 Romů), kde jsou životní podmínky romských rodin ve většině případů velmi vzdáleny od ideálu. Lépe si nežijí Romové ani v kandidátských zemích Rumunsku a Bulharsku, kde je jejich populace vůbec největší (až 2,5 milionu, respektive 800.000).

Ani ve státech západní Evropy či v Americe, kde Romů podle odhadů žije asi milion, nemají ovšem na růžích ustláno. Jsou však méně oběťmi rasově motivovaného násilí a nevzbuzují stálou pozornost a nelibost širší veřejnosti, jako je tomu směreěrem na východ Evropy.

V multirasové Francii nebudí Romové (až 340.000) mezi velkým množstvím barevných přistěhovalců téměř žádnou pozornost. V Belgii, kde jich podle odhadů žije až 15.000, je kulturní mezera mezi Romy a ostatními Belgičany stále velká. Jen málo z nich totiž dokončuje povinnou školní docházku. S místními obyvateli se Romové nesblížili ani v sousedním Nizozemsku (40.000), žijí odděleně a o sociální vzestup se ani nesnaží.

V Rakousku jsou Romové (asi 25.000) uznáni za tzv. národní skupinu a jsou jim přiznána práva národnostních menšin. Stejný status mají i v Německu (až 130.000). Německé úřady připouští, že vůči Romům částečně přetrvávají určité předsudky z minulosti, a občas se vyskytují "subtilní" formy diskriminace. Britská rada pro uprchlíky konstatuje, že situace místních Romů (120.000) je celkově lepší než ve východní Evropě. Přesto i zde jsou občas zaznamenány útoky proti tomuto etniku.

Romové přišli do Evropy z Indie pravděpodobně ve 14. až 16. století (podle některých zdrojů již v 6. století), asi v důsledku opakovaných nájezdů islámských bojovníků. Jejich první zastávkou na cestě na starý kontinent se v 8. století stala tehdejší Persie a v 9. století Byzanc. Potom postupovali třemi směry přes Afriku, Turecko a Kavkaz do jihozápadní, střední a severní Evropy. V uplynulých staletích se stali Romové terčem mnoha pogromů a za vlády nacismu cílem vyhlazovacích plánů.

Myšlenka Mezinárodního dne Romů vznikla v roce 1971. Poblíž Londýna se tehdy 8. dubna sešli zástupci evropských Romů, kteří ustavili mezinárodní organizaci IRU (International Romani Union) a přijali označení Rom místo Cikán. Jako mezinárodní byl svátek uznán na čtvrtém kongresu IRU v roce 1990 ve Varšavě.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/19835
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003