Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 19.10.2019 01:45


03-10-2003  Herbert Brynda


Viktor Kožený, foto: ČTK České deníky se rozsáhle zabývají obviněním z krádeže, které bylo ve Spojených státech vzneseno proti Viktoru Koženému. Čím to je, že Američané už Koženého obvinili, když Češi neumí Koženému na Bahamy doručit ani dopis?, ptá se komentátor Lidových novin Jaroslav Plesl. A ke konstatování, že se máme od Američanů v prosazování práva stále co učit, Plesl připojuje i doporučení: čeští policisté a státní zástupci by se teď prostě měli sebrat a odletět do New Yorku, aby konečně viděli, jak se podobné případy řeší.



Fiaskem může podle Hospodářských novin skončit snaha plzeňského magistrátu získat od Státního fondu rozvoje bydlení výhodnou třímiliónovou půjčku. Radnice chtěla peníze použít na opravy domů poničených loňskými záplavami. Město se radikálně postavilo proti požadavku fondu, který si po dobu splácení celé částky vymiňuje právo schvalovat veškeré další půjčky města, převyšující 10 miliónů korun. Plzeňští zastupitelé odmítli na návrh smlouvy přistoupit. Jako jediní ze 150 dosavadních příjemců v Česku. Fond vkládá podle městských úředníků do smluv ustanovení, která nejsou požadována příslušným nařízením vlády. Ředitel fondu bydlení Jan Wagner byl rozhodnutím Plzně poněkud překvapen. Podle něj je to běžná náležitost u podobných smluv, jakási pojistka. Takto se už fond vyjadřuje k úvěrům řady jiných obcí. Ostatní obce a města na omezující podmínky s většími či menšími výhradami přistoupily. Mezi nimi například Ústí nad Labem i Praha, zjistily Hospodářské noviny.



Obyvatelé i firmy podle Lidových novin se ve velké míře dopouštějí daňových podvodů, zatajují část příjmů, podporují práci načerno. Experti odhadují, že stát ročně kvůli šedé ekonomice přichází o 200 miliard korun. Podle studie, na které se podílí Jan Hanousek z Univerzity Karlovy, přiznává podíl na šedé ekonomice každý čtvrtý Čech. Dopad neplacení daní v plné výši je podle experta v Česku podceňován. Hanousek tvrdí, že lidi i vláda vidí zlo v tom, když lidi pracují načerno, ale neuvědomují si, že daleko větší ztráty vznikají při podvodech s DPH. Podle jednoho z výzkumů může existovat souvislost mezi neplacením daní a spokojeností s vládou. Šizení daní, které Hanousek označuje jako kulturní fenomén, zřejmě hned tak nevymizí.



Otec zavražděné šestnáctileté stopařky Jan Štěpánkové se rozhodl vyrovnat se se životní tragédií tak, že pomůže podobně postiženým lidem, uvádějí Deníky Bohemia. Zakládá sdružení, jehož členem se může stát každý, koho vrah připravil o blízkého člověka. Kromě psychické podpory pozůstalým hodlá Štěpánek organizovat nátlakové akce na zákonodárce a úředníky, jejichž cílem by mělo být zlepšení zákona a zpřísnění kontroly policejní práce. Hodlá využít vlastních zkušeností, dodávají Deníky Bohemia.



Ondřej Giňa Známý romský aktivista Ondřej Giňa z Rokycan se už definitivně nevyhne soudu, konstatuje deník Právo. Tento týden mu zhasla i poslední naděje, že ho před procesem spasí prezident Václav Klaus. Ten nevyhověl žádosti o udělení milosti pro Giňu, kterého státní zástupce obžaloval z trestných činů podvodu a krácení daně. O zastavení trestního stíhání udělením milosti pořádali zástupci Grémia romských regionálních představitelů ještě v době, kdy byl v čele prezidentského úřadu Václav Havel. Žádali prezidenta, aby mimo jiné zohlednil, že Giňa je významná osoba. Nebýt jeho aktivit, mohlo dojít k mnohem tragičtějším následkům při konfliktech mezi Čechy a Romy, řekl Václav Mitko z grémia. Giňu policisté trestně stíhají kvůli podezření, že desetitisícové finanční odměny, které dostával více než dva roky za zpracování projektů pro různé nadace, nezdanil, a navíc si nezákonně nechával vyplácet sociální dávky, připomíná Právo.



Kručením prázdných žaludků chtělo dosáhnout splnění svých požadavků 23 cizinců v policejním záchytném zařízení v Balkové na Plzeňsku, informuje Mladá fronta Dnes. Plné talíře začali vracet v úterý. Muslimové hladovkou hlavně připomínali blížící se období ramadánu. Chtěli tomu přizpůsobit jídelníček a posunout dobu výdeje jídel do večerních hodin. Vedení jim v tom vyjde vstříc. Cizinci, kteří byli většinou zadrženi při nelegálním přechodu hranic do Německa, touží po svobodě nebo alespoň po azylových táborech., kde je režim vlídnější. Podávají účelově žádosti o azyl, aby se dostali alespoň do jiného zařízení. Jenže 90 procent z nich opustilo vlast především kvůli špatné ekonomické situaci, řekl Mladé frontě Dnes zástupce šéfa záchytného zařízení v Balkové Miroslav Piškule.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/19544
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003