Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 19.11.2019 04:53

Proč Romové opustili svou dávnou zemi - Indii?
26-02-2000  Milena Hübschmannová

Proč Romové opustili Indii, zatím nikdo neví. Existují čtyři nebo pět hypotéz, ale žádná není tak průkazná, abychom jí mohli uvěřit.

Americký lingvista Terrence Kaufman tvrdí, že Romové odešli z Indie před rokem 300 před Kr. Mohlo prý to být v souvislosti s dobyvačným tažením Alexandra Makedonského do Indie (327-326). Byzantské prameny ovšem hovoří o Romech (athingani) poprvé až v roce 1068 (nebo 1050). Kdyby měl Kaufman pravdu, musíme se ptát: kde byli Romové tisíc tři sta let od té doby, co opustili Indii? Proč se o nich z té doby nezachovala ani jediná zmínka?

Druhou hypotézu můžeme nazvat domněnka "Džát-Lúrí". Vychází z legendy o perském šáhu Bahramu V a indickém rádžovi Šankalovi. Perský básník Firdausí (1011), perský historik Hamza Isfahání (961) a arabský historik Tálibí (1037) píší o tom, že Bahram z dynastie Sásánovců byl velmi dobrosrdečný král, který miloval své poddané. Jednou večer, říká Tálibí, když se Bahram vracel z lovu, míjel skupinu poddaných, kteří seděli v trávě a popíjeli při západu slunce. Dobrý král se jich zeptal: "Proč nemáte hudebníky? Hudba přece povznáší ducha!" Odpověděli: "Ó dobrý vládče, hledali jsme hudebníka, který by za svou hru nežádal více než 100 dirhamů. Ale nenašli jsme takového." Bahram řekl: "Dobrá, najdeme hudebníky, kteří vám budou hrát." Poté napsal dopis indickému rádžovi Šankal(at)ovi, aby mu poslal 4 000 co nejlepších hudebníků. A Šankal(at) je poslal. Perský básník Firdausí dodává, že šáh Bahram dal hudebníkům krávy, osly a pšenici a řekl jim, aby ve dne pracovali a večer hráli jeho poddaným. Hudebníci ovšem nebyli zvyklí dělat na poli a tak obilí a krávy snědli, jenom osli jim zůstali. Bahram se rozzlobil, a řekl, že je nechce ani vidět, ať si jdou, kam chtějí. Od té doby ti lidé, kteří byli nazýváni Džátové nebo Zuttové nebo Lúriové, putují po světě. Ještě je třeba připomenout, že Isfahání nazýval ony hudebníky Zottové a uvádí, že jich bylo 12 000. Tálibí mluví jen o 4 000 lidech a nazývá je Lúrí, i Firdausí jim říká Lúrí, ale říká, že jich bylo 10 000. Všichni tři autoři hovoří o indickém rádžovi, ale každý ho nazývá poněkud jinak. Shodují se na tom, že vládl v Kaunádži.

Někteří učenci se domnívají, že potomci Lúriů jsou Romové. Je to možné? Za prvé: Perský šáh Bahram V vládl v pátém století (420-438). Legenda o indických hudebnících byla sepsána o pět století později. Kde ji oni tři autoři slyšeli? Kde ji četli? Historická pravda je to, že v Persii skutečně vládl šáh Bahram. Ale o indickém Šankalovi nebo Šangulovi nebo Šankalatovi neví nikdo nic. Kaunádž se stal hlavním městem teprve v sedmém století (606)! V době, kdy v Persii vládl Bahram, indičtí králové sídlili v hlavním městě Pátaliputře a Kaunádž byl nevýznamným městečkem, o kterém se nevědělo. Zdá se, že tři autoři, kteří nám vyprávějí legendu o hudebnících Lúriích, kladou nějaký příběh své doby do doby o pět set let dávnější.

Za druhé: Kdo byli Džátové neboli Zuttové neboli Lúriové? O tomto lidu hovoří mnoho arabských historiků. Všichni říkají, že Džátové bydleli v místech, která Peršané a Arabové nazývali Sindh. Sindh je odvozeno od sanskrtského slova sindhu, "velká řeka, velká voda, moře). Toto jméno se pak začalo užívat pro veletok, který se nazývá Indus. Arabští historici (At Tábarí, Al Biladurí a další) píší o Džátech (Zottech), že to byli kočovní pastevci ovcí, koz a velbloudů. Některé džátské rody sídlily u moře a jejich muži byli piráti. Naproti tomu byzantské dokumenty hovoří o tom, že Romové byli kováři, ženy věštily z ruky, předváděli tančící medvědy, vyráběli síta a koše.

Za třetí: Džátové mluvili pravděpodobně íránským jazykem - (na území Sindhu se hovořilo íránskými jazyky) - zatímco romština je indický jazyk!




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/18384
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003