Vyhledávání
27.4.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

My si dnes budeme povídat o vzdělávání romských dětí ve Velké Británii, s přípravami Mezinárodního dne Romů nás seznámí David Tišer a o své cestě k opernímu zpěvu nám povypráví Miro Bartoš.

Přeji hezký večer a příjemný poslech u pořadu O Roma vakeren.

Sajek šunene amaro romano vakeriben. Adadživěs vakeraha polo romane čhave andre Anglia, O David Tišer tumenge phenela palo romano džives. Ačuven amenca anas tumenge nevipena andalo romano dživipen.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách
Češka Lucie Fremlová už řadu let ve Velké Británii pracuje s Romy, kteří přišli z východní Evropy. Mimo jiné se zabývá i otázkou vzdělávání. Spolupracuje se střední školou v Babingtonu, kde v současné době studuje 87 romských dětí původem z Česka, Slovenska z Maďarska. Pokračuje Jana Šustová.

Romští studenti na střední škole v Babingtonu (Foto: Jiří ošek, Český rozhlas) Jedna z věcí, která v britském školství pomáhá začleňovat děti z jiných etnik a národů, je sběr dat o žácích a studentech. Jak říká Lucie Fremlová, ve Velké Británii, ale i v jiných státech západní Evropy, se hledí na dva aspekty toho, jak se dítěti ve škole daří. Prvním aspektem jsou známky.

„U nás je to 1 až 5, v Anglii jsou známky A až E, ty se potom nějakým způsobem srovnávají s národními osnovami, protože Velká Británie má centrální národní osnovy, tzn. že státní školy se řídí tímto dokumentem, je tam několik klíčových fází a s každou věkovou skupinou jsou spojena očekávání, to znamená očekávané výsledky. A buď ten žák ty výsledky naplňuje, nebo je nenaplňuje a je tam potom projekce do budoucna na základě jejich schopností, které jsou potom srovnávány s těmi očekávanými výsledky na základě národních osnov.“

To jde ruku v ruce s dalším aspektem, který škola sleduje – a tím je pokrok studenta.

Lucie Fremlová (Foto: Jana Šustová) „Nekoukáme se na známky, ale na startovací čáru každého jednotlivého dítěte, protože záleží na typu inteligence, všichni máme jiný typ inteligence, máme jiné rodinné zázemí, učíme se jinak, máme jiné talenty, jiná nadání, tzn. že každé dítě startuje někde jinde a ta individuální cesta tím vzděláváním (anglicky Learning Journey) je jiná. Takže je potřeba se podívat na to, kde například začíná dítě ze sociálně znevýhodněné rodiny oproti dítěti třeba z velmi dobře situované rodiny, a měřit ten pokrok. To znamená, že jedničkář, který je jedničkář pořád, toho pokroku nějak moc nedosahuje. Nicméně třeba dítě, které začíná na trojkách a během třeba půl roku se vyšvihne na jedničky, udělá mnohem větší pokrok než jedničkář.“

A jakým způsobem britské školy sledují etnicitu svých studentů?

„Je to dlouhodobá práce, jedná se o komunitní práci s těmi komunitami, budování důvěry. Není to tak, že by žák byl označen učitelem: Ty jsi Rom, ale je to naopak tak, že žák cítí dostatek důvěry a hrdosti na to, kým je. Samozřejmě že já bych se v Británii mohla deklarovat jako Češka a tak dále a nestydím se za to. Stejně tak by se Rom neměl stydět za to, že je Čech a Rom zároveň. Ale ne vždy se to tak děje, protože Romové od nás přicházejí s velmi špatnými zkušenostmi a mají strach z toho říct, kdo jsou. Ale samozřejmě když se k nim někdo chová slušně, s úctou a respektem a ukáže jim, že v romství tkví stejné bohatství jako v jiných identitách, tak ten člověk potom rozkvete a samozřejmě nemá problém říct, že je Rom nebo Romka.“

Sledování známek, pokroku, ale i třeba etnicity má své opodstatnění.

„Je to hlavně z toho důvodu, aby škola zabezpečila to, že jakákoliv skupina, která může být potenciálně znevýhodněná, pokud čelí nějaké situaci – ať už se to týká jednotlivce, který může z nějakého důvodu přestat prospívat nebo se mu po nějaké období nedaří, nebo se jedná třeba o skupinu, která je v rámci školy šikanována nebo nějakým jiným způsobem znevýhodněna. Pokud se toto na základě toho pravidelného monitoringu podchytí včas, tak je možné s tou skupinou nebo jednotlivcem okamžitě pracovat a zavést nějaká dočasná opatření. Tím mám na mysli to, co se v Česku dělá, myslím, tak ad hoc a není žádná krátkodobá, střednědobá ani dlouhodobá strategie pracování s daty ve školství. A díky tomu se domnívám, že například Babington je schopen svoje romské, ale i další – bangladéšské, indické žáky motivovat k tomu, aby jejich výsledky byly velmi dobré.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
14.02.2015Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v ČeskuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu
Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu. Romové a Sinti si na celém světě každoročně připomínají společný původ, historii, kulturní dědictví a jazyk. Více natočila s ředitelem Ara Art Davidem Tišerem Rena Horvátová.

David Tišer (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Kampaň #PrayForPrej bojuje proti stereotypům vůči RomůmO Roma Vakeren
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
08.04.2015Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni RomůZprávy ze života Romů
04.04.2015Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni RomůO Roma Vakeren
04.04.2015Oslavy Mezinárodního dne Romů v PrazeO Roma Vakeren
31.03.2015Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet FactoryZprávy ze života Romů
28.03.2015Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Solidarita není jednobarevná je heslo charitativního romského plesu
Solidarita není jednobarevná. Takové je heslo charitativního romského plesu, který se letos už potřetí odehraje v Ústí nad Labem. Organizátorům zbývá do jeho začátku pár týdnů a tak jsou přípravy v plném proudu. Už nyní je ale jasné, že výtěžek z plesu dostane Dětský domov ve Střekově, který za získané peníze pošle děti na prázdniny. Více Lucie Valášková.

Ples (Ilustrační foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
24.03.2016V Ústí nad Labem bude charitativní Romský plesZprávy ze života Romů
23.01.2016Gadžo vzal batoh a šel bydlet mezi Romy do ústeckého ghetta Předlice - tak začíná film Češi proti ČechůmO Roma Vakeren
01.03.2014V Ústí nad Labem se uskuteční první charitativní plesO Roma Vakeren
26.09.2013Lidé z chátrajících domů a ubytoven v Předlicích mají jen mizivé šance na získání kvalitnějšího bydleníZprávy ze života Romů
08.04.2013Ivanka Čonková: Nejsou slyšet hlasy ghettaZprávy ze života Romů
13.03.2013Domy v ústeckých Předlicích jsou v havarijním stavu, stovce obyvatel hrozí vystěhováníZprávy ze života Romů
02.02.2013Romští obyvatelé ubytovny v Krásném Březně těžko shánějí nové bydleníO Roma Vakeren
01.02.2013Některé rodiny nechtějí opustit ústeckou ubytovnu, kterou chce vlastník zrekonstruovatZprávy ze života Romů
31.01.2013Prohlášení Agentury pro sociální začleňování k situaci v ubytovně v Ústí nad Labem, která bude dnes uzavřenaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Miro Bartoš a jeho sestra Bohunka se z dětského domova dostali až na operní pódia
Miro Bartoš a jeho sestra Bohunka se jako malí vymanili z prostředí, které jim nedávalo příliš velké šance. Oba absolvovali konzervatoř. Miro vystudoval „peďák“ a splnil si svůj sen být učitelem zpěvu, Bohunka bratislavskou Vysokou školu múzických umění. Oba se stali sboristy Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Natáčela s nimi Iveta Demeterová.

Sourozenci Bartošovi v Rusalce - Miro jako hajný, Bohunka jako kuchtík (FOTO: archiv sourozenců Bartošových)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Portrét romské filmařky Viery Lackové
Romů ve filmovém prostředí u nás není mnoho. Změnit se to rozhodla mladá romská filmařka Viera Lacková. V Brně s ní natáčela Alica Sigmund Heráková.

„Pochádzam z Handlovej, zo stredného Slovenska, som z romskej rodiny a vychovali ma starí rodičia, ktorí mi dali strašne veľa lásky a vždy ma podporovali v tom, aby som študovala a práve vďaka tomu som dnes taká, aká som a vyštudovala som masmédia a mediálnu komunikáciu.“

Vieře Lackové je šestadvacet let a její cesta k médiím a filmu nebyla jednoduchá. Šlo ale o její sen, a jestli je v něčem tato mladá žena inspirativní, pak je to právě schopnost si za svým snem jít.

„Študovať som začala v Bratislave, kde som urobila bakalára, ale kdeže som chodila na súkromnú školu a nemohla som si dovoliť ďalej to štúdium platiť, rozhodla som sa pre štúdium v Brne. Po čas štúdia v Bratislave som sa musela dosť snažiť a chodiť na rôzne brigády, od upratovania až po barmančinu, čokoľvek, len aby som si mohla dovoliť chodiť do tej školy a aby som si našetrila na školné, ktoré bolo naozaj veľmi vysoké.“

Během studia se Viera stala součástí velkého dokumentárního projektu Europe, Homeland for Roma, během kterého dostala příležitost natáčet o romském hip hopovém seskupení De la negra a aktivistovi Jožkovi Mikerovi.

„Bolo to jednoducho niečo, čo ma nakoplo, čo ma najviac inspirovalo a moment, kedy som si uvedomila, akým smerom by som sa chcela vydať, čo by som chcela robiť a teraz som si uvedomila, že naozaj je to film a rozhodla som sa ísť za svojím snom.“

Tím snem byla už tehdy vlastní produkční firma. Vieru zajímala spolupráce Romů a majority a chtěla dát možnost dalším mladým lidem, jako byla ona sama, se učit v oblasti kreativních průmyslů – fotit, natáčet a stříhat videa a moct tak získat práci, která bude tvořivá.

„Tento nápad som poslala do Erste Foundation a mala som opäť raz šťastie, lebo ma pozvali do Rumunska odprezentovať tento projekt, kde boli o veľa zkúsenejší filmári a novinári. Z dvadsať projektov vybrali päť, a keď som sa dozvedela, že ten môj je jeden z nich, tak som bola veľmi šťastná.“

Tak vznikl sociální podnik, produkční firma Media Voice, kde už dnes vznikají první videa ve spolupráci profesionálů a mladých lidí z různých kulturních prostředí. Velkým tématem pro Vieru a její dokumenty je romský holocaust, který se dotkl také její rodiny.

„V podstate som zistila, že môj dedko bol partizán, čo nie je úplne tradičné, ale aj Rómovia boli súčasťou odboja, dokonca nanešťastie sa dostal aj do koncentračného tábora v Dubnici nad Váhom a vlastne pre podozrenie, že spolupracuje s partizánmi a preto, že bol partizánom, tak keď sa vracal domov, tak zistil, že mu zavraždili celú rodinu a on zostal úplne sám.“

Také tento silný příběh je námětem pro jeden z dokumentů, které chce Viera s mladými lidmi z projektu Media Voice natáčet.

„Myslím si, že spolupráca medzi Rómami, ne-Rómami, ale aj inými kultúrami je obrovským zdrojom inšpirácie a je podľa mňa škoda sa obávať niečoho neznámeho.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
O prvních krůčcích baletního Mistra Zdeňka Horvátha
Dnes vám představíme 39-letého Zdeňka Horvátha, který pochází s Opavy. Absolvoval Státní konzervatoř v Ostravě, obor tanec. Zdeněk je od roku 1998 členem baletního souboru Národního divadla. Jan Berousek si povídal se Zdeňkem Horváthem o jeho prvních krůčcích.

Zdeněk Horváth (Foto: Národní divadlo v Praze)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
09.02.2016ReportážO Roma Vakeren
09.08.2012V Praze bylo otevřeno nové integrační centrum pro cizinceO Roma Vakeren
21.01.2012Proč jsou užitečná stipendia pro romské studentyO Roma Vakeren

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu - adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.

Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat. Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách
Reportáž:  Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu
Reportáž:  Solidarita není jednobarevná je heslo charitativního romského plesu
Reportáž:  Miro Bartoš a jeho sestra Bohunka se z dětského domova dostali až na operní pódia
Reportáž:  Portrét romské filmařky Viery Lackové
Reportáž:  O prvních krůčcích baletního Mistra Zdeňka Horvátha

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
06.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744124   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260388   11.09.98 Romske aktuality
218735   14.03.00 Romský jazyk
158235    Historie a původ Romů
134304   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117897    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101992    Fotografie
88643   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
77813   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76793    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz