Vyhledávání
25.2.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Přeji hezký večer a příjemný poslech u pořadu O Roma vakeren. My si i v našem vysílání připomeneme srpnové události. Slovo dostane i politolog Zdenek Zbořil. A pozveme Vás do kina na Sídliskový sen.

Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano dživipen the amare šukar romane giľa.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Zdenek Jansa vzpomíná na události srpna 1968
Lidé, kteří zažili srpen 1968, mají invazi vojsk Varšavské smlouvy spojenou se strachem a šokem. Starší lidé si mysleli, že bude válka. Nikdo nevěděl, co se děje, a hlavně, co se bude dít dál. Zdenek Jansa, tehdy vojín základní služby, nám teď přiblíží svůj pohled na tehdejší situaci. Natáčela s ním Iveta Demeterová.

Liberec, srpen 1968, foto: Václav Toužimský, projekt Živá paměť

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2015Vzpomínky manželů Červeňákových na okupaci v srpnu 1968O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
V roce 1968 se začal formovat Svaz Cikánů-Romů
Svaz Cikánů-Romů byla první romskou organizací v Československu, jejíž formování začalo během roku 1968. Na jejím vzniku se podílely osobnosti z řad romské inteligence, např. učitel Antonín Daniel nebo právník Tomáš Holomek. Organizace začala oficiálně působit až v roce 1969 a kladla si za cíl podílet se na řešení otázek souvisejících s postavením Romů v Československu. A jak tuto organizaci v té době a po letech hodnotí politolog Zdenek Zbořil, na to se zeptal Jan Berousek.

Výstava o Svazu Cikánů-Romů v Muzeu romské kultury v Brně (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2015Vzpomínky manželů Červeňákových na okupaci v srpnu 1968O Roma Vakeren
14.03.2015Marta Hudečková stála u zrodu mnoha významných projektůO Roma Vakeren
16.11.2013Vzpomínky Julia Absolona na Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
20.11.2009V Brně se uskuteční setkání aktivistů a pamětníků Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
06.11.2009Co vedlo ke zrušení Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
30.10.2009Výstava dokumentující činnost Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
09.10.2009Výstava připomíná 40. výročí od vzniku Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
08.10.2009Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v ČeskoslovenskuFotoaktuality
07.10.2009Výstava Svaz Cikánů - Romů v letech 1969 - 1973Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Dokument Sídliskový sen vypráví příběh romského rapera Rytmuse
Do kin právě vstoupil dokumentární film o slovenském raperovi Patriku Vrbovském alias Rytmusovi. Divákům nabízí exkluzivní záběry z rodinných archivů i osobní výpovědi lidí z jeho nejbližšího okolí. Snímek „Sídliskový sen" kromě jiného zachycuje dospívání Patrika na piešťanském sídlišti, kde se poprvé musel vyrovnávat s předsudky kvůli svému romskému původu. Více už Tomáš Bystrý.

Plakát k filmu Rytmus. Sídliskový sen (Foto: Itafilm, www.sidliskovysen.sk)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Raper Patrik Rytmus Vrbovský je hrdinou nového autobiografického filmuO Roma Vakeren
16.08.2012O víkendu zahrají na festivalech Rytmus nebo kapela KaleO Roma Vakeren
14.07.2012Patrik Vrbovský alias RytmusO Roma Vakeren

=[ Paměť romských dělníků ]=
Romské ženy – matky i údernice
Romské ženy neměly nikdy jednoduchý život. Staraly se o děti, kterých mívaly požehnaně, domácnost a často i obživu rodiny. Muži ne vždy byly svým partnerkám oporou, jak se to dnes považuje za samozřejmé.

„Deset děcek a vychovala jsem je sama. Bo manžela jsem měla takového, co chodil hore dole, frajerky a já deset děcek vychovala sama…“

Říká paní Božena Ferková z Ostravy. Kromě starosti o děti a domácnost přišla s komunismem nutnost pracovat. Mnohdy i více než jen v jednom zaměstnání, jako to popisuje paní Marie Absolonová z Brna.

„Já jsem chodila do kravína, dojit krávy, přišla jsme v šest hodin, v pět hodin z kravína, vykoupala se, dala do pořádku a šla do hotelu umývat nádobí. Přišla jsme domů, něco nachystala dětem a do kravína. Přišla jsme domů, v devět hodin, že jó, nebo jsem dojila krávu, nachystala dětem do školy.“

Její první manžel tehdy s výdělkem pro rodinu příliš nepomáhal. Podobný osud měla i I paní Olga Dulaiová z Karviné. Stejně jako Marie Absolonová zažila štěstí až s druhým manželem. Shodou okolností také její první partner byl Čech a až druhý manžel Rom.

„Strášně dobrý, takový se už nenajde a ani nebude. Svobodný si mě vzal, když mi bylo jednadvacet roků, jak přišel z vojny jako pohraničář. To moc, co jsem nezažila za mlada, na stáří on mi dal.“

Velkou výhodu měly a mají ženy, se kterými žila maminka, či jiná žena, která jim mohla se starostí o děti a domácnost pomáhat.

„Já jsem měla už Brigitu, ještě miminko byla, jí byly dva měsíce, tak už jsem šla do práce. Vždycky jsem přišla dom, vždycky plínky jsem přemáchala, dávala jsem do pračky a mama říkala: Já už to pak udělám. No a stejnak jsem všechno stíhala.“

Uzavírá vzpomínky čtyř Romek paní Jolana Bandyová z Ostravy. Dnes už se jako ostatní ženy z našeho příspěvku těší z vnoučat. Všechny mají už – jak se říká - splněno. Příští týden nás čeká poslední díl seriálu Paměť Romů. Povídat si budeme o práci. Poslouchejte další díl pořadu „Paměť Romů“!

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. stoletíO Roma Vakeren
08.08.2015Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
01.08.2015S Ignácem Zimou o tradičním životě na Slovensku v době jeho dětstvíO Roma Vakeren
25.07.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
18.07.2015Julius Absolon a komunistická stranaO Roma Vakeren
11.07.2015Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světěO Roma Vakeren
04.07.2015Michal Čonka – Do školy ve dvanácti letech aneb jak překonat nepříznivé okolnostiO Roma Vakeren
13.06.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
23.05.2015Andrej Červeňák přišel za prací ze Slovenska, v Ostravě i jinde vybudoval řadu věcíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Praha byla dějištěm první Mezinárodní romské LGBT konference
Celý minulý týden byla Praha dějištěm festivalu Prague Pride, který se zaměřuje na lesbickou, gay, bisexuální a transgender komunitu. Jeho součástí byla i dvoudenní Mezinárodní romská LGBT konference, která se uskutečnila v Americkém centru. Sešlo se na ní 25 účastníků z různých zemí. Romové nechyběli ani v sobotním průvodu Prahou a s hudbou a tancem vystoupili i na pódiu na Letné. Na akcích natáčela Jana Šustová.

První Mezinárodní romské LGBT konference (Foto: Jana Šustová) První Mezinárodní romskou LGBT konferenci zorganizovalo sdružení Ara Art, jehož ředitelem je David Tišer.

„Jedná se o první mezinárodní LGBT konferenci na světě a lidé, kteří přijeli z různých koutů světa (Španělsko, Německo, Maďarsko, Srbsko, Slovensko, Rumunsko a z mnoha jiných zemí), jsou všichni dohromady moc šťastní, že se něco takového podařilo. První den té konference byl naprosto skvělý, byl plný informací, které jsme potřebovali, byl plný sdílení zkušeností, což do té doby neproběhlo.“

David Tišer hodnotí konferenci jako velmi úspěšnou.

„Rozhodně v té skupině vidím potenciál, aby se scházela častěji a pravidelněji, protože jedině tak se to téma dá řešit, jedině tak se dá té menšině, ale i společnosti jako takové pomoct.“

Funky Brothers Láďa a David (Foto: Jana Šustová) Nabitý festivalový týden v sobotu uzavřel průvod Prahou, kterého se účastnilo 35 tisíc lidí. Mezi patnácti nazdobenými alegorickými vozy nechyběl ani romský vůz Ara Art, který měl v průvodu premiéru už vloni. Na průvod navázal hudební festival na Letné, kde jedno z pódií patřilo romským umělcům. Vystoupili na něm například Funky Brothers Láďa a David.

„Zdravíme O Roma vakeren! Rozhodli jsme se tady vystoupit, protože máme spoustu kamarádů gayů a ti nás sem pozvali a my jsme odsouhlasili, že to půjdeme podpořit.“

Terne čhave (Foto: Jana Šustová) Na romském pódiu Hot Chocolate vystoupila také skupina Terne čhave v čele s kapelníkem Gejzou Bendigem.

„Já myslím, že to je logické vyústění naší desky Bo me som Rom. Na ní se dotýkáme určitých problémů, které se týkají menšinové a většinové společnosti a tohle je skoro to samé, takže jsme s radostí tuto akci podpořili.“

Gejza Bendig (vlevo) ze skupiny Terne čhave (Foto: Jana Šustová) A jaká je podle Gejzy Bendiga situace v romských rodinách, pokud některý z jejích členů přizná svou homosexualitu?

„Záleží na tom, jak člověk vnímá celý svět, a myslím si, že už hodně lidí i Romů už změnilo postoj k lepšímu, že někdo z rodiny může být ten čtyřprocentní a není s tím vůbec žádný problém, nebo já aspoň sám za sebe a naše rodina s tím problém nemáme. Myslím, že se to malinko změnilo tak, jako celý svět se mění, mění se lidi v Americe, v Rusku, všude. Takže i tady v Česku se Romové mění. Taky se nás to týká. I když se třeba mění pomaleji, ale měníme svoje názory.“

Soubor Merci (Foto: Jana Šustová) Z Brna přijel na Prague Pride zatančit soubor Merci, který vede Monika Balogová.

„Já jsem byla oslovená Davidem Tišerem, který je kamarád mého syna, a vůbec jsme nepřemýšleli o tom, jestli je to špatně nebo dobře, oslovilo nás to, tak jsme si říkali, proč to nezkusit. Já s homosexuály nemám vůbec žádný problém, ani moje děti, berou to tak, že je to každého věc, jak žije. V tomhle jsem úplně nestranná.“

Petr Vostárek (vpravo), který vystupuje pod uměleckým jménem Chi Chi Tornado (Foto: Jana Šustová) Na romském pódiu na Letné vystoupila i travesti skupina Crazy Goddess. Hlavní hvězdou byl Petr Vostárek, který vystupuje pod uměleckým jménem Chi Chi Tornado.

„Když se na nás obrátila romská iniciativa Ara Art, tak mě to nejdřív strašně překvapilo, ale pak potěšilo, protože už delší dobu vím, že Romové a hlavně gayové mají obrovský problém i ve vlastní komunitě, protože Romové neuznávají homosexualitu. Takže být minorita Roma a být ještě minorita gay Rom, je úplně ta nejhorší kombinace, která může existovat, a právě proto bychom my minority měly držet pospolu a navzájem se podporovat. Takže proto jsme tady, abychom my, travestité nebo Dreck-Queens, podpořili právě romskou iniciativu v tom, aby bojovali vůči předsudkům ve vlastních řadách, protože i spousta gayů ne-Romů nemá ráda Romy, ale myslím si, že právě naopak bychom se my měli navzájem podporovat, protože víme, jaké to je, když jsme utlačovaní.“

Petr Vostárek (vpravo), který vystupuje pod uměleckým jménem Chi Chi Tornado (Foto: Jana Šustová) Romští homosexuálové se tedy setkávají s problémy i mezi ostatními členy LGBT komunity.

„Právě z vlastní zkušenosti vím, že homosexuálové se na Romy gaye dívají skrz prsty, když to tak řeknu na rovinu. A mě to mrzí, protože sami víme, jaké to je když se narodíme jako někdo, co jsme si nevybrali a musíme s tím žít. A proč si to znepříjemňovat jenom tím, že jsem jiný než ostatní. A právě my gayové víme, jaké to je cítit se být jinými. A když se Rom narodí jako Rom – může za to? Nemůže! A proto my bychom ho měli podpořit v tomto boji.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Kampaň #PrayForPrej bojuje proti stereotypům vůči RomůmO Roma Vakeren
01.08.2015Součástí Prague Pride bude Mezinárodní romská LGBT konferenceO Roma Vakeren
17.01.2015David Tišer je prvním romským LGBT aktivistou v ČeskuO Roma Vakeren
10.01.2015Divadelní představení Guľi Daj má úspěchy i za hranicemi ČeskaO Roma Vakeren
23.08.2014Organizátoři Prague Pride se snažili prolomit tabu homosexuality v romské komunitěO Roma Vakeren
10.05.2014V Praze se uskutečnilo historicky první setkání romských gayů a lesebO Roma Vakeren
14.12.2013Hra Guľi Daj poukazuje na problémy dnešní doby očima RomůO Roma Vakeren
06.04.2013Divadelní skupina Ara Art připravila hru Guli Daj / Sladká matkaO Roma Vakeren
25.08.2012Součástí Prague Pride byl i večer věnovaný romským gayům a lesbámO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Komunitní centrum nabízí romským dětem ze slovenské vesnice Valkovňa program na prázdniny
Jaké mají prázdniny dětí, kterým rodiče z nedostatku financí nemohou umožnit prožití veselých prázdnin mimo vesnici, ve které žijí? V obci Valkovňa na Slovensku už deset let pomáhá komunitní centrum zaměřené na terénní práci a nabízí program pro děti. Více k tématu Robertu Hozovi řekla Anna Haľáková, vedoucí komunitního centra ve Valkovni.

Lidová architektura ve slovenské vesnici Valkovňa (Foto: www.obecvalkovna.szn.com)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2015Slovenská obec Valkovňa má už třetí volební období romského starostuO Roma Vakeren

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20té hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.

Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat. Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Zdenek Jansa vzpomíná na události srpna 1968
Reportáž:  V roce 1968 se začal formovat Svaz Cikánů-Romů
Reportáž:  Dokument Sídliskový sen vypráví příběh romského rapera Rytmuse
Paměť romských dělníků:  Romské ženy – matky i údernice
Reportáž:  Praha byla dějištěm první Mezinárodní romské LGBT konference
Reportáž:  Komunitní centrum nabízí romským dětem ze slovenské vesnice Valkovňa program na prázdniny

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
741561   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
258003   11.09.98 Romske aktuality
213939   14.03.00 Romský jazyk
156664    Historie a původ Romů
133442   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117209    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101597    Fotografie
88149   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
76418    Romové po roce 1989
75093   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz