Vyhledávání
27.4.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner
Na 2. srpna připadá Památný den romského holocaustu. Ten připomíná, že v noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisté usmrtili v plynových komorách téměř tři tisíce romských vězňů koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Unikli jen ti, kdo byli předtím transportováni za prací do jiného koncentračního tábora a Jana Šustová nám teď představí vyprávění jednoho z nich.

Hugo Höllenreiner (Foto: Jana Šustová) K důležitým svědkům nacistického pronásledování Romů a Sintů patřil Hugo Höllenreiner z Německa. Narodil se v roce 1933 a vyrůstal v Mnichově v rodině koňských handlířů. Jako žák třetí třídy byl v roce 1943 se svými příbuznými zatčen a deportován do koncentračního tábora Osvětim-Březinka, kde na něm prováděl své nelidské pokusy doktor Josef Mengele. Později byl vězněn v koncentračních táborech Mauthausen a Bergen-Belsen, kde se v roce 1945 dočkal osvobození britskými vojáky. Z jeho zajímavého vyprávění jsem vybrala pasáž o návratu z Bergen-Belsenu domů do Mnichova.

Návrat do Mnichova – to pro nás byla nádhera! Slyšeli jsme, že válka bude brzy u konce, dokonce i v koncentračním táboře jsme se to doslechli. A pak tam přišli angličtí vojáci, kteří nám dali jídlo i pití. Potom jsme ještě přibližně dva nebo tři týdny byli v karanténě a nemohli jsme ven kvůli nebezpečí epidemie. Ale já jsem i přesto v noci vzal svoji rodinu – maminku a čtyři sourozence, bylo mi tehdy 11 let, prošli jsme bránou a utíkali jsme pryč. Myslel jsem, že už jsme uběhli aspoň 10 kilometrů, ale byl to nanejvýš jen jeden kilometr, sotva jsme lezli, máma už nemohla, moji sourozenci také ne. Mému malému bratrovi byly tři roky a máma ho musela nést. Ale byli jsme svobodní – a když je někdo svobodný, je úplně jiný člověk!

Cesta k domovu byla pro zbídačené vězně koncentračních táborů velmi pomalá.

Hugo Höllenreiner ukazuje fotografii členů své rodiny z konce 20. let (Foto: Jana Šustová) Během cesty jsme mohli přespávat ve velkých chatrčích anebo u sedláků ve stodolách. To pro nás bylo nebeské lože, ustlali jsme si na slámě a druhý den zase šli dál. Chtěli jsme jen a jen domů, zpět k nám domů do Mnichova. Odhaduji, že jsme každý den ušli asi pět-šest kilometrů, ale pro nás to bylo jako třicet kilometrů.

Nakonec se objevila nečekaná pomoc.

Když už jsme byli asi 14 dní na cestě, pořád jsme ještě byli poblíž Hannoveru. Kolem nás projíždělo nějaké auto a někdo z něj poznal moji maminku a ptal se: „Co Ty tady děláš?“ A ona řekla: „Vracíme se z koncentráku, z Bergen-Belsenu.“ A on na to: „Pojďte, odvezu Vás domů.“ Byl to takový malý náklaďák, všichni jsme si na něj vylezli a na něm dojeli domů do Mnichova.

Ale nové začátky v rodném Mnichově nebyly jednoduché.

Kniha vzpomínek Hugo Höllenreinera (Zdroj: Hanser Verlag) Když jsme tam přijeli, náš dům ještě stál, ale bydleli v něm cizí lidé, kteří ho obsadili. Šel jsem dovnitř, ale můj táta ani můj bratr tam nebyli. Byl jsem tam s mámou a se svými malými sourozenci a těm lidem jsem říkal: „To je náš dům.!“Ale oni tvrdili: „Ne, ne, ten patří nám.“ A nepustili nás dál. Spali jsme pak vzadu, kde stáli naši koně. Od sousedů ze stáje jsme si vzali slámu, udělali jsme si z ní lůžka a spali jsme na ní jako na nebeském loži. Myslím, že jsme tam byli přibližně šest týdnů, tam jsme bydleli a spali.

Nakonec ale vše dobře dopadlo.

A jednou se vrátili zpět vojáci – a kdo s nimi nebyl? Můj táta! Když táta vešel dovnitř, přišlo nám to, jako bychom viděli samotného Pána Boha. Všechny nás vzal a ptal se: „Proč spíte tady? Máme tady přeci náš dům!“ Říkali jsme: „Ale tati, v něm jsou jiní lidé.“ A on na to: „No, pojďte se mnou.“ Hrdě jsem šel s ním, dům měl přízemí a první patro a během deseti minut byl prázdný. Táta se tam postavil, vyházel ven židle i stoly a křičel: „Tohle je můj dům, co tady děláte?“ A když už ti lidé byli pryč, venku ty rozbité židle zase stloukl dohromady, postavil je dovnitř a my jsme zase byli doma. A to pro nás byla ta největší svoboda, jaká mohla být.“

Hugo Höllenreiner v posledních dvaceti letech neúnavně jezdil po školách ve svém rodném Německu a vyprávěl o svých zážitcích z koncentračních táborů. Jeho životní příběh se uzavřel letos v červnu, kdy ve věku 81 let zemřel v Ingolstadtu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku
Na oběti romského holocaustu se vzpomínalo i v Letech u Písku. Více než čtyři desítky lidí se tu sešli u památníku v místě bývalého koncentračního tábora, kterým během protektorátu prošlo více než 1300 lidí. Při pietním aktu se i letos mluvilo o odstranění nedalekého vepřína. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera z ČSSD by měla výkrmna z bezprostřední blízkosti památníku úplně zmizet. Připravil Tomáš Bystrý.

Památník v Letech u Písku (Ilustrační foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmonici
Na východní Slovensko vyjela za romskými dětmi část České filharmonie, zpěvačka Ida Kelarová a její dětský sbor Čhavorenge. Díky letní škole Romano drom mohly romské děti z východoslovenských osad Raslavice, Lenartov a Hermanovce poznávat samy sebe, svoji identitu, historii a také romské tradice. A pod vedením výtečných muzikantů, jakými Ida Kelarová a akademičtí filharmonici bezpochyby jsou, navíc prožili dva týdny plné hudby a tance. Natáčel tam Tomáš Černý.

Na letní škole Romano drom (Foto: z.s. Miret)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
28.09.2015Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturouZprávy ze života Romů
15.08.2015Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitkůO Roma Vakeren
30.07.2015Letní škola Romano drom je v plném prouduZprávy ze života Romů
25.07.2015Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej KiskaO Roma Vakeren
04.07.2015Ida Kelarová a spolek Miret hledají spolupracovníky pro mezinárodní festival RomaleO Roma Vakeren
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
13.06.2015Sbor Čhavorenge vystoupí spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí v PrazeO Roma Vakeren
28.03.2015Ida Kelarová zve na další ročník mezinárodního romského festivalu „Romale“ Gypsy CelebrationO Roma Vakeren
13.12.2014Na Dni studentstva zazpíval dětský soubor ČhavorengeO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pavlína Matiová vystupuje v řadě muzikálů i filmů, musela se naučit i francouzskou hymnu
Učitelka, zpěvačka, divadelní i filmová herečka - to všechno je rodačka z Roudnice nad Labem Pavlína Matiová. Šestadvacetiletá Romka vystupuje v současné době v celé řadě muzikálových rolí a diváci ji mohli vidět třeba i v jednom z televizních seriálů o svatbách. Kde všude ji lidé můžou vidět teď a proč se musela naučit celou francouzskou hymnu, zjišťovala Rena Horvátová.

Pavlína Matiová (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
25.01.2014Hudební dráha sester MatiovýchO Roma Vakeren
27.10.2012V Rudolfinu zazní Requiem za Osvětim od romského skladatele, vstup je zdarmaZprávy ze života Romů
18.10.2012V Requeim za Osvětim vystoupí Pavlína Matiová jako první romská sólistka na půdě RudolfinaO Roma Vakeren
22.10.2010Pavlína Matiová, nadějná studentka zpěvu a herectvíO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Kapela The amen Zdeňka Lázoka je vzorem pro romské muzikanty až dodnes
Brněnský rodák Zděněk Lázok je zpěvák, textař a všestranný muzikant, kterého si lidé pamatují hlavně z 90. let. Právě tehdy nastavil romské hudbě poměrně vysokou laťku, když založil kapelu The amen. Ta je vzorem pro romské muzikanty až dodnes. Natáčela s ním Iveta Demeterová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Paměť romských dělníků ]=
Svaz Cikánů-Romů ve vzpomínkách pamětníků
Svaz Cikánů-Romů rezonoval ve vzpomínkách našich pamětníků velmi silně. Také proto, že to byla vůbec první organizace u nás, ve které dostali Romové příležitost aktivně se podílet na společenském dění. Umožnilo to politické uvolňování během Pražského jara, Svaz Cikánů-Romů vznikl v roce 1968.

Foto: Archiv Muzea romské kultury „Hlavní myšlenka byla ta, aby se život Romů naplnil do té míry, aby se mohli vyrovnat co do vzdělání a zaměstnanosti, aby nebyly předsudky, aby naše děti mohly studovat.“

Vysvětluje poslání organizace jediná žena ve Svazu, paní Margita Lázoková z Brna. Iniciátory vzniku byli Tomáš Holomek, tehdejší prokurátor, a Miroslav Holomek. Z jejich rozhodnutí byl také zvolen onen specifický název – Svaz Cikánů-Romů.

„Tady nikdo dost dobře nevěděl, co to Rom je, ale už v té době se to začalo prosazovat, ale málokdo to používal. A v té době, když to vznikalo, protože ten Holomek, to byl veliký teoretik, tak si byl vědom, že když bude tu organizaci zakládat, tak nemůže psát jen Svaz Romů, to by si pletli, tak tam dal ještě ten jeden název, Svaz Cikánů-Romů, než si na to zvyknou a než si uvědomí proč.“

Říká jeden z těch, kteří byli do Svazu přizváni, pan Ignác Zima. Emancipace Romů, kterou si Svaz vytyčil jako cíl, se naplňovala ve všech oblastech, například v kultuře vydával Svaz časopis Romano Nevo Liľ nebo podporoval vznik tanečních a hudebních souborů. Velmi významná byla samozřejmě oblast sociální a vzdělávací.

„My jsme v těch vesnicích, kde bylo více než dvacet Romů, zakládali cikánské výbory. Aby tam byl nějakej Cikán, aby hlídal ty děti, aby mohly chodit do školy.

Vzpomíná pan Julius Absolon na systém, jaký zvolili. Velmi významná byla také role ekonomická. Svaz provozoval závod Nevodrom, kde pracovalo přes tisíc Romů. Na tzv. přidruženou výrobu vzpomínají s nostalgií Romové dodnes.

„Když byla přidružená výroba za komunistů, já jsem měl patnáct let a už jsem vydělával patnáct tisíc! Družstva prosperovaly, my jsme měli prácu, dobré platy.“

Potvrzuje pan Fratišek Tulej. Během pěti let se Svazu podařilo stát se důležitou součástí mezinárodního romského hnutí, zaměstnat tisíce lidí a zlepšovat životní situaci Romů na venkově i ve městech. Čím byl Svaz úspěšnější, tím větším problémem se stával pro komunistické vedení.

„Rok 1973 a začali… že nebudeme, zkrátka že nebudeme a tak dále. To bylo pro mě… takovou kudlu když dostanete do srdce… poněvadž něco vybudujete a my jsme opravdu za těch šest let vybudovali moc…“

Říká s pýchou i smutkem pan Julius Absolon. Svaz Cikánů-Romů byl unikátní projekt jak šíří záběru tak úspěšností. Navázat se na to pokusily romské iniciativy v 90. letech. Také na ně budeme vzpomínat příští týden v díle, který věnujeme právě letům devadesátým. Poslouchejte další díl pořadu „Paměť Romů“!

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015Romské ženy – matky i úderniceO Roma Vakeren
15.08.2015Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. stoletíO Roma Vakeren
01.08.2015S Ignácem Zimou o tradičním životě na Slovensku v době jeho dětstvíO Roma Vakeren
25.07.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
18.07.2015Julius Absolon a komunistická stranaO Roma Vakeren
11.07.2015Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světěO Roma Vakeren
04.07.2015Michal Čonka – Do školy ve dvanácti letech aneb jak překonat nepříznivé okolnostiO Roma Vakeren
13.06.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
23.05.2015Andrej Červeňák přišel za prací ze Slovenska, v Ostravě i jinde vybudoval řadu věcíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Obsah článku:
Reportáž:  V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner
Reportáž:  Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku
Reportáž:  Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmonici
Reportáž:  Pavlína Matiová vystupuje v řadě muzikálů i filmů, musela se naučit i francouzskou hymnu
Reportáž:  Kapela The amen Zdeňka Lázoka je vzorem pro romské muzikanty až dodnes
Paměť romských dělníků:  Svaz Cikánů-Romů ve vzpomínkách pamětníků

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744124   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260388   11.09.98 Romske aktuality
218735   14.03.00 Romský jazyk
158235    Historie a původ Romů
134304   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117897    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101992    Fotografie
88643   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
77814   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76793    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz