Vyhledávání
21.2.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Navštívíme sídlo centra sociálních služeb v Dobré Vodě u Toužimi, které pracovníkům Českého západu nabídne lepší podmínky pro pořádání vzdělávacích i volnočasových aktivit. O La Sophii nám poví Iveta Blanarovičová a vrátíme se ke kongresu žen.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální služby
Obecně prospěšná společnost Český západ poskytuje sociální služby ve vyloučených lokalitách v okolí Toužimi a Teplé v Karlovarském kraji. Jeho činnost začala ve vesnici Dobrá Voda u Toužimi, kde v panelovém domě žije romská komunita. Budova, ve které sídlí komunitní centrum Českého západu v Dobré Vodě, prošla během posledního roku rekonstrukcí a v její nové podobě ji navštívila Jana Šustová.

Zrekonstruované sídlo Českého západu (Foto: Jana Šustová) Sídlo centra sociálních služeb v Dobré Vodě u Toužimi září od konce dubna novotou. Rekonstruovaný objekt nabídne pracovníkům Českého západu lepší podmínky pro pořádání vzdělávacích i volnočasových aktivit a k poskytování sociálních služeb. Jak vypadala činnost Českého západu během rekonstrukce, líčí jeho ředitelka Eva Halbrštátová.

„Ta rekonstrukce začala v dubnu loňského roku, respektive vystěhovali jsme se v dubnu a rekonstrukce pak začala v červnu, takže jsme rok byli ve stavebních buňkách. Měli jsme pět propojených buněk a tam jsme poskytovali veškeré služby a všechny aktivity, které děláme, třeba tancování a výtvarné dílny, takže to byl velmi složitý a náročný rok, ale zvládli jsme to.“

Slavnostní otevření zrekonstruovaného domu (Foto: Jana Šustová) Rekonstrukce byla dokončena v dubnu a už na jeho konci se do domu mohli pracovníci Českého západu nastěhovat.

„Bude se tady dít to, co se dělo v tom původním domě – ten základ, což je školička, to je taková příprava na mateřskou školku pro děti od dvou let, aby se to i maminky naučily a potom od čtyř let už jezdí do školky do Toužimi. Pak tady máme doučování, podporu rodin ve vzdělávání, odpolední klub pro děti, aby měly nějakou činnost, když přijedou ze školy. A nově v těch nových prostorách přibyla truhlářská a keramická dílna, takže tady ještě poběží truhlářský a keramický kroužek. Také nesmím zapomenout jmenovat taneční kroužek, to je důležitá součást našeho života.“

A jaký typ sociálních služeb Český západ poskytuje?

Taneční soubor před panelovým domem v Dobré Vodě u Toužimi (Foto: Jana Šustová) „Ze sociálních služeb poskytujeme sociálně aktivizační služby (SAS) pro rodiny s dětmi a v rámci toho je právě podpora rodin při vzdělávání, podpora dětí a terénní programy a jiné služby. To poskytujeme jak tady v Dobré Vodě, tak na celém Tepelsku a Toužimsku.“

Jak sociálně aktivizační služby konkrétně vypadají, popisuje ředitelka Eva Halbrštátová.

Školička (Foto: Jana Šustová) „To je to, co jsem popisovala – třeba ta školička, kdy začínáme pracovat s dětmi tak, aby se maminky naučily, že to je pro děti dobré chodit do školičky. Potom se snažíme dělat doučování i v rodinách, nebo do toho ty maminky aspoň vtahovat, aby se naučily s dětmi učit. Taková ta osvěta, že vzdělání je důležité, což moc mezi Romy nebylo, protože tady není práce, tak oni si říkali: ‘Tak na co se budou děti učit a chodit do učňáku?‘ I ty odpolední kluby patří do těch sociálně aktivizačních služeb.“

Jeden odpolední klub je určen pro děti, které chodí do školy do Toužimi a škola jim končí mnohem dříve, než jim jede autobus domů do Dobré Vody.

Truhlářská dílna (Foto: Jana Šustová) „Ten klub slouží k tomu, že když skončí škola třeba v jednu hodinu, tak ony by do tří hodin byly na ulici. A v tom klubu si můžou odpočinout, někdo se připravuje na vyučování nebo si jen tak dělá něco na počítači.“

Další volnočasové aktivity jsou pro děti připraveny přímo v Dobré Vodě.

„Potom děti přijdou ze školy a mají tady jedno odpoledne taneční kroužek, druhé odpoledne jsou rybičky, což jsou různé tvořivé dílny, vaření, pro dámy je takový dámský klub, kde se často vaří, protože ženy rády vaří, u toho se povídá. A oblíbené jsou i výtvarné dílny.“

V rekonstruovaném domě bude v budoucnu vybudována i kaple.

Truhlářská dílna (Foto: Jana Šustová) „My jsme teď v době rekonstrukce udělali takovou provizorní kapli v hájence, což je chaloupka, kterou máme pronajatou kousek odtud. A v tomto domě bude zase kaple. Teď jen hledáme, jak provoz ukáže místo – buď bude zase v přízemí, anebo úplně nahoře v podkroví. Považujeme to za důležité. Každý týden sem jezdí kněz Martin Sedloň, takže tady jsou pravidelně mše. A za zády nám stojí bratři trapisti a nesou nás na modlitbách a jsou neodmyslitelnou součástí Českého západu.“

Prohlížení fotek z činnosti Českého západu (Foto: Jana Šustová) S nedalekým klášterem trapistů v Novém Dvoře je činnost Českého západu velmi úzce spjata. Byli to totiž právě bratři trapisté, kdo si všiml nelehkého života romských obyvatel panelového domu v Dobré Vodě a v roce 2001 inicioval založení občanského sdružení Český západ.

„Dva bratři jsou členové správní rady, takže tímto způsobem jsme velmi propojeni. Když je svěcení nebo nějaká významná událost v klášteře, tak tam jdeme jak my zaměstnanci, tak i lidé z panelového domu. Teď jsme měli první takové privátní, neoficiální otevření zrekonstruovaného domu jenom pro vesnici – pro sousedy, pro lidi z paneláku, a byli tady bratři trapisti a otec Samuel vysvětil celý dům a byla to velká sláva a bylo to moc hezké.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
10.07.2013Český západ organizuje veřejné brigády v sociálně vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Výročí společnosti La Sophia
Ted už nás čeká rozhovor s Ivetou Blanarovičovou o obecně prospěšné společnosti La Sophia, která se zaměřuje na budoucnost dětí. Cílem sdružení je podporovat vzdělání u hudebně a sportovně talentovaných dětí z dětských domovů a sociálně znevýhodněných rodin. Jan Berousek se Ivety Blanarovičové zeptal na výročí, které společnost oslavila.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
04.06.2010Talent La Sophia podruhéO Roma Vakeren
12.02.2010Blíží se 2. ročník hudebního festivalu Talent La SophiaO Roma Vakeren
27.03.2009Talent La Sophia - soutěž pro hudebně nadané děti ze znevýhodněného prostředíO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Kongres romských žen se zaměřil i na téma Romské ženy a média
V Praze se minulý měsíc konal už podruhé Kongres romských žen, tentokrát na téma Ženy a média. Kongres měl bohatý program, během celého dne se konaly přednášky, workshopy a panelové diskuse. Jedna z nich se zabývala tématem Romské ženy a média. Iveta Demeterová na kongresu prezentovala pořad O Roma vakeren. A natáčela tam Kristýna Maková.

Mikrofony (Foto: Renjith Krishnan, FreeDigitalPhotos.net)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
21.07.2015Projekt Rom-Act přinesl změnu pro Romky v EUZprávy ze života Romů
23.10.2009Podpora zaměstnávání romských ženO Roma Vakeren
13.01.2006V Praze proběhne Celostátní setkání romských ženO Roma Vakeren
12.03.2005V Pardubicích začíná projekt pomáhající ženám "na okraji"Zprávy ze života Romů
04.03.2005Autorky Memoárů romských žen představily svou novou knihu v Muzeu romské kulturyO Roma Vakeren
23.02.2005Představení dvojknihy Memoáry romských ženFotoaktuality
08.08.2004O situaci romských žen informují nové mezinárodní webové stránkyZprávy ze života Romů
23.07.2004Bývalá uprchlice z Bosny a Hercegoviny pracuje v ČR s uprchlíky a romskými ženamiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Paměť romských dělníků ]=
Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světě
Život jako z pera Bohumila Hrabala – takové je vyprávění pana Michala Čonky z Ostravy, se kterým jsme minulý týden vzpomínali na jeho neuvěřitelnou cestu ke vzdělání. Ta vedla těsně po 2. světové válce z prvního stupně základní školy rovnou na učiliště. A podařilo se jí naplnit jenom díky velké motivaci tehdy patnáctiletého chlapce.

„Moje píle. A to víte jak kluci, že, v létě je hezky, fotbal hráli, a já se pořád učil. A v knížkách jsem pořád ležel.“

Pan Čonka dostal do vínku mnohé. Kromě píle také manuální zručnost, technické myšlení a společenskou povahu. Kam přišel, tam se mu dařilo. Také díky těmto vlastnostem se mu podařilo uchytit se v zahraničí.

„Já jsem taky dělal u ČSPL a mám taky státní zkoušky jako lodní strojník a na lodi jsem taky emigroval tam do Hamburku v roce 1980. A v roce 2000 jsem se vrátil zpátky.“

Dodnes má v Německu trvalý pobyt a v jeho bytě tam žije jedna z jeho dcer. S lodí je také spojená jedna z historek z Egypta, která ilustruje jeho životní motto: „Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světě.“

„My jsme jeli na přehradu, na Asuán, a vždycky, když jsme zakotvili, tak byla taková lávka, která se otočila z té lodě na břeh, a přes ni jsme chodili. A jak oni tu lávku otáčeli, tak se to urvalo a ta lávka spadla. No a teď tam z té strojovny přišel jeden a chtěl to zavařit – ale on to lepil! A já se na něho dívám, já, který mám státní svářečské zkoušky, jo. Povídám, dyť to nebude držet, ať mi to dá, ať mi to půjčí, že mu to přivařím. Jo, on byl velice rád.“

Dobře odvedená práce nezůstala bez povšimnutí kapitána.

„Jestli jim nechci dělat instruktora. A vzali mě do strojovny, na kterou jsem byl velice zvědavý. A co tam v té strojovně vidím – naše české agregáty, no všechno, co tam bylo, bylo podobné, jak jsme měli u ČSPL. A povídám: Vždyť to jsou naše motory, u nás vyráběné, v Česku! Oni mi nabídli 500 Euro měsíčně a ubytování na lodi, no všechno, stravu a tak dále. Povídají, že mi dají tlumočníka a všechno, že to je v pořádku, že nemusím umět jazyk. A já jsem o tom silně uvažoval, mně se to líbilo.“

Nabídku pan Čonka ale nepřijal kvůli svému zdravotnímu stavu, v té době byl už po operaci srdce.

„Tak jsem jim říkal, že možná později, že asi půjdu na druhou operaci. No. A mám telefon na ně. A volali mi už, jestli tam přijedu.“

Dnes užívá důchodu a žije střídavě v Ostravě a ve Frankfurtu.

Příští týden budeme vzpomínat s dalším Romem renesanční povahy, panem Juliem Absolonem z Brna. Poslouchejte další díl pořadu „Paměť Romů“!

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015Romské ženy – matky i úderniceO Roma Vakeren
15.08.2015Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. stoletíO Roma Vakeren
08.08.2015Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
01.08.2015S Ignácem Zimou o tradičním životě na Slovensku v době jeho dětstvíO Roma Vakeren
25.07.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
18.07.2015Julius Absolon a komunistická stranaO Roma Vakeren
04.07.2015Michal Čonka – Do školy ve dvanácti letech aneb jak překonat nepříznivé okolnostiO Roma Vakeren
13.06.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
23.05.2015Andrej Červeňák přišel za prací ze Slovenska, v Ostravě i jinde vybudoval řadu věcíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Anna Dudiová jde za svým snem stát se právničkou
Mladá ambiciózní studentka, která si chce splnit svůj sen a být v rodině první vysokoškolačkou, je hostem Reny Horvátové.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Hodinářka Eva anebo mužská práce v ženských rukách
V minulosti vzniklo několik předsudků, díky kterým jsou ženy dodnes pasovány výhradně do role matek, milujících partnerek a hospodyněk. V současnosti je tomu však už jinak a ženy jsou svářečky, hokejové brankářky a třeba i kormidelnice. Iveta Demeterová si k mikrofonu pozvala paní Evu, která vyrábí například velké hodiny na nádraží.

Hodiny (Foto: Štěpánka Budková)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.

Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat. Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální služby
Reportáž:  Výročí společnosti La Sophia
Reportáž:  Kongres romských žen se zaměřil i na téma Romské ženy a média
Paměť romských dělníků:  Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světě
Reportáž:  Anna Dudiová jde za svým snem stát se právničkou
Reportáž:  Hodinářka Eva anebo mužská práce v ženských rukách

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
740763   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
257211   11.09.98 Romske aktuality
213539   14.03.00 Romský jazyk
156527    Historie a původ Romů
133369   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117155    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101561    Fotografie
88098   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
76386    Romové po roce 1989
74279   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz