Vyhledávání
22.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes si připomeneme hromadný transport Romů z Brna do Osvětimi, projdeme se brněnským Bronxem a budeme si povídat o festivalu Jeden svět. Tolik na úvod našeho vysílání, tak zůstaňte s námi.

Som rado hoj san amenca. Mangav tumenge lačo šuniben. Aven the šunen nevipena andalo romano dživipen.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 let
72 let. Právě tolik času uplynulo od hromadného transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Osvětim. Každoroční pietní akt k uctění památky těchto obětí, se letos konal v pondělí 9. března v Muzeu romské kultury. Natáčela tam Alica Sigmund Heráková.

Osvětim (Foto: Barbora Kmentová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Organizace Tripitaka chce přilákat lidi do tzv. brněnského Bronxu
Brněnský Bronx je pro většinu lidí místem, kde přestoupí na tramvaj a jedou dál. Organizace Tripitaka se proto rozhodla zmapovat vyloučenou lokalitu a vytvořit jejího průvodce. S tím jim pomohou místní organizace, obyvatelé, ale také umělkyně Kateřina Šedá. Sociální architektka v jednom ze svých projektů přenesla obyvatele jihomoravských Bedřichovic do Londýna, kde před světoznámou galerií zametali a umývali auta. Teď jí čeká úkol možná stejně náročný – přivést lidi do centra brněnského Bronxu a ukázat jim, že je o co stát.

V brněnské ulici Bratislavská (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinámO Roma Vakeren
28.05.2016Komentované procházky brněnského Bronxu vždy přilákají desítky lidíO Roma Vakeren
20.06.2015Bydlení v brněnských parcích je v létě výhodnější než ubytovnaO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
21.03.2015Děti z okolí ulice Cejl v Brně nacvičují operu Brundibár z ghettaO Roma Vakeren
13.09.2014Brno má čtyři nové romské asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
26.07.2014V bývalé káznici v Brně vznikne kreativní centrumO Roma Vakeren
19.07.2014Radnice v brněnské Slatině přispěla dětem nejen na táboryO Roma Vakeren
12.07.2014Armáda spásy pomáhá bývalým bezdomovcům udržit si bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Dokument Toto a jeho sestry sleduje příběh dětí, které se dokázaly dostat z ghetta
Čtrnáct měsíců sledoval rumunský režisér Alexander Nanau příběh tří romských dětí, jejichž máma skončila kvůli drogám ve vězení. Sourozenci tak zůstali odkázáni jen sami na sebe a na pomoc příbuzných, kteří si však z jejich bytu na bukurešťském předměstí udělali feťácké doupě. Díky intimní blízkosti kamery film blízce vtahuje diváky do života narkomanů a dětí, které v tomto prostředí vyrůstají. Během jeho nedávného promítání na festivalu Jeden svět bylo znát, že na něj diváci živě emočně reagují a po projekci uvítali režiséra i dva hlavní hrdiny filmu potleskem ve stoje. Více už Jana Šustová.

Anna ve filmu Toto a jeho sestry (Foto: Jeden svět) Hlavními hrdiny filmu Toto a jeho sestry jsou tři děti, které vyrůstají v ghettu na předměstí Bukurešti. Tam žijí lidé, kteří se dostali na opravdové dno společnosti. Režisér Alexander Nanau popisuje počátky vzniku filmu takto:

„Nejprve vznikl nápad natočit film o dětech, které jsou v křehkém věku, kdy začínají chápat, v jakých poměrech se narodily. A mě hodně zajímala psychologie těchto dětí a toho, co se stane, když si uvědomí, že nemohou vystoupit z poměrů, do kterých se náhodně narodily. Takže jsem začal hledat příběh a osoby, o nichž by bylo možné natočit film. A po třech-čtyřech měsících hledání jsem potkal Totonela a Andreu v bukurešťském ghettu.“

O obyvatelích tohoto ghetta a o příběhu matky dětí, které tento dokument sleduje, režisér říká:

„Je to velmi chudá oblast ovládaná drogami. A jejich máma, aby uživila rodinu, tedy děti, které vychovávala sama, byla překupnice drog. Dostala se do vězení na zhruba sedm a půl let, z nichž si odseděla zhruba pět a půl let.“

Ke konci filmu byla podmínečně z vězení propuštěna, ale mezi tím se udála řada dalších věcí.

„Příběh vypráví o třech sourozencích – Totonelovi, Andree a Anně, kteří jsou různého věku. Na začátku příběhu je Totonelovi 9 let, Andree 14 let, a nejstarší Anně je 16 let. Ale bohužel ta nejstarší, která po matčině uvěznění zůstala jako hlava rodiny, převzala matčiny obchody. A očividně se stala i závislou na drogách, nebyla jen překupnicí.“

Mladší děti – Andrea a Totonel – však svůj osud dokázaly změnit.

„V příběhu měly děti štěstí, že mohly začít chodit do volnočasového klubu, který byl v tom ghettu otevřen ze soukromé iniciativy. Ten klub se snaží posbírat děti z ulic ghetta a nabídnout jim vzdělávání, umělecké kroužky, kurzy tance a podobně. A hlavní hrdina našeho příběhu Toto začíná díky tomuto projektu tančit a objeví se u něj talent, o kterém jsme ani na začátku natáčení nevěděli.“

A jak žijí hlavní hrdinové filmu dnes?

„Totonel je pořád v dětském domově, protože se rozhodl, že je to tak pro něj lepší. A chodí do školy. Na začátku filmu byl negramotný, teď je v sedmé třídě a velmi rychle dohnal učivo. Andrea už je dospělá a žije s přítelem. A Anna je bohužel ve vězení.“

O Annině situaci její mladší sestra Andrea říká:

„Je pořád ve vězení, nic se nezměnilo. Chtěli jsme změnit i její život, aby byla jako my – chodila do školy a žila v domově, kde jsem byla i já a Toto, ale nechtěla tam s námi bydlet, protože se jí tam nelíbilo. Ani mně se ze začátku v dětském domově nelíbilo, ale zvykla jsem si tam. Chodila jsem do školy a absolvovala jsem pět tříd, umím číst a psát, a jak můžu, tak se snažím se školou pokračovat.“

Nejmladší Totonel se i nadále zúčastňuje aktivit ve volnočasovém klubu Policy Centre v bukurešťském ghettu.

„Ano, pokračuji v chození na kurzy a teď se připravuji na soutěž, která bude 18. března.“

Jeho doménou je streetdance a breakdance, kde už oslavil i několik úspěchů.

„Vyhrál jsem druhé, třetí a čtvrté místo.“

S tancem souvisí i Totonelovy plány do budoucna.

„Chtěl bych být tanečníkem, protože se mi to moc líbí. To je můj sen a také můj talent, který mi Bůh dal.“

A jak dodává režisér Alexander Nanau, jeho záměrem nebylo dokumentovat život Romů, ale život lidí v obtížné situaci.

„V tom filmu ani nezmiňuji, že se jedná o Romy, protože pro mě nebylo důležité, kdo jsou. Pro mě byla důležitá těžká situace dětí, které jsou totálně mimo společnost a nemají žádnou šanci, jak se do společnosti včlenit. Ale náš příběh vypráví, že dva z nich, Totonel a jeho prostřední sestra Andrea, se poté, co se v klubu setkají s lidmi, kteří jim chtějí pomoci, rozhodnou vystoupit ze začarovaného kruhu své rodiny.“

Za pomoci lidí z nízkoprahového klubu Policy Center se totiž Totonel a Andrea přestěhovali do dětského domova a dostali se tak ven z ghetta.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
07.03.2015Hrdinkou filmu Královna ticha je neslyšící romská dívenkaO Roma Vakeren
15.03.2014Nejlepší film Jednoho světa sleduje soud s vrahy šesti RomůO Roma Vakeren
12.03.2014Hlavní cenu festivalu Jeden svět získal film o vrazích maďarských RomůZprávy ze života Romů
01.03.2014Festival Jeden svět představí i soud maďarskými vrahy šesti RomůO Roma Vakeren
16.03.2013Film Cikáni jdou do voleb dokumentuje volební kampaň Vlado SendreieO Roma Vakeren
02.03.2013Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o RomechO Roma Vakeren
19.02.2013Dokumentární film může nyní ve výuce využívat každý pedagog v České republiceZprávy ze života Romů
03.03.201214. ročník festivalu Jeden svět uvádí i dokumety o romské problematiceO Roma Vakeren
05.03.2011Festival Jeden svět uvede i filmy s romskou tematikouO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989
Karolína Ryvolová je romistka a dlouhodobě se zabývá romskou literaturou, jak českou tak zahraniční. A jelikož je měsíc březen vyhlášen měsícem knihy, ptala se jí Kristýna Maková právě na romskou literární scénu.

Romistka Karolína Ryvolová (vpravo) s knihou Slunce zapadá už ráno (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
04.04.2015Romská literatura v Knihovně Václava HavlaO Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
25.01.2014Sborník Kalmanach představuje i romské autory z Libereckého krajeO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Marta Hudečková stála u zrodu mnoha významných projektů
Ted si bude povídat Jan Rosenberg s Martou Hudečkovou, která stála u zrodu mnoha významných projektů – jako například ženská skupina Manuše při občanském sdružení Slovo 21, anebo byla u začátku Muzea romské kultury v Brně. Historie Muzea romské kultury sahá do roku 1991, kdy bylo založeno z iniciativy romských intelektuálů jako nevládní nezisková organizace. Sama myšlenka Muzea romské kultury však vznikla daleko dříve, již koncem šedesátých let, kdy dočasné uvolnění politických poměrů umožnilo fungování Svazu Cikánů – Romů (1969-1973).

Marta Hudečková s cenou Roma Spirit (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
22.08.2015V roce 1968 se začal formovat Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?
Institut ekonomických studii a společenských analýz na Slovensku vydal publikaci s názvem Rómovia a sociálne dávky. Jsou Romové problémem veřejných financí Slovenska? Institut ekonomických studií a společenských analýz je nevládní organizace, která se věnuje veřejným financím. Více už analitik sdružení Ján Dinga, se kterým natáčel Robert Hoza.

Rómovia a sociálne dávky (Zdroj: Iness.sk)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémyO Roma Vakeren
02.08.2014Ne každý si může dovolit odjet na dovolenouO Roma Vakeren
27.11.2013Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovatZprávy ze života Romů
13.06.2013Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní chudobouO Roma Vakeren
23.08.2012Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní táborO Roma Vakeren
26.07.2012Slovenští poslanci na Tour de RomaZprávy ze života Romů
30.06.2012S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politiceO Roma Vakeren
02.06.2012O situaci důchodců na SlovenskuO Roma Vakeren
19.05.2012Beata Berkyová založila v Poltáru dvě občanská sdruženíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.

A ještě tady mám pozvánku na druhý romský charitativní ples, který se koná 20. března v kulturním domě v Ústí nad Labem. Jde o iniciativu mladých lidí, kteří chtějí finančně podpořit dětský domov v Ústí nad Labem. Krásný večer vám zpříjemní např. Anita Soul, Antonín Gondolám a další známé osobnosti.

Aven saste the bachtale, mi avel tumenge andro jilo but lačhipen. Som but rado hoj san amenca. Bičavav gilori savorenge kijo jiloro, savorenge save nane paš peskeri famija.

Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 let
Reportáž:  Organizace Tripitaka chce přilákat lidi do tzv. brněnského Bronxu
Reportáž:  Dokument Toto a jeho sestry sleduje příběh dětí, které se dokázaly dostat z ghetta
Reportáž:  Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989
Reportáž:  Marta Hudečková stála u zrodu mnoha významných projektů
Reportáž:  Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744806   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260975   11.09.98 Romske aktuality
220505   14.03.00 Romský jazyk
158708    Historie a původ Romů
134526   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118175    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102069    Fotografie
88741   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78553   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76900    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz