Vyhledávání
19.7.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Navštívíme Nízkoprahový klub Pavlač v Brně, který otevřel své prostory na nové adrese, povíme vám čím si vydělávali na živobytí Romové v Kalifornii a seznámíme vás s výstavou fotografa Tomáše Škody.

Som rado hoj san amenca. Mangav tumenge lačo šuniben. Aven the šunen nevipena andalo romano dživipen.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Nízkoprahový klub Pavlač se přesunul přímo do centra vyloučené lokality
Nízkoprahový klub Pavlač brněnské organizace Ratolest se přesunul přímo do centra vyloučené lokality. Minulý týden se otevřel po čtrnácti měsících, které si vyžádala kompletní rekonstrukce nových prostor. I když jsou sociální pracovníci rádi, že mohou děti a mladé lidi přivítat přímo v prostorách klubu, během oprav začali s fungující službou – terénní prací. A v té budou pokračovat. Na otevření nízkoprahového klubu se byla podívat i naše redaktorka Tereza Kadrnožková.

Klub Pavlač (Foto: Ratolest Brno, www.ratolest.cz)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.01.2016Romské děti z Brna zvládají školní docházku i díky doučování v Nízkoprahovém klubu PavlačZprávy ze života Romů
15.09.2015Nahlédněte do činnosti brněnských Nízkoprahových klubů Pavlač a LikusákZprávy ze života Romů
28.09.2013Ratolest Brno pomáhá dětem s učením i se vstupem do světa dospělýchO Roma Vakeren
04.09.2013Projekt „Najdi svou cestu“ pomáhá uspět školákům ze sociálně vyloučených lokalitZprávy ze života Romů
27.07.2013Organizace Ratolest Brno rozběhla terénní sociální program zaměřený na problémovou mládežO Roma Vakeren
10.07.2013Ratolest Brno rozjíždí terénní práci s mládeží v okolí CejluZprávy ze života Romů
24.02.2012Projekt „Šanci dětem!“ v cílové rovince!Zprávy ze života Romů
05.02.2011Sdružení Ratolest Brno získalo ocenění za sociální péčiO Roma Vakeren
06.12.2010„Aktivity na Pavlači“ končí, projekt „Poznej sám sebe“ začíná!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Věštění je nejlepším zdrojem obživy kalifornských Romů
Teď nás čeká jedno pozoruhodné téma – zaměříme se totiž na to, čím si vydělávají na živobytí Romové v Kalifornii. A vězte, že nejlepším zdrojem jejich příjmů je předpovídání budoucnosti. Jana Šustová o tom hovořila s autorkou knihy Romové – neviditelní Američané, která nedávno vyšla v češtině.

Anne Sutherlandová přednáší na FF UK o Romech v Kalifornii (Foto: Jana Šustová) Autorkou knihy Romové – neviditelní Američané je vysokoškolská profesorka Anne Sutherlandová. Když v letech 1968 až 1970 psala svou disertační práci, trávila většinu svého času mezi Romy v kalifornském městě Barvale. A čím si tito Romové vydělávali na živobytí?

„Všichni pracovali. Ženy se zabývaly předpovídáním budoucnosti, na ulicích měly své malé kanceláře, které byly označeny například symbolem dlaně nebo něčím podobným, říkali jim ofisa [ofsína], a tam přicházeli zákazníci. Věštěním si ženy vydělávaly peníze. Zabývaly se jím matky, babičky, dcery, snachy a starší ženy učily ty mladší. Muži a chlapci pracovali v menších skupinkách po třech nebo po čtyřech, většinou to byli bratranci. Chodili od domu k domu, a když viděli nějaké promáčklé auto, které bylo po nehodě, nabídli majiteli, že ho za peníze opraví.“

Dalším zdrojem příjmů byly sociální dávky.

„Jelikož byli velmi chudí, měli také legální nárok na sociální dávky. To ve Spojených státech není moc peněz, ale měli nárok na přídavky na děti, takže rodiny získávaly aspoň malou částku na děti. Bydlely ve velkých skupinách lidí, třeba čtyři nebo pět rodin bydlelo v jednom či dvou domech, shromažďovali peníze u vůdce, který je pak rozděloval zpět rodinám podle toho, jak kdo potřeboval. Takže když měl někdo víc, dával to vůdci a důvěřoval mu, že to spravedlivě rozdělí. Takže i to pro ně byl zdroj příjmů.“

Zajímavé také je pozorování profesorky Anne Sutherlandové, že Romové se neučí věci s předstihem, ale až v příslušných životních situacích...

Anne Sutherlandová (uprosřed) při představení knihy Romové - neviditelní Američané v Knihovně Václava Havla (Foto: Jana Šustová) „Jejich způsob učení je velmi odlišný od toho našeho. Mladší lidé se něco učí od těch starších v okamžiku, kdy to potřebují. A pak už to nikdy nezapomenou. Například neznají nic z biologie a když je žena těhotná, moc neví, co se může stát. Ale když dostane porodní bolesti, všechny ženy jsou celou dobu s ní, vysvětlují jí, co se bude dít a pomáhají jí. Chlapci se učí opravovat auta od starších mužů. Dívky se učí věštit od starších žen a to může trvat několik let. Dva až tři roky trvá, aby se dobře naučily předpovídat budoucnost, což znamená, že se musí naučit v lidech číst a odhadnout, kdo jsou. Někdo v tom může být velmi dobrý, a jiný zas vůbec ne. Ale to vzdělání, které získávají, je opravdu vlastně síla pozorování. A to je něco, proč je mám ráda, protože jejich schopnost pozorování byla velmi silná. Když se podívali na své okolí, dokázali u různých lidí odlišit, jaká je jejich profese a poznali to pouhým pohledem. Řekli mi, že to mohu dělat i já. Naučili mě to dělat a teď už to dokážu. Spočívá to ve velmi silném naladění se na to, jak lidé vypadají, jak chodí, jak mluví... Myslím, že dobrý novinář to může dělat také.

A jak Anne Sutherlandová využívá tyto dovednosti?

„Já jsem celý svůj život byla vysokoškolská profesorka a když se podívám na akademika, dokáži říct, jakým oborem se zabývá – poznám, jestli je vědec, zda se zabývá biologií, chemií či fyzikou – ti lidé vypadají různě. Leckdo mi říká, že to je nemožné, ale to není pravda, já to opravdu poznám. Je to něco, co se můžete naučit. A já jsem to učila i své děti, aby byly dobří pozorovatelé a teď to používají. Moje dcera je advokátka, používá to ve své práci, a určitě si umíte představit, že je to hodně užitečné. Můj syn podniká a také to používá ve své profesi a v kontaktu s lidmi. A Romové jsou v tomto směru velmi dobří.“

Zajímalo mě ještě, jakým způsobem kalifornští Romové věštili budoucnost – zda třeba používali výklad karet, nebo čtení z ruky a podobně.

„Na tom nezáleží. Umí číst z čajových lístků, z ruky, nebo z čehokoliv, co je právě napadne. Ale to, co dělají doopravdy, je čtení té konkrétní osoby – čtou v ní jak v knize. Je úplně fascinující a ohromující tomu přihlížet, co dokáží zjistit pouhým díváním se na člověka. A samozřejmě i ti klienti jsou udiveni a stále znovu a znovu se vracejí zpátky k věštkyním, protože věštkyně měla pravdu v tom, kdo jsou a co je trápí... Dokáží Vám dokonce říct, jestli jste nemocná, i když to samozřejmě lékaři umí také... Řeknou, jakou nemoc asi máte, a jestli jste smutná a deprimovaná ... Dokáží Vám říct, jestli máte šťastný rodinný život nebo ne a to po pouhém pohledu do tváře – tedy pokud jsou dobří. Jsou hodně efektivní. Mají pocit, že poskytují určitý druh psychologických služeb – romským způsobem (smích).“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
29.11.2014Evangelikální víra změnila život amerických RomůZprávy ze života Romů
02.01.2004Rok 2003 u rodiny KarvayovyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Výstava Nežít ve stínu představuje Romy, kteří nechtějí být vnímání jako stín společnosti
Nežít ve stínu. To je název nové výstavy fotografa Tomáše Škody. Ten zachytil romské rodiny a jednotlivce, kteří se nechali vyfotit u sebe doma a v práci. Tedy ty, kteří našli odvahu vystoupit ze stínu stereotypu o Romech. Na vernisáži výstavy natáčela Alica Sigmund Heráková.

Z výstavy Nežít ve stínu (Foto: Tomáš Škoda)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinámO Roma Vakeren
09.04.2016Z bývalé herny v Brně vzniklo nahrávací studio Amaro recordsO Roma Vakeren
27.02.2016Zubařka odmítla ošetřit Romy, nakonec se musela omluvit a odškodnit jeO Roma Vakeren
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
30.03.2015Úspěšní a pracující Romové nejsou výjimkamiZprávy ze života Romů
07.03.2015Klienti IQ Roma servisu si v Brně vybudovali posilovnuO Roma Vakeren
10.02.2015Brněnští romští studenti vybudovali posilovnuZprávy ze života Romů
07.02.2015Na místě dřívější herny vznikne v Brně nahrávací studio pro romské hudebníkyO Roma Vakeren
08.11.2014Občanské sdružení IQ Roma Servis je nominováno na cenu Roma SpiritO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Tatínek Ireny Eliášové byl muzikant. Aby uživil rodinu, pracoval i na státních statcích
Irena Eliášová je známou a uznávanou romskou spisovatelkou. Je jednou z autorek, které přispěly do sborníku současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno. Sborník vyšel na konci loňského roku v edici Knihovny Václava Havla. V současné době píše historický román z období vlády císařovny Marie Terezie. Kristýna Maková ji ale navštívila v Mimoni proto, aby se jí vyptala na její rodinnou historii.

Irena Eliášová (Foto: David Vaughan) Pocházíte ze Slovenska. Jaká byla Vaše cesta do Čech?

"Hrozně plačtivá. Brečela jsem kvůli tomu, že opouštíme mé milované Slovensko a naši krásnou osadu. Měla jsem tam své kamarády, kteří mi chyběli, ale nejen ti, i náš domeček. Naši říkali, že už se vracet nebudeme. Cesta tedy byla dost plačtivá. Hodně se mi stýskalo."

Vaši rodiče jezdili do Čech za prací?

"Přesně tak. Vždycky přes zimu byli doma na Slovensku, v osadě. Na jaře jezdili do Čech na státní statky. A tam pracovali."

Váš tatínek byl ale zároveň i muzikant, je to tak?

"Tatínek byl muzikant. Vydělával si i tím. Jenom tím by nás ale neuživil. Bylo nás hodně. Takhle velkou rodinu by s těma penízkama nezvládl uživit. Chodil tedy i normálně do práce."

Byl hodně dobrým a uznávaným muzikantem?

"Určitě. Byl v kapele, která byla velmi uznávaná, dokonce dá se říct, že slavná, a to nejen mezi Romy, ale i mezi gadži. Když měli svatbu nebo i křtiny, vždycky byli zváni, aby jim hráli."

"Kolikrát si vzpomenu, jak tatínek vždy říkal mámě, předtím než šli hrát: 'Připrav košili a oblek, ať je to čistý!' A já vidím, jak mu maminka tu košili prala. Tehdy se pralo ručně. Košile byla bílá jak sníh, pak ji nádherně nažehlila. Oblek vypucovala. Kalhoty bíglovala. Tatínek pak byl opravdu vyštafírovaný. Moc mu to slušelo."

"Tekrát to bylo jiné, všechno to bylo jiné. Dneska vidíte romské kapely v riflích a tričkách, aby byli nějak fajnově voháklí, to ne. A takhle jdou hrát. Vezmou varhany a myslejí si, že jsou kdovíjací muzikanti, ale nejsou. I mezi nima se samozřejmě najdou nějací dobří a kvalitní muzikanti. Povětšinou už to zaniká, ta naše krásná romská hudba."

Jak se jmenovala kapela, ve které Váš tatínek hrál?

"Byla to kapela Lajoše Patka. Bumbajova kapela."

Když byli zváni na všechny ty svatby a křtiny, jakou hudbu tam hráli? Tradiční romskou?

"Samozřejmě, tradiční romskou. Byli to halgaty a samozřejmě v první řadě čardáše, veselé, aby všichni mohli tancovat, aby se mohli vyřádit. Zahráli ale, co si poručili. Aby jim vyhověli, jak si poručili, oni jim hráli."

To museli být neuvěřitelní muzikanti, když dokázali zahrát téměř všechno, na co si člověk vzpomněl...

"Víte co, něco Vám řeknu: Romové byli odjakživa muzikanti. I když byli třeba negramotní a neznali noty, byli muzikanti v pravém slova smyslu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2016Romská spisovatelka Irena Eliášová připravuje další knihyO Roma Vakeren
12.12.2015Z pohádek, které vyprávěla vnučce, vytvořila Irena Eliášová knihu Chci se vrátit do pohádkyO Roma Vakeren
07.11.2015Liberecká spisovatelka Irena Eliášová četla v Brně svou povídkuO Roma Vakeren
28.03.2015Spisovatelská dráha Ireny EliášovéO Roma Vakeren
22.06.2013Román Listopad od Ireny Eliášová se odehrává i ve světě prostitutekO Roma Vakeren
23.04.2013Novela Listopad romské autorky Ireny Eliášové vychází v nakladatelství KherZprávy ze života Romů
30.06.2012Vzniklo nové e-nakladatelství romské literatury KherO Roma Vakeren
12.05.2012Na Noci romské literatury v Mnichově vystoupí i dvě romské spisovatelky z ČeskaO Roma Vakeren
30.11.2011Současná romská literaturaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Bezbřehé aktivity houslisty a novináře Vojty Lavičky
Vojtěch Lavička – houslista. Člen kultovní kapely Álom a Gipsy.cz. A v současné době také frontman své nové hudební formace Gypsy Spirit. A právě tato kapela koncem loňského roku vydala své první CD s názvem Drom andro tiro jilo. Na jeho další aktivity se vyptávala Iveta Demeterová.

Vojta Lavička s režisérkou Helenou Třeštíkovou (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
07.03.2015Vojta Lavička se svou novou skupinou Gypsy Spirit vydal album Drom andro tiro jiloO Roma Vakeren
30.03.2013Časosběrný dokument "Vojta Lavička: Nahoru a dolů" přichází do kinO Roma Vakeren
09.03.2013Festival Jeden svět přinese předpremiéru časosběrného dokumentu Vojta Lavička: Nahoru a dolůO Roma Vakeren
02.03.2013Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o RomechO Roma Vakeren
21.04.2012Vojta Lavička a Benga showO Roma Vakeren
30.09.2011Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
10.06.2005Romský Hip Hoper Radek Banga si říká GipsyO Roma Vakeren
09.04.2005Koncert k Mezinárodnímu dni Romů v pražském klubu Rock CafeFotoaktuality
30.08.2002ZprávyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vzpomínky houslového virtuosa, dirigenta a ředitele Divadla Romathan Karla Adama
Teď už se zaposloucháme do vzpomínek houslového virtuosa, dirigenta a ředitele Divadla Romathan. Karel Adam prožil dětství v Sečovcích na Slovensku, kde nabyl základní obecné i hudební vzdělání. V roce 1968 se stal řádným posluchačem Státního konzervatoře v Košicích, kde vystudoval hru na housle.

Studium úspěšně absolvoval v roce 1974. Dva roky působil jako pedagog Lidové školy umění. V roce 1983 vytvořil rodinnou kapelu v romském nástrojovém obsazení a dává se do služeb umělecké agentury Pragokoncert. Od prvních chvil existence nabírá kapela Adamovci vysoký umělecký kurz a stává se šiřitelem a důstojným partnerem dalších hudebních skupin, představitelů československého hudebního umění, zejména v západní Evropě. Více Gerhard Hadi.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Čertovský čapáš divadla RomathanO Roma Vakeren
31.05.2014Divadlo Romathan uvádí představení v romštině i slovenštiněO Roma Vakeren
08.03.2014Romathan je jediné romské divadlo na SlovenskuO Roma Vakeren
05.08.2005Košický divadelní soubor Romathan vystoupil na festivalu Gipsy CelebrationO Roma Vakeren
29.07.2005Na festivalu Romská píseň měl největší úspěch slovenský soubor RomathanO Roma Vakeren
06.09.2002ZprávyO Roma Vakeren
10.05.2002Vídeň se může pochlubit romským divadlem RotaO Roma Vakeren
18.09.1998OstravaZprávy ze života Romů
Romské divadloDivadlo

Obsah článku:
Reportáž:  Nízkoprahový klub Pavlač se přesunul přímo do centra vyloučené lokality
Reportáž:  Věštění je nejlepším zdrojem obživy kalifornských Romů
Reportáž:  Výstava Nežít ve stínu představuje Romy, kteří nechtějí být vnímání jako stín společnosti
Reportáž:  Tatínek Ireny Eliášové byl muzikant. Aby uživil rodinu, pracoval i na státních statcích
Reportáž:  Bezbřehé aktivity houslisty a novináře Vojty Lavičky
Reportáž:  Vzpomínky houslového virtuosa, dirigenta a ředitele Divadla Romathan Karla Adama

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745834   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261763   11.09.98 Romske aktuality
224358   14.03.00 Romský jazyk
159619    Historie a původ Romů
134944   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118634    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102239    Fotografie
88987   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79452   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77095    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz