Vyhledávání
22.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes budeme opět pokračovat v cyklu Romský holocaust, představíme Andreu Červeňákovou a pozveme Vás na semináře v rámci projektu Prethodžipen, což do češtiny přeloženo znamená Překlad.

Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano porajmos. The povakeraha pal o projektos Prethodžipen. Ačhuven amneca.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi
Minulý týden si lidé v Hodoníně u Kunštátu připomněli transport Romů do koncentračního tábora v Osvětimi ze srpna 1943. Většina Romů z tohoto transportu v táboře zahynula a podle odborníků byla takzvaná cikánská genocida nejpromyšlenější a bohužel také nejúčinnější.

Pohřebiště Romů, kteří zahynuli za holocaustu v Hodoníně u Kunštátu (Foto: Jana Šustová) Podle historika Michala Schustera z Muzea romské kultury se ale genocida Romů málo zmiňuje, i přesto, že jich druhou světovou válku přežila sotva polovina. I proto redaktorka Tereza Kadrnožková s historikem Michalem Schusterem natáčela a na úvod se ho zeptala, kam až sahají kořeny romské genocidy.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Andrea Červeňáková pracuje s romskými dětmi
Třiadvacetiletá Andrea Červeňáková z Ostravy už od střední školy věděla, že chce pomáhat Romům. A to i přesto, že je Romka jen z půlky. Už teď je nesmírně aktivní – pracuje v jedné neziskové organizaci s romskými dětmi, má za sebou studijní pobyty v nizozemském Amsterdamu i ve Spojených státech. A je navíc čerstvou absolventkou Ostravské univerzity. Natáčel s ní Tomáš Bystrý.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Překladatelé mezi romštinou a češtinou jsou zváni k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad
Teď máme zajímavou pozvánku pro příznivce romštiny. Studenti a překladatelé romského jazyka, ale také novináři, jsou zváni na dva vzdělávací semináře, které se budou zabývat překladem mezi romštinou a češtinou. Konají se v rámci projektu Prethodžipen – Překlad a první z nich je naplánován na sobotu 11. října. Semináře budou mít formu překladatelské dílny, účast na nich je bezplatná a pořadatelé uhradí účastníkům i cestovní náklady. Podrobnosti zjišťovala Jana Šustová.

Překladatel (Foto: Archiv FF Univerzity Karlovy) Projekt Prethodžipen – Překlad probíhá pod záštitou Ústavu translatologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a za finanční podpory Úřadu vlády ČR. Jeho první fáze se uskutečnila už v roce 2012 a čím se zabývala, popisuje Tomáš Svoboda z Ústavu translatologie:

„My jsme si řekli, že v té první fázi projektu se zaměříme na to, abychom zjistili, jak si romština stojí v situaci překladu mezi romštinou a češtinou v obou směrech a chtěli jsme zjistit, jestli je tady vůbec nějaká cílová skupina pro eventuelní pořízení překladů do budoucna.“

Výstupem z první fáze projektu jsou dvě studie, které je možné najít na webu Ústavu translatologie.

„Zpracovali je pan doktor Andrš a paní magistra Scheinostová. Jedna ta studie se zabývá dějinami překladu mezi romštinou a češtinou, to znamená tedy zejména z češtiny do romštiny a z romštiny do češtiny. A ta druhá studie magistry Scheinostové se zabývá zmapováním potřeb pro podporu té romštiny jakožto menšinového jazyka.“

Letos na podzim proběhne druhá fáze projektu Prethodžipen – Překlad, o které Markéta Zemenová z Ústavu translatologie říká.

„Ta druhá fáze projektu Prethodžipen – Překlad je zaměřena řekněme na vzdělávání překladatelů, ale pod tím pojmem vzdělávání se skrývá spíš ta skutečnost, že by bylo dobré sezvat dohromady tyto překladatele romského jazyka a dát jim prostor, aby se navzájem poznali a vyměnili si své zkušenosti. Rádi bychom do toho projektu pozvali i mladé potenciální překladatele, studenty romského jazyka, kteří by se v budoucnu tou překladatelskou činností také mohli zabývat. A v rámci této druhé fáze projektu chceme uskutečnit dva workshopy, nebo semináře, nebo řekněme takové překladatelské dílny během podzimu letošního roku, kam bychom rádi sezvali jednak studenty a jednak již stávající překladatele romského jazyka.“

Každý účastník dostane na závěr certifikát o absolvování workshopu.

„Překladatelské dílny povede jednak pan doktor Andrš, jednak paní magistra Scheinostová a bude tam přítomen i pak doktor Svoboda z Ústavu translatologie. V rámci těchto seminářů bychom se ve skupině chtěli společně zabývat překladem určitého konkrétního literárního díla. Pan doktor Andrš to chce koncipovat tak, že jednak ta skupinka společně vytvoří překlad úryvku z nějakého díla, a jednak se zúčastnění budou zabývat již hotovými překlady, uvidí některá dobrá překladová řešení a na druhé straně i některá vyloženě nepovedená. A cílem bude vytvořit tvůrčí atmosféru a hledat společně dobré překladové řešení toho konkrétního textu.“

Jak ale Markéta Zemenová dodává, náplní workshopů ale nemá být pouze literární překlad.

„V druhé části toho jednodenního semináře by vždy měl být prostor pro překlad odborný. A jak už jsem říkala, cílem těch seminářů je, aby se spolu překladatelé mohli setkat a vyměnit si navzájem různé zkušenosti a myslím, že velmi důležité pro každý jazyk, do kterého se překládá, je, aby ti překladatelé věděli o různých rešeršních zdrojích, slovnících, terminologii, kterou mají k dispozici, nebo terminologické rešeršní zdroje, které existují, aby ty jejich překlady byly obecně na dobré úrovni. Čili druhá část těch seminářů bude zaměřena i na překlad neliterární, odborný.“

V budoucnu by se měla uskutečnit ještě třetí fáze projektu.

„Ti potenciální noví překladatelé nebo ti studenti dostanou také prostor si eventuelně zvolit nějaké dílo, které by do budoucna rádi přeložili. A jak jsme říkali, je to druhá fáze projektu, což implikuje, že bychom rádi zrealizovali ještě třetí fázi. V jejím rámci bychom rádi sehnali finance na vydání nějakého konkrétního díla nebo více děl, ať už to budou překlady z romštiny nebo do romštiny. Takže ti studenti i ti přítomní překladatelé budou mít možnost si vybrat dílo, které by eventuelně v rámci té třetí fáze mohli přeložit.“

Účastníci se mohou na semináře k projektu Prethodžipen – Překlad přihlašovat do poloviny září na e-mailu utrlFFUK.Zemenova@email.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015K projektu Prethodžipen – Překlad vzniká webová stránkaO Roma Vakeren
19.10.2014V překladatelské dílně v rámci projektu Prethodžipen se sešli překladatelé, romští spisovatelé i romistéO Roma Vakeren
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Účast Romů ve Slovenském národním povstání
70. výročí Slovenského národního povstání nutí k zamyšlení. Většina pamětníků už mezi námi není. A my pro vás máme alespoň krátkou vzpomínku těch, kterým v té době bylo kolem 18 let. Většina výpovědí podléhá času a jsou trochu nesourodé.

Slovenské národní povstání (Foto: Archiv Pavla Pelecha) Neprobádaným tématem je účast Romů v SNP – ať už v povstalecké armádě anebo v partizánských oddílech. Robert Hoza oslovil Matěje Kána – předsedu historicko-dokumentační komise oblastního výboru Slovenského svazu protifašistických bojovníků v Banské Bystrici.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
31.01.2015Málo známý romský holocaustZprávy ze života Romů
06.07.2013Slovenský Ústav paměti národa vytvoří film s vyprávěním pamětníků druhé světové válkyO Roma Vakeren
03.11.2012Málo známý romský holocaustZprávy ze života Romů
15.09.2012Vzpomínky na válku: Transport Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
08.09.2012Romský holocaust byl až do pádu komunismu tabuO Roma Vakeren
25.08.2012Vzpomínka na válečné setkání s gardistyO Roma Vakeren
18.08.2012Ladislav Goral: „Některé vzpomínky zůstávají živé, i kdyby vám bylo 90 let”O Roma Vakeren
14.06.2011Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustuZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Jak může mikrofinancování přispět k sociálnímu začleňování?
V září se bude v Praze konat konference na téma mikrofinancování. O tom, jaké možnosti mikrofinancování skýtá, a jak by mohlo napomoci sociálnímu začleňování, hovořila Kristýna Maková se zakladatelkou mezinárodní konference EOED Prague a zároveň ředitelkou startupové konzultační firmy Petrou Kubálkovou.

Petra Kubálková (Foto: Kristýna Maková) "Konference na téma podnikání a mikrofinancování je pořádná v Praze od konce minulého roku, tedy roku 2013. Chceme touto konferencí otevřít diskusi na téma podpory podnikání, převážně podpory podnikání malých podnikatelů, začínajících podnikatelů a startupistů."

Letos se koná již druhý ročník. Jaké jsou nejzajímavější výstupy z prvního ročníku konference?

"Konference je prostor pro diskusi a sdílení dobré praxe ze zahraničí i z Čech. Tak, jak nám loňská konference ukázala, do této oblasti, tedy oblasti malých podnikatelských úvěrů, převážně spadají ženy, a to jak ve Velké Británii, tak v celé Evropské unii, kde je koncept mikrofinancování již zavedený. Chtěli jsme ukázat, že ačkoli jsou mikrofinance spojovány spíše s rozvojovými zeměmi, mezi které patří například Indie nebo země Latinské Ameriky, mohou za určitých podmínek fungovat i v rámci Evropy a za určitých podmínek jsou také žádoucí. V době krize, což potvrzují statistiky z Evropské unie, lidé mají větší tendenci začít podnikat."

Představila byste nám koncept mikrofinancování? Tento koncept totiž nejen, že u nás není využíván, on tu ani není příliš znám.

"Mikrofinancování je koncept, který vypadá následovně: Začínající podnikatel přijde do mikrofinanční instituce a představí svůj byznys plán. To možná znáte z pořadu Den D, jedná se o obdobný způsob, nebo jste možná už narazili na organizace, které pořádají konference na téma start-up. Všechny tyto možnosti, které zde máme, pokrývají koncept mikrofinancování jen do určité části. Máte tam mentoring. Máte tam komisi, která vám pomůže prodiskutovat váš byznys plán, prodiskutuje vaše náklady a případně vám dá nějakou malou částku, díky které vy můžete zkusit rozjet své osobní podnikání.

Bohužel, v České republice je tato částka nedostatečná. A to z následujících důvodů: Proto, aby se kdokoli začal věnovat podnikání, musí okamžitě začít platit sociální a zdravotní pojištění. Musí si pronajmout prostory. A zároveň musí platit své osobní náklady. Mikrofinanční instituce, na druhou stranu, když už projdete výběrem, když už budete pracovat na svém konceptu, na svém projektu, pak sežene investory, nebo má přímo zdroje vlastní, které obhospodařuje, které do vás investuje. Je tedy přímo na té instituci, aby si dokázala své investice, které zprostředkovává koncovým uživatelům a uživatelkám, zorganizovat, podchytit, odkontrolovat a podobně."

Co se týče sociálního vyloučení a mikrofinancí, jakým způsobem by mělo v Česku fungovat tohle? Podle Vašeho mínění, podle výstupů z konference, jak by koncept mikrofinancí mohl pomoci například Romům?

"Já věřím tomu, že ten kontrolovaný koncept s poradenstvím, s výběrem lidí, může pomoci jednotlivcům právě i z této komunity. Nicméně, v České republice většinová společnost zatím není nastavena na to, že by Romové a Romky mohli začít podnikat. Je velmi pravděpodobné, že finanční instituce by jim půjčku nedaly. My jsme ale dělali před pěti lety analýzu na možnosti podnikání romských žen. A potenciál tam je a je obrovský. A finanční zodpovědnost, která by se pojila s mikropůjčkou nebo mikrofinanční dotací, jsou schopni chápat, ale samozřejmě potřebují tu podporu. A stejně tak i vloni tuto možnost podpořil zástupce Evropské komise. Napříč Evropou jsou mikrofinance opravdu cestou k začleňování sociálně vyloučených skupin."

Více informací o konferenci se dozvíte přímo na webových stránkách projektu: Konference EOED Prague

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Třináctidílný dokument mapuje rok života prvních českých paterčat
Teď už si kolega Jan Rosenberg bude povídat s Alenou Derzsiovou – režisérkou dokumentu Paterčata. Filmaři sledovali první česká paterčata a jejich rodiče Sašu Kiňovou a Antonína Kroščena po celý rok. Ve třinácti dílech zachytili nejen jejich radost, chvíle štěstí, únavu či potíže, ale také reakce okolí. První část můžete vidět 10. září ve 21:30 na ČT1, zbývajících 12 dílů pak každou další středu. A proč se tedy režisérka rozhodla pro toto téma?

Paterčata s rodiči a příbuznými na tiskové konferenci k televiznímu dokumentu (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
12.07.2014První česká paterčata oslavila své první narozeninyO Roma Vakeren
11.06.2013Narození paterčat vyvolalo i protiromské projevy lidí na internetuO Roma Vakeren

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.

Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat. Hezký večer a nebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi
Reportáž:  Andrea Červeňáková pracuje s romskými dětmi
Reportáž:  Překladatelé mezi romštinou a češtinou jsou zváni k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad
Reportáž:  Účast Romů ve Slovenském národním povstání
Reportáž:  Jak může mikrofinancování přispět k sociálnímu začleňování?
Reportáž:  Třináctidílný dokument mapuje rok života prvních českých paterčat

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744806   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260975   11.09.98 Romske aktuality
220505   14.03.00 Romský jazyk
158708    Historie a původ Romů
134525   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118175    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102069    Fotografie
88741   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78553   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76900    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz