Vyhledávání
25.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám povíme o 70. výročí od vyhlazení takzvaného cikánského tábora v Osvětimi-Březince. Romskému holocaustu se věnuje i projekt Ma bisteren a se svým příběhem vás seznámí Hana Bodyová.

Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano porajmos. Ačhuven amneca.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince
Na dnešek připadá Památný den romského holocaustu a zároveň 70. výročí od velké tragédie v dějinách Romů. V noci z 2. na 3. srpna 1944 totiž nacisté nahnali do plynových komor téměř tři tisíce romských vězňů koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Při této příležitosti se dnes od 11 hodin v Osvětimi-Březince konal pietní akt, v bývalém cikánském rodinném táboře vlály romské vlajky a po slavnostních promluvách účastníci položili věnce k Památníku zavražděných Romů a Sintů. Smutné výročí si připomeneme s Janou Šustovou.

(Foto: 2august.eu) Více než dvacet tisíc Romů z celé Evropy bylo za 2. světové války uvězněno v takzvaném cikánském rodinném táboře v Osvětimi-Březince. Jedinou nadějí na přežití byl transport do jiného tábora. Osvětimi se totiž ne nadarmo říkalo továrna na smrt, protože smrt tam vězňům hrozila od prvního okamžiku, jak říká historik Muzea romské kultury v Brně Michal Schuster.

„Při příjezdu do tábora fungovaly tak zvané selekce, kdy už při vystupování z těch dobytčáků byli lidé rozdělováni podle fyzické zdatnosti na ty, kteří budou nějak pracovně využiti, a na ty, kteří nebudou využiti – a ti byli často okamžitě posíláni do plynových komor a okamžitě likvidováni.“

A jak Michal Schuster dodává, ani život těch, kteří byli „vyvoleni“ k práci, nebyl jednoduchý.

„Život, nebo spíš přežívání vězňů v osvětimském koncentračním táboře, je něco, co si ani nedokážeme představit. Byl tam neustálý tlak na ty lidi, protože ostraha byla velice tvrdá, krutá, museli pracovat ve velice těžkých podmínkách. Musíme si uvědomit, že jejich oblečení bylo velice nuzné a to v jakýchkoliv ročních dobách. Příděl jídla byl velice malý a i to jídlo, které dostávali, bylo naprosto nevyhovující a strašné.“

Dalším problémem byly nemoci a epidemie.

„Vysoká koncentrace vězňů v obřích dřevěných barácích, kde se tlačili na pryčnách a tak dále, to vše vedlo k šíření nejrůznějších infekcí, štěnic, svrabu, tyfových epidemií, zápalů plic atd., což způsobilo velkou úmrtnost lidí. Vedení tábora se vůbec nestaralo o zdravotní situaci vězňů. Samozřejmě tam byly nějaké části, které byly vyděleny pro nemocné apod., ale de facto ti lidé byli využíváni do poslední chvíle na práci. Takže často umírali během pochodů na nějaká ta externí pracovní místa, ať už v zemědělství, v lomech, v dolech či jinde. Takže ti lidé neměli moc šanci na přežití.“

Všichni vězni byli hned na začátku ostříháni dohola, bylo jim vytetováno číslo a na některých z nich pak byly prováděny příšerné pseudovědecké pokusy.

„Tím proslul především osvětimský táborový lékař Josef Mengele, kteří měl za úkol zkoušet na těch vězních nejrůznější léky, preparáty, nebo měl například za úkol zjistit, jak dlouho přežije pouze o slané vodě německý voják, pokud bude sestřelen nad oceánem. To se dělalo tím způsobem, že dotyčný vybraný vězeň byl připoután na nějaké lůžko a nepřetržitě se do něj nalévala jen slaná voda a měřilo se, jak dlouho takový člověk vydrží.“

Takových zrůdných pokusů byla celá řada a neunikly jim ani děti.

„Další typickou smutnou kapitolou jsou tzv. Mengeleho děti, které využíval na další zkoumání a to z toho důvodu, že si vybíral především dvojčata a na jednom pokusném dvojčeti prováděl nějaké ty své pseudovědecké pokusy a to druhé bylo pro srovnání zdravotního stavu. Pokud zemřelo to pokusné dvojče, usmrtil i to zdravé, aby provedl srovnávací pitvu.“

To je jen několik ukázek toho, co strašného se dělo v osvětimské továrně na smrt. Na romské vězně, kteří výše zmíněná muka přežili a dočkali se blížící se východní fronty, čekalo další utrpení. Práceschopní vězni byli přesunuti do táborů na území Třetí říše. Poslední transport s nimi odjel 2. srpna a hned v noci bylo zbývajících 2897 Romů zavražděno v osvětimských plynových komorách. Byli mezi nimi především matky s dětmi, staří a nemocní lidé.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustu
V následujícím příspěvku vám představíme slovenské občanské sdružení In minorita, které vzniklo před 15 lety. Sdružení každoročně pořádá setkání u příležitosti Památného dne romského holocaustu v Banské Bystrici v Muzeu Slovenského národního povstání. Se Zuzanou Kumanovou si povídala Tatiana Čabáková o projektu Ma bisteren.

Památný den romského holocaustu v Banské Bystrici (Foto: In minorita, www.romaholocaust.sk)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Kurz Pracovník v sociálních službách umožňuje změnit zaměstnání
Pražanka Hana Bodyová pracuje osm let jako hospodyně, přesto cítí, že jí toto povolání příliš nenaplňuje. Jak sama říká, touží pomáhat lidem, především seniorům. A díky kurzu Pracovník v sociálních službách může tak snáz uvažovat o změně zaměstnání. Více už Rena Horvátová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
03.09.2011Díky rekvalifikačním kurzům lze získat práci, ne ale vždyO Roma Vakeren
20.08.2010Rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané pořádá sdružení Velká ohrada zdarmaO Roma Vakeren
21.08.2009Rekvalifikační kurzy pomáhají lidem uplatnit se v novém zaměstnáníO Roma Vakeren
20.10.2006Sdružení R-Mosty usiluje o zvyšování kvalifikace RomůO Roma Vakeren
29.09.2006Projekt EQUAL bude přispívat ke zvyšování kvalifikace nezaměstnaných RomůO Roma Vakeren
12.08.2005Skončil první rekvalifikační kurz pro práci s dětmiO Roma Vakeren
18.02.2005Dělání pro vzdělání je rekvalifikační kurz pro práci s dětmi a mládeží v mimoškolních aktivitáchO Roma Vakeren
29.10.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
16.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romský folklór z pohledu etnografa Adama Votruby
Romský folklór je oblast, které se do minulého století badatelé a vědečtí pracovníci příliš nevěnovali. Téma natáčela Kristýna Maková a oslovila Adama Votrubu z Etnografického oddělení Národopisného muzea Musaion, které je součástí Národního muzea.

Dezider Fertö: Romská cimbálovka a taneční pár (Foto: Jana Šustová) "Obecně se pod pojem folklór řadí duchovní nehmotná kultura. Totéž platí i o romském folklóru. Patří do něj písně, pověsti, pohádky, hudba a tanec."

V čem je romský folklór specifický?

"Velký vliv na podobu folklóru, zejména slovesného, má jazyk. Hlavním komunikačním prostředkem v romské komunitě je romština, což se projevuje i v romském folklóru. To ale není jediný rozdíl. Pokud se podíváme na oblast hudby, romská hudba se značně liší od hudby majoritní společnosti, je zde patrné jiné harmonické i melodické cítění. Romskou hudbu lze i beze slov na první pohled rozeznat od hudby okolní, od tradiční hudby majoritní společnosti."

V 19. století začalo mnoho lidí, spisovatelů a národních obrozenců projevy folklóru majoritní společnosti nějakým způsobem zaznamenávat, ať již se jednalo o hudbu, tanec nebo jiné lidové tradice. Je někdo takový, kdo zaznamenával projevy romského folklóru?

"V 19. století nebyl o romský folklór příliš velký zájem. Zaznamenávání romského folklóru spadá až do mladší doby. A rozhodně se nedělo v takové míře a tak systematicky jako v případě folklóru českého. Jmenoval bych alespoň paní Milenu Hübschmannovou, která se od 60. let 20. století systematicky věnovala sběru romských pohádek. Sbírka romských pohádek od Mileny Hübschmannové je jednou z nejzajímavějších publikací, která se týká romského folklóru. Poměrně nedávno vyšly i romské písně. A řada sběrů navíc nebyla ani publikována, nebo vycházely romské pohádky, které byly trochu autorsky upravené. Nejednalo se tedy o čistý sběr folklórního útvaru, ale tato literatura z folklóru čerpala."

Adam Votruba, foto: Barbora Kmentová Jak je to s projevy romského folklóru a tradic vůči českému folklóru? Existuje zde prolínání či vlivy jednoho na druhé?

"Určitě, existují vzájemné vlivy mezi českým a romských folklórem, a to dosti výrazné. V této souvislosti je dobré také mluvit o folklóru slovenském, protože současná romská komunita v České republice má převážně své kořeny na Slovensku. Proto je tedy romský folklór v českých zemích ovlivněn slovenským folklórem, a to možná ještě více než českým. Když mluvíme o vzájemných vlivech, sice říkáme romský folklór, ale Romové jsou rozeseti po celé Evropě.

V každé zemi je ten romský folklór trochu jiný. A je to dáno mimo jiné právě těmi vlivy mezi romskou komunitou a majoritní společností. Pokud se podíváme na romský folklór u nás, například na foklór taneční, takovým typickým tancem je čardáš. Přičemž čardáš je tanec původně maďarský. Romský čardáš je sice jiný než maďarský nebo slovenský, ale je patrné, že majoritní společnost ovlivnila romskou komunitu v tom, že od ní převzala čardáš. Romové si ho ale přetvořili po svém. Romští muzikanti zase hrávali tradiční písně slovenské, české, moravské či maďarské, a tím ovlivňovali i hudbu majoritní komunity. Ten vliv byl tedy vždy oboustranný."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
16.08.2014V hudební teorii existuje pojem cikánská mollová tóninaO Roma Vakeren
01.06.2001Ruský folklórní soubor IloO Roma Vakeren
14.08.1998OstravaZprávy ze života Romů
14.08.1997Lúčnica vystoupí v PrazeAktuality
14.07.1997PrahaZprávy ze života Romů
Bengas - čerti nebo dovádivé dětiHudba

=[ Reportáž ]=
Ne každý si může dovolit odjet na dovolenou
Jsme uprostřed prázdnin a dovolených. Kolega Robert Hoza se vydal do slovenské Lubče za těmi, kteří si dovolenou nemohou dovolit. Důvodem je nízká životní úroveň způsobená nezaměstnaností. Někteří se k tématu nechtěli vůbec vyjadřovat. Mezi prvními, kteří byli ochotní promluvit, byl Stanislav Bartoš a Monika Bučková.

Na dovolené (Foto: Jiří Němec)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémyO Roma Vakeren
14.03.2015Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?O Roma Vakeren
27.11.2013Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovatZprávy ze života Romů
13.06.2013Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní chudobouO Roma Vakeren
23.08.2012Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní táborO Roma Vakeren
26.07.2012Slovenští poslanci na Tour de RomaZprávy ze života Romů
30.06.2012S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politiceO Roma Vakeren
02.06.2012O situaci důchodců na SlovenskuO Roma Vakeren
19.05.2012Beata Berkyová založila v Poltáru dvě občanská sdruženíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Prázdninové plány a nové album Jana Bendiga
Ted už si bude povídat Gerhard Hadi se zpěvákem Janem Bendigem o jeho prázdninových plánech a také o jeho novém CD. Jan se narodil v Hradci Králové, má čtyři sourozence. V dětství navštěvoval chlapecký pěvecký sbor „Boni pueri“. V roce 2009 přihlásil do pěvecké soutěže komerční televize, kde zaujal nejen svým talentem, ale i přirozeným a bezprostředním projevem. Nakonec postoupil až do 7. finálového kola a umístil se tak na 4. místě.

Jan Bendig (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
20.06.2015Česko-anglická pěvecká kariéra Jana BendigaO Roma Vakeren
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
17.09.2011Zpěvák Jan Bendig na Slovensku dokončuje své první albumO Roma Vakeren
04.06.2011Tradiční romská svatba součástí festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.07.2010Se zpěvákem Janem Bendigem o životě a hudební kariéřeO Roma Vakeren

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu - adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.

Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat. Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince
Reportáž:  Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustu
Reportáž:  Kurz Pracovník v sociálních službách umožňuje změnit zaměstnání
Reportáž:  Romský folklór z pohledu etnografa Adama Votruby
Reportáž:  Ne každý si může dovolit odjet na dovolenou
Reportáž:  Prázdninové plány a nové album Jana Bendiga

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744824   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260985   11.09.98 Romske aktuality
220712   14.03.00 Romský jazyk
158772    Historie a původ Romů
134543   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118200    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102080    Fotografie
88758   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78569   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76909    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz