Vyhledávání
10.12.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes si připomeneme, že za holocaustu zemřelo asi půl milionu Romů. Představíme Nikolu Balážovou a za romskou popovou muzikou 70. let se vydáme do Brna. Tolik jen namátkou z našeho vysílání, tak zůstaňte s námi.

Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano porajmos. Ačhuven amneca.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů
Přesně před týdnem jsme si připomínali Památný den romského holocaustu, protože v noci z 2. na 3. srpna uplynulo 70 let od vyvraždění téměř tří tisíc vězňů takzvaného cikánského tábora v Osvětimi-Březince. U příležitosti tohoto výročí Tomio Okamura prohlásil, že „mýtus o romském koncentráku v Letech u Písku je podle dostupných informací lež“. Podle něj „v táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života.“ Pro naše romské vysílání jsme Tomio Okamuru žádali o rozhovor, ale do dnešního dne neodpověděl. O holocaustu si s historikem muzea romské kultury v Brně Michalem Schusterem povídala Jana Šustová.

Během 2. světové války zahynulo zhruba 250 až 500 tisíc Romů z celé Evropy. Co se týče území protektorátu, 2. srpna 1942 zde byly otevřeny dva tzv. cikánské tábory – v Čechách v Letech u Písku a na Moravě v Hodoníně u Kunštátu. Do nich byly už během prvních srpnových dní zasílány celé romské rodiny. Během prvního měsíce byla kapacita obou táborů překročena z původních 200 lidí na více než 1300, čímž se podmínky života staly nevhodnými a se začátkem zimních měsíců přímo otřesnými. V důsledku nemocí a špatných životních podmínek zahynulo v Letech u Písku 327 vězňů a v Hodoníně u Kunštátu 207 vězňů. Navíc více než 500 letských a 800 hodonínských vězňů bylo transportováno ke „konečnému řešení“ do Osvětimi. O holocaustu Romů hovoří historik Muzea romské kultury v Brně Michal Schuster.

„Nacističtí politici spolupracující s vědci, kteří měli v Evropě vytvořit po válce nějaký nový řád, nový systém, počítali s tím, že v tom novém systému a řádu budou jen určité skupiny obyvatel. A ti, kteří byly označeny za méněcenné, tak měli být z té nové čisté Evropy odstraněni, a to opravdu za jakoukoliv cenu – i za tu, že se budou jednotlivé národy v rámci Evropy přeskupovat. Začalo se tedy ‚očistou‘, když to tak řeknu, Evropy od židovského obyvatelstva, pak následovalo samozřejmě romské obyvatelstvo. Typický název protektorátního nebo i jiného článku byl ‚Po židech cikáni‘,‚I s cikány tam, kam patří‘, to znamená, že po Židech dojde k očistě od Cikánů a cikánských míšenců. A pak by se samozřejmě postupovalo dál s tím, že tyto méněcenné skupiny měly být přesunuty na východ a buď tedy zlikvidovány, anebo využity na práci. Což by následovalo s největší pravděpodobností se Slovany.“

Hlavním dějištěm vyvražďování nepohodlných skupin obyvatelstva se stala Osvětim.

„Koncentrační vyhlazovací tábor v Osvětimi měl právě být takovým tím hlavním místem likvidace těchto nežádoucích skupin v rámci Evropy. Byl vybrán jako shromaždiště těchto nepohodlných skupin, tedy především Židů a Romů, ale samozřejmě tam byly i další skupiny obyvatel, ať už to byli političtí vězni, svědkové Jehovovy, homosexuálové a celá řada dalších.“

A proč byla vybrána zrovna Osvětim?

„Toto místo bylo vybráno právě i z hlediska výhodnosti polohy, protože se nacházelo ve středu nacisty okupované Evropy. A byl využit technický pokrok, který nacisté dokázali využít ve všech směrech, v tom smyslu, že zde byly vytvořeny plynové komory a krematoria, kde ti lidé měli být využiti od prvního okamžiku, kdy tam přijeli, až po ten poslední okamžik. To znamená, že pokud byli schopní fyzicky, měli být využiti k práci, a následně měli být zlikvidováni a nic po nich nemělo zůstat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sdružení In minorita se zabývá holocaustem Romů
V následujícím příspěvku navštívíme Muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici. Robert Hoza si povídal se Zuzanou Kumanovou z Občanského sdružení In minorita, které se aktivně věnuje romskému holocaustu.

Oběti koncentračního tábora Osvětim (Foto: United States Holocaust Memorial Museum)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Nikola Balážová si vedle studia přivydělává péčí o seniory
Studentka Vysoké zdravotnické školy v Praze Nikola Balážová využívá svůj veškerý volný čas nejen k studiu, ale také k prací. Ve třiadvaceti letech si přivydělává prodejem rychlého občerstvení a péčí o nemouhocí seniory v domě s pečovatelskou službou. Více Rena Horvátová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
08.02.2014Nikola Balážová dala před zkoumáním vykopávek přednost prostředí, kde začíná život každého z násO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Jak zněla romská hudba v 60. a 70. letech?
V brněnském Muzeu romské kultury se ve středu setkali pamětníci rockenrolové a popové romské hudby. Muziku z 60. a 70. let tak mohli lidé nejen slyšet ze záznamů, ale také z vyprávění muzikantů. Mezi hosty byl například Eugen Horváth z cimbálové muziky, nebo členové bigbítové skupiny Bagárovci. Hudebního večera se zúčastnila i redaktorka Tereza Kadrnožková.

Bašav (Foto: Archiv Muzea romské kultury)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské pohádky zůstaly živým folklórem mnohem déle než české
Minulý týden jste mohli v našem vysílání slyšet rozhovor Kristýny Makové s Adamem Votrubou z Etnografického oddělení Národního muzea. Povídali si o romském folklóru. Dnes vám nabízíme pokračování. Adam Votruba Kristýně Makové vyprávěl o romských pohádkách. Jak jinak než z etnografického pohledu.

Dezider Fertö: Výjev z hospody (Foto: Jana Šustová) Co se týče romské lidové slovesnosti a romských pohádek, má to nějaká specifika? V porovnání s těmi českými a moravskými.

"U pohádek se velice těžko hovoří o nějakých národních specifikách a je to otázka, která by si žádala poměrně náročný výzkum a samostatnou odbornou studii. Obecně totiž platí, že pohádkový fond je mezinárodní a pohádkové náměty jsou internacionální. Šíří se mezi jednotlivými kulturami. A to platí i o romských pohádkách.

Pochopitelně, romské pohádky nejsou úplně stejné jako české, moravské nebo slovenské. Jsou trochu jiné. Mohli bychom v nich vystopovat i vlivy orientální, vlivy indické, které si Romové přinesli ze své pravlasti během svého putování. Můžeme v romských pohádkách vysledovat také vlivy evropských národů, přes jejichž území předkové dnešních českých a slovenských Romů přecházeli, takže například vlivy řecké, maďarské či srbské.

Velice těžko se to zobecňuje a v současné době není zatím žádná studie, která by se tomu seriózně věnovala."

Předpokládám, že dobro vítězí i tam, že?

"Samozřejmě, dobro vítězí i v romských pohádkách. Není to ovšem bezpodmínečný znak pohádky, že dobro vítězí. Jeden rozdíl, který je velice markantní, a to na první pohled, je, že romské pohádky zůstaly živým folklórem mnohem déle než pohádky české. V romských osadách na Slovensku v podstatě donedávna.

Adam Votruba, foto: Barbora Kmentová Odrazilo se to na jejich podobě v několika ohledech. Jednak, romské pohádky jsou určeny primárně pro dospělé, což platilo dříve i o českých pohádkách. Obecně ale to lze sledovat u různých folklórních útavrů, které byly původně určeny pro dospělé. Ztrácejí-li svou funkci ve společenství dospělých, sestupují k dětem a udržují si nějakou roli tam. A to, že české pohádky jsou určeny již pouze pro děti vedlo k tomu, že v nich vymizely určité věci, které v těch romských pohádkách najdeme. V českých pohádkách se vyskytuje například méně násilí, nejsou tam narážky na sex a podobně. To v romských pohádkách je, protože si to mezi sebou vyprávěli dospělí.

Ostatně paní Milena Hübschmannová vzpomínala, že když sbírala pohádky v 60. letech, bylo ještě běžné, že romští dělníci, kteří třeba přijeli do Čech pracovat na nějakou stavbu, večer místo toho, aby se koukali na televizi, sešli se v jedné místnosti a vyprávěli si pohádky. Bohužel to pak vede i k nepochopení majoritní společnosti. Když vyšly pohádky Mileny Hübschmannové, někteří lidé se bouřili, že jsou pro děti nevhodné, jednalo se ale o sběr pohádek, které nebyly určeny pro děti.

To je jeden takový rozdíl. A druhý rozdíl, který souvisí s vývojovým posunem, je, že české pohádky se zakonzervovaly v podobě, v jaké byly v 19. století, protože pak už přestaly být živým folklórem, zatímco romské pohádky pokračovaly ve svém vývoji dále. To se odráží v některých reáliích. Pro nás je například nepředstavitelné, že by v tradiční pohádce figurovalo auto, ale v romských pohádkách je to běžné. Byl to živý folklór, tak se do pohádek dostávaly reálie života, který byl běžný třeba ještě v 60. letech."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
12.12.2015Z pohádek, které vyprávěla vnučce, vytvořila Irena Eliášová knihu Chci se vrátit do pohádkyO Roma Vakeren
02.01.2013Pozvánka na křest sborníku pohádek romských autorů Otcův duchZprávy ze života Romů
15.12.2012Vyšla e-kniha romských pohádek Otcův duchO Roma Vakeren
11.12.2012Vychází kniha pohádek romských autorů Otcův duchZprávy ze života Romů
12.02.2012Herec Radim Vašinka připravil pásmo romských pohádekO Roma Vakeren
02.07.2010Romské pohádka pohledem herceO Roma Vakeren
08.01.2010Dilino a čert - nová romská pohádkaO Roma Vakeren
22.09.2006Festival divadla Líšeň zahajoval česko-romský projektO Roma Vakeren
20.06.2006V Muzeu romské kultury se budou číst romské pohádkyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Zpěvák David Kraus a jeho kapela Šelo
Je čas letních festivalů a na jeden se do Vintířova vypravil i kolega Gerhard Hadi. Oslovil tam zpěváka Davida Krause, se kterým si povídal o jeho kapele Šelo.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.04.2011Skupina Davida Krause je tvořena výtečnými muzikantyO Roma Vakeren
30.12.2005Se skupinou Khetane vystupuje David KrausO Roma Vakeren
26.08.2005David Kraus skládá hudbu pro skupinu KhetaneO Roma Vakeren

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.

Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat. Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů
Reportáž:  Sdružení In minorita se zabývá holocaustem Romů
Reportáž:  Nikola Balážová si vedle studia přivydělává péčí o seniory
Reportáž:  Jak zněla romská hudba v 60. a 70. letech?
Reportáž:  Romské pohádky zůstaly živým folklórem mnohem déle než české
Reportáž:  Zpěvák David Kraus a jeho kapela Šelo

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
763893   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
275569   11.09.98 Romske aktuality
239122   14.03.00 Romský jazyk
164088    Historie a původ Romů
137056   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119537    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102605    Fotografie
89527   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
81323   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
78016   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz