Vyhledávání
17.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Museum Kampa představuje obrazy a sochy proslulého romského výtvarníka Rudolfa Dzurka
19-06-2014 - Jana Šustová

Výstava obrazů a soch Rudolfa Dzurka v pražském Museu Kampa (Foto: Jana Šustová) V pražském Museu Kampa je možné do neděle 22. června navštívit výstavu známého romského výtvarníka Rudolfa Dzurka, který tvořil obrazy z barevné skleněné drtě, a zhotovoval také sochy ze dřeva a pískovce. Od jeho smrti uplyne koncem června rok. Výstavu pořádá brněnské Muzeum romské kultury v Brně, kde budou Dzurkova díla vystavena od 23. října. Jana Šustová pozvala k mikrofonu ředitelku tohoto muzea Janu Horváthovou.

Výstava Století pohrom – století zázraků je „ušita“ na míru prostorám, v nichž je v pražském Museu Kampa umístěna, jak říká její kurátorka Jana Horváthová:

Výstava obrazů a soch Rudolfa Dzurka v pražském Museu Kampa (Foto: Jana Šustová) „Protože byly čtyři sály, tak jsme vybrali čtyři zásadní témata, protože jsme chtěli nějakým způsobem ty obrazy uskupit a v žádném případě jsme to nechtěli dělat chronologicky, ale spíše opravdu tematicky.“

První výstavní sál představuje ženu jako zásadní téma umělcovy tvorby i celoživotní pouti.

„On byl ve své podstatě opravdu veliký filosof, ačkoliv se vyjadřoval jednoduše, byl velice přemýšlivý člověk, takže tu ženu viděl v mnoha podobách – jak jako matku a dárkyni života, tak jako milenku, která se hned mění v hada, a hned zase v pečovatelku. Samozřejmě pro jeho život byly zásadní životní partnerky, které měl, ale já bych zmínila tu poslední, paní Preussovou, která zároveň byla podle všeho i jeho múzou, a na druhou stranu byla publicistkou, která, bych řekla, i dotvořila obraz Rudolfa Dzurka tak, jak ho známe.“

Právě díky práci této ženy každý obraz na výstavě doprovází zajímavý text.

„Ty texty jsou vybrány z monografií, které většinou sestavila právě Mirka Preussová, uměleckým jménem Erika Manuš. Jsou to buď její postřehy o Dzurkovi, anebo přímo Dzurkovy výpovědi, které zachytila. Tím, že jí bylo dáno žít s ním společný život, tak měla možnost ještě hlubšího náhledu, než má prostý návštěvník galerie jeho obrazů a tím je to ještě cennější.“

Druhý sál přivádí návštěvníka do světa Romů.

„To, co zůstává majoritě dost ukryté a co neustále v té své skryté podobě funguje. A co je často vysmíváno a přitom v tom světě se dá najít spousta skutečných hodnot, které majorita nevidí, ale on je viděl, protože on je znal. A to je právě v jeho obrazech. Je to v tom díle, které nazývá Chvála bláznovství, Síla lidskosti... Takže on toto také viděl a u Romů to platí opravdu dvojnásob. Jakkoliv vysmívaní, jakkoliv chudí a v nouzi, tak na druhé straně také silní a je v nich ukrytý potenciál, o kterém doufám, že jednou dostane šanci se projevit naplno.“

Třetí sál pak sleduje cesty Romů, které vnímáme zároveň i jako cesty autorovy.

„V tom jeho díle je možno zaznamenat významný motiv poutníka a jeho cesty. K tomu se neustále vracel, ať už to byl poutník Rom, který putuje z Indie do Evropy, nebo poutník Rom, který neví, kam má jít, kam má směřovat jeho cesta, romský hudebník s houslemi, basista, který také neví, kam se podít se svým nástrojem... A Dzurko takto vnímal i svoji životní cestu, v rámci které hodně měnil místa pobytu, měnil i životní partnerky, než zřejmě zakotvil s tou pravou, kdy pochopil teprve, co je láska, jak se sám vyjádřil. A v rámci tohoto tématu se znázornil jako Celkem spokojenej Cikán na kříži, takže je tam i téma víry.“

Poslední, zato největší sál, uvádí příběhy Romů z Dzurkových obrazů do historických souvislostí. Ty lze shrnout pod heslo a zároveň název jednoho z obrazů Století hrůz – století zázraků.

„On velice s úzkostí vnímal to, co prováděl komunistický režim s Romy, zejména po roce 1959. I jeho osoby se to dotklo a viděl, jaké to mělo důsledky – a to vlastně ani nebyl kočovný olašský Rom. Čili zákon o povinném usazení kočujících osob se ho dotkl také. Takže to vnímal jako tristní věc a samozřejmě potom i ty další plíživé kroky té asimilace, které si běžný Rom třeba ani neuvědomil. Romové měli co jíst, měli práci, bylo o ně postaráno po té materiální stránce, ale po té duchovní si mnozí třeba neuvědomovali, že dochází k lámání toho romského etnika a ten Dzurko tím, že byl hloubavý, toto viděl. Takže jako citlivý výtvarník to zaznamenat musel a v těch obrazech se k tomu vracel. Jsou to obrazy s různými názvy, jako třeba: Ďábel (komunisti) vzal Cikánovi housle, Zkáza civilizace (komunismus), Dopis od draka... Je toho víc.“

A jak Jana Horváthová dodává, po roce 1989 si Rudolf Dzurko všímal narůstajícího rasismu.

„Už v roce 1994 mluvil o tom, že fašizující tendence začínají být hodně nebezpečné a řekla bych, že měl až takovou nějakou předtuchu toho, co se později skutečně začalo odehrávat – různé útoky na Romy, házení zápalných lahví do romských domácností, až se stal ten známý případ s Natálkou Sivákovou, která téměř uhořela. A on vytvořil po tom roce 2009 obraz, který tady máme ve výstavě Hořící dům – Natálka. A my jsme k tomu dali jeho výpověď z roku 1994, která jakoby tuto vizi už předjímala.“



Související články
DatumNadpisRubrika
25.10.2014Boj proti nelegálním stavbám na Slovensku postihne i romské osadyO Roma Vakeren
22.10.2014Unikátní výstava mapuje dílo romského naivisty Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
01.10.2014Muzeum romské kultury zve na výstavu Století pohrom – století zázraků Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
05.07.2014Před rokem zemřel významný romský výtvarník Rudolf DzurkoO Roma Vakeren
21.05.2014Unikátní výstava v Museu Kampa představí jednoho z nejvíce ceněných romských výtvarníků Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
21.05.2014Rudolf DzurkoOsobnosti
29.06.2013Vzpomínka Fedora Gála na výtvarníka Rudolfa DzurkaO Roma Vakeren
29.06.2013Zemřel známý romský výtvarník Rudolf DzurkoO Roma Vakeren
16.08.2012ReportážO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
29.05.19  Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů
17.03.19  Věra Bílá plánovala velký návrat
01.08.17  Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
09.11.16  V Žatci uctili památku mrtvého Roma
07.11.16  Vláda chce posudek na cenu pozemků pod vepřínem v Letech
11.10.16  Tajemství romského šperku odhalí výstava v brněnském muzeu
13.09.16  Stovky Romů z celé země se chystají na pouť na Svatý Kopeček
06.09.16  Babiš v Letech uctil památku romských obětí bývalého tábora
05.09.16  Vláda preferuje odkoupení vepřína v Letech na Písecku
13.08.16  V Živé knihovně si dnes mohou lidé povídat se zástupci menšin
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz