Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Lidé v Česku si v pondělí připomněli památku obětí holocaustu. Kde se všude na židovský svátek Jom ha-šoa vzpomínalo, řekneme v dnešním O Roma vakeren. Nabídneme také rozhovor s investigativním novinářem Josefem Klímou a představíme romskou primášku ze Slovenska, která je označovaná jako novodobá Cinka Panna. Dobrý večer přeje Tomáš Bystrý.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenege šukar šuniben.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na romské
Na oběti holocaustu – ty židovské i romské – vzpomínali lidé v pěti městech Česka. Bylo to v rámci Dne vzpomínání na oběti holocaustu – nebo chcete-li hebrejsky Jom ha-šoa. Ten připomíná aktivní odpor a hrdinství vězňů varšavského ghetta, kteří se proti nacistickým věznitelům vzbouřili 19. dubna 1943. Na pražském náměstí Míru, kde byl také pietní akt, natáčela Jana Šustová.

Čtení jmen obětí holocaustu při Jom ha-šoa na pražském náměstí Míru (Foto: Jana Šustová) V Praze, Brně, Kutné Hoře, Liberci, Olomouci a v Sušici se v pondělí četla jména židovských a romských obětí holocaustu. Ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková k tomu uvádí:

„To, že čteme jména romských obětí holocaustu, není úplně novinkou letošního roku, my už je čteme vlastně několik let. Ale chtěli jsme se i vzhledem k celkové orientaci a rozšiřování tématu naší práce v Institutu Terezínské iniciativy dívat na holocaust a na moderní dějiny 20. století společně – z pohledu všech tří skupin: Židů, Romů ale i Čechů, většiny, která tady žije. To, co se týká židovské a romské komunity, je učení o nás samých.“

Lidé si prohlížejí publikaci Mít své místo vydanou k Jom ha-šoa 2014 (Foto: Jana Šustová) K letošnímu Jom ha-Šoa byla vydána publikace, která se věnuje školnímu vzdělávání židovských a romských dětí v meziválečném Československu a v Protektorátu Čechy a Morava.

„V minulém roce jsme začali intenzivněji spolupracovat s Muzeem romské kultury v Brně, kdy jejich historik Michal Schuster napsal studii do letošních informačních materiálů a rozhodli jsme se společně přinášet více informací, materiálů, dokumentů týkajících se romského holocaustu, protože nám připadá, že je zbytečně zapomínaný.“

A proč se organizátoři letošního Jom ha-Šoa zaměřili na židovské a romské oběti holocaustu ze školních lavic?

Čtení jmen obětí holocaustu při Jom ha-šoa na pražském náměstí Míru (Foto: Jana Šustová) „Ten impuls vznikl z toho, že se zabýváme historií židovské školy v Jáchymově ulici, která je podle nás celkem zbytečně zapomenutá a chceme připomenout a oživit budovu, ve které tato škola sídlila. Z tohoto impulsu vznikl i záměr podívat se i na vzdělávání Romů v 1. polovině 20. století a podívat se na to, jak to fungovalo tenkrát a jestli by nebylo možné si z toho vzít nějaké poučení nebo inspiraci pro současný život. Jsme totiž zase svědky segregace a vznikání romských škol, takže chceme hledat poučení pro to současné dění.“

U příležitosti Jom ha-Šoa byla vyhlášena soutěž pro školy s podtitulem Židé a Romové – naši spolužáci před holocaustem a dnes.

Výtvarná práce ze soutěže Mít své místo vystavená na pražském náměstí Míru (Foto: Jana Šustová) „Vyhlásili jsme druhý ročník soutěže pro školy, ve které jsme toto téma upřednostnili. Jmenovala se ‚Mít své místo‘ a inspirovalo nás k tomu to, že židovské a romské děti opustily školní lavice, ztratily se z těch míst ve třídách, a dnes se vlastně také ztrácejí z těch v uvozovkách ‚normálních‘ škol někam jinam. To jejich místo zůstává ne možná úplně prázdné, ale přesouvá se z toho soužití mezi ostatními někam do ghetta, někam vedle, a rádi bychom hledali paralely mezi těmito historickými a současnými skutečnostmi.“

Do soutěže se zapojilo 46 škol z celého Česka a porota vybírala z 233 prací od jednotlivců i škol. Tereza Štěpková ještě dodává, kdo se v Praze zapojil do čtení jmen obětí holocaustu:

„Jsou to skupiny amerických studentů, přijíždějí sem i lidé, kteří mají nějaký vztah k obětem holocaustu.“

A samozřejmě nechyběli ani účastníci z Česka. Už pět let na Jom ha-Šoa chodí číst jména obětí paní Zuzana Keltnerová.

„Já jsem židovského původu a připadá mi důležité připomínat to, co se stalo.“

Výtvarná práce ze soutěže Mít své místo (Foto: Jana Šustová) V koncentračních táborech totiž zahynula většina jejích příbuzných.

„Nevrátil se žádný muž, nevrátily se praprarodiče, vrátila se jenom maminka s babičkou a několik tet. A každý rok se děsím, že na tom papíru, který dostanu, budou jména těch členů naší rodiny.“

Se zahraničními studenty přišla na Jom ha-Šoa lektorka židovské historie Kateřina Průšová.

„To jsou moji zahraniční studenti z Univerzity Karlovy, kteří u mě studují kurz židovské historie. Studujeme většinou meziválečnou situaci, není to přímo kurz o holocaustu, ale tohoto jsem musela využít a vzít je sem, protože je to nesmírně silný emocionální zážitek.“

A s jakým ohlasem se tento nápad u studentů setkal?

„Já jsem byla překvapená, že všichni chtěli číst. Myslím si, že to pro ně byl silný zážitek, protože si třeba nebyli jistí tou výslovností, jestli (ta jména) budou vyslovovat správně. Mám ve třídě jednoho německého studenta a ten si vzal dva papíry a přečetl dva papíry německy. Myslím, že to bylo úspěšné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Novinář Josef Klíma dlouhodobě sleduje osudy Romů v Česku
Známý investigativní novinář Josef Klíma už dlouhodobě – kromě jiného – sleduje osudy Romů v Česku. Proslavil se zejména reportáží z roku 1997, kterou odvysílala televize NOVA v pořadu Na vlastní oči. V ní Klíma ukazuje idylický život Romů, kteří našli svůj nový domov v Kanadě a vysloužil si za to kritiku z nejrůznějších stran. Některé reportáže z dřívějších let pak sloužily jako předloha k socialistickým filmům – mezi nimi byl například i Radikální řez. Hovořil s ním Tomáš Bystrý.

Josef Klíma (Foto: Česká televize)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Co se skrývá za rostoucí zadlužeností důchodců a jak z ní ven
Nevládní organizace Iuridicum Remedium začala s projektem, který nabízí pomoc seniorům. A to především těm, kteří mají problémy s dluhy nebo exekucemi. Paní Věra – ostatně jako mnoho dalších důchodců v Česku – se stala obětí jedné podvodné předváděcí akce. Mluvila s ní Iveta Demeterová.

České bankovky (Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
08.03.2014Iuridicum Remedium pomáhá zadluženým seniorůmO Roma Vakeren
26.11.2011Iuridicum Remedium se zaměřuje na ochranu lidských právO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
O studium na Soukromé střední škole obchodu a služeb v Očové je stále velký zájem
Ve slovenské obci Očová v okrese Zvolen funguje už druhým rokem Soukromá střední škola obchodu a služeb. Navštěvují ji z valné většiny romští studenti a o studium je v širokém okolí pořád velký zájem. Více už Robertu Hozovi řekl zástupce školy Vladimír Oláh.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
14.09.2013Gymnázium Zefirína Jimenéze Mallu už šest let vzdělává nadané romské dětiO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Indický pedagog a sociální pracovník Kumar Vishwanathan od roku 1997 pomáhá Romům v Ostravě
Odešel z rodné Indie, protože mu tam vadilo nespravedlivé škatulkování lidí do kast. Když Kumar Vishwanathan roce 1997 plánoval odjezd do válkou zničeného Sarajeva, zastavil se v Ostravě, kde tamní Romy postihla katastrofální povodeň. A zůstal tam až doteď. Z jeho iniciativy vzešla myšlenka na vytvoření modelové vesničky, ve které by spolu žili Romové i majoritní společnost. Kolegyně Iveta Demeterová se Kumara ptala na jeho zkušenost s romskou emancipací a romským sebeuvědoměním.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.02.2014Jaké cesty přivedly Kumara Vishwanathana do ČeskaO Roma Vakeren
25.06.2010Kumar Vishwanathan o diskriminaci romských žákůO Roma Vakeren
06.01.2006"Před námi je hodně nových úkolů, snad se nám podaří něco změnit", říká Kumar VishwanathanO Roma Vakeren
12.12.2005Cenu velvyslanectví USA získal Kumar VishwanathanZprávy ze života Romů
12.08.2005Co dělá občanské sdružení Vzájemné soužití?O Roma Vakeren
06.04.2005Vishwanathan: Soužití Romů a většinové společnosti se zlepšiloZprávy ze života Romů
14.01.2005Profesor Ian Hancock navštívil Ostravskou Vesničku soužitíO Roma Vakeren
09.04.2004Během celostátní konference Mezinárodní romské unie byly oceněny osobnosti, které přispěly k rozvoji romské komunityO Roma Vakeren
12.12.2003Kumar Wishwanathan dostal čestnou medaili od ministra vnitraO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Energická primáška kapely Bohémiens Barbora Botošová je označována za novodobou Cinku Pannu
Její dědeček byl známý muzikant Ján Berky-Mrenica. A otec houslista Eugen Botoš. Dnes už šestadvacetiletá Barbora Botošová šla v jejich šlépějích a houslím se věnuje od 6 let. Vystudovala konzervatoř a poté i Vysokou školu múzických umění v Bratislavě. Před šesti lety tato energická Romka založila kapelu Bohémiens, ve které působí jako primáška. A bývá proto označována za novodobou Cinku Pannu. S nadanou houslistkou natáčel Gerhard Hadi a zajímalo ho, proč se její skupina jmenuje právě Bohémiens.

Primáška Barbora Botošová (Foto: barborabotosova.sk)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.

Mangav tumenge lači raťi, Romale.

Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na romské
Reportáž:  Novinář Josef Klíma dlouhodobě sleduje osudy Romů v Česku
Reportáž:  Co se skrývá za rostoucí zadlužeností důchodců a jak z ní ven
Reportáž:  O studium na Soukromé střední škole obchodu a služeb v Očové je stále velký zájem
Reportáž:  Indický pedagog a sociální pracovník Kumar Vishwanathan od roku 1997 pomáhá Romům v Ostravě
Reportáž:  Energická primáška kapely Bohémiens Barbora Botošová je označována za novodobou Cinku Pannu

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz