Vyhledávání
22.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám představíme aktivitu občanského sdružení Buči. Povíme vám o filmu Verdikt v Maďarsku, který se stal nejlepším filmem Jednoho světa 2014, a podíváme se za dětmi do Sokolova.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Buči se zabývá zaměstnáváním sociokulturně znevýhodněných osob
Občanské sdružení Buči vzniklo v roce 2010 z potřeby řešit špatnou situaci v zaměstnávání sociokulturně znevýhodněných osob, zejména příslušníků romských komunit v Praze 3. O tom svědčí i jeho název (Buči je překlad romského slova „práce“). Cílem sdružení je umožnit těmto osobám trvalé zaměstnání a tím pomoci vyřešit jejich nedobrou sociální i životní situaci. O nové pracovní šanci a náboru pracovníků více pověděl Ivetě Demeterové předseda sdružení Buči Štěpán Kavur.

Řidič (Foto: o. s. Buči)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Romové otevřeli autoškoluO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
18.03.2014Charitativní koncert u příležitosti Mezinárodního dne RomůZprávy ze života Romů
24.11.2012Sdružení Buči zajišťuje na Praze 3 veřejné služby pro nezaměstnanéO Roma Vakeren
07.07.2012Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnanýmO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Nejlepší film Jednoho světa sleduje soud s vrahy šesti Romů
Ve středu skončila pražská část Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět a festival se v nejbližších dnech přesune do třiceti tří českých a moravských měst. Středeční pražský závěr festivalu byl spojen s předáním devíti filmových cen. Cenu za nejlepší film získal mrazivý dokument Verdikt v Maďarsku režisérky Eszter Hajdú. Ten se odehrává ve stísněné soudní síni, kde jsou čtyři příznivci extrémní pravice souzeni za brutální vraždy šesti Romů. S režisérkou filmu natáčela Jana Šustová.

Z filmu Verdikt v Maďarsku (Foto: Jeden svět) Tři roky sledoval filmový štáb soud se čtyřmi maďarskými přívrženci krajní pravice, kteří byli obviněni ze série rasově motivovaných vražd šesti Romů včetně pětiletého dítěte a za zranění řady dalších lidí. V létě 2009 byli čtyři z pěti pachatelů zatčeni. Režisérka Eszter Hajdú a její štáb byli jedinými zástupci médií, kteří mohli natáčet přímo v soudní síni.

„V Maďarsku od změny vlády sílí rasismus a v době, kdy došlo k těmto sériovým vraždám, jsem žila v Portugalsku a cítila jsem, že to musí být nějakým způsobem filmově zdokumentováno. Chtěla jsem natočit film o rozpínajícím se a stále se šířícím rasismu v Maďarsku a ten soud k tomu poskytl takový dobrý rámec.“

Pachatelé v letech 2008 a 2009 zaútočili na několik romských obydlí na okraji měst nebo vesnic, kde měli vhodné únikové cesty. Při útocích používali zápalné láhve, ruční granáty a střelné zbraně.

Režisérka Eszter Hajdú převzala hlavní cenu festivalu Jeden svět za svůj dokument Verdikt v Maďarsku (Foto: ČTK) „Ti vrahové chtěli zabít Romy, to byla jediná motivace, kterou měli. Vůbec je nezajímalo nic bližšího o těch lidech, které zabíjí, měli čistě rasistické důvody k těmto vraždám. Myslím si, že vůbec nezáleží ani na tom, jací lidé ty oběti byly, jak žily. To v tom příběhu nic neznamená. Nemá smysl exhumovat informace o žádné oběti jakékoliv genocidy. Jednoduše: oni byli Romové.“

Vyšetřování této série vražedných útoků na Romy doprovázely lhostejnost a četné chyby policejních orgánů. K dvěma obětem nejbrutálnějšího útoku dorazila sanitka bez lékaře až hodinu po činu. K tomu režisérka Eszter Hajdú říká:

„Rasistické předsudky v Maďarsku jsou něčím tak běžným a rozšířeným, že jistě i příslušníci policie nebo úředníci mají předsudky, byli nějak zaujatí vůči obětem.“

V samotném Maďarsku bude mít dokument premiéru až po parlamentních volbách.

„Film už měl premiéru v Amsterdamu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů a byl uveden také v Itálii v Terstu, pak ve Švédsku a teď s ním cestujeme dál. V Maďarsku bude mít premiéru na jaře.“

A jak na film reagovalo publikum v zemích, kde se dosud promítal?

„Film vždy vyvolal spoustu otázek a zdá se, že lidé toho o Romech ví velice málo. A je důležité a vždy to zdůrazňuji, že ten film není o romské otázce a o romském problému, protože problém není s romskou komunitou, ale s motivy neonacistické extrémní pravice.“

Soud nakonec třem pachatelům udělil doživotní trest odnětí svobody, čtvrtý obžalovaný byl odsouzen k třinácti letům odnětí svobody. Reakci maďarské veřejnosti na rozsudek režisérka Eszter Hajdú popisuje takto:

„Nebyla žádná reakce. U maďarské veřejnosti ten případ neměl žádnou odezvu. Ty lidi to nezajímalo, ignorovali to.“

Vlna kritiky se snesla na samotného soudce.

„Média ho obviňovala z lecčeho – že je Žid, že je homosexuál, komunista – z nejrůznějších věcí.“

Chování soudce v dokumentu Verdikt v Maďarsku je velmi osobité. Eszter Hajdú z něj má následující pocity.

„Můj osobní dojem byl hodně ambivalentní, rozporuplný. Od začátku jsem cítila, že on je velmi zvláštní osobnost. Bylo hodně těžké zvyknout si na jeho styl. Ale po roce, kdy jsem s ním trávila tři dny v týdnu v malé místnosti, jsem si nějak na jeho styl to zvykla. A respektovala jsem ho i za to, co dokázal vydržet po ty tři roky, kdy ten proces trval, protože na něj byl vyvíjen opravdu obrovský tlak.“

A kolik materiálu filmaři v soudní síni natočili?

„Natočili jsme víc než 2000 hodin materiálu, bylo to 167 dnů, kdy probíhaly ty výslechy, tři dny v týdnu od devíti hodin do pěti. Stříhali jsme to souběžně s natáčením, takže díky tomu se nám podařilo ten film dokončit dva týdny po vynesení rozsudku.“

Odsouzení se proti rozsudku odvolali a další soudní proces s nimi se režisérka Eszter Hajdú chystá také s kamerou sledovat.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
14.03.2015Dokument Toto a jeho sestry sleduje příběh dětí, které se dokázaly dostat z ghettaO Roma Vakeren
07.03.2015Hrdinkou filmu Královna ticha je neslyšící romská dívenkaO Roma Vakeren
12.03.2014Hlavní cenu festivalu Jeden svět získal film o vrazích maďarských RomůZprávy ze života Romů
01.03.2014Festival Jeden svět představí i soud maďarskými vrahy šesti RomůO Roma Vakeren
16.03.2013Film Cikáni jdou do voleb dokumentuje volební kampaň Vlado SendreieO Roma Vakeren
02.03.2013Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o RomechO Roma Vakeren
19.02.2013Dokumentární film může nyní ve výuce využívat každý pedagog v České republiceZprávy ze života Romů
03.03.201214. ročník festivalu Jeden svět uvádí i dokumety o romské problematiceO Roma Vakeren
05.03.2011Festival Jeden svět uvede i filmy s romskou tematikouO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské děti v Sokolově tančí, plánují vystoupení i soutěže
Terne čave neboli Mladé děti – tak si říká romská taneční skupina ze Sokolova. Vznikla docela nedávno, ale za tuto krátkou dobu se těší popularitě i zájmu veřejnosti. Nejmladšímu členovi jsou čtyři roky, nejstaršímu dva a dvacet let. Scházejí se několikrát týdně a společně připravují celou řadu atraktivních vystoupení v romských i orientálních rytmech. Zajímala se o ni Pavla Sofilkaničová.

Taneční soubor Terne čave ze Sokolova (Foto: Pavla Sofilkaničová) „Dává mi to radost a štěstí. Já jsem tancoval odmalička a měli jsme taky takový kroužek, ale ten potom skončil. Tak jsem si řekl, že uděláme ještě jeden kroužek. Říci to rodičům bylo snadné, ale sehnat prostory bylo trochu náročné. Ale Člověk v tísni nám to umožnil,“ popisuje Jan Slepčík, který stojí za zrodem skupiny a také v jejím čele.

Připravuje choreografii a dokonce převážně sám ušil 13 bohatě zdobených kostýmů. Ty vytvořil z látek a závěsů, které věnovali rodiče tančících dětí. Zázemí, kde mohou několikrát týdně trénovat, jim poskytla nevládní nezisková organizace Člověk v tísni. Pomáhá jim terénní pracovnice Tereza Flaková.

„Jediné, co oni potřebovali, byl nějaký prostor kde tančit. Veškeré ostatní věci si oni dokážou zařídit sami. Ta podpora je jenom ve vedení, když mají chuť a chtějí ukázat ostatním, co dělají. Za kým jít, s kým jednat, případě sepsat oficiální žádost, aby měla potřebné náležitosti, aby to brali i na tom úřadě vážně. A podporovat je v tom, že když to chtějí dát někam do světa, tak co se týče psaní různých letáků apod. Zkrátka ukázat jim, jak na to,“ doplňuje Flaková.

Sestava působí teprve krátce, od října minulého roku. Popularitu ale nabírá rychle. Za sebou už má první veřejné vystoupení. Anna Gruberová, která na tréninky doprovází své tři děti, doufá, že jich bude jen přibývat.

„Skvělé je, že ty děti chodí a baví je to. Inspirovalo je to hodně moc. My jsme se o tu romskou kulturu nezajímali a teď si to zase připomínáme. Já jsem o tom celý život nic nevěděla, až teď, kdy jsem starší. A chtěli bychom to říct i dalším lidem, aby chodily i další děti,“ říká Gruberová.

Terne čave svá vystoupení připravují převážně na romskou hudbu. Lákají je ale také orientální indické rytmy. Současné prostory ale pro přípravu téměř 20 tanečníků nestačí. Člověk v tísni i Jan Slepčík už jednají s městem o možném přestěhování do štědřejších místností. Jednou z variant je podzemní zázemí kina Alfa. Vzhledem k tomu, že jsou zde zrcadlové místnosti, zdá se takové místo pro romský kroužek ideální.

„Opravdu rodiče ukázali, že něco umí a co v nich je. Ukázali, že šli za hranice. A myslím si, že patří obrovský dík i rodičům,“ míní Tereza Flaková.

„Chceme být na festivalech. Aby nás viděl celý svět, že umíme tancovat. Hledáme také nějakou soutěže, kam se můžeme přihlásit. A byli bychom i rádi, kdyby bylo i více tanečníků. A uvidíme, co bude dál,“ popisuje další ambice souboru Slepčík.

Slova Jana Slepčíka uzavírají první kapitolu jejich příběhu. Zatím pilně studují romskou kulturu, připravují nové sestavy a už 30. března opět vystoupí veřejně. A to na setkání vedení města se seniory v místním Domě kultury.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Zájem o doučování romských dětí v Brně vzrůstá
Stále větší zájem o doučování romských školáků zaznamenali pracovníci Muzea romské kultury. Službu poskytují od roku 2002 a od té doby se počet zájemců zdvojnásobil. Děti, které si chtějí zlepšit prospěch ve škole, má na starosti zhruba šedesátka dobrovolníků. Od osmnáctiletých středoškoláků až po vysokoškolské lektory. Natáčela tam Zuzana Plíšková.

Doučování dětí v Muzeu romské kultury (Foto: Muzeum romské kultury)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Hudební trio The Faces Up hraje latinské rytmy, jazz i pop music
Hudební trio The Faces Up vzniklo v roce 2008. Prostřednictvím hudby chce posluchačům přiblížit krásu různých žánrů, jakými jsou latinské rytmy, ale také krásu jazzové hudby a latino jazzu či současné pop music. Do studia skupinu pozvala kolegyně Iveta Demeterová, kterou před časem oslovila sama manažerka tria The Faces Up – Antonie Čermáková. Ta sice pro kapelu pracuje, ale u mikrofonu dala prostor samotným interpretům.

Hudební trio The Faces Up (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
V komunitním centru Orechov dvor pomáhají dětem v doučování a školní docházce
Pomalu jsme ve finále dnešního O Roma vakeren, ve kterém ještě navštívíme naše východní sousedy. Konkrétně se podíváme do Nitry do komunitního centra Orechov dvor. Do této lokality vystěhovali 37 rodin. Řádové sestry tady pomáhají dětem v doučování a dohlížejí na školní docházku. Podpora centra přišla i ze strany města Nitra a Svrchovaného maltézského řádu. Více kolega Robert Hoza, který se ptal Tibora Bučka z tamního magistrátu.

Misie v romské osadě Orechov dvor (Foto: páter Martin Štefanec, SVD, www.misienitra.sk)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.

Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Občanské sdružení Buči se zabývá zaměstnáváním sociokulturně znevýhodněných osob
Reportáž:  Nejlepší film Jednoho světa sleduje soud s vrahy šesti Romů
Reportáž:  Romské děti v Sokolově tančí, plánují vystoupení i soutěže
Reportáž:  Zájem o doučování romských dětí v Brně vzrůstá
Reportáž:  Hudební trio The Faces Up hraje latinské rytmy, jazz i pop music
Reportáž:  V komunitním centru Orechov dvor pomáhají dětem v doučování a školní docházce

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz