Vyhledávání
17.1.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám představíme organizaci, která pomáhá drogově závislým. O projektu o. s. Iuridicum Remedium nám řekne Jan Vobořil a slovo dostane mladá studentku, mezi jejíž největší lásky, jak sama říká, patří matematika.

Přeji příjemný poslech.

Som rado hoj san amenca. Adadžives tumenge anas nevipena andalo romano dživipen. Ačhuven amneca – nabisterem – amenca pes dodžanena butheder.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Organizace Progressive pomáhá narkomanům i jejich okolí
Obecně prospěšná společnost Progressive se více jak deset let zabývá lidmi závislými na drogách, pomáhá snižovat dopady jednání závislých lidí na jejich okolí, ale i celou společnost, což často nebývá doceňováno, protože je tato práce vnímaná spíše jako podporování narkomanů v jejich závislostech. Tak tomu ale není. Jaké služby organizace Progressive poskytuje? O tom hovořila Kristýna Maková s výkonným ředitelem organizace Progressive, Vojtěchem Janouškovcem.

Vojtěch Janouškovec (Foto: Kristýna Maková) „Obecně prospěšné sdružení Progressive je organizace, která už víc jak deset let pracuje v oblasti závislostí, v oblasti užívání nebo zneužívání návykových látek, konkrétně v práci s aktivními uživateli drog, s jejich rodinami, s jejich blízkými. Konkrétně, provozujeme terénní program pro uživatele drog, provozujeme kontaktní centrum, provozujeme program pracovní rehabilitace. To jsou takové tři hlavní projekty, které aktuálně vedeme.“

Oblast, které se věnujete, se říká terciární prevence. To je termín, který není veřejnosti moc znám. Vysvětlil byste nám, co to znamená?

„Oblast terciární prevence, alespoň v oblasti zaměřené na práci s uživateli drog, se především zabývá snižováním dopadů fenoménu užívání drog jako takového. A to snižování dopadů jak pro konkrétního člověka, který užívá drogy, tak pro celou společnost. Někdy můžete zaslechnout i termín harm reduction, to je to snižování rizik.“

Předpokládám, že se setkáváte často spíše s negativními ohlasy na vaši práci, že mnoho lidí nevnímá vaši práci tak, že byste snižovali rizika, která takový člověk pro společnost znamená, ale že se zabýváte lidmi, kteří jsou v podstatě společensky odepsaní. Jak na takové věci reagujete?

„Snažím se reagovat většinou smířlivě, i když je to pochopitelně náročné. I po těch deseti letech se s tím setkávám poměrně často. Musím říci, že se tomu ale nelze úplně divit, protože ta oblast není úplně známá, informací není příliš mnoho. Smysl je na první pohled poněkud skrytý a není úplně evidentní. Může se to opravdu zdát jako podpora užívání. Proč dáváte tomu člověku čisté injekční jehly, když on by drogy vůbec užívat neměl? Ono to opravdu není o podpoře.

My užívání drog nepodporujeme, neschvalujeme ho. Díváme se na to nicméně velmi pragmaticky, a to tím způsobem, že ačkoli se nám to nelíbí, a i když se snažíme tomu jako společnost předcházet a minimalizovat možnosti, jak je možné užívat drogy, i tak zde existuje poměrně značná skupina lidí, která ty drogy, konkrétně injekčně, užívá. Jedna z velmi efektivních možností, jak reagovat, je snižovat dopady, které to představuje pro celou společnost. Neřešit to, nezabývat se tím, může přinášet celospolečensky mnohem více rizik, než to řešit. Mluvím o rizicích infekčních onemocnění, samozřejmě je zde to hlavní, HIV/AIDS - toto onemocnění je stále velmi aktuální a stále velmi rizikové. Neexistuje opravdu žádná hranice mezi touto problematickou rizikovou skupinou a celou společností. A mluvím také o finančních dopadech, protože ať se nám to líbí nebo ne, tak tito lidé svým chováním vytvářejí náklady na systém. Našim cílem je ta rizika, ty dopady snižovat, a tím do značné míry snižovat i náklady s tím spojené.“

Existuje ve vašem oboru něco jako typický klient? Lze ho nějak popsat?

„Myslím si, že úplně ne. A asi bych chtěl vyvrátit tu myšlenku, že injekční uživatel drog je ten, kterého vidíme na Václavském náměstí, popřípadě na hlavním nádraží a je z dálky identifikovatelný. Ano, určitě i tato skupina uživatelů drog, která žije na ulici nebo se po značnou část svého života pohybuje na ulici, patří do této skupiny. Z naší zkušenosti ale vyplývá, že i tyto drogy jdou opravdu napříč společností a k nám do kontaktního centra chodí lidé, kteří mají práci, mají rodinu, jsou i docela sociálně stabilizovaní, ale nesou si s sebou ten kříž závislosti a dokáží s ním nějak fungovat, dokáží se stabilizovat, ale přesto stále užívají drogy dál. Je opravdu těžké toho typického uživatele najít.“

Stálým cílem organizace Progressive je motivovat lidi ke změně chování, rizikového způsobu chování, a optimálně až k abstinenci.

„Abstinence je pro nás velmi významný cíl a stále viditelný. Stále na něj myslíme. Nicméně, není to ten první cíl. Realita ukazuje a naše zkušenost to potvrzuje, že opravdu velká skupina těch lidí není po velmi dlouhou dobu schopna abstinence, není ochotna abstinovat. I přesto můžeme s těmi lidmi pracovat, můžeme minimalizovat dopady, jaké mají pro okolí, můžeme se snažit zastavit jejich pád na dno. Když už nemůžeme pomoci ani jim při pádu na dno, tak alespoň, znovu opakuji, snižovat dopady na okolí.“

Specifickou skupinou klientů organizace Progressive jsou Romové.

„Romská komunita je, bohužel, drogovou problematikou zasažena velmi silně. My to vidíme i v rámci našich služeb, našich programů – romští klienti tvoří opravdu značnou část klientely. V terénním programu je třeba i 50 procent klientů z řad romské komunity.“

Romové mají často při řešení drogové závislosti obavy ze spolupráce s institucemi, raději využívají terénní program než kontaktní centrum. Mnohem méně lidí je ochotno vstoupit do takového centra, než spolupracovat se streetworkerem.

„Specifika jsou i taková, že často jde drogová závislost, jak to vidíme u našich klientů, i napříč generacemi. V kombinaci s tím, že zde panuje obava ze vstupu do klasických institucí, klade před uživatele z romské komunity obrovský problém vůbec se z toho dostat. Cesta k abstinenci je velmi dlouhá, nestačí pouze detox, jak to často u romských klientů vídáme, často inklinují k rychlým řešením.

Je to obecně o větší fixovanosti na přítomnost, na to tady a teď. Teď potřebuju vyabstinovat, zařiďte mi detox… Což není zase tak jednoduché, čekací lhůta je poměrně dlouhá. Detoxem léčba nekončí, v léčebně to trvá třeba půl roku, v terapeutické komunitě i rok. To jsou časové lhůty, které jsou pro tyto lidi často nepředstavitelné, je to něco hrozně vzdáleného. Často to končí tak, že se člověk vrací, pochopitelně a přirozeně, do své rodiny, kde ten drogový problém stále je. A cesta ven je velmi těžká.“

V rámci romské komunity je asi fixace na rodinu větší, větší tendence řešit problémy v rodině než institucionálně, jak jste říkal… Setkáváte se i s tím, že se některé rodiny snaží vyřešit tyto problémy samy ve svém středu?

„Určitě, to je velmi častý jev, kdy rodina má tendenci toho jedince velmi držet, nepustit. Často je to v dobré víře – chtějí tomu člověku pomoct. Je to někdy až taková medvědí láska, vztah, kdy rodina odmítá toho jedince vypustit do světa, třeba právě do té léčby, protože oni přeci vědí nejlépe, jak ho z toho dostat. Bohužel to velmi komplikuje situaci ve chvíli, kdy služby tak, jak je známe nyní, nereflektují specifikum, třeba právě romské komunity. Neříkám, že to je špatně, že nereflektuje to specifikum, tak to zkrátka je. Je to pak ale delší proces, mnohem delší vyjednávání, mnohem víc potřebují vědět, o čem to je. I přesto, jak jsem říkal, těch lidí, kteří vstoupí do dlouhodobé léčby, je minimum.“

Organizací, které se zabývají problematikou drogově závislých, je více - v Praze existuje ještě Drop In a Sananym. Ovšem jednotlivé organizace si nekonkurují, například v Praze je překryv klientů asi jen dvacetiprocentní. Každý člověk tak může najít zařízení, které mu sedí, ve kterém mu mohou pomoci.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Iuridicum Remedium pomáhá zadluženým seniorům
Nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe) zahájila projekt, díky kterému může nabídnout seniorům, kteří mají problémy s dluhy nebo exekucemi, bezplatné právní poradenství včetně advokátního zastoupení ve vybraných strategických případech. O svém problému nám poví paní Věra a dál se vyjádří Jan Vobořil z Iuridicum Remedium. Natáčela s nimi Iveta Demeterová.

Logo Iuridicum Remedium

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
03.05.2014Co se skrývá za rostoucí zadlužeností důchodců a jak z ní venO Roma Vakeren
26.11.2011Iuridicum Remedium se zaměřuje na ochranu lidských právO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Denisa Horváthová a její láska k číslům
Už na základní škole cítila, že se chce věnovat číslům. Matematika se stala její životní vášní, a po studiu na střední ekonomické škole jí dělil jen krůček rozhodnout se pro obor podniková ekonomika a management. Jaké plány má do budoucna, zda se chce jako Romka věnovat své komunitě, a kdo jí nejvíce podporuje, tak právě o tom je následující příspěvek Reny Horvátové.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Pod názvem „Paťiv. Ještě víme, co je úcta“ vyšel výbor z díla Andreje Gini
Začátkem tohoto roku vydalo Nakladatelství Triáda výbor z díla romského spisovatele Andreje Gini, který se narodil v roce 1936 na východním Slovensku a po druhé světové válce se s rodinou přestěhoval do Čech. Kniha má název „Paťiv. Ještě víme, co je úcta“ a vychází v romštině s paralelním českým překladem. Jana Šustová se ve středu zúčastnila slavnostního představení knihy v pražské Knihovně Václava Havla.

Andrej Giňa čte z knihy Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Vpravo je romistika Helena Sadílková (Foto: Jana Šustová) Už šedesát let se romský spisovatel Andrej Giňa věnuje literární tvorbě, ale paradoxně mu za celá ta dlouhá léta vyšla jen jedna jediná kniha, a to v roce 1991.

Andrej Giňa: „Vyšla knížka Bijav, to byly takové tři teď už velmi známé povídky: Škipar, Děda a Bijav, je to taková slabá knížečka napsaná romsky a do češtiny to přeložila Milena Hübschmannová.“

Ilustrátorka Zuzana Mašková při představení knihy Paťiv. Ještě víme, co je úcta (Foto: Jana Šustová) To nejvýznamnější, co Andrej Giňa napsal, nyní představuje nová kniha „Paťiv. Ještě víme, co je úcta“, která má 320 stran a doprovází ji ilustrace Zuzany Maškové. Knihu uspořádaly a k vydání připravily romistky Karolína Ryvolová a Helena Sadílková. Helena Sadílková o ní říká:

Helena Sadílková: „Ta knížka je průřezem tvorby Andreje Gini zhruba od těch 60. let až do současnosti. Ta nejposlednější povídka, která je tam zveřejněná, je z roku 2012 nebo 2013. My jsme se snažili vybrat povídky, které podle nás nejlépe reprezentují všechny ty žánry, kterými si pan Giňa za tu dlouhou dobu, co píše, prošel. Takže celé to uvádí povídky, které už mu vyšly v roce 1991 ve sbírce Bijav, která vyšla péčí Mileny Hübschmannové. A ty jsme symbolicky zařadili na začátek. Potom to pokračuje blokem povídek, které se vztahují spíš k tomu životu před 2. světovou válkou na Slovensku, a pokračuje to povídkami, které jsou spíš biografické nebo autobiografické a vztahují se k rodině pana Andreje Gini. Ústřední postavou je jeho tatínek primáš Andriš a tyto povídky nás dovedou až do druhé světové války a osvobození.“

Andrej Giňa s manželkou po představení knihy Paťiv. Ještě víme, co je úcta (Foto: Jana Šustová) Za druhé světové války byli Romové z Tolčemeše násilně vysídleni mimo obec, takže po osvobození, konkrétně v roce 1946, odešli do Čech. Nejdřív do Prahy a potom do Rokycan, kde Andrej Giňa žije dodnes. Další povídky v knize Paťiv jsou tedy z Rokycan.

Helena Sadílková: „Část z nich je jedním z těch specifických žánrů humorné povídky komické dvojice Teluno a Urfi. A potom následuje pár povídek, nebo spíš fejetonů a zamyšlení – jsou to věci, které pan Giňa většinou psal pro Romano hangos a zabývají se současnějšími tématy. Vycházely zhruba v letech 2000 až 2006. A celou tu knížku uzavíráme výběrem z několika pohádek, což je žánr, se kterým pan Giňa začal, protože to první, co začal psát nebo přepisovat, byly ty pohádky, a teď v poslední době se k nim zase vrací. Takže i ta knížka je potom symbolicky uzavřena několika pohádkami, mezi nimiž najdeme různé žánry pohádek, které se v jeho tvorbě objevují.“

Skupina Le čhavendar při představení knihy Paťiv. Ještě víme, co je úcta (Foto: Jana Šustová) Veřejnosti byla kniha představena ve středu 5. března v pražské knihovně Václava Havla. Slavnostní večer hudbou zpestřila rokycanská skupina Le čhavendar. Ta kromě svých písní zahrála i dvě skladby od skupiny Rytmus 84, ve které dřív hrál i Andrej Giňa.

Publikum při představení knihy Paťiv. Ještě víme, co je úcta (Foto: Jana Šustová) Příjemnou atmosféru večera dokresluje i ukázka z povídky Ve vlaku v podání autora:

„Říkali mu Teluno a byl to velký kecal. Pravdu Vám řekl snad jenom tehdy, když o sobě nevěděl. Pracoval v Plzni ve Škodovce, do práce jezdil vlakem. Jednou v létě jel Teluno z práce domů, posadil se k oknu, a v tom se ve dveřích objevil Pagur. Uviděl Teluna a posadil se k němu. ‚Z práce?‘ zeptal se Pagur a otřel si obličejem kapesník. Pardon. Obličej kapesníkem. Kdybych to chtěl říct, tak to neřeknu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
21.11.2015V Knihovně Václava Havla lidé vzpomínali na zesnulého romského spisovatele Andreje GiňuO Roma Vakeren
10.10.2015Andrej Giňa byl nejen významný romský spisovatel, ale také hudebníkO Roma Vakeren
03.10.2015Zemřel významný romský spisovatel Andrej GiňaO Roma Vakeren
19.04.2014Velikonoce u Romů: koledování, hudba, polévání vodou i usmiřováníO Roma Vakeren
28.02.2014Pozvánka na představení nedávno vydané knihy Andreje Gini Paťiv - Ještě víme, co je úctaZprávy ze života Romů
21.12.2013Andrej Giňa vypráví, co si Romové na Vánoce vinšovaliO Roma Vakeren
14.12.2013Pod názvem Paťiv vyjde výbor z díla romského spisovatele Andreje GiniO Roma Vakeren
30.11.2011Současná romská literaturaZprávy ze života Romů
04.02.2005BBC a Radio Praha připravili dokument o českých a anglických romských spisovatelíchO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Romathan je jediné romské divadlo na Slovensku
Divadlo Romathan je divadlo romské národnostní menšiny ve městě Košice. Bylo založeno v roce 1992 a je jediným divadlem svého druhu na Slovensku. Svá představení uvádí v romštině i slovenštině. Více už v příspěvku Roberta Hozy, který oslovil režiséra divadla Mariána Baloga.

Divadlo Romathan (Foto: Petr Axmann)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Čertovský čapáš divadla RomathanO Roma Vakeren
21.02.2015Vzpomínky houslového virtuosa, dirigenta a ředitele Divadla Romathan Karla AdamaO Roma Vakeren
31.05.2014Divadlo Romathan uvádí představení v romštině i slovenštiněO Roma Vakeren
05.08.2005Košický divadelní soubor Romathan vystoupil na festivalu Gipsy CelebrationO Roma Vakeren
29.07.2005Na festivalu Romská píseň měl největší úspěch slovenský soubor RomathanO Roma Vakeren
06.09.2002ZprávyO Roma Vakeren
10.05.2002Vídeň se může pochlubit romským divadlem RotaO Roma Vakeren
18.09.1998OstravaZprávy ze života Romů
Romské divadloDivadlo

=[ Reportáž ]=
Plány Veroniky Koňové
Veronika Koňová si od dětství přála studovat na právnické fakultě, to se jí sice nepovedlo, přesto se svého snu nevzdává. Jejím hnacím motorem jsou rodiče a především bratr Robert. Nejen o práci a plánech do budoucna s ní hovořila kolegyně Rena Horvátová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.

Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat. Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Organizace Progressive pomáhá narkomanům i jejich okolí
Reportáž:  Iuridicum Remedium pomáhá zadluženým seniorům
Reportáž:  Denisa Horváthová a její láska k číslům
Reportáž:  Pod názvem „Paťiv. Ještě víme, co je úcta“ vyšel výbor z díla Andreje Gini
Reportáž:  Romathan je jediné romské divadlo na Slovensku
Reportáž:  Plány Veroniky Koňové

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
765984   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
277542   11.09.98 Romske aktuality
243090   14.03.00 Romský jazyk
165163    Historie a původ Romů
137449   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119748    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
109259   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
102702    Fotografie
89676   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
81580   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz