Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních
studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od
19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na
adrese
facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
V následující půlhodině budeme mluvit o romském obrození, o kterém se
nedávno diskutovalo v Praze. Zavítáme také do jednoho centra v Rotavě na
Sokolovsku, kde Romové kromě toho, že se schází, také studují Bibli, a řeč
bude také o zápisech do školy, které jdou tento týden do finále.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenege
šukar šuniben.
Poslech celého pořadu v mp3
=[ Reportáž ]=
O romském obrození, vlasti a vymezování se vůči druhým
V Uměleckém centru MeetFactory v Praze se nedávno diskutovalo
o paralelách a odlišnostech českého národního obrození a kulturní emancipace
Romů v Česku. Zatímco české obrození se rozvinulo počátkem devatenáctého
století, k romskému obrození začíná docházet od druhé poloviny 20. století.
Na téma „České obrození? Romské obrození?“ se diskutovalo v rámci cyklu
Večery pod letlampou, kde natáčela Jana Šustová.
O tom, kdy docházelo k českému obrození a co bylo například jeho součástí,
hovořil na besedě v MeetFactory básník, pedagog a překladatel Daniel
Soukup.
„To obrození, nebo ta obrození, probíhala v 19. století v podstatě u všech
národů, nebo menších národů i některých větších národů po celé Evropě. Pro
české obrození byla od počátku velice důležitá snaha na jednu stranu se
odlišit – my nejsme Němci, ale na druhou stranu vybudovat z Čechů prestižní
evropský národ. Ukázat, že my, Češi, už jsme dokázali anebo brzy dokážeme
to, co ostatní velké evropské národy – právě na kulturním poli. To obrození
v první polovině 19. století, bylo spíš kulturní než politické, nešlo tam
vůbec o nějaké snahy o samostatnost českého království a proto právě to
vzdělání, kultura, literatura, mělo obrovskou roli, obrovskou prestiž a
vkládaly se do něj obrovské naděje.“
K romskému obrození na našem území začíná docházet od druhé poloviny 20.
století. V rámci Večera pod letlampou o něm hovořila literární teoretička a
novinářka Alena Scheinostová, která se jako překladatelka a editorka zabývá
romskou literaturou. A co se týče již zmíněného vztahu My a oni, tedy jak se
Romové vymezují vůči druhým, Alena Scheinostová říká:
„Vymezování vůči majoritě má pro Romy, pro jejich skupinové uvědomění,
velice zásadní roli. V podstatě Rom je ten, kdo není gadžo a s tím se
spojuje spousta charakteristik. Kdybychom se začetli do těch textů nebo
zaposlouchali do toho, jak o gadžích Romové mluví, možná bychom leckdy
nebyli potěšeni. Gadžo je chamtivý, je špinavý, je nafoukaný, má tvrdé srdce
– tohle všechno Rom nemá, je pravým opakem. Zároveň jsou ale gadžové a
většinová společnost takovým vzorem, ke kterému se Romové snaží dotáhnout a
romské maminky často chtějí mít děti čistě oblečené, jako jsou dětičky
gadžovské.“
Ve vztahu My a oni uvádí Alena Scheinostová ještě určitý vnitřní rozpor mezi
Romy.
„Jednotlivé skupiny Romů se také vůči sobě vymezují a přijde mi zajímavé, že
to, co si gadžové nebo my, Češi, obvykle myslíme o Romech, jak stále někam
putují, nemají pojem o čase, stále jenom zpívají a tancují, tak to si
slovenští Romové často zase říkají o Olaších. Takže to spíš napovídá tomu,
že jde o nějaké kulturní vzorce, které se přišívají tu té, tu některé jiné
skupině podle potřeby.“
Pro národní identitu národa také hraje důležitou roli vlastní území.
„Romové svojí vlast nemají a to, že ji nemají, se jim stalo náhradou toho,
čím pro Čechy je vlast v rámci té národní ideologie nebo mytologie. Ten
pojem vlasti Romové ve své národní ideologii nahradili jednak představou
dávnověku kdesi v Indii, kdy si různě představují a také umělecky ztvárňují
to místo, kde asi žili, jak to tam vypadalo, co tam dělali, hodně se
identifikují s indickými vzory nebo se současnými Indy a současnou indickou
kulturou. A druhou náhradou je pro ně to, že místo té vlasti mají tu cestu,
mají to putování a hledání té vlasti. Takže vlastně jejích místem, jejich
zemí, kde žijí, je celá Zeměkoule, kudy vedou všechny ty cesty, po kterých
jezdí ty romské vozy.“
Důležitým prvkem romské kultury je především hudba.
„Romská hudba je celosvětově uznávaný fenomén a je to něco, čeho si Romové
sami oprávněně váží. A váží si toho také proto, že je to něco, co skutečně
dovedou a celý svět tradičně to po staletí uznává. Dokonce se spíš říká
cikánská hudba s tím termínem, který Romové sami často vnímají jako hanlivý,
a přitom tady jim nevadí, protože to je značka, která prodává, která jim
pomáhá dostat se výš. A myslím si, že toho Romové velice zdatně využívají –
svého hudebního nadání, svých hudebních tradic a toho, že jejich hudba je
stále žádaná. Takže i ta romská hudebnost se stává takovou pomůckou k jejich
emancipaci a myslím si, že to je jedno, možná bohužel jediné, pole, na
kterém jsou opravdu s nadšením přijímáni i tou většinou.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Rudi Walter vede Romy v Česku i v Německu ke křesťanství
Křesťanskou víru mezi sokolovskými Romy šíří v poslední době sdružení, které
má kořeny v sousedním Německu. Centrum se zaměřuje na sociálně vyloučené
lokality, kde je vyšší kriminalita a nízká nezaměstnanost. Působiště v
Rotavě na Sokolovsku v současné době navštěvuje asi stovka Romů. Chodí sem i
malé děti v předškolním věku. Kromě zájmových kroužků jako tanec nebo zpěv,
se pravidelně modlí a studují Bibli. Více zjišťovala Pavla Sofilkaničová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
=[ Reportáž ]=
Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat?
Přes 140 tisíc dětí šlo letos k zápisům do škol. Před nedávnem některá média
upozornila, že některé školy – třeba ty v Ostravě – chtějí romské přijímat
jen v omezeném počtu. Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat,
zjišťovala z Brna Alica Heráková.
O inkluzivním vzdělávání se v Česku mluví už mnoho let. Prozatím však
zůstává ze strany škol ve vztahu k romským dětem spíše u teorie než praxe.
Velmi dobře je to viditelné právě na zápisech do prvních tříd. Jak probíhá
práce s odlišností kulturního prostředí, ze kterého děti přicházejí?
„Já mám takovou zkušenost, že ty zápisy jsou hodně nastaveny na to, jak se
učí majoritní rodiče se svými dětmi. To znamená, že se tam klade důraz třeba
na to, jestli to dítě umí pojmenovat třeba tradiční český pohádky. Byla jsem
svědkem toho, že celý ten zápis spočíval v tom, že se popisovaly obrázky z
Perníkové chaloupky a vzhledem k tomu, že na začátku to romské dítě vůbec
nevědělo, co je to za pohádku, tak bylo u toho zápisu odepsané.“
Říká Petra Banďouchová, která dlouhodobě pracuje s romskými rodinami i
školami a vede doučování dětí v Muzeu romské kultury. Jaké jsou její
zkušenosti s ochotou přijímat romské děti na běžné české školy?
„Tak to hodně záleží na škole. Máme i dobré zkušenosti, že i mainstreamové
školy chtějí přijmout romské děti, ale mám trošku pocit, že jsme museli
zaručit asistenci ze strany Muzea romské kultury, že to dítě bude chodit na
doučování a bude o něj postaráno v té vzdělávací oblasti. Jinak mám ale spíš
horší zkušenosti, že když si škola může vybrat, zda dítě pošle na svou
segregovanou nebo nesegregovanou část, tak spíš si vybírají ty segregované.“
Vede je k tomu přesvědčení, že na tzv. romské škole je dětem lépe. Pro školu
je to mnohdy jednodušší a romské děti tak končí se svými kamarády vea škole,
kam převážně chodí samí Romové. Segregované školy přitom skutečně nabízejí
dětem více péče, jako třeba nulté ročníky.
„Může být zapsaný do nultého ročníku, což je vlastně taky příprava na školu,
což je taková jednoletá školka, s tím, že je to na 4 hodiny denně a to dítě
se učí nějaký základy toho, jaké to je být ve škole, dostává nějaké základní
znalosti tak, aby potom uspělo u zápisu a ta škola pro něj byla v první
třídě nějakým způsobem schůdnější. Ale je třeba říct, že ty nulté ročníky
vznikají u segregovaných škol.“
Daní za zvýšenou péči je však menší penzum znalostí a pomalejší tempo,
kterým se pak děti na segregovaných školách učí. V budoucím vzdělávacím
procesu, na středních školách a učilištích, pak jen stěží drží krok se svými
spolužáky z běžných škol.
Sedmiletá Hanička Tulejová z Brna byla letos na zápisu poprvé. Připravená
byla dobře, už od čtyř let chodí do předškolního klubu a na individuální
doučování do Muzea romské kultury.
„My jsme dělali kruhy, obdélník a tak, potom jsme vykreslovali, malovali
jsme a potom jsme dělali čísla.“
Přestože je Hanička velmi inteligentní dítě a zvládla by i školu s vyššími
nároky, než jaké stanovují segregované školy, rodiče ji nakonec zapsali na
základní školu na Staré, tedy tzv. romskou školu. Mohou za to především
špatné zkušenosti jejích starších sourozenců z nesegregovaných škol, kam
byli umístěni v rámci projektů.
„Ty školy tím svým přístupem tak trošku odrazují ty rodiče, aby tam ty své
děti vůbec zapisovaly, takže nějaká otevřenost z jejich strany spíš není,
protože oni sami tím pádem tak trošku vybírají, koho na tu školu přijmou
nebo ne. Sice je tam jasné pravidlo spádovosti, ale zase je potřeba říct, že
v romských lokalitách jsou jenom segregované školy, ty nesegregované jsou v
oblastech, kde Romové nežijí, takže pro romské rodiče je potom těžší zapsat
dítě do nesegregované školy.“
Začarovaný kruh se tedy zatím přerušit nedaří.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech v mp3
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 02.04.2016 | Co přinese inkluze pedagogům? | O Roma Vakeren |
| 13.02.2016 | Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách | O Roma Vakeren |
| 23.01.2016 | Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do
Česka | O Roma Vakeren |
| 16.01.2016 | Proč základní školy odmítají romské žáky? | O Roma Vakeren |
| 09.01.2016 | Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech | O Roma Vakeren |
| 09.01.2016 | Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny | O Roma Vakeren |
| 21.11.2015 | Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take
action! | O Roma Vakeren |
| 25.04.2015 | Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve
školství | O Roma Vakeren |
| 07.03.2015 | Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali
do nesegregovaných základních škol | O Roma Vakeren |
| 14.02.2015 | Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve
vzdělávání Romů v Česku | O Roma Vakeren |
| 07.02.2015 | Novinky v českém školství | O Roma Vakeren |
| 13.12.2014 | Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany,
nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školách | O Roma Vakeren |
| 06.12.2014 | Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před
nástupem do školy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje
Romy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se
postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému | O Roma Vakeren |
| 13.11.2014 | Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po
sedmi letech nezměnila | Zprávy ze života Romů |
| 10.09.2014 | Novela školského zákona může být krok správným směrem, řekli rodiče a
neziskové organizace předsedům parlamentních školských výborů | Zprávy ze života Romů |
| 06.09.2014 | Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém | O Roma Vakeren |
| 17.07.2014 | Mami, tati, já chci do školy! | Zprávy ze života Romů |
| 28.06.2014 | Díky projektu Učí (se) celá rodina už se děti těší do školy | O Roma Vakeren |
| 19.05.2014 | Vyjádření ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové
k návrhu novelizovat školský zákon | Zprávy ze života Romů |
| 08.04.2014 | Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za
nesmysl | O Roma Vakeren |
| 08.04.2014 | Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk -
zbytečnost nebo šance? | O Roma Vakeren |
| 22.02.2014 | Skupina Aufori v Hradci Králové rozjíždí program Učí (se) celá rodina | O Roma Vakeren |
| 25.01.2014 | Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do
základních škol | O Roma Vakeren |
| 17.01.2014 | Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici! | Zprávy ze života Romů |
| 24.08.2013 | Přípravy do školy | O Roma Vakeren |
| 14.05.2013 | Vzdělávání v Karlovarském kraji bude více inkluzívní, slíbil kraj | Zprávy ze života Romů |
| 21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 18.02.2013 | United Gipsy Crew: Rapem proti segregaci | Zprávy ze života Romů |
| 16.02.2013 | „Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí Romové | O Roma Vakeren |
| 12.02.2013 | Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům | Zprávy ze života Romů |
| 01.12.2012 | V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
nic nezměnilo | O Roma Vakeren |
| 27.11.2012 | Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2012 | Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím | Zprávy ze života Romů |
| 17.11.2012 | Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o
diskriminaci romských dětí v českém školství | O Roma Vakeren |
| 10.11.2012 | S bojem proti rasismu začíná Diecézní charita ostravsko-opavská již na
základních školách | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách | Zprávy ze života Romů |
| 02.10.2012 | Nová kniha vnáší světlo do desegregace Romů ve školství | Zprávy ze života Romů |
| 09.08.2012 | V Česku roste počet tříd pro sociálně znevýhodněné předškoláky | Zprávy ze života Romů |
| 02.08.2012 | O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem | O Roma Vakeren |
| 18.02.2012 | Jak si vedou romské děti z Česka v britských školách | O Roma Vakeren |
| 01.09.2011 | Děti ve Varnsdorfu raději nenosí s sebou peníze ani mobily | Zprávy ze života Romů |
| 16.07.2011 | Koalice Společně do školy usiluje o rovný přístup romských dětí ke vzdělání | O Roma Vakeren |
| 16.07.2011 | O osudech Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 30.05.2011 | Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního
vzdělávání končí | Zprávy ze života Romů |
| 28.05.2011 | Projekt Nová šance usiluje o umístění romských dětí do základních škol | O Roma Vakeren |
| 15.01.2011 | Romské děti z vyloučených lokalit končí svou školní kariéru dříve než jejich
vrstevníci | O Roma Vakeren |
| 29.12.2010 | Podle průzkumu mají romské děti menší šanci na středoškolské vzdělání | Zprávy ze života Romů |
| 29.12.2010 | Kam odcházejí romské děti po základní škole | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2010 | O školství s Milanem Kováčem | O Roma Vakeren |
| 30.04.2010 | Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětí | O Roma Vakeren |
| 05.03.2010 | Z§vůle práva žádá vyšetření motivu pobodání romského žáka | Zprávy ze života Romů |
| 09.10.2009 | Ve výuce dějepisu asi nastanou změny | O Roma Vakeren |
| 25.09.2009 | Konference na téma překonávání sociálního znevýhodnění ve vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 25.09.2009 | Projekt Motivace romských rodičů na poli vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 11.09.2009 | Základní školu Masarykova opouštějí děti | O Roma Vakeren |
| 28.08.2009 | I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR | O Roma Vakeren |
| 15.05.2009 | Mají být ve třídě pouze romské děti? | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Koalice neziskových organizací Společně do škol | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Mnohé romské děti zažívají na škole šikanu | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních
škol až za několik let | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Nadace OSF Praha | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických škol | O Roma Vakeren |
| 03.10.2008 | Doučování dětí ve vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
| 08.08.2008 | I o prázdninách se některé děti připravují do školy | O Roma Vakeren |
| 18.07.2008 | Chorvatsko nediskriminovalo romské žáky, řekl soud ve Štrasburku | Zprávy ze života Romů |
| 13.06.2008 | Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově
náměstí | O Roma Vakeren |
| 17.08.2007 | Nová příručka "Jak pracovat s romskými žáky" | O Roma Vakeren |
| 03.08.2007 | Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
| 04.10.2006 | Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 19.09.2006 | Nová škola představuje projekt Rozlety a zve k zapojení žáků základních škol | Zprávy ze života Romů |
| 01.09.2006 | Nový školní rok začíná... | O Roma Vakeren |
| 29.08.2006 | V bezplatném kurzu pro zájemce o ukončení základního vzdělání je ještě několik volných míst | Zprávy ze života Romů |
| 12.05.2006 | Základní škola v Cítolibech u Loun | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | V Evropském parlamentu zněly stížnosti na diskriminaci romských dětí | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | Romské děti nemusí končit ve zvláštních školách | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | V Českých Budějovicích vznikla segregovaná třída pro Romy | O Roma Vakeren |
| 10.02.2006 | Romové prohráli spor u Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
| 25.10.2005 | Romské organizace nabízejí školám spolupráci | Zprávy ze života Romů |
| 21.10.2005 | Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma
Vzdělanost Romů | O Roma Vakeren |
| 09.09.2005 | V Cítolibech u Loun je ukázková základní škola | O Roma Vakeren |
| 01.07.2005 | Školství a romská média | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla." | O Roma Vakeren |
| 29.10.2004 | Mladí Romové nemají informace o vlastní kultuře | O Roma Vakeren |
| 22.10.2004 | Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinám | O Roma Vakeren |
| 22.10.2004 | Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimum | O Roma Vakeren |
| 03.09.2004 | Nový školní rok | O Roma Vakeren |
| 27.08.2004 | Školní rok už je za dveřmi | O Roma Vakeren |
| 02.07.2004 | V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazyka | O Roma Vakeren |
| 11.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 09.06.2004 | Do základní školy ve Vsetíně nastoupí více romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 09.01.2004 | Na základních školách by se měla vyučovat i romština | O Roma Vakeren |
| 03.10.2003 | Předškolní příprava romských dětí se v Broumově osvědčila | O Roma Vakeren |
| 19.09.2003 | Pomoc pro žáky devátých ročníků při výběru povolání | O Roma Vakeren |
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v
sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV
regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu –
adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.
Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.
|
|
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články