Vyhledávání
13.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

V následující půlhodině budeme mluvit o romském obrození, o kterém se nedávno diskutovalo v Praze. Zavítáme také do jednoho centra v Rotavě na Sokolovsku, kde Romové kromě toho, že se schází, také studují Bibli, a řeč bude také o zápisech do školy, které jdou tento týden do finále.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenege šukar šuniben.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
O romském obrození, vlasti a vymezování se vůči druhým
V Uměleckém centru MeetFactory v Praze se nedávno diskutovalo o paralelách a odlišnostech českého národního obrození a kulturní emancipace Romů v Česku. Zatímco české obrození se rozvinulo počátkem devatenáctého století, k romskému obrození začíná docházet od druhé poloviny 20. století. Na téma „České obrození? Romské obrození?“ se diskutovalo v rámci cyklu Večery pod letlampou, kde natáčela Jana Šustová.

Daniel Soukup a Alena Scheinostová v MeetFactory (Foto: Jana Šustová) O tom, kdy docházelo k českému obrození a co bylo například jeho součástí, hovořil na besedě v MeetFactory básník, pedagog a překladatel Daniel Soukup.

„To obrození, nebo ta obrození, probíhala v 19. století v podstatě u všech národů, nebo menších národů i některých větších národů po celé Evropě. Pro české obrození byla od počátku velice důležitá snaha na jednu stranu se odlišit – my nejsme Němci, ale na druhou stranu vybudovat z Čechů prestižní evropský národ. Ukázat, že my, Češi, už jsme dokázali anebo brzy dokážeme to, co ostatní velké evropské národy – právě na kulturním poli. To obrození v první polovině 19. století, bylo spíš kulturní než politické, nešlo tam vůbec o nějaké snahy o samostatnost českého království a proto právě to vzdělání, kultura, literatura, mělo obrovskou roli, obrovskou prestiž a vkládaly se do něj obrovské naděje.“

K romskému obrození na našem území začíná docházet od druhé poloviny 20. století. V rámci Večera pod letlampou o něm hovořila literární teoretička a novinářka Alena Scheinostová, která se jako překladatelka a editorka zabývá romskou literaturou. A co se týče již zmíněného vztahu My a oni, tedy jak se Romové vymezují vůči druhým, Alena Scheinostová říká:

„Vymezování vůči majoritě má pro Romy, pro jejich skupinové uvědomění, velice zásadní roli. V podstatě Rom je ten, kdo není gadžo a s tím se spojuje spousta charakteristik. Kdybychom se začetli do těch textů nebo zaposlouchali do toho, jak o gadžích Romové mluví, možná bychom leckdy nebyli potěšeni. Gadžo je chamtivý, je špinavý, je nafoukaný, má tvrdé srdce – tohle všechno Rom nemá, je pravým opakem. Zároveň jsou ale gadžové a většinová společnost takovým vzorem, ke kterému se Romové snaží dotáhnout a romské maminky často chtějí mít děti čistě oblečené, jako jsou dětičky gadžovské.“

Ve vztahu My a oni uvádí Alena Scheinostová ještě určitý vnitřní rozpor mezi Romy.

„Jednotlivé skupiny Romů se také vůči sobě vymezují a přijde mi zajímavé, že to, co si gadžové nebo my, Češi, obvykle myslíme o Romech, jak stále někam putují, nemají pojem o čase, stále jenom zpívají a tancují, tak to si slovenští Romové často zase říkají o Olaších. Takže to spíš napovídá tomu, že jde o nějaké kulturní vzorce, které se přišívají tu té, tu některé jiné skupině podle potřeby.“

Pro národní identitu národa také hraje důležitou roli vlastní území.

„Romové svojí vlast nemají a to, že ji nemají, se jim stalo náhradou toho, čím pro Čechy je vlast v rámci té národní ideologie nebo mytologie. Ten pojem vlasti Romové ve své národní ideologii nahradili jednak představou dávnověku kdesi v Indii, kdy si různě představují a také umělecky ztvárňují to místo, kde asi žili, jak to tam vypadalo, co tam dělali, hodně se identifikují s indickými vzory nebo se současnými Indy a současnou indickou kulturou. A druhou náhradou je pro ně to, že místo té vlasti mají tu cestu, mají to putování a hledání té vlasti. Takže vlastně jejích místem, jejich zemí, kde žijí, je celá Zeměkoule, kudy vedou všechny ty cesty, po kterých jezdí ty romské vozy.“

Důležitým prvkem romské kultury je především hudba.

„Romská hudba je celosvětově uznávaný fenomén a je to něco, čeho si Romové sami oprávněně váží. A váží si toho také proto, že je to něco, co skutečně dovedou a celý svět tradičně to po staletí uznává. Dokonce se spíš říká cikánská hudba s tím termínem, který Romové sami často vnímají jako hanlivý, a přitom tady jim nevadí, protože to je značka, která prodává, která jim pomáhá dostat se výš. A myslím si, že toho Romové velice zdatně využívají – svého hudebního nadání, svých hudebních tradic a toho, že jejich hudba je stále žádaná. Takže i ta romská hudebnost se stává takovou pomůckou k jejich emancipaci a myslím si, že to je jedno, možná bohužel jediné, pole, na kterém jsou opravdu s nadšením přijímáni i tou většinou.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.02.2014V MeetFactory se diskutovalo o paralelách a odlišnostech českého a romského obrozeníO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Rudi Walter vede Romy v Česku i v Německu ke křesťanství
Křesťanskou víru mezi sokolovskými Romy šíří v poslední době sdružení, které má kořeny v sousedním Německu. Centrum se zaměřuje na sociálně vyloučené lokality, kde je vyšší kriminalita a nízká nezaměstnanost. Působiště v Rotavě na Sokolovsku v současné době navštěvuje asi stovka Romů. Chodí sem i malé děti v předškolním věku. Kromě zájmových kroužků jako tanec nebo zpěv, se pravidelně modlí a studují Bibli. Více zjišťovala Pavla Sofilkaničová.

Rudi Walter (Foto: www.csra-sinti-roma-rudi-walter.estranky.cz)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat?
Přes 140 tisíc dětí šlo letos k zápisům do škol. Před nedávnem některá média upozornila, že některé školy – třeba ty v Ostravě – chtějí romské přijímat jen v omezeném počtu. Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat, zjišťovala z Brna Alica Heráková.

Prvňáčci ve škole (Ilustrační foto: Jana Šustová) O inkluzivním vzdělávání se v Česku mluví už mnoho let. Prozatím však zůstává ze strany škol ve vztahu k romským dětem spíše u teorie než praxe. Velmi dobře je to viditelné právě na zápisech do prvních tříd. Jak probíhá práce s odlišností kulturního prostředí, ze kterého děti přicházejí?

„Já mám takovou zkušenost, že ty zápisy jsou hodně nastaveny na to, jak se učí majoritní rodiče se svými dětmi. To znamená, že se tam klade důraz třeba na to, jestli to dítě umí pojmenovat třeba tradiční český pohádky. Byla jsem svědkem toho, že celý ten zápis spočíval v tom, že se popisovaly obrázky z Perníkové chaloupky a vzhledem k tomu, že na začátku to romské dítě vůbec nevědělo, co je to za pohádku, tak bylo u toho zápisu odepsané.“

Říká Petra Banďouchová, která dlouhodobě pracuje s romskými rodinami i školami a vede doučování dětí v Muzeu romské kultury. Jaké jsou její zkušenosti s ochotou přijímat romské děti na běžné české školy?

„Tak to hodně záleží na škole. Máme i dobré zkušenosti, že i mainstreamové školy chtějí přijmout romské děti, ale mám trošku pocit, že jsme museli zaručit asistenci ze strany Muzea romské kultury, že to dítě bude chodit na doučování a bude o něj postaráno v té vzdělávací oblasti. Jinak mám ale spíš horší zkušenosti, že když si škola může vybrat, zda dítě pošle na svou segregovanou nebo nesegregovanou část, tak spíš si vybírají ty segregované.“

Vede je k tomu přesvědčení, že na tzv. romské škole je dětem lépe. Pro školu je to mnohdy jednodušší a romské děti tak končí se svými kamarády vea škole, kam převážně chodí samí Romové. Segregované školy přitom skutečně nabízejí dětem více péče, jako třeba nulté ročníky.

„Může být zapsaný do nultého ročníku, což je vlastně taky příprava na školu, což je taková jednoletá školka, s tím, že je to na 4 hodiny denně a to dítě se učí nějaký základy toho, jaké to je být ve škole, dostává nějaké základní znalosti tak, aby potom uspělo u zápisu a ta škola pro něj byla v první třídě nějakým způsobem schůdnější. Ale je třeba říct, že ty nulté ročníky vznikají u segregovaných škol.“

Daní za zvýšenou péči je však menší penzum znalostí a pomalejší tempo, kterým se pak děti na segregovaných školách učí. V budoucím vzdělávacím procesu, na středních školách a učilištích, pak jen stěží drží krok se svými spolužáky z běžných škol.

Sedmiletá Hanička Tulejová z Brna byla letos na zápisu poprvé. Připravená byla dobře, už od čtyř let chodí do předškolního klubu a na individuální doučování do Muzea romské kultury.

„My jsme dělali kruhy, obdélník a tak, potom jsme vykreslovali, malovali jsme a potom jsme dělali čísla.“

Přestože je Hanička velmi inteligentní dítě a zvládla by i školu s vyššími nároky, než jaké stanovují segregované školy, rodiče ji nakonec zapsali na základní školu na Staré, tedy tzv. romskou školu. Mohou za to především špatné zkušenosti jejích starších sourozenců z nesegregovaných škol, kam byli umístěni v rámci projektů.

„Ty školy tím svým přístupem tak trošku odrazují ty rodiče, aby tam ty své děti vůbec zapisovaly, takže nějaká otevřenost z jejich strany spíš není, protože oni sami tím pádem tak trošku vybírají, koho na tu školu přijmou nebo ne. Sice je tam jasné pravidlo spádovosti, ale zase je potřeba říct, že v romských lokalitách jsou jenom segregované školy, ty nesegregované jsou v oblastech, kde Romové nežijí, takže pro romské rodiče je potom těžší zapsat dítě do nesegregované školy.“

Začarovaný kruh se tedy zatím přerušit nedaří.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.

Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  O romském obrození, vlasti a vymezování se vůči druhým
Reportáž:  Rudi Walter vede Romy v Česku i v Německu ke křesťanství
Reportáž:  Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat?

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz