Vyhledávání
27.4.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Vydáme se do pražského uměleckého centra MeetFactory, kde se minulý týden diskutovalo na téma „České obrození? Romské obrození?“. O svém pracovním záměru, který nevyšel, nám poví Marie Gailová ze sdružení Romodrom. A v Brně navštívíme Margitu Lázokovou.

Přeji příjemný poslech.

Som rado hoj san amenca. Adadžives šunena nevipena andalo romano dživipen, phenaha tumenge pal o sgelipen Romodrom, the peskero dživipen leperela Margita Lázoková.

Ačhuven amneca – nabisterem – amenca pes dodžanena butheder.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
V MeetFactory se diskutovalo o paralelách a odlišnostech českého a romského obrození
Pražské umělecké centrum MeetFactory uvedlo minulý týden besedu na téma „České obrození? Romské obrození?“, která se konala v rámci cyklu Večery pod letlampou. Zatímco české národní obrození se rozvinulo počátkem devatenáctého století, ke kulturní emancipaci Romů v Česku začalo docházet až koncem století dvacátého. Co mají oba procesy společného a v čem se liší, zjišťovala Jana Šustová.

Daniel Soukup a Alena Scheinostová na Večeru pod letlampou v pražské  MeetFactory (Foto: Jana Šustová) Jedním z hostů besedy na téma „České obrození? Romské obrození?“ byla literární teoretička a novinářka Alena Scheinostová, která se jako překladatelka a editorka zabývá romskou literaturou. Příležitostně píše i poezii a vydala publikaci Romipen: literaturou k moderní identitě. O tom, kdy začalo docházet k romskému obrození, Alena Scheinostová říká:

„To se liší podle jednotlivých zemí, ale pokud se pohybujeme v naší kulturní oblasti, tedy české a slovenské, tak určité první náznaky můžeme sledovat už v předválečných letech, kdy ojedinělí vzdělaní Romové překládali úryvky z Písma nebo psali své paměti. O více rozšířený jev se potom jedná od 60. let, kdy vzdělanější Romové především v kroužku kolem Mileny Hübschmannové, zakladatelky české romistiky, začínali psát to, co si pamatovali z ústních projevů, z ústní tradice ve svých rodinách. Jsou to zápisy pohádek, vzpomínková vyprávění, strašidelné příběhy a samozřejmě také textové převody písňové tvorby. A od té doby také mluvíme o tom romském kulturním hnutí v širším kontextu.“

Pokud srovnáváme literární díla z počátku romského obrození a ze současnosti, lze v nich pozorovat řadu změn.

„Určitě se tady změny sledovat dají a především v posledním desetiletí se mi zdají zvlášť markantní. Pro ty první generace platí, že byly opravdovými průkopníky, protože začínaly psát v době, kdy romština neměla jednotnou písemnou podobu, neměla pravopis, a ti lidé také často postrádali formální vzdělání. Naproti tomu pro současné generace platí, že píše daleko více vzdělaných lidí, píše daleko více žen než ze začátku a také ta témata se trochu posouvají – zatímco v prvních letech to byla čistě romská témata jako zápisy folklóru, vzpomínky na romskou tradici, romské buditelské texty, v současnosti se setkáváme hodně s texty, které můžeme i tematicky přirovnat k tomu, co se odehrává v mainstremu; mezi ženami je to například i milostná poezie.“

Druhým účastníkem besedy byl básník, pedagog a překladatel Daniel Soukup. Podobnosti a rozdíly mezi českým národním obrozením a kulturní emancipací Romů srovnává takto:

„Ten historický kontext je skutečně velmi odlišný, ale dá se říct, že se tam dají najít i podobnosti. Společné je už to, že se v obou případech jedná o snahu o definování vlastní skupinové identity. A v obou případech ta identita je definována národně. To vůbec není samozřejmé, protože svojí skupinovou identitu si člověk může definovat třeba nábožensky, nebo příslušností ke skupině fanoušků nějakého fotbalového klubu nebo všelijak jinak. Tak to je taková obecná podobnost.

A potom, když se podíváme na dějiny českého obrození, čili na první polovinu 19. století na straně jedné, a dějiny romského emancipačního hnutí, tedy na druhou polovinu 20. století, tak skutečně zjistíme, že v mnoha ohledech jsou si ne velmi podobné, ale že tam dochází k takovým podobným procesům. Třeba takový mytizující pohled na vlastní dějiny, nebo vztah k folklóru, taková ta představa, že v lidové slovesnosti, nějaké duši lidu vězí něco velmi podstatného a pro ten národ drahocenného. Nebo také třeba ve snaze tu vlastní skupinovou identitu vymezit vůči nějakým druhým – takový ten vztah MY a ONI. Pro Čechy v 19. století ti hlavní ONI byli Němci, pro Romy dnes ti hlavní ONI je ta majoritní společnost, v Česku tedy Češi. Ale ty mechanismy toho vztahu mezi MY a ONI jsou velmi často podobné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.02.2014O romském obrození, vlasti a vymezování se vůči druhýmO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostal
V souvislosti se sněžením se opět ke slovu dostávají takzvané zásněžky, čili dřevěné zábrany u silnic, které brání tomu, aby je vítr zavál. Středočeské hejtmanství za vedení Davida Ratha s nimi mělo na konci roku 2011 velký plán. Zadalo jejich výrobu jako zakázku občanskému sdružení Romodrom, které pomáhá se začleňováním lidí ve složité životní situaci zpět do společnosti. Akce za milion korun ale brzy skončila. Natáčel o tom Radek Duchoň.

Silničáři umisťují zásněžky (Ilustrační foto: Andrea Bartůňová, Český rozhlas)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
07.12.2013Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdiO Roma Vakeren
28.11.2013Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovuZprávy ze života Romů
06.10.2012Občanské sdružení Romodrom už působí i v LiberciO Roma Vakeren
03.12.2011Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovyO Roma Vakeren
09.07.2011Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 letO Roma Vakeren
28.05.2011Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vznikuO Roma Vakeren
06.08.2010Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
25.06.2010Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Život, zkušenosti a moudrost Margity Lázokové
Život některých osobností by vydal na tlustou knihu. Patří mezi ně rozhodně i Romka, Margita Lázoková. Klíčová postava romského obrození v Čechách, jejíž romštinu obdivovala i Milena Hübsmannová, zpěvačka a sestra slavných hudebníků, bratrů Lázokových. O její život, zkušenosti i moudrost se zajímala Alica Heráková.

Margita Lázoková (Foto: Jana Šustová) Paní Margita Lázoková pochází ze slavné hudebnické rodiny Lázokových, která do Čech přišla v roce 1947 z východního Slovenska, jak jinak, za prací.

„Jezdili inženýři z Čech a z Moravy a nabírali lidi na práce, na válkou zničené vlakové koleje, nádraží, všechno, města, cesty. Na Slovensku jezdili po těch osadách, a kdo měl zájem, šel. Takže tehdy odjel tatínek, tatínkovi bratři, matka otec, tedy dědeček, babička.“

Rodina Lázokových se tehdy po letech práce na cestách, kde bylo potřeba, usadila v Brně. Paní Lázoková se naučila velmi dobře česky a s výborným prospěchem nastoupila na střední zdravotnickou školu v oboru biochemie.

„Jenže přišly rodinné záležitosti s otcem, choroba. Aby maminka nemusela do zaměstnání, protože jsem byla nejstarší ze sourozenců, tak jsem přerušila studium na rok a nastoupila místo tatínka, když onemocněl, do té Moravy na recepci kvůli maďarštině, ruštině, protože jsem uměla ty řeči, tak jsem zastoupila tatínka.“

Margita Lázoková váže stužku na Strom tolerance v Brně (Foto: Jana Šustová) Tři roky na to se v Brně otevírala nová budova opery, Janáčkovo divadlo, a s ní i nová restaurace Bohéma. Paní Lázoková dostala nabídku pracovat v prestižním podniku jako servírka a přijala ji. Na patnáct let práce v Bohémě vzpomíná s láskou.

„O víkendu jezdily z Vídně celé rodiny – dědeček, babička, syn vnoučata – jezdily na nedělní obědy do Bohémy. Cizinci, co přicházeli, veletrhy, když byly. Vystavovatelé stáli a čekali, až se jedni nají, aby mohli hned sednout a využít našich služeb. Nechodil by tam nikdo, kdyby nebyla vyhlášená kuchyně a obsluha.“

Říká hrdě paní Lázoková, která ovládala několik evropských jazyků včetně italštiny a mohla tak obsluhovat prezidenta, zahraniční delegace a další významné hosty. V té době byla také oslovena, jako jediná žena, k práci ve Svazu Cikánů-Romů. Na starosti měla tzv. „sociálně-výchovnou otázku“. Od sedmdesátých let zůstala aktivní v práci s Romy až dodneška. Po převratu byla aktivní také v Romské občanské iniciativě a klíčová byla i její role po rozdělení Československa. Mnoho Romů žijících v nové České republice tehdy mělo velký problém se získáním českého občanství.

„Sebrali jim všechno, ze dne na den, vyřazovali je z pracáku, neměli na nic nárok. Tak lidi chodili za mnou-Romňa. Já jsem tehdy pracovala u pana inženýra Holomka, ve Václavské ulici jsme měli kancelář, tam bylo to Společenství Romů na Moravě, a tak jsem se toho občanství ujala a už to začalo – telefonáty do Prahy, na České i Slovenské velvyslanectví...“

Díky velkému osobnímu nasazení a obětavé práci při komunikaci s Romy i úřady se podařilo zajistit české občanství stovkám Romů po celé České republice. Většina z nich tady již žila po několik generací.

Dnes je paní Lázoková lektorkou romského jazyka. Poslouchat její romštinu, je skutečně krásný zážitek.

„Niko na džanel – nikdo neví, soske o Roma roven – proč Romové pláčou. O jilo le dukhan, palo feder dživipen – srdce je bolí za lepším životem. O dživipen pharo le romenge, život mají cigáni těžký, Roma, lépe je nám, když hrajeme a zpíváme.“

Recituje Margita Lázoková druhou sloku, kterou napsala, z písně svých bratrů, slavných romských hudebníků, bratrů Lázokových, Niko na džanel, nikdo neví. Píseň se hrála na prvním Romfestu v roce 1990 a pro Romy zlidověla.

Otec všech sourozenců Lázokových byl primášem slavného brněnského hudebního souboru Polana a hudební tradici nesou dnes jeho děti.

Paní Margita Lázoková je moudrá žena a zaujala nás obzvláště jedna její moudrost, která je dnes velice aktuální.

„Já věřím, že ne všichni lidi jsou špatní, že není to tak, že už se nedá nic dělat, že ten rasismus a to půjde proti sobě pořád. Já pořád věřím tomu, že nastane obrat, že si budeme rovni, že pominou ty předsudky. Protože ať to bereme, jak to bereme, navzájem se potřebujeme.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
28.03.2015Margita Lázoková vzpomíná na příchod své rodiny do Česka těsně po válceO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Osmnáct pražských Romů získalo zaměstnání díky projektu Podpora Romů v Praze
Celkem osmnáct pražských Romů získalo díky projektu Podpora Romů v Praze zaměstnání. O zlepšení postavení pražské romské komunity na trhu práce se snaží od počátku roku 2013 o.s. Slovo 21 společně se svým partnerem – občanským sdružením Romea. Podrobné informace získáte na stránkách sdružení.

Jolana Hošťovecká absolvovala rekvalifikační kurz floristika (Foto: Slovo 21) Projekt nabízí rekvalifikační a motivační kurzy, internetovou burzu práce nebo zprostředkování zaměstnání. Více Jan Josef Rosenberg.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
18.04.2015Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!O Roma Vakeren
22.11.2014Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvikO Roma Vakeren
13.09.2014Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéruO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
29.03.2014Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských ženO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romská dentální hygienička Dana Patkaňová se nerada vzdává svých plánů
Teď už nám představí Gerhard Hadi mladou a dá se říci i průbojnou ženu, která to neměla vždy lehké, ale jak říká, nerada se vzdává svých plánů.

Gerhard Hadi a Dana Patkaňová (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Hip-hopová skupina Street Element získala 2. místo v taneční soutěži Pohyb bez bariér
Na Slovensku v Podbrezové působí hip-hopová skupina Street Element. Jejich největším úspěchem je druhé místo v taneční soutěži „Pohyb bez bariér“. Chlapci ve svých začátcích trénovali na ulici a hledali stálou zkušebnu pro svůj tanec. Vstříc jim vyšli v kulturním a společenském centru Klásek. Jak to tenkrát bylo, nám přiblíží kolega Robert Hoza, který se zeptal vedoucí centra Klásek Lenky Špiriakové a tanečníků Street Element Rada Klima a Roberta Biba.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a jsme i na Facebooku.

Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat. Hezký večer a nebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  V MeetFactory se diskutovalo o paralelách a odlišnostech českého a romského obrození
Reportáž:  Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostal
Reportáž:  Život, zkušenosti a moudrost Margity Lázokové
Reportáž:  Osmnáct pražských Romů získalo zaměstnání díky projektu Podpora Romů v Praze
Reportáž:  Romská dentální hygienička Dana Patkaňová se nerada vzdává svých plánů
Reportáž:  Hip-hopová skupina Street Element získala 2. místo v taneční soutěži Pohyb bez bariér

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744125   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260388   11.09.98 Romske aktuality
218736   14.03.00 Romský jazyk
158235    Historie a původ Romů
134304   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117897    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101992    Fotografie
88643   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
77814   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76793    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz