Vyhledávání
20.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes navštívíme Brno a dozvíte se, městská policie zaměstná dalších pět romských asistentů prevence kriminality. Budeme si povídat o výstavě, která dokumentuje mediální obraz Romů od 19. století do současnosti a dáme prostor dokumentu Ptáčata.

A jako vždy nebude chybět romská hudba. Přeji příjemný poslech.

Som rado hoj san amenca. Adadžives šunena nevipena andalo romano dživipen andalo than Brno.

Ačhuven amneca – nabisterem – amenca pes dodžanena butheder.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Městská policie v Brně zaměstná dalších pět romských asistentů prevence kriminality
Brněnskou městskou policii od jara posílí další asistenti prevence kriminality z řad Romů. Zatím ve městě působili tři, teď se jejich počet zvýší na osm. Podle strážníků se osvědčili – hlavně při řešení problémů s romskou menšinou. Více zjišťovala Vlasta Gajdošíková.

Asistent prevence kriminality (Foto: Jana Šustová) Romští asistenti prevence kriminality působí ve společných hlídkách se strážníky už rok a čtvrt.

Vidět je můžete hlavně v centru Brna, v okolí Cejlu a Bratislavské ulice. Podle mluvčího brněnských strážníků Jakuba Ghanema je jejich práce přínosná.

„Asistenti se osvědčili především ve výborném zprostředkovávání kontaktů s romskou komunitou, podařilo se jim zadržet i několik pachatelů trestných činů i přestupků a pomáhají třeba při doprovodu dětí do škol, případně pokud vidí chybějící dopravní značku,“ popsal.

Výběrové řízení na nové asistenty se uskuteční během ledna, nastoupit by měli na jaře. „O místo se můžou ucházet zájemci s čistým trestním rejstříkem, bezúhonní, kteří jsou spolehliví a flexibilní,“ dodal Ghanem.

Své místo bude muset ve výběrovém řízení po roce obhájit také stávající romský asistent Ján Polyak. „Na ulici jsme si vydobyli respekt. Mám dojem, že Romové se se mnou baví spíš - třeba nabádají, abych potíral drogy a prostituci, a myslím si, že to kolegovi neřekli. Jsem takový docela dobrý spojovací článek,“ vysvětlil.

Stěžuje si ale na malé kompetence, které brání bojovat s hlavním problémem romské menšiny v Brně, kterým jsou právě drogy.

„Dávka heroinu se prodává za sto korun, takže je dostupná už i malým dětem, které - když dvakrát ušetří za svačinu - si můžou koupit dávku, a z toho plyne další kriminalita. Prostituce mladých holek, které také šly s cenami dolů podle cen drogy, a krádeže. Závislí lidé prostě shání peníze na drogu,“ varuje Polyak. Marnost ale necítí. Dokonce už podal i vlastní návrh, jak situaci řešit.

„Z jeho hlavy například přišel plán, jak udělat různé kontroly právě na užívání drog mezi mladistvými v problémových lokalitách, a tam, kde už nedosáhne městská policie, můžeme zase předat informace státní policii a řetězec může začít už právě u asistentů,“ říká Jakub Ghanem.

Plat romských asistentů nebude stát město ani korunu. Půjde totiž z fondu Evropské unie.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.02.2016Romský asistent prevence kriminality Ján Polyák získal zvláštní vyznamenání Ministerstva vnitraO Roma Vakeren
13.09.2014Brno má čtyři nové romské asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
23.08.2014Plzeň má dvě romské asistentky prevence kriminalityO Roma Vakeren
16.08.2014Městská policie v Děčíně už nemá peníze na asistenty prevence kriminality, nahradí je dobrovolníciO Roma Vakeren
19.10.2013Sokolov zaměstnává čtyři asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
29.07.2013Policii stále více pomáhají s konfliktními lokalitami asistenti prevence kriminalityZprávy ze života Romů
27.07.2013Ve Žďáru nad Sázavou budou městské policii pomáhat romští asistentiO Roma Vakeren
09.02.2013Asistenti prevence kriminality se ve Štětí osvědčiliO Roma Vakeren
22.12.2012Asistenti prevence kriminality přistupují ke své práci s nadšenímO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Výstava Věřte – nevěřte mapuje mediální obraz Romů od 19. století do současnosti
Věřte – nevěřte / Paťan – Ma paťan: to je název výstavy, která se zaměřuje na mediální obraz Romů od 19. století do současnosti, a to především na území Česka. Jejím cílem je také poukázat na vývoj romských médií a práci romských novinářů. Navštívit ji můžete v Muzeu romské kultury v Brně a to do 23. února tohoto roku. Věřte – nevěřte, leccos zajímavého se tam dozvíte, jak nám teď řekne Jana Šustová.

Výstava Věřte - nevěřte (Foto: Jana Šustová) Výstavu Věřte – nevěřte / Paťan – Ma paťan tvoří tři základní linie. První z nich je časová osa, která sleduje vývoj informování o Romech v jednotlivých obdobích. Kurátor výstavy Michal Schuster to upřesňuje:

„To znamená do roku 1918, pak za první Československé republiky, pak za Protektorátu Čechy a Morava, pak v poválečném období do roku 1989; pak následuje období do roku 1993 a později po rozdělení Československa do roku 2013. Každá ta část je ilustrována přímo na konkrétních ukázkách především tištěných článků, ale samozřejmě i ukázek později z internetu.“

A jak se například o Romech psalo v 19. století?

Ukázky z romských médií (Foto: Jana Šustová) „Dá se říci, že ty zmínky a to, jak média informovala o Cikánech, jak se tehdy psalo, se de facto nezměnily do současnosti. To znamená, že většinou nacházíme zmínky o nějaké zločinnosti, o kriminalitě, která budila nejvíce pozornost. To byly ty zprávy, které lidé měli rádi, ta černá kronika, to, co láká v těch médiích dodnes. A na druhou stranu stejně jako dnes se tam objevily informace, byť sporadicky, o kultuře, především o hudbě.“

Druhá, vůbec nejdůležitější, část výstavy se zaměřuje na romské novináře a romská média.

„S tím se setkáváme až na přelomu 60. a 70. let, kdy Svaz Cikánů-Romů jako první romská organizace u nás začal vydávat svůj první interní magazín Romano ľil, kde se dokonce začalo psát v romštině. Ale ten největší boom romských médií samozřejmě nastal až po roce 1989 s tím, že částečně i v té druhé polovině 80. let už bylo možné některé časopisy vydávat.“

Portréty romských novinářů (Foto: Jana Šustová) Třetí část výstavy přináší podrobný pohled na tři velké mediální kauzy, které se týkají Romů a které se v různých podobách a intenzitě dlouhodobě objevovaly či objevují v médiích. První z nich se týká Let u Písku.

„To znamená kauza bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora, která je v současné době velice oblíbeným mediálním tématem v souvislosti s tím, že na místě toho tábora stojí velkovýkrmna vepřů a řešení té otázky, zda ten vepřín má být odstraněn a postaven zde památník, je velice dlouhodobá kauza, která se objevuje vždy každý rok.“

Další kauzy se týkají migrace Romů.

Kurátor výstavy Michal Schuster (Foto: Jana Šustová) „Další kauzou nebo kauzami jsou případy, které se týkají migračních vln Romů ze Slovenska, ať už v souvislosti s rozpadem Československa v roce 1993 nebo později, když Romové odcházeli do Velké Británie nebo Kanady apod. Takže to je také velice významné silné téma, které se neustále objevuje v médiích v souvislosti s Romy.“

Třetí kauzou je případ ukrajinského chlapce z Břeclavi, který tvrdil, že ho vážně zranili Romové. To vyvolalo řadu protiromských demonstrací.

„Poslední kauzou, kterou jsme si vybrali, byla jedna z nejaktuálnějších, která zároveň ukazuje i ten posun informování o Romech a zároveň sílu médií, což je Břeclavská lež.“

Podvod s fotkou v Prostějovském deníku (Foto: Jana Šustová) A jak historik Michal Schuster dodává, lživých mediálních zpráv o Romech je daleko více...

„Poslední velmi zajímavou částí jsou tzv. vymyšlené kauzy, což je věc, která čím dál více objevuje v médiích – to, že sami novináři si dokonce vymýšlejí některé kriminální činy Romů, píší o nich články... A vrcholem bylo, kdy v srpnu Prostějovský večerník použil fotografii sportovních fanoušků z Číny a jako ilustrační fotografii ji umístil k článku o romské kriminalitě a jednu hlavu toho čínského fanouška vyměnil za romskou. A to nám přijde už jako vrchol toho, co média mohou s tímto tématem učinit!“

Ilustrační fotografie (Foto: Jana Šustová) U mediálních zpráv o Romech je také zajímavé sledovat doprovodné fotografie.

„Když se na ně podíváme, tak mají ve čtenářích nebo divácích evokovat strach z romské menšiny. Když se podíváme na některé články z internetu, tak se u nich neustále objevuje fotografie ruky s vytaseným nožem, který má evokovat ten strach z útoku, z napadení, z toho násilí, které se má ve velké míře páchat na té většině tou menšinou. Takže i toto je velice zajímavá oblast, které jsme se částečně ve výstavě věnovali.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská dušeO Roma Vakeren
19.10.2014V Krásnohorském Podhradí se sešli romští novinářiO Roma Vakeren
30.11.2013Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnostiO Roma Vakeren
08.07.2013Média Romy neberou jako partneryZprávy ze života Romů
11.04.2013Agentura pro sociální začleňování představila výsledky výzkumu o zobrazování Romů v médiíchO Roma Vakeren
10.04.2013Rom v médiích? Nepřizpůsobivý kriminálníkZprávy ze života Romů
09.04.2013Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný, uvádí výzkumZprávy ze života Romů
16.03.2013Romská média jsou závislá na dotacíchO Roma Vakeren
17.11.2012Novináři přispívají k negativnímu pohledu na RomyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ptáčata se vrací na televizní obrazovky
Kdo neskáče, není Ptáče. Tak zní podtitul časosběrného cyklu Ptáčata režisérky Kamily Zlatuškové, který se vrátil na televizní obrazovky v druhé sérii. Třídu dětí z tzv. brněnském Bronxu již diváci dobře znají. Rozhovor s autorkou cyklu přináší kolegyně Rena Horvátová.

Ptáčata (Foto: Česká televize)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
19.01.2014Časosběrný dokumentární cyklus Ptáčata sleduje osudy dětí z tzv. brněnského BronxuZprávy ze života Romů
18.01.2014S pedagožkou Jarmilou Zobačovou o její práci s PtáčatyO Roma Vakeren
17.01.2014Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici!Zprávy ze života Romů
28.12.2013Česká televize odvysílá druhou sérii cyklu Ptáčata, který sleduje osudy romských dětíO Roma Vakeren
13.11.2013Televizní Ptáčata bojují bezprostředností i humorem proti předsudkům a xenofobiiZprávy ze života Romů
05.12.2011Romské děti předaly petici proti hazardu brněnskému primátoroviZprávy ze života Romů
17.12.2010Ptáčata aneb Nejsme žádná béčkaO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Kapela Andrepeste a její nové písně
Iveta Demeterová si do studia pozvala kapelu Andrepeste. Ještě představíme celou formaci a jistě některá jména jsou vám známa. Takže Migel – Milan Horváth, Martin Sivák, Radek Sivák, Michael Bažo, Milan Šenki a Jenda Kořalka. Do studia přišli jen tři, aby nám představili nové písničky a taky videoklip, kde je hlavním zpěvákem Ruda Sivák.

Kapela Andrepeste (Foto: www.andrepeste.cz)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
05.01.2013Vystoupení krasobruslaře Jevgenije Pljuščenka doprovodila romská kapela AndrepesteO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Slovensko potřebuje funkční sociální ekonomiku
Nezaměstnanost - pojem, kterému vývoj společnosti po roce 1989 otevřel dveře dokořán. Současná situace na Slovensku poukazuje na potřebu funkční sociální ekonomiky. Více v příspěvku Roberta Hozy, který oslovil profesorku Gabrielu Korimovou z Katedry veřejné ekonomiky a regionálního rozvoje Ekonomické fakulty Univerzity Mateja Bella v Banské Bystrici, která je expertkou na zavádění sociální ekonomiky do praxe.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2016Během předsednictví Slovenska Radě EU chtějí slovenští Romové poukázat na stále rostoucí nezaměstnanostO Roma Vakeren
10.10.2015ReportážO Roma Vakeren
10.08.2013Desítky Romů z východního Slovenska našli důstojné zaměstnáníO Roma Vakeren
21.09.2011Slovenští Romové demonstrovali před parlamentem, žádali víc práceZprávy ze života Romů
16.03.2005Romové z východního Slovenska chtějí víc peněz na aktivační práceZprávy ze zahraničí

=[ Reportáž ]=
Bagárovci - slavná romská hudebnická rodina
Nejedna romská rodina se proslavila hudbou a v nejedné rodině se také dodnes předává hudební um z rodičů na děti. Příkladem takové slavné hudebnické rodiny jsou Bagárovi z Brna. S cimbálistou Josefem Bagárem, přezdívaným „Totko“, dědečkem zpěvačky Moniky Bagárové, si povídala o lásce k cimbálu, rodinné historii a romských kapelách Alica Heráková.

Bagárovci (Foto: Jana Šustová) Hudební tradice se v rodině Bagárových udržuje po dlouhé generace. Josef Bagár a jeho rodina pochází od Košic, ze slovenské vesnice Torysky.

„Tam jsme byli 8 rodin a všichni na něco hráli! Tam, když byly hody, přišli lidi z vesnice, pozvali si je a chodili po celé vesnici a hrávali. Děda, táta, bratranci, to jsem byl ještě kluk, ale pamatuju si to jako dneska, v zimě, to mrazilo, oni se oblékli a šli… Vrátili se třeba až večer.“

Do Brna se otec Josega Bagára, známý cimbalista, přestěhoval i s rodinou v roce 1965 a v Brně se také začala psát slavná kapitola hudební rodinné kroniky, která pokračuje až dodneška.

„Táta byl hudebník, hrál v Levoči, v hotelu v Rožmberku, no a pak přišel do Brna do práce, udělal si tady cimbálovku s Eugenem Horváthem a hráli až do roku 1987.“

Josef Bagár (Foto: Lenka Grossmannová, Muzeum romské kultury) Jejich cimbálová kapela se za tu dobu proslavila po celém Československu. Zazářili například v oblíbeném slovenském seriálu Život bez konca nebo v dokumentu České televize Rom hraje, zpívá, tančí. Hra na cimbál se stala osudovou také Josefovi Bagárovi mladšímu, přestože studoval původně hru na klavír.

„Táta si koupil cimbál, naučil se na něj hrát ten a já jsem se tak jednou na něj díval a říkám: ‚Tati, nemůžeš mě taky naučit něco na ten cimbál?‘ ‚Synku, až se já naučím, tak tě taky naučím.‘ A od té doby hraju na cimbál, od patnácti roků.“

Tak, jako jeho otec hrál celý život s Evženem Horváthem, Josef Bagár spojil svoje hudební působení s kapelou Ivana Gašpara Hrizka, se kterou hrál od roku 1981.

Procestovali celou Evropu, ale nejčastěji za dobu svého působení hráli na – dnes už neexistující – farmě Bolka Polívky.

„V Olšanech, tam jsme byli 17 let, dennodenně jsme tam byli. Narozeniny, Silvestr, prostě bez nás to tam nebylo. Spoustu lidí jsem tam poznal – herce, herečky, režiséry… Takže jsme hráli mimo pondělí, od sedmi do dvanácti a on měl někde vystoupení, přišel a ‚Nikam, kluci, jedem! ‘ A už to jelo až do rána.“

S cimbálovkou Ivana Gašpara Hrizka se také Josef Bagár coby cimbalista nejvíc proslavil.

„A jako poslední z naší pětičlenné kapely, Josef Bagár, Totko, toho určitě zná každý! (potlesk)“

Monika Bagárová (Foto: Lenka Grossmannová, Muzeum romské kultury) S touto cimbálovkou přestal hrát Josef Bagár na přelomu roku 2012/2013. Dnes kromě práce v Muzeu romské kultury pomáhá se svým synem Josefem, který je také hudebník, své vnučce Monice Bagárové, která koncertuje jak v Čechách, tak na Slovensku.

„Teď chceme udělat takovou sérii romských písniček a možná, že dvě dáme – teď bude mít nové cédéčko, možná že tam dáme něco romského.“

A jaká jsou doporučení Josefa Bagára pro mladé cimbalisty?

„Musí hodně chtít, aby dobře hrál, protože cimbál je hodně těžký nástroj. Tam fakticky musí mít strašnou vůli u toho cimbálu, tam strašně záleží na tom paličkokladu, špatně to zahraje, všechno je to tam cítit. Prostě musí mít vůli, jak nemá vůli, tak ať nehraje.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.

Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Městská policie v Brně zaměstná dalších pět romských asistentů prevence kriminality
Reportáž:  Výstava Věřte – nevěřte mapuje mediální obraz Romů od 19. století do současnosti
Reportáž:  Ptáčata se vrací na televizní obrazovky
Reportáž:  Kapela Andrepeste a její nové písně
Reportáž:  Slovensko potřebuje funkční sociální ekonomiku
Reportáž:  Bagárovci - slavná romská hudebnická rodina

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745942   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261904   11.09.98 Romske aktuality
227255   14.03.00 Romský jazyk
160521    Historie a původ Romů
135466   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118889    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102301    Fotografie
89088   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79663   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77235    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz