Vyhledávání
23.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Tento týden uplynulo 6 let od rozsudku DH. Ten potvrdil, že Česko diskriminuje romské děti tím, že je nadměrně posílá do tehdejších zvláštních škol. Ohlédneme se za vznikem Svazu Cikánů-Romů a povíme si o romských médiích na Slovensku

Přeji příjemný poslech.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenge šukar šuniben.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.
Přesně šest let uplynulo od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. Ten potvrdil, že Česko diskriminuje romské děti tím, že je nadměrně posílá do tehdejších zvláštních škol. Soud dal tehdy za pravdu 18 Romům z Ostravska, které ne právem skončily právě na zvláštních školách a česká vláda tak podle soudu porušila právo na jejich vzdělání. Tomáš Bystrý o tom hovořil s Filipem Ramešem z nadace Open society fund Praha.

Evropský soud pro lidská práva (Foto: Evropská komise)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
07.10.2013Výstava v jihlavské knihovně upozorňuje na diskriminaci Romů ve školáchZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vzpomínky Julia Absolona na Svaz Cikánů-Romů
Svaz Cikánů-Romů. První romská organizace vzniklá v tehdejším Československu je známý pojem. Jaké ale byly jeho začátky, co vlastně Svaz dělal pro Romy a proč vůbec skončila jeho činnost? Také o tom jsou vzpomínky jednoho ze zakladatelů Svazu Cikánů-Romů, Julia Absolona. V Brně si s touto výjimečnou romskou osobností povídala Alica Heráková.

Výstava v Muzeu romské kultury v roce 2009 připomněla činnost Svazu Cikánů-Romů (Foto: Jana Šustová) Pan Julius Absolon se narodil na Slovensku, v obci Bučany. V mládí mu zemřel otec, a tak se brzy musel začít starat sám o svou rodinu a převzít jeho roli. I přesto, že pomáhal živit rodinu, vyučil se zedníkem. V roce 1945 jeho rodina přišla do Čech a ve svých osmnácti letech pak vstoupil do komunistické strany. Skrze ni se také stal v druhé polovině 60. let jedním ze zakladatelů Svazu Cikánů-Romů.

„Mirek Holomek, Tomáš Holomek, Absolon jeden, Absolon druhý, můj bratr, my jsme byli komunisti. Vágai a tak dále. Kde Tomáš Holomek vyhlásil, že by nás potřeboval, abychom došli do Brna, že by s námi potřeboval mluvit jako prokurátor. A udělal nám pohovor, že mluvil s Husákem, s Bilakem, s Lenhartem, předsedou vlády, že by chtěli, abychom založili Svaz Cikánů-Romů.“

Z pověření komunistické strany a pod její hlavičkou tedy 12 romských osobností tehdy založilo první romskou organizaci v tehdejším Československu. Psal se rok 1968 a do rukou nově vzniklého Svazu byla vložena důvěra k práci s romskou komunitou. Začátky ale přesto nebyly jednoduché.

„Vy musíte mít takový rozum, abyste si nějaké ty peníze vyžebrali... Takže nás posílali žebrat, přitom jsme byli v Ústředním výboru… takže jsme byli bez peněz. Takže já jsem chodil po podnicích – Pozemní stavby, Ingstav, Závody Vítězného února v Hradci Králové. ‚No my ti můžeme dát nevím - tři, čtyři tisíce nebo deset tisíc. ‘ Já když jsem dostal deset tisíc, tak jsem byl, jako bych vyhrál sportku.“

S novými finančními prostředky se zvyšovaly také možnosti toho, jak mohli poprvé Romové sami pomáhat vlastním lidem. Pan Absolon tak v letech 1969 až 1973 procestoval celé Československo.

„My jsme na těch vesnicích, kde bylo více než dvacet Romů, zakládali cikánské výbory. Aby tam byl nějaký cikán, aby hlídal ty děti, aby mohly chodit do školy.“

Činnost Svazu v tomto smyslu byla tedy opravdu osvětová a začínala od nejmenších obcí až po velká města. Místním Romům, kteří mnohdy přišli do Čech za prací z východu a žili ve velké chudobě, pomáhal Svaz Cikánů-Romů materiálně i informačně. Pro pana Absolona byla tato práce skutečným posláním.

„Tenkrát jsem k tomu měl tu lásku, když jsem to začal dělat, že jsem šel do rodiny a ty děti chodily do školy. Já jsem jim nakoupil věci a ráno jsem třeba byl u nich a teď jsem se koukal, jak jdou do školy oblečené za ty moje peníze. Že mají svačinku, ten chleba a to jabko… to byla naše radost! Předtím to ty děti neměly!“

Svaz Cikánů-Romů se ale staral také o kulturu, vydával zpravodaj Romano Liľ, podporoval vznik hudebních a tanečních souborů nebo navazoval kontakty s Romy v zahraničí. Pod hlavičkou Svazu také fungoval podnik Nevodrom, ve kterém pracovalo přes tisíc Romů. S nástupem normalizace ale veškerá snaha vzala rychlý konec.

„Rok 1973 a začali… že nebudeme, zkrátka že nebudeme a tak dále. To bylo pro mě jako když vám kudlu vrazí do srdce, poněvadž něco vybudujete a my jsme opravdu za těch šest let vybudovali moc…“

Po násilném ukončení činnosti Svazu se pan Absolon s rodinou přestěhoval z Hradce Králové do Brna. Vrátil se ke své původní profesi, stavebnictví, ale trpkost ze zrušení a přetržení práce Svazu už zůstala.

„Tady na Výstavišti jsem postavil pár domů. Mě všude brali, jsem vyučený, já jsem si ještě dodělal školu, takže mě žádný inženýr nemohl ošálit, protože já jsem rozuměl všemu, rozpočtům, plánům, všemu jsem rozuměl. Ale nemám tu radost, to co jsem měl tam. Z toho, že jsem pomohl těm dětem… to byl pro mě větší úspěch.“

Po revoluci založil pan Absolon stavební firmu se svými syny, ve stavebnictví pracoval přes 40 let, v Česku i ve světě. Dnes už je však v důchodu. Jaké je ale hlavní poselství jeho života bohatého na osobní i profesní zkušenosti?

„Prošel jsem všelijakými funkcemi, ale to všechno jsem dokázal prací, já jsem se nebál nikde s prací. Ne, že někdo řekl: ‚Támhle je Čech. ‘ Já jsem se nedal. Když to můžeš umět, tak já to taky budu vědět.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015V roce 1968 se začal formovat Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
14.03.2015Marta Hudečková stála u zrodu mnoha významných projektůO Roma Vakeren
20.11.2009V Brně se uskuteční setkání aktivistů a pamětníků Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
06.11.2009Co vedlo ke zrušení Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
30.10.2009Výstava dokumentující činnost Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
09.10.2009Výstava připomíná 40. výročí od vzniku Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
08.10.2009Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v ČeskoslovenskuFotoaktuality
07.10.2009Výstava Svaz Cikánů - Romů v letech 1969 - 1973Zprávy ze života Romů
29.09.2009Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v ČeskoslovenskuZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Na Slovensku vznikla Asociace romských médií v Evropě
Na Slovensku vznikla Asociace romských médií v Evropě. Dohodla se na tom ve společném memorandu o spolupráci trojice slovenských romských médií –Romské mediální centrum (MECEM), Romano nevo ľil a Gipsy Television. Podle programové ředitelky MECEM Jarmily Vaňové se situace romských médií neustále zhoršuje. O účasti na setkání Evropské vysílací unie si Robert Hoza povídal s Jarmilou Vaňovou, ředitelkou Rómského mediálneho centra v Košicích.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
08.06.2007Rómska tlačová agentúra připravuje pro Slovenskou televizi romský magazínO Roma Vakeren
11.08.2006Slovenské noviny Romano nevo ľil získávají čtenářeO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Vzpomínky Edwarda Dębického na legendární básnířku Papuszu
Romská básnířka Bronisława Wajsová, známá pod přezdívkou Papusza, čili Panenka, je v sousedním Polsku legendární postavou. Její pohnutý život se dostal i na stříbrné plátno a to díky polskému filmu Papusza, který měl premiéru letos v létě na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. O životě básnířky Papuszy hovořila Jana Šustová s jejím synovcem Edwardem Dębickim.

Bronisława Wajsová ve filmu Papusza (Foto: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary) Známý romský umělec z Polska Edward Dębicki se narodil v 1935 a své dětství a mládí prožil v kočovném voze. Tábor, ze kterého pocházel, se od ostatních lišil tím, že ho všude provázela hudba a básně – v táboře bylo totiž hodně vynikajících hudebníků a také proslulá romská básnířka Papusza, vlastním jménem Bronisława Wajsová. Edward Dębicki na ní vzpomíná takto:

„Bronislawa Wajs řečená Papusza byla moje teta. Vyrostl jsem ve stejné rodině jako Papusza. Byla ženou mého strýce a sestřenicí mého otce. Já jsem byl malý, když už Papusza skládala svoje básně. Nevěděl jsem, co to znamená, ale ona mi to vysvětlovala: ‚Vidíš, Edo, když jdeš lesem a vidíš ty zelené stromy, ony také žijí. Ten lístek má v sobě krev, ale zelenou.‘ Jako dítě jsem přemýšlel, o čem ta moje teta mluví. Nějaké nesmysly. Ale teprve teď jsem pochopil, o co jí šlo.“

Bronisława Wajsová a Jerzy Ficowski ve filmu Papusza (Foto: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary) Papusza se od ostatních Romů ve svém táboře lišila tím, že uměla číst a psát. Ale v osobním životě moc šťastná nebyla; v mladém věku byla proti své vůli provdána za muže, který byl o 26 let starší. V roce 1949 si jejího talentu povšiml polský vědec a básník Jerzy Ficowski, který ji přesvědčil, aby své verše začala zapisovat. Poté je přeložil do polštiny a v roce 1956 publikoval v dvojjazyčné sbírce Pieśni Papuszi (Papusziny Písně). Bohužel Ficowski byl zastáncem vládní asimilační politiky, která nutila Romy k opuštění kočovného života, a Papusziny básně použil jako propagandu. Za to Romové Papuszu ze své komunity vyloučili. Edward Dębicki její situaci vnímá následovně:

„Papusza neměla tak špatný život, jak říkáte. Pouze později kvůli Ficowskému. Jerzy Ficowski byl romista, básník a spisovatel. S Papuszou se seznámil v našem táboře. Jezdil k nám a kočoval s námi, sedával pod borovicí a zapisoval si různé poznámky. Tehdy si všiml Papuszy, která psala básně a tak dále. Cikáni Papuszu nepotrestali kvůli tomu, že psala básně a písně, ale kvůli tomu, že Ficowski ve své knize ‚Cikáni na polských cestách‘ uvedl na poslední straně romsko-polský mini-slovník. Tehdy za komunistů to nebylo dobré, protože představte si takového převlečeného tajného policistu, který přišel v civilu do tábora, a když Romové spolu mluvili, tak částečně rozuměl, o čem se baví. To Romové Papusze vyčítali. Proto byly kolem toho problémy, a když se náš tábor potkal s jiným, tak docházelo k válkám.“

Po vyloučení z romské komunity se Papusza psychicky zhroutila.

„Po tom, co se stalo, psychicky onemocněla a byla léčená na náklady státu. Můj strýc ale nevěřil lékařům, postaru ještě věřil, že když člověk lékaři nezaplatí, tak ho špatně léčí, a když mu zaplatí, tak ho léčí dobře. Takže všechno zlato, které měl, prodal a zaplatil. Když už neměl peníze, tak na svou odpovědnost vzal Papuszu z léčebny a tím jí neprospěl, protože jí se už psychické zdraví nevrátilo a od té doby také přestala psát. Už nepsala. Byly ještě nějaké snahy, přesvědčoval jsem jí: ‚Tetičko, napiš ještě nějakou báseň nebo písničku k mé hudbě.‘ A ona odpovídala: ‚Já neumím psát, já jsem jen prostá cikánka, udělali ze mě básnířku, ale já nevím, co to je básnictví. Píšu si písničku a oni říkají, že to je báseň. Já nevím, co je to.‘ To mi říkala. Na to jsem jí odpovídal: ‚Dobře, dobře, tetičko, tak to napíšeme společně.‘ Tak jsme spolu psali, Papusza začala, něco jsem přidal já a tak vznikla společná básnička. Poslali jsme ji Ficowskému a ten se se mnou sešel a říkal mi: ‚Víte, že mi Papusza poslala básničku? Ale já to nechápu, ta báseň je nějaká jiná. Jako by nebyla její. Jako by to byla i nebyla ona.‘ Já jsem se tehdy nepřiznal, až po letech, že to byla naše společná práce.“

Život Papuszy zachycuje nový více než dvouhodinový film Papusza režiséra Krzysztofa Krauze a jeho manželky Joanny Kos-Krauzeové. Snímek je černobílý a představuje i zásadní zvraty v novodobé historii Romů v Polsku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.10.2011V nakladatelství Odeon vyšel román Zoli inspirovaný osudem romské básnířky PapuszyO Roma Vakeren
06.08.2002Bronislawa Wajs - PapuszaHudba
06.08.2002PapuszaHudba
Bronislawa Wajs "Papusza"Osobnosti

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.

Mangav tumenge lači raťi, Romale.

Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.
Reportáž:  Vzpomínky Julia Absolona na Svaz Cikánů-Romů
Reportáž:  Na Slovensku vznikla Asociace romských médií v Evropě
Reportáž:  Vzpomínky Edwarda Dębického na legendární básnířku Papuszu

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744811   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260979   11.09.98 Romske aktuality
220600   14.03.00 Romský jazyk
158743    Historie a původ Romů
134536   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118187    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102076    Fotografie
88752   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78562   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76904    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz