Vyhledávání
22.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes si k mikrofonu pozveme předsedu Společenství Romů na Moravě inženýra Karla Holomka, aby zavzpomínal, jak za války unikl transportům do koncentračního tábora.

Se svými názory na návrh romské vlajky nás seznámí Lada Gažiová a první půlku pořadu zakončí maminka předškoláka.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transporty
V neděli se v místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu uskutečnilo pietní shromáždění k uctění obětí romského holocaustu. Jeho součástí byla bohoslužba a také vernisáž výstavy nejlepších studentských návrhů na vybudování Památníku v Hodoníně. Na pohnuté chvíle v dějinách moravských Romů zavzpomínáme s Janou Šustovou.

Ing. Karel Holomek (Foto: Jana Šustová) Každoroční pietní akt v Hodoníně u Kunštátu připomíná 21. srpen 1943, kdy byl z tábora vypraven nejpočetnější transport romských vězňů do vyhlazovacího tábora Osvětim II-Březinka. Převážná část Romů z tohoto transportu v Osvětimi zahynula. Holocaust postihl i rozvětvený rod moravských Holomků, z něhož zahynulo zhruba šest set lidí. Jak vypráví inženýr Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě, on sám se svou sestrou přežil jen díky mamince a solidaritě lidí z okolí.

„Je to neuvěřitelné a já sám jsem tomu nevěřil do té doby, než jsem viděl seznamy uvedené v Heidelberku u Romaniho Roseho v Radě Sintů a Romů v Německu, která dokumentuje oběti holocaustu. A předtím jsem četl seznamy profesora Ctibora Nečase, kde skutečně ta rodina Holomků byla skutečně největší rodinou, která byla na Moravě decimována mezi rodinami Růžičků a Danielů. Takže ano, je to asi pravda, že široká rodina tam zmizela skoro celá. Z mého nejbližšího okruhu to bylo asi 20 lidí – dědeček, strýcové, tetičky, sestřenice, bratranci – z té užší rodiny. Z té širší rodiny zahynulo 600 lidí.“

Situaci Karla Holomka a jeho sestry paradoxně zhoršovalo to, že jejich otec byl první vysokoškolsky vzdělaný Rom na našem území. On sám se před nacisty ukrýval v lesích a mezi Romy na Slovensku.

„Protože my jsme byli dětmi, byť nemanželskými, jediného tehdy známého romského doktora, právníka, který v té době utekl na Slovensko, protože by skončil v koncentráku jako první. Tak byl na nás vypsán transport mezi desíti nejvíc hledanými Romy, dětmi Romů nebo romských míšenců – týkalo se to mě a sestry. Ale máti pravděpodobně tušila, o co se jedná, tak s námi do těch vypsaných transportů nešla a vždy nás v těch rozhodujících momentech ukrývala. A navíc v té vesnici, kde jsme bydleli, v Miloticích u Kyjova, za maminkou přišel četník z Kyjova vždycky, když hrozilo, že tam bude nacistická šťára, a říkal: ‚Paní Holomková, zmizte! ’ A my jsme skutečně absolvovali desítky nočních útěků někam po okolí. Jako dítě jsem to jen tak mimoděk zaznamenal, aniž jsem tušil to nebezpečí, které nám hrozí.“

Svou roli sehráli i lidé z vesnice – kdokoliv z nich mohl maminku s romskými dětmi udat.

„Nestalo se to. V té dědině, kde toho tátu znali z doby, kdy jako právník poskytoval sedlákům právní služby, takže tam měl dobrou pověst a patřil do té špičky mezi lidmi z dědin v tom okolí, což byly Milotice, Svatobořice, Kyjov, Hodonín, Mistřín, kde měl pověst člověka, který ovládá jazyky a právo a dělal pro sedláky ty služby, tak měl dobrou pověst. Možná že to mělo tento důvod, ale nikdo nás neudal a skončilo to dobře.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romská výtvarnice Lada Gažiová nesouhlasí s návrhem česko-romské vlajky
Projekt slovenského umělce Tomáše Rafy na podobu nové česko-romské vlajky vyvolal poměrně bouřlivé reakce. A to natolik, že výstavu neznámý pachatel polil barvou. Mezi kritiky uměleckého projektu je ale také řada Romů. S návrhem česko-romské vlajky, jejíž vítězná podoba poputuje na Radu pro záležitosti romské menšiny Úřadu vlády, ostře nesouhlasí i romská malířka Lada Gažiová. Natáčel s ní Tomáš Bystrý.

Romská výtvarnice Laďa Gažiová (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.02.2016Ladislava Gažiová patří k nejvýraznějším mladým umělkyním na současné česko-slovenské scéněO Roma Vakeren
15.08.2013Prolomit vlny: Pod jednou vlajkouZprávy ze života Romů
03.08.2013Návrhy česko-romské vlajky vzbuzují rozporuplné emoceO Roma Vakeren
10.08.2012Galerie NoD zahajuje v rámci týdne Prague Pride výstavy Laďi Gažiové a Lukáše HoudkaZprávy ze života Romů
26.03.2011Výtvarnice Lada Gažiová se věnuje různým sociálním tématůmO Roma Vakeren
16.07.2010Slovenská výtvarnice Ladislava Gažiová tvoří v PrazeO Roma Vakeren
18.06.2010Dětský časopis Romano voďoriO Roma Vakeren
26.03.2008Vernisáž výstavy Ladislavy Gažiové Zprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Přípravy do školy
Od září se zaplní každá škola těmi nejmenšími, prvňáčky. Nejinak tomu bude na základní škole v Lysé nad Labem, kam nastoupí do první třídy šestiletá Helenka. Nač se nejvíc těší, jaké byly přípravy a kolik investovali rodiče do školních pomůcek, si můžete poslechnout v následující reportáži Renaty Horvátové.

Školní lavice (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Roma friendly kluby a kavárna
Romští podnikatelé nemají jednoduchou pozici, a může být o to složitější, když se rozhodnou zaměstnávat Romy a mít je také jako svou cílovou skupinu. Dnešní rozhovor představuje osobnost pana Milana Danihela, který od devadesátých let v Brně provozuje kluby a dnes kavárnu, tzv. Roma friendly. Natáčela s ním Alica Heráková.

Rodina Milana Danihela přišla do Brna za prací v roce 1945, po druhé světové válce. Maminka byla Romka ze slovenské Prievidze a tatínek český Rom z Hodonínska.

„Samozřejmě v té době byla velká chudoba a vykládali, že když sem přišli, tak neměli nic než tu peřinu nebo nějaký bágl věcí. Opravdu sem přišli z ničeho a měli tu možnost tady začít znovu ten život.“

Poválečná doba znamenala nový začátek pro mnohé. Také proto byly rozdíly mezi lidmi vnímány jinak, než je tomu dneska.

„Samozřejmě že to taky neměli lehké, ale měli to lehčí v tom, že v té době nebyl takový ten problém ‚Cigán‘ a Čech. Dělaly se akce – když mi mamka vykládala – dělaly se bály a tam byli všichni, jestli tam byl ten nebo ten, bavili se všichni.“

Dětství tedy Milan Danihel prožil v Brně. Chodil do základní školy do Komárova, kde bylo málo romských rodin, základní i střední školu tedy prožil spíše mezi majoritou. Svou odlišnost si vždycky uvědomoval, ale nebral ji jako překážku.

„Měl jsem nějaké ambice, to je hlavní věc. Druhá věc byla to, že kamkoliv jsem přišel, tak na mě byl dán větší sklon, abych byl akčnější, abych fungoval – když to řeknu – možná na 200 procent. Pro mě to byla taková určitá výzva.“

Po návratu z vojenské služby Milan Danihel začal pracovat jako vrátný v klubu, později jako číšník a podařilo se mu vypracovat. Získal pětiletou praxi v oblasti, ve které podniká dodnes.

„V 95. roce jsem otevřel koncesi, protože já jsem měl převážně kluby, ne restaurace, takže jsem otevřel klub, ale na bázi romské. To znamená, že jsem dělal převážně pro romskou komunitu, poněvadž po té revoluci byly problémy, že ty Romy nechtěli nikam pouštět. Řekl jsem si, když může mít svoje majorita, tak můžeme mít i my svoje. Takže jsme udělali klubík a samozřejmě, že ve své době to byla pecka, když to řeknu lidově.“

Klub v ulici Milady Horákové fungoval čtyři roky a v devadesátých letech to bylo oblíbené místo, kde se pořádaly romské zábavy, koncerty nebo akce pro děti. Jak říká pan Danihel, hlavní bylo, že tam mohl přijít každý, Romové sem neměli zákaz jako do jiných klubů v Brně.

„Měli problém, že by i pouštěli Romy, ale kdyby je pouštěli, tak tam zas ta majorita nechtěla chodit. Prostě problém, problém, který se nedal vyřešit. Nebyl problém v tom, že by byli nějací rasový nebo tak, ale prostě – zákazník nechce, on sem nebude chodit, když sem budete chodit vy – a prostě takhle. Je to blbý nebo hloupý, ale tak to zkrátka bylo a je to – bohužel dodneška.“

Pan Danihel přitom zdůrazňuje, že mnoho majitelů klubů jsou jeho dobří známí a že jim zkrátka nezbylo, než se přizpůsobit situaci a svým zákazníkům. Jako živnostníci, kteří platí daně a mají zodpovědnost za svoje zaměstnance, si nemohli dovolit jednat jinak. Druhý klub na stejné bázi pak otevřel pan Danihel v roce 2000. I na něj ale po několika letech dolehla ekonomická krize. Po deseti letech musel klub uzavřít.

„Samozřejmě krize se dotkla nejvíc tady těch sociálně slabých lidí a já jsem to měl postavené převážně pro ty sociálně slabé lidi, převážně tak 75 %.“

Otevřít klub pro Romy, kam bude moct přijít každý, se tedy z obchodního hlediska panu Danihelovi nevyplatilo. Sám říká, že mohl postavit klub na jiné bázi, pro majoritu, ale nechtěl. Dnes provozuje kavárnu Beng v Muzeu romské kultury a přivydělává si i jinde. Šest let zajišťoval catering pro festival Svojanov a po různých akcích jezdí představovat romskou kuchyni. Říká, že jako otec od rodiny se musí snažit. Se svou ženou vychovávají dospívající dceru.

„Hlavně, co jí dávám do života, je to, aby se nestyděla za to, co je. Poněvadž když se za to bude stydět, bude se stydět za rodiče, tak jako já bych se nestyděl a moji rodiče a to je to naše romství. Druhá věc je to, že se snažím, aby měla úctu ke starším, aby věděla, jak se má chovat vůči rodičům, aby nikdy nezapomněla, odkud je a v čem byla vychovávaná.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Postavení Romů za druhé světové války
Opět se vrátíme k tématu holocaust, kdy jsme si 2. srpna připomněli Mezinárodní den vzpomínky na holocaust Romů. V noci z 2. na 3. srpna 1944 byli z koncentračního tábora Osvětim – Březinka deportováni Romové do koncentračního tábora Ravensbruck a Buchenwald. A dalších 2897 bez ohledu na věk a pohlaví odvezli do táborových plynových komor. Společenský status Romů v období druhé světové války přesně definoval dobový zákon, o kterém Robertu Hozovi řekl Arne Man z Ústavu etnologie na Slovensku.

Osvětim-Březinka (Foto: Barbora Kmentová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 24. srpna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transporty
Reportáž:  Romská výtvarnice Lada Gažiová nesouhlasí s návrhem česko-romské vlajky
Reportáž:  Přípravy do školy
Reportáž:  Roma friendly kluby a kavárna
Reportáž:  Postavení Romů za druhé světové války

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746937   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
263578   11.09.98 Romske aktuality
233571   14.03.00 Romský jazyk
162407    Historie a původ Romů
136406   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119228    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102450    Fotografie
89330   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80523   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77454    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz