Vyhledávání
16.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes bude opět tématem koncentrační tábora Osvětim-Březinka. Seznámíme vás s projektem zaměstnávání u našich východních sousedů a budeme si povídat o setkání mladých lidí z Česka a ze Slovenska.

Přeji příjemný poslech.

Som rado hoj adadžives san amenca, the šunen amaro romano vakeriben. Peršo šunena pal o romano holocaustos the pal o buči savi keren Roma pre Slovensko. Pal o peskero dživipen tumenge phenela Lukáš Kotlár.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v Osvětimi
Začátkem srpna jsme si připomenuli jedno velmi smutné výročí v dějinách Romů. V noci z 2. na 3. srpna 1944 totiž nacisté nahnali do plynových komor téměř tři tisíce romských vězňů koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Jednalo se především o staré a nemocné lidi, o ženy a děti. Tuto událost si připomeneme s Janou Šustovou.

Památník romským obětem holocaustu v Osvětimi-Březince (Foto: Jana Šustová) Více než dvacet tisíc Romů z celé Evropy bylo za 2. světové války uvězněno v takzvaném cikánském rodinném táboře v Osvětimi-Březince. Mnozí z nich tam zahynuli například v důsledku katastrofálních stravovacích a ubytovacích podmínek nebo na následky pseudovědeckých pokusů doktora Mengeleho. Jedinou nadějí na záchranu byly transporty do dalších koncentračních táborů. Poslední z nich byl vypraven 2. srpna 1944 a v jeho rámci odjelo 918 mužů do Buchenwaldu a 490 žen do Ravensbrücku. Co se dělo dál, vypráví historik z Muzea romské kultury Michal Schuster.

Romské děti po pokusech dr. Mengeleho „V červenci 1944 se k Osvětimi už blížila Rudá armáda, čehož si samozřejmě bylo vědomo vedení tábora, a proto bylo rozhodnuto, že práceschopní vězni a to i z jiných částí tábora, budou přesunuti na západ do jiných táborů a budou tam využiti na práci, protože německá válečná ekonomika kolabovala, takže byly zapotřebí nové pracovní síly. A ti, kteří nebyli práceschopní, ať už to byli ženy, děti, těhotné ženy, staří lidé, nemocní, byli pro ten režim nepotřební. Proto bylo rozhodnuto, že všichni musí být zlikvidováni. K tomu došlo v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy bylo zbývajících zhruba 3000 romských vězňů toho osvětimského tábora nahnáno do plynových komor, kde byli zlikvidováni během jedné noci. I to svědčí právě o tom, proč se tomu osvětimskému komplexu říká továrna na smrt. A právě proto je 2. srpen v celé řadě zemí památným dnem, který připomíná romský holocaust. Před dvěma lety se tak stalo například v Polsku, kdy byl tento den prohlášen památným státním dnem.“

Romští vězni se cestě do plynových komor aktivně bránili.

„Stejně jako v jiných táborech i v tom osvětimském komplexu v té romské části tábora fungovala nějaká odbojová síť, kdy si ti lidé navzájem pomáhali, snažili se zjistit, co vedení tábora chystá a podobně. Takže i proto například v tom romském táboře vypukla vzpoura. Ačkoliv jim bylo řečeno, že mají být odvezeni někam jinam na práci, tak se dozvěděli, že vězni mají být odvezeni přímo do plynových komor a mají být zlikvidováni. Takže se v tom baráku zabarikádovali a odmítali z něj vyjít. A v tu dobu se jim podařilo odolat, stráže dostali za úkol nechat je tak, jak jsou, s tím, že pak nakonec většina z nich byla zlikvidována na začátku toho srpna 1944.“

A jako mnohdy jindy v životě, i v nelidských podmínkách v Osvětimi byly pro Romy útěchou písně. Některé z nich tam přímo vznikly. O té nejznámější hovoří historik Michal Schuster:

„Takovou nejznámější symbolickou písní, která se stala i jakousi hymnickou připomínkou romského holocaustu, která bývá zpívána a hrána na vzpomínkových shromážděních, je píseň Aušvicate hi kher baro, neboli V Osvětimi je velký barák. To je píseň, která vznikla právě v tom osvětimském lágru, kde si ji Romové začali zpívat, aby odlehčili svému utrpení. Ta píseň je právě o tom, jak jsou Romové zavřeni v osvětimském táboře, jak trpí a jak matky pláčí nad tím, že jejich děti jsou zplynovány atd. Tato píseň má celou řadu variant, a jednu z těch nejznámějších variant zpívala paní Růžena Danielová ze slováckých Mutěnic, která přišla o celou svou rodinu právě v osvětimském táboře.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Desítky Romů z východního Slovenska našly důstojné zaměstnání
Slovensko pořád hledá recept na to, jak vytáhnout Romy ze sociální pasti. Tam, kde selhávají celostátní řešení, už ale dávno pomáhají malé projekty. Tak jako farma poblíž Hanušovců nad Topľou. Práci tam našly desítky Romů. Za solidní výdělek pěstují zeleninu a bioosiva. Úspěšný nápad jednoho mladíka může být inspirací pro celý slovenský východ. Podrobnosti má Vojtěch Berger.

Romové na poli pěstují zeleninu a další plodiny (Foto: Vojtěch Berger) Slovensko pořád hledá recept na to, jak vytáhnout Romy ze sociální pasti. Tam, kde selhávají celostátní řešení, už dávno pomáhají malé projekty, například farma poblíž Hanušovců nad Topľou, kde našly práci desítky Romů. Za solidní výdělek pěstují zeleninu a bioosiva. Úspěšný nápad jednoho mladíka může být inspirací pro celý slovenský východ.

„Na východním Slovensku zůstává mnoho vesnic, kde jsou jen Romové a staří lidé. Mnoho mladých lidí odcestovalo na západ, do Bratislavy, Česka, do Irska, do Německa,“ říká Štefan Straka u pole s bramborami, které okopávají skupinka Romů.

Třicátník Štefan má drobnou postavu, ale uvnitř musí mít strašně moc energie.

Duše projektu Štefan Straka a jedna z jeho zaměstnankyň (Foto: Vojtěch Berger) Ze zdánlivě katastrofální výchozí pozice ale zkusil udělat výhodu. Napadlo ho, že bývalí zemědělci, kteří dřív pracovali v JZD a po úrazu šli třeba do částečného invalidního důchodu, by část svých zkušeností mohli předat Romům.

Ti by zase při práci v zemědělství získali novou příležitost.

„Oslovujeme část těchto Romů. Ti, kteří chtějí pracovat i v zahradě, tak dobře. Těm, kteří zájem nemají, tak násilím se jim vnucovat nebudeme,“ dodává Straka.Takhle Štefan už dostal tip na Darinku a Martinu. Jedna z nich už smlouvu dostala, druhá je teprve na zkoušku v zácviku.

„Je to lepší než doma, lepší než na aktivačním příspěvku. Když tu budeme pracovat, tak aspoň budeme mít nějaký příspěvek a ne 60 euro na aktivačních,“ pochvaluje si mladá Romka.

Holky jsou ještě mladé, bude jim teprve 20 let. Tady si mohou vydělat až 500 eur měsíčně, v přepočtu asi 13 tisíc korun. To jsou pro Romy z východního Slovenska jsou neuvěřitelné peníze.

'Nejsem Harry Potter'

Pětatřicetiletý Štefan má zatím skromnější ambice. Poslední dekádu žil jenom ze sociálních dávek a tady bojuje o vůbec první zaměstnání v životě.

„Byl bych rád za jakékoli zaměstnání. I toto by bylo dobré, ale radši bych nějaké stavební práce,“ svěřuje se Rom. „Mně stačí i tohle. Hlavně, že mám zaměstnání,“ dodává.

Občanské sdružení Štefana Straky je rozkročené ještě víc doširoka. Kromě pěstování zeleniny pěstují Romové taky bioosiva, která se pak prodávají třeba do Česka. Další stovka Romů může dobrovolně využívat pole, kde si vypěstují zeleninu pro vlastní spotřebu.

Potkaly se tu recepty na potravinovou soběstačnost i na řešení sociální situace Romů. Štefan Straka ale zůstává i přes všechny úspěchy nohama na zemi.

„Nejsem žádný Harry Potter, který má kouzelnou hůlku a mávne s ní, aby se děly zázraky ze dne na den,“ nešetří skromností Straka.

Projekt Štefana Straky není univerzální a ne každý Rom z východního Slovenska se může stát dobrým zemědělcem. Stovky lidí už ale dostaly šanci. A to je víc, než jim zatím nabídnul kdokoli jiný.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2016Během předsednictví Slovenska Radě EU chtějí slovenští Romové poukázat na stále rostoucí nezaměstnanostO Roma Vakeren
10.10.2015ReportážO Roma Vakeren
11.01.2014Slovensko potřebuje funkční sociální ekonomikuO Roma Vakeren
21.04.2013Slovenské obci se podařil menší sociální zázrak. Šetří a pomáhá RomůmZprávy ze života Romů
19.04.2013Projekt Bioknoblauch Romanes přínáší pracovní místa po celé EvropěO Roma Vakeren
21.09.2011Slovenští Romové demonstrovali před parlamentem, žádali víc práceZprávy ze života Romů
16.03.2005Romové z východního Slovenska chtějí víc peněz na aktivační práceZprávy ze zahraničí
03.02.2005Kdysi tradičnímu košíkářství se už dnes Romové příliš nevěnujíZprávy ze zahraničí

=[ Reportáž ]=
Účastníci International Gypsy Fest v Bratislavě uctili památku obětí holocaustu
Terne Roma – Mladí Romové, tak pod tímto názvem je ukryté setkání třiceti mladých lidí z Česka a Slovenska. To vše v rámci 6. ročníku festivalu International Gypsy Fest v Bratislavě. Jeho účastníci také uctili památku obětí holocaustu a 2. srpna zapálili svíčky v prostorách Bratislavského hradu. Více už kolegovi Robertu Hozovi řekl kouč mladých lidí Eduard Čonka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
03.08.2013Festival Gypsy fest se letos přestěhoval do BratislavyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Repertoár kapely Gili Romani je ovlivněn prvky romské, moravské a maďarské hudby
Od roku 2002 působí na naší hudební scéně kapela Gili Romani. Vznikla spoluprací muzikantské rodiny bratří Kotlárů a Milana Broučka. Repertoár je složen z prvků cikánské, moravské a maďarské hudby a je ovlivněný prvky jazzu. Ve zkušebně plzeňské filharmonie v Českém rozhlase Plzeň pozval vedoucího Gili Romani Rudolfa Korga Kotlára k mikrofonu Ladislav Válek.

Gili Romani (Foto: Facebookový profil Gili Romani)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Lukáš Kotlár: Dětský domov mi umožňuje naplnit si svoje sny
Kdo dokáže udělat ze své nevýhody přednost, ten v životě vyhrál. Také tímto heslem by se dal vystihnout příběh Lukáše Kotlára, který vám dnes představíme. Sedmnáctiletý romský chlapec vyrůstá od narození v dětském domově v Uherském Hradišti. Svůj handicap ale přetvořil v přednost a říká: Dětský domov mi umožňuje naplnit si svoje sny. V Brně s ním natáčela Alica Heráková.

Lukáš Kotlár (Foto: Romea.cz) Lukáš Kotlár se narodil rodině olašských Romů usazených v Brně a od narození byl v kojeneckém ústavu. Kvůli jeho nemoci se rodiče nechali přesvědčit, že v ústavní péči o něj bude lépe postaráno. Tak začal Lukáš vyrůstat jako jediný z celé rodiny v dětském domově.

„Kvůli nemoci se mi vlastně změnil celý život, protože jsem se dostal do dětského domova už ve 4 letech. A oni o mě usilovali, oni mě neustále chtěli domů, ale tam je už přesvědčovali, že dětský domov bude šance, že dětský domov mi může poskytnout vzdělání.“

Tak vlastně Lukášův příběh vystihuje mnoho příběhů romských dětí v dětských domovech. Příběhů, ve kterých se rodiče rozhodnou pro lepší budoucnost svého dítěte, než mu můžou zajistit sami. Lukáš tuto svou šanci využil.

„Někdo řekne, že je to smutný, že jsem bez rodiny – já říkám, smutný to možná je, ale lítost není na místě. Naopak mě to posunulo dál.“

Základní školu Lukáš zvládal s horším chováním, ale za to s výborným prospěchem. Po neúspěšném pokusu na gymnáziu v Uherském Hradišti, přijali Lukáše na prestižní pražské gymnázium Open Gate.

„Já jsem měl na základní škole velké problémy, já jsem odmlouval, vyrušoval, a ona se mě také ta škola chtěla potom zbavit. Takže to, že se mi pak naskytla možnost jít na gymnázium Open Gate, kde už předtím studovala od nás jedna holka, tak to byla cesta. Pro mě to byla motivace se za ní dostat a podařilo se to.

Na gymnáziu Open Gate studuje Lukáš Kotlár v britském stylu. Bydlí na internátě v Praze, nosí uniformu a veškerou výuku má v angličtině. To však není jediný rozdíl.

„Ve škole je kladen velký důraz na to, vytvořit si vlastní názor, stát si za ním, umět si ho obhájit. Je také nutné, naučit se pracovat v týmu. Nikdy to není tak, že tam je někdo sám za sebe. V té třídě prostě pokud někdo nevychází, tak se dělají i teambuildingy, je důležité, abychom pracovali jako kolektiv. A naopak, to i můžu očekávat – že když já něco nezvládám, tak vím, že mám podporu i u starších studentů, že se nemusím bát.“

Škola i domov Lukáše podporují v jeho různých zájmech. Nad účastí v české debatní lize nebo sportem ale převažuje novinářské zapálení. Lukáš začal svoje žurnalistické pokusy v časopisu pro dětské domovy Zámeček.

„Objevil jsem zákulisí zpravodajství, vyzkoušel jsem si studia, poznal jsem zajímavé lidi, mluvčí z politiky, ze showbyznysu a to mě naprosto uchvátilo. A tehdy jsem si řekl, tak fajn, začnu se tomu fakt věnovat.“

V Zámečku se vypracoval v šestnácti letech na post zástupce šéfredaktora, přispívá do regionálních deníků, do Romano hangos a spolupráci mu nabídla i Romea.cz. Kromě své jasné kariéry, objevil Lukáš také během dospívání zpět svou rodinu. Ta však měla na Lukáše mnoho otázek.

„Proč, když už přijedu domů, u nich nezůstanu. Je pak těžké vysvětlovat, že dnes od vás odjíždím, že to je kvůli životu, samozřejmě musím být v tom dětském domově. Na druhou stranu jsou rádi, ptají se mě, dneska už i volají, ptají se mě, jak se mi daří ve škole, co bylo na vysvědčení… Jsou spíš hodně překvapení, že jejich syn má něco v Romano hangos, že jejich syn má něco v novinách.“

Na otázku, zda jsou na něj rodiče hrdí, říká skromně, že zatím nemají moc za co, ale že jsou rádi. Příběh Lukáše má tedy otevřenou budoucnost a má i kořeny, které Lukáš stále hledá.

„Jak já často říkám, že nepatřím ani do jedné skupiny, že nejsem ani Rom, ani bílý.“

Ani tato nejistota ale Lukáše na jeho cestě nezastavuje. A vzkaz pro ostatní mladé lidi nebo děti bez rodiny v dětských domovech?

„Za svůj krátký  život jsem zjistil, že je třeba využít každou šanci. Pokud mi někdo něco nabídne, ať už je to jet na nějakou akci, zúčastnit se nějakého kurzu, mluvit s někým, tak se tomu nebránit, protože cokoliv se dozvíme, tak se nám v budoucnu může hodit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
19.12.2015Mladý Rom Lukáš Kotlár reprezentoval Česko na Mezinárodní ceně vévody z EdinburghuO Roma Vakeren
29.03.2014Cesta Lukáše Kotlára z dětského domova na prestižní gymnázium Open GateO Roma Vakeren

Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren vám přeje krásný večer anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20té hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Mabisterem šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Mangav tumenge šukar rati, kaj tumen o Del the arakhel. Amenca avena pro aver sambat.

Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v Osvětimi
Reportáž:  Desítky Romů z východního Slovenska našly důstojné zaměstnání
Reportáž:  Účastníci International Gypsy Fest v Bratislavě uctili památku obětí holocaustu
Reportáž:  Repertoár kapely Gili Romani je ovlivněn prvky romské, moravské a maďarské hudby
Reportáž:  Lukáš Kotlár: Dětský domov mi umožňuje naplnit si svoje sny

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745927   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261880   11.09.98 Romske aktuality
226822   14.03.00 Romský jazyk
160302    Historie a původ Romů
135322   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118867    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102295    Fotografie
89057   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79633   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77212    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz