Vyhledávání
12.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Vydáme se do jižní Francie na proslulou pouť Romů k patronce svaté Kali Sáře, což je postava z poloviny prvního století po Kristu. Pohovoříme o reformě na Slovensku a představíme Gerharda Hadiho.

Přeji příjemný poslech.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenge šukar šuniben. Magisterem amneca pes dodžanena butheder. Adadžives peršo povakeraha palo Kaľi Sára. Akana imar tumnege Ida Kelarová.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Tisíce Romů se v květnu sjíždí v Saintes-Maries-de-la-Mer na pouť ke svaté Sáře
Tisíce Romů z celé Francie, ale i z dalších evropských zemí, se každoročně sjíždí na pouť do malé obce Saintes-Maries-de-la-Mer, která leží na jihu Francie na břehu Středozemního moře. Romové se tam už po staletí přicházejí poklonit své patronce svaté Kali Sáře, kterou si oblíbili pro její snědou barvu pleti. Ve svých obytných karavanech se tam každoročně začínají sjíždět kolem 18. května a pouť vrcholí mezi 24. a 26. květnem. Letos se jí zúčastnila i Jana Šustová.

Romové přijíždějí na pouť i ve svých obytných karavanech (Foto: Jana Šustová) Během pouti v Saintes-Maries-de-la-Mer se každoročně setkávají rozvětvené romské rodiny, přičemž samozřejmě nechybí zpěv, tanec a tóny kytar, houslí nebo akordeonů. Nedílnou součástí pouti jsou i bohoslužby v kostele, katecheze a křty. Atmosféru popisuje Thérèse Chevalier, prezidentka Sdružení Romů a jejich přátel v Saintes-Maries-de-la-Mer (Association saintoise des gitans et de leurs amis):

„Během čtrnácti dnů tato malá obec, která má dva a půl tisíce obyvatel, hostí deset až patnáct tisíc osob. Jsme tady na poloostrově, podél cesty jsou jezera, takže je tu málo místa, je to malinká obec a dokonce i v ní jsou ještě jezera.“

Marie matka Jakubova a Marie Salomé - sochy v kostele v  Saintes-Maries-de-la-Mer (Foto: Jana Šustová) A právě na tomto místě na břehu Středozemního moře v deltě řeky Rhôny přistála kolem roku 45 po Kristu lodička s křesťany, kteří byli za pronásledování vyhnáni z Palestiny. Připlula na ní i Marie matka Jakubova a Marie Salomé, s nimiž je spojen příběh černé Kali Sáry, patronky Romů. Podle jedné z legend se Sára chtěla přidat ke skupině vyhnaných křesťanů, jejichž loď už byla na moři. Díky zázraku k nim přešla po plášti, který jí na pomoc hodila Marie Salomé. Podle jiné legendy byla Sára naopak obyvatelkou dnešní Provence a ujala se obou Marií po jejich přistání u zdejšího břehu. Už v 1. století byl na místě jejich vylodění vybudován kostel, později se Saintes-Maries-de-la-Mer stalo zastávkou na pouti do Santiaga de Compostela, od středověku je samostatným poutním místem.

Soška sv. Kali Sáry v kryptě kostela (Foto: Jana Šustová) „V roce 1448 byly nalezeny ostatky těchto dvou Marií – Marie matky Jakubovy a Marie Salomé. A o kousek dál byly nalezeny ostatky mladé dívky ve věku kolem osmnácti let. A už tehdy sem přijížděli Romové, protože už v roce 1435 jezdili do Santiago de Compostela. Romové přišli před brány Paříže v roce 1417. Sice nemáme důkazy, že by v roce 1448 byli i tady, ale máme písemné důkazy, že byli už v Santiagu de Compostela.“

Spouštění relikviářů z vrchní kaple na oltář (Foto: Jana Šustová) Pouť v Saintes-Maries-de-la-Mer každoročně vrcholí 24. května, kdy se v kostele z vrchní kaple pod věží spustí po lanech dolů na oltář truhla s ostatky svatých Marií.

„Spouští se z horní kaple kostela, je to velmi dojemné, na lana se přivazují kytice a je to takové spojení mezi nebem a zemí.“

Procesí se svatou Sárou prochází kostelem (Foto: Jana Šustová) Poté se z krypty v kostele vynese soška svaté Sáry, pro kterou Romové celý rok připravovali vzácné oblečení. Sošku nesou čtyři romští muži a za doprovodu poutníků s ní projdou obcí a vstoupí do moře. Druhý den, 25. května, se koná stejné procesí z kostela k moři, avšak v procesí se nesou sošky svatých Marií na lodičce.

„Romové vstupují do vody až po pás. Jsou tam i místní pasáci býků (Gardians) na koních, kteří také vstupují do vody. Je to velmi dojemné, stojí to za vidění a na pláži je obrovské množství lidí. A potom se relikviáře s ostatky v kostele opět vytáhnou do horní kaple za doprovodu našich modliteb a proseb.“

Procesí se svatou Sárou vstoupilo do moře (Foto: Jana Šustová) Pouť končí 26. května, kdy se poutníci vydávají ke hrobu markýze Baroncelliho, na jehož přímluvu církev v roce 1935 povolila procesí se svatou Sárou ulicemi městečka – předtím se konala pouze procesí se svatými Mariemi. A jak dodává Thérèse Chevalier, během pouti se v místním kulturním centru konají také výstavy představující romskou kulturu.

(Foto: Jana Šustová) „Letos jsme připravili výstavu k poctě Matéo Maximoffa, což byl první romský spisovatel píšící francouzsky. Už několik let tady představujeme knihy napsané romskými autory. V minulých letech tady byly výstavy například o školním vzdělávání Romů, řemeslech, dějinách nebo hudbě. Příští rok to bude určitě téma Svoboda, rovnost, bratrství – občané druhé kategorie, kde se zaměříme na těžkosti, které Romové v Evropě mají. Letos tady na výstavě vidíte také obrazy a fotografie od romských autorů. Chceme ukazovat romskou kulturu – vystavoval tady třeba romský sochař, kamenorytec a teď tady vidíte malé makety, které představují různé historické typy romských tábořišť.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
24.05.2013Pouť ke svaté Kali Sáře v jihofrancouzském městečku Saintes-Maries-de-la-MerFotoaktuality
01.09.2009Ve Francii církev kočuje s RomyZprávy ze života Romů
20.06.2009Romové putují do Saintes-Maries-de-la-MerZprávy ze života Romů
05.06.2009Romové na pouti ke svaté SářeO Roma Vakeren
23.06.2006V Hejnicích proběhla pouť k patronce Romů svaté SářeO Roma Vakeren
19.06.2005Romský festival završila slavnostní mše za patronku Kali SáruZprávy ze života Romů
03.06.2005I letos se Romové sešli na pouti svaté Sáry ve FranciiO Roma Vakeren
09.07.2004Víra Romů a jejich vztah k církviO Roma Vakeren
20.06.2004Festival romské kultury vyvrcholil slavnostní mší v HejnicíchFotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Slovenský Rom Gerhard Hadi uspěl jako moderátor dvou komerčních rádií
Gernard Hadi jako malý snil o tom, že jeho hlas bude přinášet z éteru zajímavosti z domova i ze zahraničí. Dnes třicetiletý Geri pracuje jako moderátor ve dvou komerčních rádiích a čeká na nové výzvy. Iveta Demeterová se ho zeptala, jak vzpomíná na své začátky.

Gerhard Hadi (Foto: Rádio Sázava, www.radiosazava.cz)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Instalace dortu Mandala zakončila festival Khamoro
A my se ještě připomeneme Světový romský festival Khamoro, který jste měli možnost vidět už po patnácté. Začal 27. května, na programu byly vedle romské hudby také jazzové koncerty, promítání filmů, křest knihy, vernisáž plakátů či seminář Mladí Romové v Evropě a taneční workshop. Jeho závěr byl pro návštěvníky v centru Prahy velmi zajímavý, protože byl zakončen Živou instalací Dortu Mandala od významného romského multimediálního umělce Zorana Tairoviće.

Zmenšenina dortu Mandala Zorana Tairoviće (Foto: Kristýna Maková) Dort Mandala znamená sladký kruh nebo něco, co krásou obklopuje. Významově v sobě propojuje základní pilíře Dekády romské inkluze, cesty zdraví, vzdělání, bydlení a zaměstnání. Na ochutnávce dortu byl i náš kolega Jan Rosenberg.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Gabriela Hrabaňová jedná za Romy s vysokými úředníky Evropské komise
Gabriela Hrabalová pracovala s Michalem Kocábem na Úřadu vlády, v Bruselu jedná za Romy s vysokými úředníky Evropské komise. Představujeme příběh neobyčejné ženy, která díky své energii, odhodlání a znalostem dostala možnost ovlivňovat život Romů na celoevropské úrovni. V Praze s ní natáčela Alica Heráková.

Gabriela Hrabaňová (Foto: Jana Šustová) Gabriela Hrabaňová je stále smějící se třicetiletá dáma se spoustou energie a na první pohled by do ní nikdo neřekl, co všechno už má za sebou. Jaký je příběh české Romky, která se nebojí otevřeně kritizovat současnou situaci a kudy vedla její cesta do Bruselu?

„Já jsem poloviční Romka, maminka je Romka z romské rodiny a tatínek je Čech, rodiče pocházejí ze severních Čech. A moje romská rodina přišla ze Slovenska.“

Jako studentka střední školy získala Gábina v roce 1994 stipendium, díky kterému se dostala na list romských studentů, kteří v 90. letech byli často zváni na schůzky se zahraničními delegacemi. O novou generaci romských studentů byl velký zájem.

„Tenhle ten list byl v roce 98 použit Monikou Mihaličkovou Horákovou k prvnímu setkání romských středoškoláků a vysokoškoláků. My jsme se tenkrát setkali v Evropském parlamentu, bylo nás okolo třiceti, pocházeli jsme z celé České republiky. Bylo to teda úžasné setkání a neskončilo to pouze u toho setkání.“

Takto vznikla na konci 90. let organizace Athinganoi sdružující romské studenty, jejíž předsedkyní se během let Gabriela stala díky své aktivitě a zájmu pracovat pro Romy. Kromě toho dostala možnost začít školit neziskovky a romské ženy pracovat s počítačem.

„Tenhle projekt jsem dělala víc než tři roky, byla to úžasná zkušenost, byl to mezinárodní projekt, já jsem byla za Českou republiku, měla jsme kolegu na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku, v Bulharsku a v Makedonii. Měli jsme velice tvrdý režim komunikace, museli jsme chodit na chaty, blogovali jsme a pomáhali jsme těm organizacím vlastně napříč, ale zároveň jsme se dostali do té mezinárodní sféry.“

Odtud byl už jen krůček k Úřadu vlády. Gabriela byla oslovena Džamilou Stehlíkovou a získala možnost opravdu ovlivňovat rozhodování politiků. Jaké byly tehdy jejich největší úspěchy?

„Přijetí všemi 27 ministry práce a sociálních věcí tzv. deset základních principů pro romské začleňování, to se podařilo České republice prosadit v rámci evropského předsednictví, což do dneška ovlivňuje evropskou romskou politiku, ale pak také schválení nové koncepce romské inkluze, kterou jsme rozpracovávali s Romy na malých workshopech. A pak také ten materiál, který se týká romského holocaustu, vykoupení Žalova.“

S odvoláním Michaela Kocába z pozice ministra pro lidská práva a příchodem nové vlády se však mnohé změnilo.

„Vidím, že role zmocněnkyně pro lidská práva se dneska zmenšila. Už to není takové, že jsme jezdili do lokalit, byli jsme s Romy v dennodenním kontaktu. Dařilo se nám dlouho držet ten romský prvek, ale vlastně po mém odchodu se stalo i to, že to slovo romské z toho celého názvu Agentury pro sociální začleňování bylo vymazáno. Myslím, že je to krok zpátky, protože Agenturu jsme vymýšleli, aby pomáhala Romům, protože na sociální začleňování máme Ministerstvo práce a sociálních věcí.“

Gabriela dnes působí v bruselské organizaci ERGO. Ta spojuje evropské instituce s malými romskými organizacemi ze střední a východní Evropy.

„My se snažíme překládat tu realitu, kterou žijí Romové na lokální úrovni, evropským politikům. To znamená, že ti, kteří o nás rozhodují, třeba Evropská komise, rozhodují často bez nás, aby měli tu expertízu.“

Skupiny Romů z celé Evropy tak můžou oslovovat ERGO a žádat je o pomoc s děním v jejich obci nebo městě. Jedním z příkladů je kampaň Děkuji, starosto. V ní Romové například v Bulharsku, přišli za starosty svých obcí s děkovným dopisem za to, co pro Romy udělali.

„I když toho někdy neudělal mnoho, tak tímhle si otevřeli cestu k dalšímu vyjednávání a ukázání toho, jaké jsou problémy a jak by se daly řešit.“

Výsledky byly ohromující.

„Podařilo se nám v Bulharsku v 15 lokalitách uzavřít 12 lokálních strategií, kdy Romové opravdu sami šli na to město, a v deseti dokonce měli Romové svůj rozpočet. Takže se nám osvědčilo, že když Romové dostanou pár nástrojů, trošku podpory, trošku tréninku, aby si mohli ty věci zařídit sami, tak jsou velmi úspěšní v tom zařizování.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
08.02.2014Gabriela Hrabaňová jedná v Bruselu za Romy s vysokými úředníky Evropské komiseO Roma Vakeren
22.10.2010Jak vypadá současná Rada pro záležitosti romské menšinyO Roma Vakeren
19.02.2010O životních cestách Gabriely HrabaňovéO Roma Vakeren
10.12.2009Čeští Romové jsou podle studie EU nejdiskriminovanější menšinou v uniiZprávy ze života Romů
21.07.2009Analýza: Romové odcházejí kvůli pravicovému extremismu i nízké životní úrovniZprávy ze života Romů
15.07.2009Česko reaguje na kanadská víza - odveta zasáhne diplomatyZprávy ze života Romů
20.03.2009S Gabrielou Hrabaňovou o anticikanismuO Roma Vakeren
28.11.2008S Gabrielou Hrabaňovou o pracovní cestě do KanadyO Roma Vakeren
07.04.2006Jaké je cítit se celý život jako zlodějZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Obsah článku:
Reportáž:  Tisíce Romů se v květnu sjíždí v Saintes-Maries-de-la-Mer na pouť ke svaté Sáře
Reportáž:  Slovenský Rom Gerhard Hadi uspěl jako moderátor dvou komerčních rádií
Reportáž:  Instalace dortu Mandala zakončila festival Khamoro
Reportáž:  Gabriela Hrabaňová jedná za Romy s vysokými úředníky Evropské komise

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz