Vyhledávání
13.12.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes si řekneme o Novém projektu pro nezaměstnané na Praze 14, opět si připomeneme, že letos uplynulo 70 let od doby, kdy nacisté začali s hromadnými transporty Romů do Osvětimi, a řeč bude i o romském jídle.

Tolik jenom namátkou z dnešního pořadu O Roma vakeren, který se samozřejmě neobejde bez romských písní z domova i ze světa.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Role měst v integraci sociálně vyloučené lokality na Praze 14
Městská část Praha 14 pomáhá formovat sociální podnik a je partnerem mezinárodního projektu "Role měst v integraci sociálně vyloučené lokality na Praze 14". Městská část využívá spolupráce se zahraničními partnery, kteří podobnou problematiku řeší v posledních letech s nemalými úspěchy. Českým partnerem je společnost MEPKO. Mezi partnery jsou zástupci ze Španělska a Nizozemí. K českému partnerství oslovila Iveta Demeterová starostu MČ Prahy 14 Radka Vondru.

Úvodní fórum k zahájení projektu (Foto: www.romplan.cz) Podrobnosti o projektu najdete na stránkách www.romplan.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
12.04.2014Mezinárodní zkušenosti s integrací sociálně vyloučených lokalitO Roma Vakeren
09.10.2009Jak se vede Romům v Praze 14O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Romská dívka Settela Steinbach se stala symbolem dětského holocaustu
V pondělí se v Letech u Písku od dvanácti hodin uskuteční pietní akt za romské oběti holocaustu. Každoročně se ho účastní diplomaté z různých zemí, členové vlády a zástupci významných organizací. Letos svou účast přislíbil i kardinál Dominik Duka, který se za oběti holocaustu i jejich pozůstalé pomodlí, s proslovy vystoupí například velvyslanci Spojených států amerických, Německa a Maďarska. Pietní akt bude zakončen u hrobů dětských obětí v nedalekých Mirovicích. Za romským holocaustem se teď ohlédneme s Janou Šustovou.

Jatka v Brně - místo, kde byli shromažďováni Romové před transportem do Osvětimi, který se uskutečnil 7. března 1943 (Foto: z roku 2000: Evžen Sobek, Muzeum romské kultury) Letos uplynulo sedmdesát let od doby, kdy byly z Protektorátu Čechy a Morava vypravovány hromadné transporty Romů do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. První z nich odjel 7. března 1943 z Brna a poté následovaly transporty z jiných míst. Například velký transport z takzvaného cikánského tábora v Letech u Písku dorazil do Osvětimi 7. května 1943, transport z cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu následoval 22. srpna téhož roku. Počty protektorátních Romů zavlečených do Osvětimi upřesňuje historik z Muzea romské kultury Michal Schuster.

„Zatímco ten březnový transport z Brna byl první, během roku 1943 ale i 1944 pak následovaly další, které byly různě velké, byly to stovky vězňů. Celkem se uvádí, že bylo odtransportováno 5500 protektorátních Romů, z nichž se po roce 1945 vrátilo necelých šest set. Takže opravdu většina těch předválečných prvorepublikových Romů z Čech, Moravy a části Slezska byla vyhlazena.“

To znamená, že zahynulo 90 % naší předválečné romské populace.

„Toto procento zhruba 90 % vyvražděných předválečných Romů je opravdu jedno z největších. Co se týče romské populace v Evropě, podobně na tom byli například i rakouští Romové, kteří byli už od počátku 40. let internováni v táboře v Lackenbachu v části Burgenlandsko, kde byla také největší koncentrace rakouských Romů, takže bylo velice jednoduché je tam zase shromáždit a většina z nich byla opravdu potom odtransportována do Osvětimi, kde zahynuli.“

V jiných státech tomu bylo podobně, ale jak říká historik Michal Schuster, čísla už byla různorodá a procento zavražděných Romů nebylo tak vysoké.

„To souviselo také s tím, že ta okupační správa byla různě podřízena té německé, tzn. že se nejdříve vypořádávali s tím židovským živlem a teprve potom se dostávali k té romské otázce, takže často nebyli všichni odtransportováni do Osvětimi, žili v nějakých internačních táborech například v rámci Francie, kde byla celá řada takovýchto internačních táborů, a teprve postupně pak byly připravovány nějaké transporty do Osvětimi. Stejně tak tomu bylo například v Holandsku, kde nějaké ty hromadnější transporty byly spolu s těmi židovskými vypravovány roku 1944.

A právě z jednoho transportu Romů z Nizozemska pochází proslulá fotografie desetileté dívenky se světlým šátkem na hlavě, která vykukuje ze dveří nákladního vagónu jedoucího do Osvětimi. Snímek pochází z 19. května 1944.

„Transportem z toho tábora Westerbork, který se nacházel na území Nizozemska, byla odtransportována i Settela Steinbach, velice známá sintská romská dívenka, která se stala po druhé světové válce takovým symbolem dětského holocaustu a teprve až v 90. letech se zjistilo, že nejde o židovskou dívku, ale o romskou. Tato dívenka bohužel zahynula a ty informace o ní pocházejí z dokumentárního filmu, který si nechal velitel toho tábora Westerbork natočit právě o táboře a o probíhajících transportech. A ta nejznámější scéna z toho dokumentárního filmu je právě kdy dívenka Settela vykukuje ze dveří toho dobytčáku těsně před tím, než jsou ty dveře zavřeny a vlak se dává do pohybu směrem do Osvětimi. Takže je to opravdu velice symbolický záběr, proto se stal tak slavným.“

Stejně jako téměř tři tisíce dalších Romů zemřela Settela Steinbach v noci z 2. na 3. srpna 1944 v osvětimských plynových komorách. Spolu s ní zahynula i její matka a devět sourozenců. Bylo to oné osudné noci, kdy nacisté vyvraždili ženy, děti a staré či nemocné vězně takzvaného cikánského tábora v Osvětimi, zatímco práceschopné vězně a vězenkyně předtím odeslali do koncentračních táborů na území Německa.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
K romské kulinářské chloubě patří goja, holubki nebo bandurki
Na Moravě mají frgále, v Podkrkonoší kyselo a Romové jsou pyšní na svoje goja, holubki nebo bandurki. Jde o tradiční romská jídla, která původně – stejně jako Romové – pocházejí z Indie. Pro romskou kuchyni je typické koření, česnek a jednoduchost. Více prozradí následující reportáž Šárky Škapikové.

Holubki (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.01.2011Romská jídla jako cesta ke sblíženíO Roma Vakeren
09.01.2004MačankaO Roma Vakeren
16.10.1998BrnoZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Mária Tullejová - romská maminka, která vzala život do svých rukou
Zajímavé romské osobnosti nejsou jen hudebníci nebo spisovatelé. Zajímaví lidé jsou všude kolem nás. Představujeme Márii Tullejovou, romskou maminku, která vzala život do svých rukou. V Brně natáčela Alica Heráková.

Mária Tullejová (Foto: Archiv Márii Tullejové) Patří romská žena k dětem a do domácnosti nebo je to už společenský přežitek? A jak se žije tzv. obyčejné romské matce, která si žije život po svém bez ohledu na tradice?

„To musí být respekt, na obě strany. Já respektuju jeho a on respektuje mě. A taky pak funguje ten vztah a ty si můžeš dělat věci, který tebe baví, a on si dělá věci, který baví jeho.“ Osvětluje svůj přístup k partnerským vztahům sedmadvacetiletá matka sedmiletého syna žijící se svou rodinou v Brně ve známé ulici Bratislavská. Pochází z tradiční romské rodiny, která se do Brna přistěhovala za prací jako mnoho jiných po sametové revoluci.

„Taťka postavil barák se svým taťkou, práce byla, byla, pak zrušili ty práce… takže v devadesátým přišli sem… Dvacet tři let jsme tady.“

Popisuje cestu své rodiny do Čech Mária. Dům rodiče prodali, aby měla po odchodu ze Slovenska z čeho živit rodinu. Zájem o minulost a zvědavost bylo to, co přivedlo Márii do cesty projekt O leperiben, paměť romských dělníků. V rámci něho mladí Romové mapují příběhy romských rodin, které se přistěhovaly do České republiky. Autorka projektu, socioložka z Masarykovy univerzity Kateřina Janků vypráví, jak se spolupráce s Máriou vyvíjela.

„Pak mi volal Tomáš Hlaváček, náš dokumentarista, že to Máňu strašně chytlo, že ji to hrozně baví a že už dělá další rozhovor a že Majka dělá natolik, že by bylo dobré jí nabídnout placenou spolupráci. Tak jsem za ní šla a byla jsem ráda, že jsme se dohodly.“

Chválí ji Kateřina Janků. Klíčová pro Máriin úspěch byla přitom aktivita a pozitivní přístup, a to i přes nedůvěru okolí.

„Mně i nadávali. Říkala jsem si: No počkejte, já vám ukážu.  A od 1. 3. jsem zaměstnaná na dohodu.“

Další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Mária dostala nabídku pracovat jako průvodce pro studenty v Brně, přes neziskovou organizaci Drom bude na festivalu Ghettofest předvádět jako modelka novou značku oblečení Gypsy mama. A to není všechno.

„Pak mi nabídli jít hrát do filmu, takže mám hlavní roli. Sice ještě není hotový scénář, takže přesně nevím, ale budu hrát ve filmu, tady v Brně.“

Popisuje s radostí své úspěchy hrdá Mária. Zajímavé je přitom právě to, že si svou cestu buduje zcela sama a až nyní v dospělosti. Tradiční roli ženy, která pečuje o rodinný krb a práci nechává na manželovi, neuznává. Podle Márie je tento model pořád hodně častý, i když se role muže a ženy mění.

„Nemyslím si, že jsem jedna z mála, že chci pracovat a nechci sedět doma u plotny. Chci se dostat dál, když mám tu možnost, věřím si a věřím tomu, že to bude, že se dostanu dál, tak… proč ne?“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Takzvané Živé knihy vypráví svůj životní příběh
Za finanční podpory Úřadu vlády slovenské republiky sekce lidských práv a menšin startuje v Banskobystrickém kraji projekt „Poviem ti to na rovinu“. V jeho rámci se školí takzvané Živé knihy, tedy lidé, kteří vypráví svůj příběh. Školení se zúčastní 10 až 15 lidí ve věku od 17 do 50 let. Jak funguje Živá knihovna, řekla Robertu Hozovi účastnice školení Mirka Danajková.

Živé knihy (Zdroj: www.iuventa.sk)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 11. května už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Role měst v integraci sociálně vyloučené lokality na Praze 14
Reportáž:  Romská dívka Settela Steinbach se stala symbolem dětského holocaustu
Reportáž:  K romské kulinářské chloubě patří goja, holubki nebo bandurki
Reportáž:  Mária Tullejová - romská maminka, která vzala život do svých rukou
Reportáž:  Takzvané Živé knihy vypráví svůj životní příběh

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
763980   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
275770   11.09.98 Romske aktuality
239420   14.03.00 Romský jazyk
164157    Historie a původ Romů
137076   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119546    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102611    Fotografie
89536   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
81338   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
78027   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz