Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům
„Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo – i když je Cigán, tak není
dilino“ – rapují v novém hudebním klipu „Nebuď dilino!“ začínající romští
hiphopeři z pražského Žižkova. Čtyři mladí Romové už se svou skupinou United
GipsyCrew prorazili na internetu s jedním singlem, ve kterém se hrdě hlásí k
romskému původu. V novém klipu jasně hlásají, že romské děti patří na
základní, nikoli praktické školy.
Videoklip, v němž se vedle mladých talentů objevují také úspěšní Romové
různých profesí a generací, vznikl v rámci projektu občanského sdružení
Slovo 21, který financovala Nadace Heinrich-Böll-Stiftung. Jeho snahou není
pouze působit na romské rodiče, ale chce oslovit i širokou veřejnost a
upozorňuje na segregaci romských dětí v českém školství.
Videoklip se natáčel na podzim loňského roku na různých místech Prahy – od
univerzitní půdy až po studio České televize. Vedle začínajících raperů
vystupují totiž v klipu také někteří úspěšní Romové – zdravotní sestra,
doktorand pedagogiky, známý televizní redaktor nebo učitelka zpěvu.
Za původním textem, v němž se apeluje na Romy, aby umísťovali své děti do
základních škol, stojí sami mladí rapeři. Konečná verze textu pak vznikla ve
spolupráci s populárním romským umělcem a moderátorem Vojtěchem Lavičkou.
„Kluci jsou miláčci. Talentovaní a vtipní. Milí a divocí. Jsou na začátku
cesty a snažila jsem se jim říct, že záleží především na nich, zda po ní
ujdou velký kus,“ říká režisérka Markéta Nešlehová. Dodává, že se klip kromě
přesvědčování rodičů, aby nedávali své potomky na praktické školy, snaží
také majoritě ukázat, že mezi Romy roste sebevědomá mladá generace. „Taková,
která se hlásí o slovo, která nechce být další generací ztracenou někde mezi
praktickými školami a úřady práce. Mladí Romové totiž mají na víc než na to,
co si o nich majorita myslí,“ doplňuje Nešlehová.
Původně se klip promítal především romským rodičům z různých regionů Česka v
rámci workshopů, které se snažily rodiče informovat o důležitosti kvalitního
vzdělání pro jejich děti. „Po tom, co song a klip vznikly, jsme pochopili,
že se podařilo vytvořit něco, co dokáže oslovit širší vrstvy a upozornit na
celé téma inkluzivního vzdělání. Připadá nám, že písnička a klip jsou dobrou
cestou, jak se dostat k obyčejným lidem a jakoby mimoděk je přimět přemýšlet
nad tím, že jsou tu děti, kterým se nedostává kvalitního vzdělání,
a tím se jim uzavírají mnohé životní možnosti,“ vysvětluje Martina
Horváthová ze sdružení Slovo 21. Podle ní české školství téměř vůbec
nevytváří podmínky pro začlenění dětí s různým znevýhodněním do škol
hlavního proudu.
„Řada romských dětí tímto nastaveným systémem propadává, zažívá neúspěch a
potýká se s předsudky a nesprávným přístupem učitelů i spolužáků. Proto
romské děti končí v praktických školách, ačkoli intelektově by na klasické
základní vzdělání dosáhli,“ míní Horváthová. Nesprávná diagnostika
pedagogicko-psychologických poraden, diskriminační jednání škol i
neinformovanost romských rodičů jsou podle ní těmi největšími důvody
zařazování romských dětí do speciálního vzdělávacího systému. Zhruba
polovina dětí, které praktické školy navštěvují, jsou právě Romové. Podle
Martiny Horváthové ze Slova 21 takové číslo převyšuje průměrné procento
výskytu lehké mentální retardace v populaci.
Občanské sdružení Slovo 21, které stojí za myšlenkou videoklipu, se
dlouhodobě snaží podpořit vzdělanost v romské komunitě. Prostřednictvím
nejrůznějších projektů už deset let podporuje Romy, kteří se hlásí na vysoké
školy, a tím tak spoluvytváří romské elity. „Připravujeme mladé Romy k
přijímacím zkouškám, šíříme informovanost, motivujeme je a podporujeme.
Začínáme už u dětí na základních školách“, vysvětluje Martina Horváthová,
která koordinuje projekty zaměřené na romskou mládež.
Segregaci romských dětí dlouhodobě kritizují nejrůznější mezinárodní
instituce. V roce 2007 vyhrála skupina ostravských dětí žalobu, kterou
podala k Evropskému soudu pro lidská práva za odepření plnohodnotného
vzdělání tím, že byly nesprávně zařazeny do tehdejšíchzvláštních škol. Na
základě rozsudku ECHR v případu DH versus Česká republika tak byla česká
vláda povinna odstranit segregaci ve vzdělávání. Výsledky šetření České
školní inspekce z roku 2012 ale ukázaly, že ani po pěti letech se nedaří
segregaci zcela vymýtit.
Odkaz na videoklip:
http://www.youtube.com/watch?v=g2pHBMm444w
|