Vyhledávání
7.7.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Romská olašská spisovatelka a výtvarnice Ceija Stojka viděla umírat své blízké během genocidy Romů, holocaust ale přežila a své zážitky vylíčila i ve své knize. Koncem ledna její srdce ale dotlouklo a právě dnes zavzpomínáme na její život. Řekneme vám také, jak moc jsou prospěšní asistenti strážníků ve Štětí na Litoměřicku a nabídneme rozhovor také se zpěvačkou Idou Kelarovou, která nedávno vystoupila na benefičním koncertu na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenge šukar šuniben.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Zemřela romská spisovatelka, výtvarnice a pamětnice holocaustu Ceija Stojka
Ve věku nedožitých osmdesáti let zemřela minulé pondělí romská spisovatelka a výtvarnice Ceija Stojka. Pocházela z Rakouska a jako malé dítě prošla několika koncentračními tábory, kde velká část její rodiny zahynula. Ceija Stojka své zážitky z války popsala ve své první knize Žijeme ve skrytu, která vyšla v roce 1988 a v německy mluvících zemích vzbudila velký rozruch, protože upozornila na ignorovaný holocaust Romů. Na tuto pozoruhodnou ženu teď zavzpomínáme s Janou Šustovou.

Ceija Stojka (Foto: Jana Šustová) Ceija Stojka se narodila v roce 1933 ve Štýrsku v rodině kočovných Romů. Její příbuzní se živili koňským handlířstvím a obchodováním na trzích a za nacismu byli zavlečeni do různých koncentračních táborů. V roce 1941 nacisté zatkli Cejina otce a krátce poté, co přišla zpráva o jeho smrti v Dachau, byla v roce 1943 spolu s matkou a sourozenci zatčena také desetiletá Ceija. Deportováni byli do Osvětimi.

Obraz Ceiji Stojky s názvem Nacisté nás našli „V Osvětimi jsme prožili velmi těžkou dobu. Můj malý bratr Ossi zemřel ještě v roce 1943, ale vlastně nám tak uvolnil cestu, protože jinak už bych tady nebyla. Při konečném řešení to znamenalo: silní napravo, slaví nalevo! Můj bratr byl příliš malý a příliš slabý, moje maminka by se určitě dobrovolně přihlásila k slabým a my ostatní děti bychom přirozeně všechny šly s ní. Máma mě poučovala, abych všude říkala, že mi je šestnáct let a že pracuji v kamenolomu. S prací to byla pravda, skutečně jsem pracovala s dalšími stovkami žen v kamenolomu, ale šestnáct mi nebylo. Přesto jsem měla říkat, že je mi šestnáct a že se jmenuji Zet – jako Zigeuner [Cigojnr] – 63 99. Tam jsem ztratila své jméno, všichni jsme tam byli jen čísla. Jejich hanbu nosím na své ruce dodnes.“

Z Osvětimi-Březinky byla Ceija Stojka deportována do Ravensbrücku a z něj do Bergen-Belsenu.

Obraz Ceiji Stojky Ženy z Ravensbrücku „V Osvětimi jsem byla osmnáct měsíců. Moje sourozence od nás odtrhli, ale já jsem ve zkoušce obstála. Dokázala jsem vláčet těžké kameny z jedné strany kamenolomu na druhou, a tak jsem mohla zpátky ke své matce. Z této strašné Osvětimi jsme se v roce 1944 dostali do Ravensbrücku. To byl ženský tábor, kde dozorkyně byly horší, než dozorci v Osvětimi. Byla to drezúra a dozorkyně byly pyšné, když mohly někoho zbít. Hodně rychle z nás udělali poddajné lidi.“

Narozdíl od většiny svých příbuzných Ceija Stojka holocaust přežila a po válce se vrátila zpět do Vídně. V roce 1945 se sama přihlásila do školy a osvojila si základy čtení a psaní. Když se později v životě setkala s lidmi, kteří popírali holocaust a číslo vytetované na její ruce považovali za lež, rozhodla se, že své vzpomínky zapíše pro své děti.

České vydání knihy Ceiji Stojky Žijeme ve skrytu. Vyprávění rakouské Romky „Ale nikdy jsem si netroufla napsat knihu a poslat ji do vydavatelství. Byla ovšem jedna mladá žena, které moje sestra prozradila, že jsem všechno zapsala – vše o našem zatčení, o našem otci a dalších osudech, a že jsem rukopis schovala doma. Ta žena se jmenuje Karin Berger [Bergr], je to velmi milá drobná žena. Přišla za mnou domů a chvíle, které jsem s ní trávila u kávy, se postupem času stále prodlužovaly. Po osmi měsících jsem jí nakonec řekla: ‘Tady to máš a dělej s tím, co chceš!‘ Protože já bych to dala svým dětem, aby s tím něco udělaly až po mé smrti. Já bych to nikdy předtím nevydala. Ale ta malá Karin Berger řekla: ‚Tohle musí ven!‘“

Ceija Stojka později napsala i další knihy, ale kromě toho se věnovala také výtvarné činnosti. Na svých obrazech zachycovala vzpomínky na kočovný život Romů, na válečná utrpení, ale i krásu květinových polí. O holocaustu Romů a jejich současné situaci často besedovala s žáky a studenty rakouských škol. Za její mnohaletý boj proti rasismu jí byl v roce 2009 udělen profesorský titul.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
25.01.2014Před rokem zemřela Ceija StojkaO Roma Vakeren
09.07.2010Dokumentární film o Ceije Stojce oceněn v TelčiO Roma Vakeren
27.11.2009Romská malířka a spisovatelka Ceija Stojka získala profesorský titulO Roma Vakeren
10.11.2009Spisovatelce a malířce Ceije Stojce byl udělen profesorský titulZprávy ze života Romů
01.04.2009V Brně bude zahájena výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji StojkyZprávy ze života Romů
13.03.2009Rakouská Romka Ceija Stojka a její výtvarná tvorbaO Roma Vakeren
06.03.2009Ceija Stojka popsala svůj nelehký osud v knize Žijeme ve skrytuO Roma Vakeren
06.03.2009Strom zachránil Ceije Stojce životO Roma Vakeren
13.02.2009Do češtiny byla přeložena první kniha rakouské Romky Ceiji StojkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Asistenti prevence kriminality se ve Štětí osvědčili
V úřednické mluvě jsou to „asistenti prevence kriminality" a ve Štětí na Litoměřicku s nimi mají dobré zkušenosti. V ulicích osmitisícového města se poprvé objevili loni v dubnu. A radnice teď plánuje přibrat další. Ve Štětí natáčel Miroslav Zimmer.

Romští asistenti (ilustrační foto: Gabriela Hauptvogelová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.02.2016Romský asistent prevence kriminality Ján Polyák získal zvláštní vyznamenání Ministerstva vnitraO Roma Vakeren
13.09.2014Brno má čtyři nové romské asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
23.08.2014Plzeň má dvě romské asistentky prevence kriminalityO Roma Vakeren
16.08.2014Městská policie v Děčíně už nemá peníze na asistenty prevence kriminality, nahradí je dobrovolníciO Roma Vakeren
11.01.2014Brněnskou městskou policii posílí další romští asistenti prevence kriminalityO Roma Vakeren
19.10.2013Sokolov zaměstnává čtyři asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
29.07.2013Policii stále více pomáhají s konfliktními lokalitami asistenti prevence kriminalityZprávy ze života Romů
27.07.2013Ve Žďáru nad Sázavou budou městské policii pomáhat romští asistentiO Roma Vakeren
22.12.2012Asistenti prevence kriminality přistupují ke své práci s nadšenímO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Sdružení Tosara chce zprostředkovat nové zážitky a zkušenosti znevýhodněným dětem
Tosara znamená v romštině ráno nebo také úsvit, které jsou příslibem nových zážitků a možností. A právě nové zážitky a zkušenosti se snaží zprostředkovat Občanské sdružení Tosara. Před 8 lety ho zakládali studenti romistiky, kteří chtějí vyrovnávat životní šance znevýhodněných dětí. Konkrétní práci sdružení přibližuje Martině Koptové jeho předsedkyně Jana Rejžková.

O. s. Tosara se věnuje dětem ze znevýhodněného prostředí  (Foto: Vojtěch Marek, www.tosara.wz.cz)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Ida Kelarová vystoupila na benefičním koncertu
Na benefičním koncertu pro Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením vystoupila koncem ledna Ida Kelarová a její Jazz Famelija. Pořadatel výtěžek věnuje na projekt ochranné známky Práce postižených na územní hlavního města Prahy. Před koncertem navštívil zpěvačku kolega Jan Josef Horváth.

Ida Kelarová (Foto: Kelarova.com)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
28.09.2015Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturouZprávy ze života Romů
15.08.2015Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitkůO Roma Vakeren
08.08.2015Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmoniciO Roma Vakeren
30.07.2015Letní škola Romano drom je v plném prouduZprávy ze života Romů
25.07.2015Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej KiskaO Roma Vakeren
04.07.2015Ida Kelarová a spolek Miret hledají spolupracovníky pro mezinárodní festival RomaleO Roma Vakeren
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
13.06.2015Sbor Čhavorenge vystoupí spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí v PrazeO Roma Vakeren
28.03.2015Ida Kelarová zve na další ročník mezinárodního romského festivalu „Romale“ Gypsy CelebrationO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Roste počet osobních bankrotů
Počet vyhlášených osobních bankrotů v Česku v lednu stoupl na téměř 1700 případů, což bylo o zhruba 400 více než v prosinci 2012. Odborníci varují před zadlužováním, které není možné později splácet. Více informací zjišťovala u právního poradce Matouše Blažka Marie Vrábelová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren vám přeje krásný večer a Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz. Mangav tumenge lačhi raťi. Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Zemřela romská spisovatelka, výtvarnice a pamětnice holocaustu Ceija Stojka
Reportáž:  Asistenti prevence kriminality se ve Štětí osvědčili
Reportáž:  Sdružení Tosara chce zprostředkovat nové zážitky a zkušenosti znevýhodněným dětem
Reportáž:  Ida Kelarová vystoupila na benefičním koncertu
Právní poradna:  Roste počet osobních bankrotů

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz