Vyhledávání
17.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítám Vás v čase svátečním u pořadu O Roma vakeren. A o čem si dnes budeme povídat? Občanské sdružení ROMEA získalo cenu Alice Garrigue Masarykové, řekneme Vám o portrétech romských vězňů za druhé světové války a seznámíme vás s projektem „Obraz rómskej ženy.“

Tolik pro začátek našeho vysílání, které Vám zpestří romská hudba z domova i ze zahraničí.

Sam lošale hoj san amenca. Anas tumenge aktuálna nevipena. Adadžives povakeraha pal o lači buči savi kerel sgelipen Romea, – dodžanena pes pal o projektor savo kerel sgelipen Quo vadis. Mabisteraha pre amare romane paramisa.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue Masarykové
Už deset let vydává občanské sdružení Romea měsíčník Romano voďi a provozuje zpravodajský portál Romea.cz. Ten zná ze všech aktivit sdružení Romea široká veřejnost vůbec nejvíce. Romea se už od počátku věnuje především mediální oblasti a dlouhodobě přispívá k vyváženosti zobrazení Romů v médiích – právě za to ji v polovině prosince americké velvyslanectví udělilo cenu Alice Garrigue Masarykové. Podrobnosti přináší Tomáš Bystrý.

Norman Eisen s Jarmilou Balážovou a Zdeňkem Ryšavým, kteří převzali ocenění za sdružení Romea (Foto: Velvyslanectví USA) Velvyslanec USA Norman Eisen: „Romea přispívá k nestrannému vylíčení událostí tykající se Romů především tím, že přináší zprávy, které by se jinak do médií nedostaly. Romea boří stereotypy představováním osobních příběhů Romů.“

To jsou slova amerického velvyslance v Česku Normana Eisena. Právě z jeho rukou obdrželi Jarmila Balážová, předsedkyně o. s. Romea, a výkonný ředitel sdružení Zdeněk Ryšavý cenu, která je pojmenovaná po dceři prvního československého prezidenta a zakladatelce československého červeného kříže Alici Garrigue Masarykové. V minulosti ji získali například Czeslaw Walek, bývalý předseda sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR, nebo bývalá zástupkyně veřejného ochránce práv Hana Šabatová.

Jarmila Balážová: „Být po jejich boku je asi to největší ocenění a také to, kdo tu cenu předává, a to velvyslanectví Spojených státu amerických. Tato země se velmi systematicky dlouhá léta zajímá o tematiku lidských práv, ačkoli by nemusela, protože její vlastní romská komunita uvnitř státu je miniaturní, nejsou s ní problémy. Řeší úplně jiné minority a jiné otázky na poli lidských práv a o to víc si cením, že zájem je tak soustředěný.“

Norman Eisen s Jarmilou Balážovou a Zdeňkem Ryšavým, kteří převzali ocenění za sdružení Romea (Foto: Velvyslanectví USA) Říká Jarmila Balážová, předsedkyně sdružení Romea a zároveň šéfredaktorka romského měsíčníku Romano voďi v překladu ´Romská duše´. Každý měsíc nabízí svým čtenářům profily zajímavých romských osobností a nechybí ani rubriky o romské literatuře nebo hudbě.

Jarmila Balážová: „Musím říct, že dělat časopis je velmi obtížné. Je to nejobtížnější ze všeho, co jsem kdy v životě dělala, protože je to spojeno s obrovskou nejistotou. V kapacitě jednoho a čtvrt člověka musíte obsáhnout to, na co jsou jinde velké redakce. Děláme to už 10 let a doufám, že to má smysl a musím říct, že už jsem z toho dost vyčerpaná, ze shánění financí a všech těch věcí kolem, které s kreativitou nemají nic společného. Hodně to ubírá energie. Na druhou stranu, Romano voďi je ceněno v rámci celé Evropy jako vysoce profesionální titul.“

Stejně tak i server Romea.cz, který patří k vůbec nejznámějším aktivitám sdružení Romea. Na jeho stránkách vznikla i první internetová romská televize Romea TV. Denně server navštěvuje zhruba 2, 5 tisíce lidí. Jako první zpravodajský web zveřejnil tajnou nahrávku ze zasedání bytové komise, na kterém někdejší senátorka Liana Janáčková řekla, že Romové patří za ostnatý drát. V únoru letošního roku pak server Romea odhalil lživou zprávu Parlamentních listů o vymyšleném pokladníkovi romské politické strany, který měl zpronevěřit vybrané peníze.

Zdeněk Ryšavý, výkonný ředitel o. s. Romea, poznamenává, že sdružení nechce novináře jen kritizovat, ale také jim pomáhat.

Zdeněk Ryšavý: „Chceme jim nabídnout pomocnou ruku, aby se v tomhle citlivém tématu zorientovali. Chceme jim pomoct, aby mediální obraz Romů byl pravdivý, aby respektoval realitu, aby ji nezkresloval tak, jako tomu v současné době je. Konkrétně si myslím, že internetová novinařina jde hodně dolů, ale je tu možnost s tím pracovat. Nemá cenu brečet nad tím, že se to někam valí, ale musíme vymyslet, jak tomu čelit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská dušeO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
30.11.2013Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnostiO Roma Vakeren
05.10.2013Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen RomůmO Roma Vakeren
21.09.2013Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!O Roma Vakeren
23.08.2012Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o RomechO Roma Vakeren
17.12.2011Soutěž Menšiny mezi námi už poosmé zná své vítězeO Roma Vakeren
23.07.2011Sdružení Romea přerušilo spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitraO Roma Vakeren
23.07.2011Neziskové organizace kritizují Zprávu o extremismu pro rok 2010O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty romských vězňů
Státní muzeum v Osvětimi vlastní sedm portrétů romských vězňů, které namalovala brněnská Židovka Dina Gottliebová. Osudy těchto akvarelů, jejich autorky i romských zajatců podrobně dokumentuje kniha Vodové barvy, která v roce 2011 vyšla v Polsku a kterou nedávno Polský institut představil v Praze a Brně – mimo jiné za účelem nalezení jejího českého vydavatele. O knihu se zajímala Jana Šustová.

Portrét tzv. 'cikánského míšence z Německa' - akvarel Diny Gottliebové (Foto: Státní muzeum v Osvětimi) Před Vánoci roku 1943 stála dvacetiletá židovská vězenkyně Dina Gottliebová v Osvětimi-Březince před dřevěnou stěnou baráku. V ruce měla barvy a štětce a pro rozptýlení uvězněných dětí namalovala na stěnu Sněhurku a sedm trpaslíků. Tak nacisté objevili její nadání, díky kterému věznění v koncentračním táboře přežila i se svou matkou, jak vypráví Lucie Zakopalová z Polského institutu v Praze:

„V Brně studovala AVU, měla velký výtvarný talent a náhodou se na to přišlo, když doktor Mengele v Osvětimi hledal někoho, kdo by pro něj portrétoval romské vězně. Takže takto se k tomu dostala, bylo jí to vlastně nařízeno, ale dá se říct, že díky tomu přežila, protože celou válku pro doktora Mengeleho kreslila ty portréty. On se vlastně domníval, že fotografie není tak přesná a pro ty svoje rasové výzkumy potřeboval přesný portrét, tedy ty akvarely, které malovala právě Dina Gottliebová.“

Lidia Ostałowska - autorka kniha Vodové barvy (Foto: Archiv Polského intitutu Praha, www.polskyinstitut.cz) Osudy této brněnské rodačky zmapovala v knize Vodové barvy polská reportérka Lidia Ostałowska, která působí v deníku Gazeta Wyborcza a je autorkou knihy o romské kultuře Cikán je Cikán. V první části knihy Vodové barvy se Lidia Ostałowska věnuje životě vězňů v Osvětimi a rasovým výzkumům doktora Mengeleho. V druhé části popisuje poválečný osud portrétů romských vězňů. Některé se zachovaly díky tomu, že syn osvětimského železničáře, kterému za války zemřela malá sestřička, si tři dny po osvobození koncentračního tábora z něj vzal sirotka, aby své matce nahradil zemřelou dceru. Vybral si dvouletou židovskou holčičku z Maďarska.

„Ti vězni, kteří tam zbyli a kterých bylo velmi málo, byli dojatí tím, že se o ni někdo chce postarat, a dali mu takové srolované papíry. On ani nevěděl, co to je, a doma zjistil, že jsou to tyto portréty. Nicméně ještě v té době, tedy těsně po válce, se s nimi nic nedělo, on je nechal té zachráněné holčičce Evě jako takové její dědictví z toho tábora a teprve ona, když dospěla, tak s nimi přišla do muzea v Osvětimi, které tam právě reorganizovalo sbírky a muzeum je od ní odkoupilo.“

Kniha Vodové barvy (Foto: Wydawnictwo Czarne, czarne.com.pl) Sedm akvarelů romských vězňů se do sbírek Státního muzea v Osvětimi dostalo v roce 1963 a jeho pracovníci začali pátrat po jejich autorovi, jak říká Lucie Zakopalová.

„Dina z nějakého důvodu ty portréty podepsala, ale podepsala je jenom křestním jménem, bylo tam nějaké Dinah a oni nevěděli, co to znamená, ke komu to patří atd., takže se snažili vypátrat, kde je. Nebylo to jednoduché, protože Dina Gottliebová mezitím odešla do Ameriky, žila v Hollywoodu, takže teprve až po nějaké době ji vypátrali a do té Ameriky jí přišel dopis z Osvětimi, že našli těch sedm portrétů a poprosili jí o co nejvíc informací k tomu, jak vznikaly, nějakou krátkou autobiografickou informaci o ní – a tímto způsobem to začalo. Ona se tedy vydala do Polska, protože to pro ni bylo velice citlivé téma, přišlo jí to jako zázrak, že se ty portréty zachránily, a předpokládala, že si je odveze s sebou do Ameriky.“

Portrét tzv. 'cikánského míšence z Francie' - akvarel Diny Gottliebové (Foto: Státní muzeum v Osvětimi) Vznikla tak složitá otázka, komu portréty Romů namalované v Osvětimi na příkaz doktora Mengeleho vlastně patří – autorce, státu nebo třeba romskému národu? Kolem vlastnictví akvarelů se rozhořel soudní spor, do nějž se dokonce vložil americký Kongres, který podpořil nároky autorky. Naopak osvětimské muzeum je přesvědčeno, že věci spojené s utrpením vězňů v koncentračním táboře by měly zůstat tam jako svědectví a podobnou představu mají i různé evropské instituce a samotní Romové. Dina Gottliebová se vrácení portrétů nedočkala, zemřela v roce 2009.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Co ukázal slovenský průzkum na téma Obraz romské ženy
Zvolenské Občanské sdružení Quo vadis ukončilo průzkum v rámci projektu „Obraz rómskej ženy“. Inspirací je život samotných romských žen a pohledu mužů na jejich roli.Více už kolega Robert Hoza, který oslovil předsedkyni Občanského sdružení Quo vadis Ingrid Kosovou.

Romské ženy na Slovensku (Foto: Jana Šustová) „Romskou ženu vnímá veřejnost jen jako předčasně těhotnou nebo s početnou rodinou. Je však potřeba říct, že romské ženy jsou heterogenní společností. Máme ženy, které jsou emancipované, které mají možnost rozhodovat se samy za sebe, kolik dětí budou mít a kdy je budou mít. Ne všechny ženy však mají tuto pravomoc, a to zejména v segregovaných lokalitách. Obraz předčasných těhotenství jsme chtěli poopravit právě tímto dokumentem a vysvětlit majoritě, proč se děvčata stávají tak brzy matkami.“

V rámci průzkumu vyšel i kalendář týkající se rodové nerovnosti…

„Zobrazuje ženy ze segregovaných a separovaných lokalit v jejich běžných a nestylizovaných pozicích se základním logem: ‚Kde by tyto ženy byly nebýt etnicity a chudoby,‘ protože romská žena je vícenásobně diskriminovaná – jako žena a jako Romka. Pokud se do této diskriminace připojí i chudoba, tak má to nejméně výhodné postavení ve společnosti, jaké si jen umíme představit. Romská žena má být v romských komunitách v první řadě zejména matkou, a když z této role vybočí, tak je nechtěná a nemá takové místo v komunitě, jaké by jí mělo příslušet. Když k tomu přičteme nedostatek informací a žádný přístup k reprodukčnímu zdraví, k antikoncepci a tak dále, tak se nemůžeme divit, že romské ženy končí jako matky ve 13, 14 letech.“

Významnou úlohu dodnes v romských komunitách hrají rodové stereotypy o přerozdělení tradičních postavení v rodinném životě. Žena působí v domácnosti a muž je živitelem rodiny.

„V romských komunitách jsou tyto rodové stereotypy ukotvené o mnoho silněji, až 98 procent žen i mužů jsou přesvědčení, že taková role je v pořádku. Co je však špatné, je to, že jakékoli vybočení z této role je společností trestané a nepřístupné. Pokud si někdo vybere, že chce být v domácnosti a je s touto rolí ztotožněný, je to v pořádku, ale když je dívce bráněno odejít za vzděláním jen kvůli tomu, že její prioritní úloha je být matkou a mít děti, tak tehdy to už v pořádku není.“

Součástí výsledného výstupu projektu se stal i 20 minutový dokument poskládaný z výpovědí romských žen přibližujících společenské podmínky, ve kterých žijí.

„Je třeba pracovat i s muži, nejen se ženami. Protože jak muž pochopí, že jeho počínání není v pořádku, dokud své ženě nepomůže s domácími pracemi, s dětmi? Je stejně otec jako ona matka a když nezměníme nazírání mužů na tuto problematiku, nikdy nebudeme úspěšné. Nám nestačí změnit jen myšlení žen, musíme změnit myšlení celé společnosti, to znamená i mužů. Rádi bychom tenhle dokument adresovali, spolu s výzvou, jednotlivým poslancům a vládě a doufáme, že se jim podaří ve vánoční náladě najít si čas a podívat se na tento dokument.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
20.06.2015Postavení romských žen v současnosti očima sociální pracovnice Emílie HoráčkovéO Roma Vakeren
21.07.2012V Bratislavě si Romky připomínají rodovou rovnost a emancipaci tancemO Roma Vakeren
10.09.2011Romská mateřská centra na Slovensku provozuje sdružení SPOLUO Roma Vakeren
03.09.2011Profesionální romská instruktorka zumby ze SLovenskaO Roma Vakeren
11.06.2011Dokument Ženy v poli představuje romské ženy nezvyklým pohledemO Roma Vakeren
01.10.2010Občanské sdružení R-mosty provozuje v Mladé Boleslavi azylový důmO Roma Vakeren
28.05.2010Romská žena rokuO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Vánoce v rodině Jiřiny Somsiové z Ostravy
A my se teď ohlédneme za Štědrým dnem. Kolegyně Radka Kvasničková navštívila Jiřinu Somsiovou, vedoucí olomoucké pobočky Společenství Romů na Moravě. A zeptala se jí, jak slaví a zda se schází pravidelně celá rodina.

Romská holčička u vánočního stromečku (Foto: Anna Poláková) Jiřina Somsiová: „Je to tradice. Nejenom u nás, ale myslím si, že v každé romské rodině. Schází se celá rodina. Všechny moje sestry nebo teď už i moje děti si doma udělají večeři a rozdají si dárečky. Potom už sedají do auta a jedou ke mně. Mám svůj dům a sejde se nás tam i 40, slavíme až do rána.

Přišla jste sem i se svým vnukem Jirkou… Jirko, moc zdravím. Ahoj.

Vnuk Jirka: „Dobrý den.“

Krásně zpíváš, je to tak?

Vnuk Jirka: „No.“ (usměje se)

A zazpíváš něco?

Jiřina Somsiová: „Ave Maria, to je taková vánoční...“

(Jirka zpívá Ave Maria)

Krásné! To bylo romsky. O čem to bylo?

Vnuk Jirka: „Chlapec chce romskou dívku, miluje ji (smích). Všude ji hledá, ale nemůže ji najít.“

Jsou nějaké romské koledy, nějaké písně v romštině, které jsou spojeny s Vánoci?

Jiřina Somsiová: „Koledu? Romskou koledu neznám, ale jsou tklivé romské písně, kde se zpívá o Vánocích jako Karačoňa.“

Vánoce jsou Karačoňa?

Jiřina Somsiová: „Ano. V písních se to slovo objevuje a ty my potom zpíváme.“

Jsou nějaká tradiční jídla, která vaříte?

Jiřina Somsiová: „Už se cítím být v druhé generaci, že. Vzali jsme vaše jídla, ale dřív ryba na stole nebyla.“

A co bylo?

Jiřina Somsiová: „Dělalo se mnoho druhů jídla, na sladko halušky s tvarohem, hodně se peklo. Bylo tam mnoho jídla, aby se všichni pohostili, protože se na Štědrý den hojně scházíme. My Romové považujeme z těch tří svátků nejdůležitější Štědrý den, protože Ježíšek se narodil a my ho tak oslavujeme.“

Jsou nějaké zvyky, které dodržujete?

Jiřina Somsiová: „Tradice u nás je taková, že tři dny vánoční nesmíte dát nic z domu a když jdete na Štědrý den na návštěvu, tak je tradice, že první vchází muž, nikoli žena. Muž vstoupí a rozdává drobné penízky.“

Co byste si, paní Somsiová, přála do nového roku sobě a třeba i dalším Romům?

Jiřina Somsiová: „Sobě a všem Romům přeji zdraví, protože říkám, když není zdraví, není nic. Na prvním místě tedy to zdraví a také trochu štěstí, aby měli práci. A všem dětem přeju, i když jejich rodiče to ještě nepochopili, aby se učily a dotáhly to dál než rodiče, aby měly lepší život. To jim přeji z celého srdce do nového roku.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
25.10.2014Sociální pracovnice Jiřina Somsiová je nominovaná na cenu Roma Spirit 2014O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren Vám přeje úspěšné vykročení do nového roku, zdraví, štěstí a hodně radosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Mangav tumenge bachtalo nevo berš dujezera dešutrin, kaj tumen o Del arakhel, likérem paš peste. Savorenge tumenge zor, bach the sastpen.

Krásný sváteční večer, anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue Masarykové
Reportáž:  Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty romských vězňů
Reportáž:  Co ukázal slovenský průzkum na téma Obraz romské ženy
Reportáž:  Vánoce v rodině Jiřiny Somsiové z Ostravy

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745932   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261886   11.09.98 Romske aktuality
226929   14.03.00 Romský jazyk
160350    Historie a původ Romů
135349   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118871    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102297    Fotografie
89059   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79639   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77214    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz