Vyhledávání
26.6.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítám Vás v čase Adventu u pořadu O Roma vakeren. Dnes navštívíme rodinu Girgovou, která ještě stále bydlí v ulici Přednádraží, prozradíme Vám, že právě vzniká nový film o životě Romů v současném Česku a budeme si povídat s Patrikem Bangou.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives amenca džana andre than Ostrava, povakerela tumenge o Patrik Banga the tumenge phenaha palo romani gendi.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
V ostravské lokalitě Přednádraží oslaví Vánoce ještě několik rodin
Letos v létě úřady obyvatelům starých cihlových domů v ostravské lokalitě Přednádraží přikázaly, aby se vystěhovali. A to kvůli špatnému stavu objektů a nevyhovujícím podmínkám pro život. Řada lidí se už přesunula do ubytoven. Ale v jednom z domů několik rodin zůstává i teď v prosinci. A věří, že tam budou moci strávit i Vánoce. Pro ně je to domov. Více v příspěvku Ivy Havlíčkové.

V ostravské ulici Přednádraží (Foto: Silvie Mikulcová) Pepíku, chtěla jsem se tě jenom zeptat, jestli se těšíš na Vánoce? Už se blíží…

Pepík: „Jo.“

Co sis napsal pod stromeček, přeješ si něco, psal jsi Ježíškovi?

Pepík: „Na Vánoce si přeju Spiderman kolo.“

Spiderman kolo?

Pepík: „Jo.“

Sedmiletý Pepík už v Přednádraží zůstává jako jedno z posledních dětí. Většina se s rodiči odstěhovala, ti jeho si ale přejí ve zchátralém domě zůstat, přesto, že k tomu, jak to tam teď vypadá, má i Pepík výhrady.

Pepík: „Je tu bordel, smrad, jsou tu kočky.“

Zápach v domě způsobuje nefunkční kanalizace, kdo ji má opravit – jestli město, majitel domu nebo pozemků – to se stále řeší. Otec Pepíka Jan Bandy ale věří, že se časem podaří dát dům do pořádku. Poslední týdny se do úklidu a oprav pořádně opřeli i samotní obyvatelé.

Jan Bandy: „Už se udělalo dost práce.“

Dívám se… Teď tady stojíme před vchodem, minule jste pracovali nahoře, teď se dělá úklid venku.

Jan Bandy: „Čekáme na kontejner, mají přijet a vyvézt to.“

Pepík říkal, že se už těší na Vánoce, co vy?

Jan Bandy: „Všechny děti se těší na Vánoce, je to jejich radost. Největší radost by byla, kdyby to bylo všechno v pořádku, a kdyby úřady udělaly, co měly – spravily kanalizaci.“

Právě kvůli nefunkční kanalizaci se totiž lidem v Přednádraží obrátil život naruby. A ani Jan Bandy, který už tam strávil Vánoce třicetkrát, si těmi letošními není jistý.

Jan Bandy: „Nechám to na osudu, protože vážně nevím, co bude dál.“

Ještě minulé svátky bydleli v Přednádraží více než tři stovky lidí a podle Bandyho se radovali společně. Uzavřít se ve svých bytech ale zbylé rodiny neplánují ani letos.

Jan Bandy: „Navštěvujeme se, ano. Máme se rádi, tak jako ostatní lidé. Pokud se nebudeme mít rádi, tak jak by bylo na naší zemi? Bylo by to špatné.“

Romský aktivista Kumar Vishwanathan, jehož sdružení tamním Romům pomáhá, už má o Vánočních dnech konkrétní představy.

Kumar Vishwanathan: „Vánoce, všichni se na ně těšíme. 22. prosince sem dovezeme betlémské světlo a odsud pustíme lampiony štěstí do nebe, je to takový znak naděje…“

... že se alespoň jeden dům na Přednádraží podaří zachránit a lidé, kteří si to nepřejí, z něj nebudou muset odejít do ubytoven. Kus práce už podle něj Romové v Přednádraží udělali.

Kumar Vishwanathan: „Vyčistily šest jímek. Co ještě dělali? Mládež zadělala polystyrénem rozbitá okna a všechny komíny, které mají kovová dvířka, zavřely a zazdily.“

Aby tu lidé nebydleli přes zákaz úřadů, musí ještě splnit úkoly z dlouhého seznamu, od opravy střehy až po kanalizaci. Úkoly se rozdělily mezi obyvatele, majitele domu a sdružení, které Romům pomáhá.

Kumar Vishwanathan: „Snažíme se postupně všechno odstranit, kanály bohužel nejsme schopni. Stále trváme na tom, že to je úkol města.“

Nicméně věříte tomu, že Vánoce jsou tu reálné, že je tady ti lidé stráví?

Kumar Vishwanathan: „Nálada je tady krásná. Věří, že ten dům bude žít.“

Dodává Kumar Vishwanathan…

Jan Bandy: „Když nám vezmou to, co máme rádi, tak nám vezmou srdce, a to by neměli dělat, vždyť tady děti vyrůstaly. Nechceme to opustit.“

Říká Jan Bandy. Věří, že vánoční stromečky se rozzáří i tady, v nejchudší části Ostravy.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
13.12.2014Ostravští Romové se chtějí sjednotit pro jednání s úřadyO Roma Vakeren
23.10.2013Platforma Blokujeme spolu s Romy a církvemi připravuje shromáždění Barevná OstravaZprávy ze života Romů
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
10.07.2013Ostravské Přednádraží opustila poslední rodina. Ghetto je prázdnéZprávy ze života Romů
13.05.2013Soud zahájil exekuci proti majiteli domů v Přednádraží. Nejspíš dojde na dražbuZprávy ze života Romů
19.04.2013V Česku už je více než 400 ghettO Roma Vakeren
06.04.2013Ostrava je rájem ubytoven pro chudé a nezaměstnanéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Režisér Petr Václav připravuje film o životě mladého romského páru v současném Česku
Režisér Petr Václav je našim filmovým divákům znám jako autor filmů Marian nebo Paralelní světy. V posledních letech působí především ve Francii, ale jak Vám řekne Jana Šustová, i ve své vlasti právě pracuje na novém filmu. Zatím má pracovní název Cesta ven a zaměří se na příběh mladého romského páru, který žije v dnešní České republice.

Z filmu Marian Režisér Petr Václav zahájil svou filmovou kariéru filmem Marian, který vypráví o romském chlapci z dětského domova. Má sice kde spát a co jíst, ale chybí mu láska, porozumění a něha. Jak režisér říká, i ve svém novém filmu Cesta ven se zaměřuje na příběh Romů.

„Dnes je to skoro přesně patnáct let od chvíle, kdy do kin přišel film Marian, který vyprávěl o dětství romského chlapce, který vyrůstal v dětských domovech a výchovných zařízeních pro děti a mládež. A já jsem se k tomu tématu po této době vrátil a snažil jsem se zjistit, jak dnes Romové žijí, jaká je situace. To období komunismu a začátku 90. let bylo poznamenáno ještě bylo poznamenáno tím fenoménem, kdy děti byly často odebírány z rodin a posílány buď do internátních zvláštních škol, do dětských domovů a do výchovných ústavů. Co se změnilo dnes, je to, že Romové přišli o práci, jsou zadlužení a ten film se snaží mapovat to, co to dnes, v této době, v roce 2013 znamená být Rom, být mladý a chtít nějak žít.“

Ve filmu si zahraje celá řada Romů...

Režisér Petr Václav (Foto: Jana Šustová) „V srpnu jsme začali najímat herce-neherce, najeli už jsme asi 15 tisíc kilometrů, viděl jsem už určitě přes tisíc lidí. Je to taková mravenčí práce, kdy se do toho filmu hledají lidé, kteří na tom plátně budou 100 – 110 minut a se kterými se diváci budou moci identifikovat nebo jim rozumět, ve kterých musí být i emoce. Takže to vůbec není jednoduché. Není jednoduché obsadit film i herci, natož pak neherci. Je to velmi dlouhodobá práce, při které se zároveň strašně moc věcí dozvídám, protože s každým tím člověkem mluvíte, každý Vám povídá svůj příběh a každý chce vědět, o čem ten film bude. Řada těch lidí mi říká: Tak to je můj příběh. To je příběh mého bratra nebo mojí sestry... Doufám, že se nám podaří díky této zkušenosti s castingem a potom i prací s těmi neherci dojít k nějakému pravdivému výsledku.“

A jak se můžete dočíst na našich internetových stránkách www.romove.cz, tvůrci filmu stále romské herce hledají.

„Herce ještě pořád hledáme, protože tam dochází k tomu, že nějaké herce pořád nemohu najít, a naopak jsem našel spoustu lidí, které bych chtěl do toho filmu nějak zapojit, i když v tom scénáři nefigurují. Takže to je všechno dobrodružné.“

Autorem námětu a scénáře filmu Cesta ven je režisér Petr Václav.

„To vzniklo tak, že jsem po loňském berlínském festivalu, čili to muselo být někdy v únoru, přijel sem do severních Čech a dva měsíce jsem se pohyboval jen mezi Romy, které jsem našel mezi kamarády a bývalými herci toho filmu Marian, což byla moje prvotina, no a to se dále větvilo a větvilo... A já jsem se potom zase stáhnul domů a tam jsem napsal ten scénář a ta druhá fáze je právě ten casting, který samozřejmě i nadále ovlivňuje ten scénář. Já na něm dál pracuji, to je všechno ve vývoji. A tímto způsobem se snažíme dojít k filmu, který je hodně spojený s realitou. Všechno to bude mít takový polodokumentární ráz, byť je to fikce, je to hraný film, ale snažíme se tam mít ráz dokumentu, ráz světa, který spíš přichází k té kameře, než že by byl vytvořený, byť samozřejmě vytvořený je, protože nic není pravda a vše se musí nějak vymyslet a donést před tu kameru. Ale ten styl bude velmi dokumentární.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
07.02.2015Klaudie Dudová získala na Festivalu evropských filmů ve Francii cenu za nejlepší ženský herecký výkonO Roma Vakeren
31.01.2015Film Cesta ven získal Ceny české filmové kritikyO Roma Vakeren
21.06.2014Film Cesta ven představuje příběh mladé romské matkyO Roma Vakeren
14.12.2012Nepromarněte šanci a přihlaste se do filmu Cesta ven!Zprávy ze života Romů
26.11.2012Pro film Cesta ven se hledají herci z řad RomůZprávy ze života Romů
07.08.2012Režisér Petr Václav natáčí nový film o RomechO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Patrik Banga obdivovaný i nenáviděný
Lidé ho znají nejen jako administrátora blogů na iDnes.cz, ale také jako člověka, který se dlouhodobě vyjadřuje k romské tématice v České republice. Jedni ho obdivují a druzí mu nemohou přijít na jméno. Začínal jako terénní sociální pracovník a pomáhal i v zahraničí. Studuje IT technologii, je ženatý a je otcem tří dětí. Řeč je o Patriku Bangovi. Iveta Demeterová se ho zeptala, zda prezentuje jen svůj názor, když se vyjadřuje k Romům.

„Rozhodně za sebe, protože nemám žádný mandát k tomu, abych mohl mluvit za Romy. Často to ale novináři úplně nepochopí a pak můj názor, který říkám, a který není pro Romy přijatelný, je mylně prezentovaný jako názor romského předáka, ale nikdy jsem romský předák nebyl a nikdy romský předák nebudu.“

Necítíte se jako romský aktivista?

„Ne.“

Romové slyší vaše názory, přebírají je, ale nesouhlasí s vámi s tím, že nemáte právo hovořit za Romy.

„Na druhou stranu nemají o nic větší právo mluvit za Romy než já, takže v tomhle směru bychom se tady mohli dohadovat do rána, kdo má nebo nemá větší právo, protože volený mandát nemá nikdo. Jsem novinář, prostě píšu, kdybych uměl zpívat, tak budu zpívat. Druhá věc je, že si to umím zpromovat a že to média zajímá. Holt moje názory někoho zajímají, jsou citované, tak to je, každý má tu možnost. Jestli se chce někdo z druhé strany republiky vyjadřovat k věcem, tak ať si založí blog, anebo začne psát někam do novin a může dělat úplně to samé, co já.

Myslíte si, že je to generační problém?

„Rozhodně. Nedávno to bylo vidět, když Pavel Pečínka dělal anketu do Romano Hangos. Celá anketa byla o mně a o Radku Horváthovi (směje se) a bylo tam krásně vidět, jak se to rozděluje, jak nás mladá generace podporuje. Hodně byl vidět generační střet, bylo tam 30 let rozdílu.“

Ptala jsem se, jestli to je generační problém. Co na to říkají vaši rodiče?

„Myslím, že táta mě podporuje, máma mě naopak krotí, asi z těchto důvodu. Myslím, že u rodičů je to 1:1.“

Chtěl jste být vždycky novinářem?

„V 1999 roce jsem se dostal do Jugoslávie a tehdy jediný komunikační prostředek byl ‘novinka‘ internet a tam jsem se naučil psát a od té doby mi to zůstalo. Když jsem přijel do Čech, tak jsem začal psát komentáře nebo sportovní recenze, recenze desek, dal jsem si chvíli přestávku. Pracoval jsem na ministerstvu vnitra a pak jsem se zase vrátil k psaní a od té doby už jsem asi 6 let na blogu.

Patriku, byl jste v Novém Boru, sledoval jste kauzu v Břeclavi, v Novém Bydžově, jezdíte po republice. Ddyž přijedete do míst, kde žijí Romové, kteří jsou nezaměstnaní, jsou v situaci, kdy si na ně každý ukáže, když se něco děje, ‚Ano, to je ten Rom‘. Proč si myslíte, že je tak lehké ukázat na Roma jako na viníka?

„Tohle je strašně složité říct. Když přijedu do těch lokalit a vidím, jak Romové žijí, tak absolutně chápu, proč tak žijí, protože nemají na výběr, nemají možnost. Vždycky je to tak, že sociálně nejslabší anebo nejviditelnější, na ty se dá strašně lehce ukázat, viděli jsme to třeba v Břeclavi. Opravdu jsme v takové situaci, že když někdo řekne, že ho napadl Rom, tak veřejnost tomu věří, nikoho nenapadne ověřovat, jestli to tak skutečně bylo nebo ne.“

Patriku, sám jste měl někdy problém, že jste Rom?

„Pořád mám problém, že jsem Rom. Dneska když vlezu v roce 2012 se ženou a s dětmi do obchodu, tak za námi chodí ochranka, hlídají nás, jestli nekrademe a už nikoho nezajímá, že tam děláme nákup na celý měsíc, který většinou bývá veliký a do košíku se nám nevejde. Stejně vypadám jako potencionální zloděj, aniž bych cokoliv udělal a myslím, že stigma romství tady v Čechách je všude. Jedete v tramvaji, přijde revizor, a kam přijde? Přijde nejdřív k vám…“

Jak to vysvětlit mladým lidem, že i když studují, chtějí na sobě pracovat, je na první pohled vidět, že jsou Romové...

„Asi to dělám špatně, ale vysvětluji jim to jako fakt, ‚Hele podívej, máme tady takovou a takovou pověst‘…“

Je dobré si na to zvyknout?

„Určitě to dobré není, ale mně nic jiného nezbývá, potřebuji děti vychovávat a podle mě nemá smysl v nich vyvolávat obavy nebo deprese z toho, že jsou takový a makový. Podle mě je daleko lepší říct jim to na rovinu. S bráchou jsme často jezdili po Evropě, protože jsme hráli s kapelou a kolikrát, když jsme se prošli v Berlíně po obchodě a nikdo za námi nešel, tak už nám to chybělo (směje se). Člověk si říkal, kde jsou? Už tady nakupuji 20 minut a nikdo kolem mě neprošel.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
08.01.2011Negativní obraz Romů v médiíchO Roma Vakeren
25.03.2005Bývalé sociální pracovníky sdružení Host převezme nová společnost StromyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Vyšla e-kniha romských pohádek Otcův duch
Pohádky měly odpradávna v životě Romů nezaměnitelnou funkci. Odrážely život. Někdy skrytě hodnotily počínání jednotlivých členů, jindy dodávaly životem zkoušeným Romům naději, že pokud se budou chovat podle určitých norem, štěstí se k nim obrátí. I proto elektronické nakladatelství Kher představuje svou vydavatelskou prvotinu, na jejíchž stránkách se setkávají jak autoři zavedení, tak ti, kteří v ní zažívají svůj debut.

Mezi autory je například Emil Cina, Gejza Demeter, ale vše najdete na stránkách vydavatelství. Iveta Demeterová si o nové sbírce povídala s Radkou Patočkovou a Lukášem Houdkem, kterého se zeptala, proč právě v elektronické podobě.

Proč právě elektronické vydavatelství?

Lukáš Houdek: „Veškerou svoji činnost děláme zdarma a právě elektronické knihy jsou celkem nízkorozpočtové. Druhý důvod, také ale zásadní, je ten, že když jsme s Radkou společně připravovali ve sdružení Romea cyklus publikování romské tvorby na internetu, tak se ukázalo, že konečně začali romskou tvorbu číst i Romové a byly tam velice pozitivní ohlasy. A tenkrát jsme si uvědomili, že internet je velice efektivní nástroj, jak šířit romskou literaturu, protože je velice těžce dostupná. Pokud vydá nějaké nakladatelství knížku, tak se často do regionálních knihkupectví ani nedostane.“

Jaká kritéria byla důležitá, abyste autora vybrali do sbírky?

„V první řadě jsme se snažili upřednostňovat romštinu, ne úplně jednoznačně, ale pokud byly dvě podobné pohádky nebo stejné motivy, tak jsme vybraly tu, která byla v romštině. Druhým kritériem byla kvalita, ale snažili jsme se, aby sbírka podala určité svědectví o tom, jak pohádky můžou vypadat, jaké jsou žánry, motivy. Jsou tam třeba zvířecí pohádky, duchařské pohádky o mulech, ale potom klasické pohádky, vyprávění.“

Pohádky o mulech, pohádky o duchách. Pro jakou kategorii jsou vlastně určeny?

„Pohádky, které jsou v knize a jsou o mulech, tak myslím, že nejsou až tak děsivé, aby si je nemohly přečíst i děti, což třeba u jiných romských pohádek se říct nedá, děti by z toho mohly mít šok, ale myslím, že tyhle jsou určené jak pro děti, tak pro dospělé. Není to nic hrůzostrašného.“

Radko, vybrali jste osvědčené autory, jejichž próza už vyšla, ale máte tam i nová jména…

Radka Patočková: „Byl to náš záměr. Chtěli jsme dát kromě těch osvědčených, ostřílených autorů, z nichž někteří už mohou být i obeznámenější veřejnosti známi. Současně jsme chtěli zařadit i díla autorů, kteří začínají, a kteří splňují naše nároky, o kterých mluvil kolega. Samozřejmě jsme také hodně stáli o mladé autory, protože si myslím, že to je zajímavá věc, že se pohádkám věnují i mladí Romové, ať už ženy nebo muži.“

V elektronické knize nejsou jenom čeští autoři, ale i autoři ze Slovenska…

Lukáš Houdek: „Rozhodli jsme se z několika důvodů zařadit i slovenské autory, hlavně tedy známou autorku na Slovensku, Zlatici Rusovou, která publikovala některé své povídky i tady v Čechách. Potom například Karola Lazára nebo Renátu Berkyovou, slovenskou autorku, která ale žije tady v Praze, takže je někde na pomezí, z toho důvodu se to velice těžko odděluje, že ti autoři mluví podobnou nebo stejnou romštinou jako tady v Čechách. Byla by podle nás chyba, pokud bychom chtěli, a pokud máme za cíl ukázat romské pohádky v celé její škále, nezařazovat i slovenské autory. Myslím, že na knížce je hodně unikátní a speciální to, že vznikla bez jakýchkoli finančních nákladů a na to jsme hodně pyšní, že jsme dokázali, že pokud nám o něco jde, tak jsem schopni to udělat, i když na to nemáme peníze. Podíleli se na tom bezplatně jak autoři, tak my, jako editoři, ale také grafici a korektoři. V podstatě škála téměř třiceti lidí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
12.12.2015Z pohádek, které vyprávěla vnučce, vytvořila Irena Eliášová knihu Chci se vrátit do pohádkyO Roma Vakeren
27.09.2014ReportážO Roma Vakeren
09.08.2014Romské pohádky jako folklórní útvaryO Roma Vakeren
14.01.2014Tóny z okrajů představí hudbu marginalizovaných skupinZprávy ze života Romů
07.12.2013Nakladatelství Kher vydalo metodickou příručku Rozumění pro učitele pracující s romskými žákyO Roma Vakeren
03.12.2013KHER vydává čítanku romské literatury (nejen) pro romské žákyZprávy ze života Romů
23.04.2013Novela Listopad romské autorky Ireny Eliášové vychází v nakladatelství KherZprávy ze života Romů
13.01.2013Novou sbírku pohádek romských autorů Otcův duch kávou pokřtila Bára HrzánováO Roma Vakeren
13.01.2013Herec Roman Michalčík se začal věnovat i literární tvorběO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Nezadlužujte se kvůli dárkům!
Tradiční křesťanské svátky přály rodinné soudržnosti a péči o druhé, ke které samozřejmě patří i obdarovávání se, ovšem v dnešní době se vánoční svátky proměňují v něco úplně jiného. Zvažte, zda je skutečně nutné si brát úvěr na dárky kvůli jedné události. Dárky udělají radost jeden den, možná ještě pár dní po něm, ale úvěr budete splácet celý rok, ne-li více. Stojí vám to skutečně za to? Více už Marie Vrábelová.

Blíží se Vánoce a lidé shánějí dárky. Před čím byste vy konkrétně varoval?

„Chtěl bych určitě varovat před podvodnými e-shopy. V tuto chvíli jsme zaznamenali několik podvodných e-shopů. Obracejí se na nás poškození a naším prostřednictvím na policii. Poškozených a podvodných e-shopů bude určitě s Vánoci přibývat, lidé jsou v předvánočním čase méně ostražití, méně opatrní, nakupují ve spěchu. Pravděpodobně si budou méně prověřovat internetové obchody, ve kterých nakupují a na to samozřejmě slyší podvodníci, kteří budou před Vánoci podvádět o sto šest.“

Jak si mohu ověřit, jestli je e-shop spolehlivý?

„Existuje několik portálů, na kterých si můžu vyhledat různé referenci lidí na e-shop. Doporučil bych například portály jako oversito.cz nebo heureka.cz.“

Jaká nástraha nás může ještě čekat před Vánoci, třeba finanční?

„Určitě spousta lidí nebude mít peníze na vánoční dárky, a proto pravděpodobně přistoupí k úvěru, k půjčkám na dárky a potom následuje vystřízlivění a v novém roce zjistíme, že nejsme schopni půjčku splácet a hrozí, že budeme hnáni přes soudy až k exekutorovi.“

Kde byste nedoporučoval v žádném případě si půjčovat?

„Nedoporučil bych, abychom si brali půjčky od tak zvaného nebankovního sektoru, ale abychom si brali půjčky pouze u bankovních institucí, takže v bance, protože jsou pod dohledem České národní banky. Kdežto zbytek, nebankovní trh, různorodé subjekty, které poskytují půjčky, pod tímto dohledem nejsou a tam je větší riziko, že budeme podvedeni.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren Vám přeje krásný večer anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rači the šukar kurkeskero džives. Aven saste the bachtale. Ľikeren pač peste. The žutimmnel tumen o Del. Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  V ostravské lokalitě Přednádraží oslaví Vánoce ještě několik rodin
Reportáž:  Režisér Petr Václav připravuje film o životě mladého romského páru v současném Česku
Reportáž:  Patrik Banga obdivovaný i nenáviděný
Reportáž:  Vyšla e-kniha romských pohádek Otcův duch
Reportáž:  Nezadlužujte se kvůli dárkům!

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
790588   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
296152   11.09.98 Romske aktuality
290862   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
262859   14.03.00 Romský jazyk
170682    Historie a původ Romů
140742   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120763    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103193    Fotografie
90316   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
84240   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz