Vyhledávání
16.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Dnes se podíváme na Britské velvyslanectví, které tento týden uspořádalo společně s dalšími partnery konferenci „Roma positive: romské vzory a obraz Romů v médiích“. Zrekapitulujeme hlavní líčení mačetového útoku v Novém Boru. Navštívíme zcela zaplněném Rudolfinu, kde v neděli zaznělo Requiem za Osvětim, a samozřejmě nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives tumenge povakerela Orhan Galjus palo media, šunene a nevipena palo sudos andre than Nový Bor. Ačhen amenca.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
S Orhanem Galjusem o obrazu Romů v médiích
Britské velvyslanectví tento týden uspořádalo společně s dalšími partnery konferenci „Roma positive: romské vzory a obraz Romů v médiích“. Své životní příběhy a názory tu představili Romové, kteří mohou sloužit pro mladé lidi jako pozitivní vzory. Působí například v neziskových organizacích nebo v médiích v různých zemích Evropy. Dalším tématem byl obraz Romů ve sdělovacích prostředcích.

Orhan Galjus (Foto: Jana Šustová) V roli moderátora vystoupil Orhan Galjus, romský novinář žijící v Holandsku, který vyprávěl zajímavý příběh o svém vlastním vzoru, jímž se mu stal jeho strýc. Iveta Demeterová se ho zeptala, co si myslí o titulcích, které v souvislosti s Romy jsou často negativní sdělením a stává se, že informace není podložená pravdivou skutečností.

„Pro mě je objektivita velmi důležitá. Stejně klíčová je i vyváženost situací. Nesouhlasím s takzvanou manipulativní novinařinou, ani s negativní selekcí zpráv. Novináři, kteří nejsou v souvislosti s informováním o Romech objektivní, ti se řídí pravidlem, že špatná zpráva je dobrá zpráva. Určitě se jedná o jednu z metod, se kterou média pracují. Když ale já osobně připravuji zpravodajství, je pro mne klíčová pravda. To je ten počátek, ze kterého vycházím v každém případě.“

Bylo Vaším přáním věnovat se této tématice a hovořit za Romy?

„Já si tuto dráhu nezvolil, spíše se to nějak v mém životě přihodilo.“

Orhan Galjus (vpravo) na konferenci Roma positive: romské vzory a obraz Romů v médiích (Foto: Jana Šustová) Jak mohou romské vzory působit na společnost?

„Jejich společenský vliv může být skutečně velký. Existuje neviditelná válka mezi námi Romy a většinovou společností. Romské vzory jsou v první linii a bojují za naše práva, za naše místo ve světě. Říkám ve světě, protože moje rodina je v Austrálii, Latinské Americe, atd. Opravdu ale věřím tomu, že romské vzory by měly být v první linii.“

Irena Biháriová na konferenci Roma positive (Foto: Jana Šustová) Na konferenci vystoupila slovenská právnička Irena Biháriová ze sdružení Lidé proti rasismu. Hovořila o své zkušenosti, kdy se někteří úspěšní Romové raději vzdají své identity, popírají svůj romský původ a společně s majoritou nadávají na ostatní Romy. A to jen aby bílé většině ukázali, že si jich může vážit. I Ireny Biháriové jsem se zeptala, co si myslí o romských vzorech:

„Já tomuto konceptu fandím a jsem proto, aby byl mainstreamizován a zviditelňován. Na druhé straně by nebylo úplně šťastné, kdybychom pozitivní romský vzor adresovali směrem do romských komunit, které žijí v sociálním vyloučení. To totiž vydává sekundární poselství ve smyslu ‚Vidíte, pokud se budete takhle snažit, tak i vy můžete být lékařem či bankovní úřednicí.‘ A přitom to tak doopravdy není, protože některé skupiny Romů žijí v sociálním vyloučení dekády let - na periferii společnosti, bez základní infrastruktury. Rodí se zde generace dětí, které nikdy neviděly splachovací záchod, pracujícího rodiče. Zkrátka jim vyprávět o tom, že mohou být lékaři, je vskutku příliš romantické a naivní. Na tuto skupinu Romů je zapotřebí směřovat úplně jiný typ opatření aktivní státní pomoci než budování amerického snu. Naše sdružení se spíše snaží tlumočit poselství pozitivních romských vzorů širší veřejnosti, aby si uvědomila, že i takoví Romové ve slovenské společnosti existují a že to není žádná světlá výjimka.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelů
Pět mladíků stanulo před libereckým soudem. Zpovídají se z loňského mačetového útoku v Novém Boru na Českolipsku, při kterém byli těžce zraněni tři hosté pivního baru. Jak připomíná redaktorka Ivana Bernáthová, tato událost vyvolala vlnu nepokojů na severu Čech. Klid nebyl ani v soudní budově.

Obhájkyně Klára Samková vede jednoho z obviněných (Foto: ČTK) „Můj syn je moc hodný, on nikomu nic neudělal,“ utírala si slzy matka jednoho z obžalovaných, která si neumí vysvětlit, proč k mačetovému útoku došlo. Do soudní síně ale nakonec nemohla:

„Hlavní líčení je vedeno v řízení proti mladistvému. Ze zákona je hlavní líčení neveřejné,“ oznámila u zavřených dveří soudní síně soudkyně Eva Drahotová. Obhájkyně obžalovaných, Klára Samková, původně měla pro veřejné projednávání kauzy souhlas mladistvých. Ji i její klienty ale vyděsila mimořádná bezpečnostní opatření:

„V jednací síni se nachází šest zakuklených ozbrojenců v neprůstřelných vestách.“

Podle předsedkyně okresního soudu Ivany Šoljakové je ale přítomnost policie nezbytná:

„Samozřejmě se dá očekávat, že kauza bude emocionálně vypjatá. Jedná se o sledovanou věc. Koordinovali jsme služby s velením justiční stráže i s policií.“

Čtyři obžalovaní se zpovídají z trestného činu pokusu o vraždu a hrozí jim výjimečný trest. Pátý mladík čelí obžalobě z výtržnictví a těžkého ublížení na zdraví s maximální trestní sazbou dvanáct let. Obhájkyně Klára Samková zaměřila svou obhajobu proti této právní kvalifikaci:

„Podle mého názoru byla překvalifikace naprosto účelová proto, aby se obvinění nemohli dostat z vazby.“

Státní zástupce Radim Kadlček ale říká:

„Soud samozřejmě posuzuje vinu podle důkazů, takže podle nich zvolí právní kvalifikaci.“

Kromě jednoho z obžalovaných všichni využili své právo u soudu nevypovídat. Hovořili ale zranění muži:

„Já jsem si šel koupit cigarety, dát si pivo a v tu chvíli se to tam strhlo.“

„To bylo tak strašně rychlý, že si ani nedokážete představit, jaký to byl mumraj.“

Muž byl zraněn na hlavě i na nohou. Tvrdí, že s údajnými útočníky spory neměl.

„Znám je jen podle vidění a nikdy jsem s nimi žádné problémy neměl.“

Jeden z důvěrníků, kterého si obžalovaní vzali sebou do soudní síně, ale říká:

„To je vlastně bývalý skin z Nového Boru. Sám se přiznal k tomu, že už v minulosti měl s Cikánama problémy. Teď ani sám neví a nemůže dosvědčit, jestli to vůbec mačeta byla.“

Podle obžaloby napadaní předcházel konflikt mezi servírkou a dvěma romskými mladíky, kteří si chtěli zahrát na automatech. Žena prý chtěla vidět jejich občanské průkazy. Mladíci ji pak údajně začali vulgárně urážet. Hosté se jí zastali a vyvedli je. Jeden host prý také jednoho z Romů udeřil. Romové se údajně krátce poté do baru vrátili s posilou a hosty napadli. Sestra jednoho z obžalovaných ale říká, že jejího bratra, který šel do baru, jenom zajímalo, proč někdo napadl jeho syna.

„Přišel a začal se ptát, co se stalo s jeho klukem, proč dostal. No a nějaký chlap u baru na něj vystartoval - tak mu dal facku.“

Podle ní její bratr mačety ani jiné zbraně do baru nepřinesl.

„Můžete vidět i kamerový záznam, jak tam šel v teplákách, tričku a že neměl v ruce nic.“

A tak se stále neví, jak se mačety v baru objevily. Možná, že leccos ukážou záběry kamer z baru, říká soudkyně Eva Drahotová:

„Problém je v tom, že zařízení nemá úplně luxusní kamery. Mají je jen na určité úrovni. Pak je samozřejmě těžké z toho vytvořit nějaký důkaz.“

Soudní jednání s pěticí obžalovaných bude i nadále pokračovat a my vám o něm opět přineseme podrobnější informace.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
27.09.2014Nikola Tancošová a její činnost v Novém BoruO Roma Vakeren
05.03.2013Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistikyZprávy ze života Romů
14.12.2012Soud přerušil líčení s mačetovými útočníky z Nového Boru. Kvůli dopisu s popisem činuZprávy ze života Romů
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
25.08.2012O životě na ubytovně se čtyřmi dětmi v jedné místnostiO Roma Vakeren
18.08.2012Od mačetového útoku v Novém Boru už uplynul rokO Roma Vakeren
07.08.2012Od mačetového útoku v Novém Boru uplynul rok. Ve městě je klidZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
21.01.2012Herny v Novém Boru zůstávají navzdory přísnému zákazuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Rudolfinu zaznělo Requiem za Osvětim v romském podání
Pražské Rudolfinum zažilo v neděli něco nebývalého – zaznělo tam Requiem za Osvětim, které napsal romský skladatel a zahrál romský symfonický orchestr pod taktovkou romského dirigenta. A vůbec poprvé v naší nejprestižnější koncertní síni vystoupila romská sólistka. Na místě byla Jana Šustová.

Requiem za Osvětim v pražském Rudolfinu (Foto: Jana Šustová) Autorem devadesátiminutového Requiem za Osvětim je romský hudebník Roger Moreno Rathgeb, který pochází ze Švýcarska a žije v Nizozemsku. Co ho k této myšlence vlastně přivedlo?

„Dostal jsem ten nápad v roce 1998 při své první návštěvě Osvětimi. Když jsem tam viděl ten horor, řekl jsem si, že je to ostuda, že lidé dodnes vedou náboženské války, nerozumí si navzájem a že mezi národy a náboženstvími není tolerance. A rozhodl jsem se, že chci vytvořit živý pomník pro všechny oběti, které tam zemřely, protože všichni tam byli ve stejné bídě, všichni měli stejný strach, všichni stejně hladověli a dostávali stejné rány, všichni museli podstoupit stejnou cestu do plynových komor, ať už byli Židé, Romové, Sintové, Češi Poláci nebo jiní. A proto jsem chtěl vytvořit živý památník pro všechny oběti.“

Roger Moreno Rathgeb (Foto: Archiv Slovo 21) Cesta od tohoto rozhodnutí ke konečnému napsání Requiem za Osvětim však rozhodně nebyla přímá a jednoduchá.

„V roce 1998 jsem po své první návštěvě jel zpět domů, začal jsem pracovat ale přibližně po pěti – šesti měsících byla najednou moje inspirace pryč, byl jsem bez nápadů. Myslel jsem si, že asi musím zpátky do Osvětimi, že tak snad zase získám inspiraci. V roce 1999 jsem tam jel znovu, ale to byla bohužel chyba, protože tam se to všechno nějak zhroutilo. Prožil jsem tam úplný šok a sedm let jsem pak na tom nepracoval.“

Nakonec však dílo přeci jen spatřilo světlo světa. Roger Moreno Rathgeb vypráví, co k tomu bylo impulzem.

Osvětim (Foto: Jana Šustová) „V roce 2006 jsem v Nizozemsku spolupracoval na jednom dokumentárním filmu, ve kterém je mimo jiné i jeden rozhovor, v němž vyprávím o této práci. A tento film viděl pan Albert Siebelink, což je ředitel romského festivalu v nizozemském Tilburku. Zavolal mi a ptal se: ‚Rogere, jak jsi na tom, je to rekviem hotové?‘ Já jsem řekl: ‚Ne, pořád ještě ne.‘ A on na to: ‚Pomůže Ti, když Ti slíbím, že se postarám o to, aby se to hrálo v různých evropských městech – budeš to pak moci dokončit?‘ Odpověděl jsem: ‚Tak to budu muset dokončit! Musím zase pracovat.‘ Možná jsem potřeboval právě tento podnět. Od té doby jsem znovu začal skládat a trvalo to ještě tři roky, než to bylo úplně dokončeno.“

Requiem za Osvětim v pražském Rudolfinu (Foto: Jana Šustová) Roger Moreno Rathgeb je stejně jako mnoho jiných romských hudebníků samouk. Postupně však začal používat notaci a skládat. A co na jeho Requiem za Osvětim říkají lidé studovaní? Slovo má profesorka z konzervatoře Daniela Tudorová, která pochází z Rumunska a od roku 1994 žije a pracuje ve Španělsku. V Requiem za Osvětim vystupuje jako houslistka Romského filharmonického orchestru.

„Složil to úplně excelentně. Hudba je citlivá, krásná, můžu o ní říct jen samá dobrá slova. Je tam velmi dobrá rovnováha mezi orchestrem, pěveckým sborem a formu, kterou skladatel dal requiem. Výtečné! Je to opravdu výsledek práce talentovaného člověka. Ten nápad se mi velmi líbil a jsem hrdá, že tady mohu být.“

Romský filharmonický orchestr má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem a jeho členové pocházejí z Maďarska, Německa, Rumunska, Rakouska, Kosova a dalších zemí. Prvního klarinetisty Josefa Balogha, který pochází z Maďarska a pracuje v Německu, jsem se zeptala, zda jsou všichni členové orchestru Romové:

„Ano, většinou ano. Ale máme problém u některých specifických nástrojů, které nejsou mezi Romy v módě, například hoboj nebo fagot, takové hudebníky není možné najít. Ale většina z nich, asi 90 – 95 %, jsou Romové. Orchestr je super a jsem moc šťastný, že mohu znovu hrát v orchestru s tak vysokou úrovní a velmi si to užívám.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
03.11.2012Requeim za Osvětim poprvé zazní v ČeskuO Roma Vakeren
02.11.2012Romové v médiích - negativa, stereotypy, polopravdyZprávy ze života Romů
27.10.2012V Rudolfinu zazní Requiem za Osvětim od romského skladatele, vstup je zdarmaZprávy ze života Romů
18.10.2012V Requeim za Osvětim vystoupí Pavlína Matiová jako první romská sólistka na půdě RudolfinaO Roma Vakeren
22.09.2012Requiem za Osvětim zazní i v pražském RudolfinuO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Slovenský soud rozhodl, že škola v Šarišských Michalanech segreguje romské žáky
V základní škole s mateřskou školkou v Šarišských Michalanech dochází k segregaci romských žáků. V odvolacím řízení to potvrdil Krajský soud v Prešově. Podle rozsudku se škola dopustila diskriminace a protiprávního jednání tím, že vytvořila romské třídy. Rozsudek je právoplatný a není možné se odvolat. Více už nám řekne Miroslav Strelec.

Základní škola s mateřskou školkou v Šarišských Michalanech (Foto: Vojtěch Berger) Umísťováním romských dětí do samostatných tříd škola porušila zásadu stejného zacházení a dopustila se tak diskriminace romských dětí z důvodu jejich etnické příslušnosti. Mluvčí krajského soudu v Prešově Michal Drimák:

„Bylo prokázáno, že docházelo k segregaci žáků. Vytvářely se nejen čistě romské třídy, ale žáci rovněž byli na samostatných poschodích. Mohl se tím sice sledovat legitimní cíl, avšak nepředstavuje to proporcionální řešení problému. Obžalovaná strana je povinná vykonat nápravu od příštího školního roku.“

K rozdělení tříd mělo dojít před více než třemi roky. Důvodem bylo to, že u romských žáků chyběla hlavně domácí příprava a neměli dostatečně osvojené hygienické návyky.

„Obžalovaný se dopustil diskriminace romských dětí z důvodu jejich etnické příslušnosti a porušil zásadu stejného zacházení.“

Zřizovatelem školy je obec Šarišské Michaľany. Pokračuje její starosta Vincent Lešo:

„Základní škola nemá romské třídy. Má pouze třídy pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. To senát operoval se slovem ‚romský‘. Slovensko by si mělo položit otázku vycházející z verdiktu soudu, a to jaká bude vzdělanostní úroveň našich budoucích žáků.“

Starostovi v procesu chyběla odborná stanoviska pracovníků školského úřadu, inspekce a rezortního ministerstva.

„Já jsem tu kromě pana ředitele žádného pedagoga neviděl, a to se přitom vyjadřujeme k věcem čistě pedagogickým.“

Ve škole se po verdiktu obávají odlivu dětí z majoritního prostředí a jejich odchodu na vzdělávací instituce v okolí. Ze 425 žáků školy je 267 dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Většina z nich pochází z romské osady Ostrovany. Ředitel školy, Jaroslav Valaštiak, byl po vyhlášení rozsudku zklamaný. Uvedl, že škola bude hledat možnosti, jak věci vyřešit. Jaké to ale bude mít následky, v tuto chvíli nedokáže odhadnout:

„Může se stát, že v Šarišských Michaľanech nebude škola pro děti, které se tam narodily, žijí tam a vyrůstají, ale bude tam škola pro děti, které dochází z Ostrova.“

Na Slovensku jde vůbec o první soudní rozhodnutí týkající se segregace romských dětí ve vzdělávání. Žalobcem v soudním sporu byla nevládní organizace Poradna pro občanská a lidská práva. Její koordinátorka, Vanda Durbáková, je přesvědčená, že rozhodnutí soudu je plně v souladu s mezinárodními standardy na ochranu lidských práv. Myslí si, že škola musí usilovat o rozvíjení inkluzívního vzdělávání jako protikladu k existující segregaci.

„Myslíme si, že je to historicky významné rozhodnutí soudu, které může nastartovat změny v naší společnosti směrem k rovnocennému vzdělávání každého dítěte.“

Pro soud, podle jeho mluvčího Michala Drimáka, není určující, jestli s přesunem žáků do smíšených tříd budou jejich rodiče souhlasit, protože často jde o lidi bez vzdělání, kteří nedokážou docenit práva dětí. Vlastní návrh řešení celé situace představil poslanec slovenského parlamentu Štefan Kužma:

„Řešení, kterému se z mého pohledu v žádném případě nevyhneme, je postavení školy přímo v Ostrovanech. Tak prudce tam roste počet dětí v povinném školním věku, takže dřív nebo později to budeme muset udělat.“

Osada v Ostrovanech se za poslední roky zvětšila z 500 na 1000 obyvatel, z toho polovině je do 15 let. V osadě v minulosti základní škola fungovala. Začátkem 80. let ale byla zrušena.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
16.01.2016Mladistvým rodičům pomáhá centrum Detstvo deťomO Roma Vakeren
06.06.2015Organizace Teach for Slovakia pomáhá na základních školách, kde děti potřebují specifický přístup a pomocO Roma Vakeren
30.05.2015Česká učitelka působí na základní škole pro děti z romské osady Huncovce na SlovenskuO Roma Vakeren
17.01.2015Pracovníci Veřejného ochránce práv na Slovensku se zeptali: Proč z romských dětí děláme speciální děti?O Roma Vakeren
20.09.2014Slovenský projekt Prinet podporuje školáky z lokality Pustý hradO Roma Vakeren
11.06.2013V základní škole v Šarišských Michaľanech pomáhá občanské sdružení EDU RomaO Roma Vakeren
31.10.2012Slovenský soud potvrdil nezákonnou segregaci romských dětí ve školeZprávy ze života Romů
26.10.2012Slovenská vláda chce zlepšit životní podmínky Romů i díky vzděláváníZprávy ze života Romů
18.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Martina Bajgera znají v Trmicích zdaleka nejen Romové
Závěrem dnešního O Roma vakeren vám ještě představíme zajímavého člověka. Bylo mu necelých dvacet let, kdy začal studovat vysokou školu a založil vlastní firmu. Dnes šestadvacetiletého Martina Bajgera znají v Trmicích zdaleka nejen Romové. Pochází totiž z rodiny, která se občansky i politicky angažuje už řadu let. Matka Eva Bajgerová tam působila jako poradkyně městského úřadu, později byla romskou koordinátorkou pro Ústecký kraj a založila trmické romské sdružení Romano jasnica. Jak potvrdil Tomáši Bystrému, mladý muž chce jít ve šlépějích své matky.

Martin Bajger (Foto: Česká televize) „Strašně moc mě motivovala moje máma. Hlavně mi říkala, že když budu chodit do školy, budu vydělávat peníze a nebudu dělat těžkou práci. V opačném případě budu kopat. Vzdělání bylo zkrátka na prvním místě.“

A to přineslo i své ovoce. Martin se už ve třetí třídě dostal na výběrovou jazykovou školu. Později studoval obchodní akademii a po maturitě své studium završil získáním bakalářského titulu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde studoval obchod a management.

„Škola mi dala do života strašně moc. Mám stavební firmu a pro management firmy využívám hodně z teorie, kterou jsem získal ve škole. Firmu jsem založil v době, kdy jsem nastupoval do prváku vysoké školy. Takže od 19 let podnikám.“

Kromě podnikání ve stavebnictví se ale také věnuje práci v neziskovém sektoru, především pak v občanském sdružení Romano jasnica, které v Trmicích funguje už čtrnáctým rokem. Tehdy jej založila Martinova matka. Zaměřuje se především na volnočasové aktivity dětí a mládeže.

„Máme nízkoprahový klub M. C. Zefyríno, kde mají lidé možnost doučování, přístupu na internet, mohou pracovat na počítači, připravovat se do školy. Tady v Trmicích je nás víc, co vystudovali vysokou školu, proto má-li někdo nějaký problém, pomáháme mladším a motivujeme je k tomu, aby byli stejní jako my. Trmice mají 3 tisíce obyvatel, z toho je 800 Romů. My starousedlíci, kteří tu žijeme po několik generací, jsme mezi komunitu začlenění. Teď je tu ale dost přistěhovalců ze Slovenska a z okolních měst a s nimi se musí pracovat, aby problémy nebyly. Například drogy. To asi nejsme schopní ovlivnit, ale snažíme se pro ty lidi něco dělat, aby měli koníčka a aby děti měly vzdělání. Aby nevyšly základní školu a nezůstaly doma.“

Martin Bajger je právě čerstvým otcem. Syna chce vychovávat ve stejném duchu, jako jej kdysi vychovávala jeho matka. Doufá, že syn po něm zdědí i cit pro hudbu.

„Hraji od pěti let, chodil jsem do hudební školy Evy Randové v Ústí nad Labem. Aktivním muzikantem jsem byl v době od patnácti do dvaceti let. Pak jsem kvůli studiu a nedostatku času, i kvůli práci, polevoval. Pořád ale mám radost, když si můžu zahrát. Po svých dětech budu samozřejmě vyžadovat, aby taky byly muzikanty. To je to nejhezčí, když se rodina sejde, děti nám hrají a my můžeme posedět a bavit se.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
03.10.2015Žáci trmické základní školy se zúčastnily kreativních dílenO Roma Vakeren
08.11.2014Trmice na Ústecku mají nové vedení. Romské sdružení bude předsedat kontrolnímu výboruO Roma Vakeren
14.06.2014Terénní sociální pracovníci pomáhají nezaměstnaným v TrmicíchO Roma Vakeren
10.06.2014Streetworkeři si v Trmicích získali důvěruO Roma Vakeren
12.04.2014Byznys s dotovaným bydlením v Trmicích komplikuje snahu o sociální začleňováníO Roma Vakeren
30.07.2011S Marcelem Cichým o novinkách v TrmicíchO Roma Vakeren
18.06.2011Město Trmice chce zlepšit život lidí ze sociálně vyloučených lokalitO Roma Vakeren
13.06.2011Trmice se snaží pomoci lidem z ghettZprávy ze života Romů
25.05.2011Trmičtí zastupitelé schválili plán na podporu sociálního začleňováníZprávy ze života Romů

O Roma vakeren vám přeje krásný večer anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives. Aven saste the bachtale. The žutimmnel tumen o Del

Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  S Orhanem Galjusem o obrazu Romů v médiích
Reportáž:  Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelů
Reportáž:  V Rudolfinu zaznělo Requiem za Osvětim v romském podání
Reportáž:  Slovenský soud rozhodl, že škola v Šarišských Michalanech segreguje romské žáky
Reportáž:  Martina Bajgera znají v Trmicích zdaleka nejen Romové

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746693   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
262726   11.09.98 Romske aktuality
232918   14.03.00 Romský jazyk
162224    Historie a původ Romů
136319   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119192    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102441    Fotografie
89309   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80491   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77434    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz