Vyhledávání
21.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám představíme projekt o. s. Slovo 21, který se jmenuje Multikulturní výchova - 400x na českých školách. Jaké měl výsledky, řekneme za chvíli. 8. září uplynulo 7 let od tragické smrti zakladatelky české romistiky Mileny Hübschmannové. O její práci pohovoří významný romista. Povíme si také o dokončení dalšího kroku důchodové reformy a samozřejmě nezapomeneme ani na romskou muziku, která vám zpříjemní dnešní vysílání O Roma vakeren.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives vakerena čhave pal o multikultura, leperaha amara pheňa Milana Hübschmannovo, the šunena lakero hangos. Šunena romani paramisa the amare šukar romane gilora. Akana imar deladap.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Do projektu 'MKV - 400x na českých školách' se již zapojilo více než 8 tisíc studentů a žáků
Teď se věnujme vzdělávání dětí. Více jak 8 tisíc žáků a studentů celkem ze stovky škol se zapojilo do projektu občanského sdružení Slovo 21. Má název „MKV – 400x na českých školách“ a po dvou letech finišuje ve všech krajích České republiky kromě Prahy. Zaměřoval se na výuku multikulturní výchovy a přednášeli v něm jak cizinci, tak Romové. S jakými výsledky projekt skončil, zjišťoval Tomáš Bystrý.

Názory žáků 2. stupně Základní školy při nemocnici v Kadani:

Dívka 1: „Určitě mi to něco dalo, některé věci jsem věděla, některé ne. Každý se chová jinak, takže ho musíme poznat.“

Chlapec: „Třeba nemůžu pochopit, jak v Indii může někdo žít na ulici a nejíst krávy a považovat krávu za posvátné zvíře. Ale kdybych tu kulturu pochopil, můžu to považovat za normální.“

Dívka 2: „Máme ve třídě taky Roma, takže jsme se kolikrát učili jejich vlajku.“

Dívka 3: „Podle mého byla ta přednáška dobrá, víme, že všichni nemusejí být stejní, že všichni Romové nekradou, můžou být úplně jiní, můžou být slušní, že i ‚bílí‘ kradou.“

Základní škola při nemocnici v Kadani byla jednou z těch, která se do projektu „MKV – 400x na českých školách“ zapojila. Hlavním pilířem byly především jednotlivé přednášky na školách. Mluvilo se buď o cizincích v České republice, nebo o romské hudbě a česko – romském soužití. Projekt zahrnoval ale i školení pro samotné pedagogy. Multikulturní výchova je sice jedním z průřezových témat rámcového vzdělávacího programu, ale ne všichni kantoři si vědí rady, jak výuku správně uchopit, říká Anna Mrázková ze sdružení Slovo 21:

„Pro učitele je to těžké nebo nevědí, kam přesně multikulturní výchovu zařadit. Vzhledem k tomu, že zahrnuje mnoho předmětů, jde o jazyk, jde tady o geografii, o historii, vlastně o všechno, takže je těžké to provázat. Multikulturní výchova by se měla vyučovat v rámci více předmětů. Zda ji vyčlenit zvlášť, to je těžké říct. Určitě tomu ale není věnován dostatečný prostor.“

Vysvětluje Anna Mrázková ze sdružení Slovo 21, která zároveň studuje pedagogickou fakultu. Do škol chodila přednášet společně s lektory z řad cizinců a Romů. A přiznává, že v mnohých třídách zažila i nepříjemné situace:

„Některé děti v některých školách byly hrubé, například na naše lektory, kteří byli cizinci a měli problémy s tím, že neumějí dobře česky. Byl velmi slyšet jejich silný přízvuk a některé děti na ně byly nepříjemné, posmívaly se jim. I z toho se nám ukázalo, že je třeba, aby byl přítomen i český lektor, který děti usměrňuje a vysvětluje jim, že není pro cizince jednoduché, aby se přizpůsobili České republice, aby zvládli jazyk a všechno si osvojili.“

Lektorský tým tvořili vedle Romů také cizinci ze zemí, jako je například Mongolsko, Bělorusko, Ukrajina, Bosna a Hercegovina, Kongo, Maroko nebo Indie. Žáci tak měli jedinečnou příležitost poznat cizince osobně a zeptat se na všechno, co je zajímá. Podle Renaty Horváthové ze sdružení Slovo 21, si žáci a studenti většinou výběr lektorů pochvalovali, vyplývá to ostatně i ze souhrnné publikace, která v tisícovém nákladu vyšla jako výstup celého projektu:

Renata Horvátová: „Mapuje celkový průběh projektu, a to včetně výsledku dotazníkové šetření, ze kterého vyplynulo, že přednášky byly na školách vnímány velmi pozitivně a považovány za jeden z těch efektivnějších nástrojů multikulturní výchovy. Myslíme si, že publikace je dobrým nástrojem pro pedagogy, ale také pro neziskové organizace, které se chtějí dál věnovat multikulturní výchově.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
18.04.2015Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!O Roma Vakeren
22.11.2014Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvikO Roma Vakeren
13.09.2014Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéruO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
29.03.2014Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských ženO Roma Vakeren
01.02.2014ReportážO Roma Vakeren
23.11.2013Desítka romských vysokoškolaček absolvovala politický výcvikO Roma Vakeren
02.11.2013Projekt Podpora zaměstnávání Romů v Praze má zlepšit postavení Romů na trhu práceO Roma Vakeren
28.09.2013Slovo 21 připravuje mladé Romy ke studiu na vysokých školáchO Roma Vakeren
01.06.2013Slovo 21 pomáhá romským studentům s přípravami na přijímačky na vysoké školyO Roma Vakeren
26.05.2013Sdružení Wakeren seznamuje děti s romskou historiíO Roma Vakeren
08.02.2013Projekt „Pošli to dál“ nabízí mladým Romům přípravu na střední a vysokou školu, zároveň je učí být přínosem pro romskou komunituZprávy ze života Romů
06.10.2012Co může romská identita přinést mladé generaci?O Roma Vakeren
30.06.2012Letošní ročník mentoringu končil návštěvou Muzea romské kulturyO Roma Vakeren
14.01.2012Stačí jen chtít a i Ty si můžeš plnit své snyO Roma Vakeren
19.11.2011Slovo 21 nabízí školám interaktivní výuku multikulturní výchovyO Roma Vakeren
15.11.2011Občanské sdružení Slovo 21 podeváté připravuje romské středoškoláky ke studiu na vysoké školeZprávy ze života Romů
24.09.2011Mentoringový program pro romské žákyO Roma Vakeren
04.06.2011Jdeme dlouhou cestou, mezinárodní setkání mladých RomůO Roma Vakeren
29.01.2011Romští středoškoláci se opět připravují na zkoušky na vysoké školyO Roma Vakeren
15.10.2010Slovo 21 pořádá přípravné kurzy na vysoké školyO Roma Vakeren
12.03.2010Multikulturní výchova 400 x na českých školáchO Roma Vakeren
08.01.2010Nabídka bezplatných přípravných kurzů na vysoké školy pro romské uchazečeO Roma Vakeren
23.10.2009Podpora zaměstnávání romských ženO Roma Vakeren
19.10.2009V Praze se uskuteční akce Ženy proti rasismuZprávy ze života Romů
11.09.2009Mezinárodní projekt pro mladé lidi Jdeme dlouhou cestouO Roma Vakeren
04.09.2009Slovo 21 pořádá přípravné kurzy pro romské středoškoláky, kteří chtějí na vysokou školuO Roma Vakeren
09.01.2009Sdružení Slovo 21 a jeho nový program pro studentyO Roma Vakeren
07.11.2008Příprava romských studentů na vysoké školyO Roma Vakeren
04.04.2008Uchazeči o studium na vysokých školách se mohou přihlásit na přípravné kurzyO Roma Vakeren
21.03.2008Na konferenci "Spravedlivá společnost" se hodně mluvilo o antidiskriminačním zákoně O Roma Vakeren
21.09.2007Kurz multikulturní výchovy pro pedagogyO Roma Vakeren
21.09.2007Projekt Rodina od vedle seznamuje Čechy a cizinceO Roma Vakeren
21.09.2007Slovo 21 připravuje studenty k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školyO Roma Vakeren
18.05.2007Film "Díky, že se ptáte" hovoří o diskriminací Romů v ČRO Roma Vakeren
23.03.2007Publikace "Jsme přece lidé, ne?" představuje příběhy lidí, kteří se setkávají s diskriminacíO Roma Vakeren
12.01.2007Slovo 21 vydává novou publikaci zaměřenou na diskriminaci RomůO Roma Vakeren
17.11.2006Slovo 21 pořádá pro romské ženy kurzy anglického jazykaO Roma Vakeren
03.11.2006Sdružení Slovo 21 nabízí motivační kurz pro romské nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
07.07.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
08.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
15.07.2005Romské ženy z organizace Manuše se opět sešly v letní školeO Roma Vakeren
08.07.2005"Jdeme dlouhou cestou 2005" je název letošní Mezinárodní letní romské školyO Roma Vakeren
18.02.2005Prezentace festivalu Khamoro na veletrhu Holiday WorldO Roma Vakeren
03.12.2004Sdružení 21 zajišťuje bezplatné mamografické vyšetřeníO Roma Vakeren
03.12.2004Češi v rámci projektu "Rodina od vedle" pozvali na oběd cizinceO Roma Vakeren
15.10.2004Sdružení Slovo 21 se zabývá multikulturním soužitím v České republiceO Roma Vakeren
17.09.2004Romští středoškoláci se mohou v kurzech připravit k přijímacím zkouškám na vysoké školyO Roma Vakeren
23.07.2004Bývalá uprchlice z Bosny a Hercegoviny pracuje v ČR s uprchlíky a romskými ženamiO Roma Vakeren
23.07.2004Týdenní školení romských žen se zaměřovalo na gender a tradiceO Roma Vakeren
16.07.2004Pátý ročník Mezinárodní letní školy romské mládeže se vydařilO Roma Vakeren
28.05.2004Program letošního festivalu Khamoro byl nesmírně pestrýO Roma Vakeren
16.04.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
26.03.2004Na kurzech se Romové připravují ke studiu na vysokých školáchO Roma Vakeren
24.01.2004Pro romské studenty jsou připraveny přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na vysoké školyO Roma Vakeren
12.01.2004Projekt podpoří romské studentyZprávy ze života Romů
21.11.2003Skupina Manuše pořádá pro ženy bezplatný kurz základů ovládání počítačůO Roma Vakeren
10.10.2003V příručce Mamo miri najdou romské ženy informace o prevenci rakoviny prsuO Roma Vakeren
18.07.2003Proběhlo setkání tří generací romských ženO Roma Vakeren
16.05.2003Záštitu na festivalem Khamoro přijal i Emil ŠčukaO Roma Vakeren
28.03.2003Učitelé potřebují získat jiný přístup k žákům a vyučováníO Roma Vakeren
17.05.2002Příští týden začne 4. ročník festivalu KhamoroO Roma Vakeren
15.03.2002Romská poradkyně Jana HejkrlíkováO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 let
Následující minuty vysílání věnujme Mileně Hübschmanové. V roce 1991 prosadila otevření oboru romistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vedla studia romštiny až do své tragické smrti při autonehodě u města Kameeldrift v Jihoafrické republice. Milena Hübschmannová byla také zakladatelkou časopisu Romano Džaniben a spoluatorkou Romsko-českého, česko-romského slovníku, několika knih a řady článků o Romech. Více už Jan Josef Horváth, který oslovil romistu Ladislava Gorala.

Milena Hübschmannová (Foto: Jana Šustová) Ke studiu romštiny a romské kultury se přední česká romistka Milena Hübschmannová dostala vlastně náhodou. Ačkoli vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy hindštinu, o Indii si mohla nechat jen zdát. Státnice totiž skládala v 50. letech minulého století, tedy v době, kdy bylo téměř nemožné odjet do Indie a tak se upnula na Romy, kteří jí nejen barvou pleti připomínali Indy. V době Pražského jara stála u zrodu svazu cikánů – Romů, na jehož půdě vznikla pravidla slovenské romštiny, jež pomáhala vypracovat. Navíc se jí podařilo téměř nemožné, prosadila řadu romských psaných knih.

Pane Gorale, jak vznikla romistika?

Ladislav Goral: „To už je možná 150 let nazpátek. Byl tu profesor Leslie, který napsal romský slovník, a nevím, jestli byl ještě někdo před ním, určitě byli, je to těžké určit, jestli romistika začala roku 1800 nebo 1700. Díky Mileně Hübschmannové, která otevřela vzdělávání, protože romská otázka byla velmi palčivá po válce v 50. letech, kdy Romové neměli na růžích ustláno. Ona se o to začala víc zajímat a díky ní se romistika v Československu zvedla o 1000 procent. To byl první člověk, který dával úředníkům a městům, obcím a lidu československému najevo, že jsou Romové trošku jiní, ale jsou to lidé jako oni, a že neexistuje víc kast než žlutá, černá a bílá.“

Jak se stalo, že Milena přešla k romistice?

Milena Hübschmannová Ladislav Goral: „Tím, že studovala indologii... Také jsem měl to štěstí, že jsem dvakrát navštívil Indii a prošel jsem si cestu z Radžastánu do Pandžábu, což je skoro 2000 kilometrů, protože Indie je obrovská a nádherná země. A ona, protože studovala indologii, tam také byla, žila mezi nimi a říkala, že ti samí Romové, kteří jsou v Indii, žijí v Evropě, jen trošku lepším, jiným stylem.“

V 19. století byl student teologie Štefan Vali v Nových Zámkách, slyšel tam romské kopáče mluvit a podobná slova slyšel i u lidí z Pakistánu, kteří studovali právě na teologické fakultě. Podobný příběh měla i Milena Hübschmannová:

Ladislav Goral: „Měla, protože já jsem s Milenou prožil několik nádherných let, tak mě vtáhla do problému romistiky. Dnes jí za to musím poděkovat nahoru. Když začala chodit, cestovat po východním Slovensku, po osadách, když slyšela dialekty na východě, ve středním Slovensku, na jižním Slovensku, věděla, že Romové pocházejí z Indie, uvědomila si pak, že se do toho pustí. Protože o tom, co už málokdo věděl, začala potom bádat a stal se z ní obrovský a nádherný lingvista, který snad nemá vůbec v Evropě obdoby. To byl první člověk, který tehdy skládal abecedu i slovník romsko-český nebo romsko-československý.“

A teď už si připomeneme Milenu Hübschmannovou v rozhovoru z roku 2003, který natočila Iveta Demeterová:

Mileno, co Vám dělá radost?

Milena Hübschmannová „Moje potěšení je v tom hledat cesty pro to, aby ta krása romství pronikla za bariéru předsudků, stereotypů, za kterou je ještě pořád uvězněna.“

Co myslíte, co nám dnes chybí, co se mezi lidmi vytrácí?

Milena Hübschmannová „Aby byla úcta, protože úcta, to je to nejdůležitější. Protože nemusím s někým souznít, ale důležité je, když uznávám právo na to, že je takový, jaký je, a když si toho vážím a když se to snažím pochopit, proč to tak je.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
21.07.2012O situaci romštiny v NěmeckuO Roma Vakeren
09.06.2012Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
03.09.2011Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republiceO Roma Vakeren
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
06.08.2011Veronika Hlaváčová: "Při studiu romistiky se dozvídám sama o sobě a naučím se svoji řeč"O Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
23.10.2009S Ladislavem Goralem o romistice, herectví a mnohém jinémO Roma Vakeren
23.10.2009Indičtí Domove, předci dnešních RomůO Roma Vakeren
14.08.2009Olašští Romové v ČeskuO Roma Vakeren
31.07.2009Jak jsou na tom romské děti s romštinou?O Roma Vakeren
19.06.2009Podle výzkumu třetina romských dětí dobře ovládá romštinuO Roma Vakeren
02.03.2008Romové zapsali, co vidí, cítí, myslíZprávy ze života Romů
16.02.2007Romistika je křižovatka oborů - lingvistiky, sociologie a historieO Roma Vakeren
15.12.2006V prosinci probíhá řada akcí k uctění památky romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
30.11.2006Prosinec ve znamení uctění památky Mileny HübschmannovéZprávy ze života Romů
09.12.2005Paťiv - dvoudenní koncert k uctění památky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
08.12.2005Vzpomínkový večer k uctění památky Mileny HübschmannovéZprávy ze života Romů
08.12.2005Pozvánka na vernisáž výstavy "Romové dnes a jinýma očima"Zprávy ze života Romů
02.12.2005Představujeme studentku romistiky Renatu BerkiovouO Roma Vakeren
25.11.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
18.11.2005Na festivalu Den poezie zazněla také díla romských autorůO Roma Vakeren
18.11.2005Romské kapely vystoupí na počest romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
24.10.2005Paťiv - koncert na počest Mileny HübschmannovéZprávy ze života Romů
21.10.2005Sociolog Fedor Gál vzpomíná na Milenu HübschmannovouO Roma Vakeren
25.09.2005Milena Hübschmannová, zakladatelka české romistikyZprávy ze života Romů
16.09.2005Ze vzpomínek Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
16.09.2005Milena Hübschmannová povzbuzovala Romy ke vzdělání i k uchovávání romských hodnot a jazykaO Roma Vakeren
16.09.2005Romové se těžko vyrovnávají se ztrátou Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
16.09.2005Hodiny romistiky s Milenou Hübschmannovou byly naplněny láskou a vřelostíO Roma Vakeren
10.09.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
02.09.2005Představujeme Michala Miku - studenta romistikyO Roma Vakeren
18.03.2005Představujeme Danu Dubjelovou, redaktorku Rádia Rota a studentku romistikyO Roma Vakeren
21.01.2005Romistiku lze studovat i na SlovenskuO Roma Vakeren
18.07.2003Rozhovor s prvním Romem, který v ČR vystudoval obor romistikaO Roma Vakeren
19.05.2003Prezentace nové grafické podoby sborníku Romano džanibenFotoaktuality
14.02.2003Jarmila Hanah ČermákováO Roma Vakeren
17.01.2003Romistka Milena HübschmannováO Roma Vakeren
03.01.2003Přehled událostí uplynulého rokuO Roma Vakeren
06.12.2002ZprávyO Roma Vakeren
01.11.2002Z ruskou prezidenta přijali ocenění i Milena Hübschmanová a ing. Karel HolomekO Roma Vakeren
01.11.2002Paměti romských ženO Roma Vakeren
24.08.2001Rozhovor s romistou Zbyňkem AndršemO Roma Vakeren
06.07.2001LondýnO Roma Vakeren
07.05.2001Výstava Romano drom představuje unikátní fotografie romistky Evy DavidovéZprávy ze života Romů
17.04.2000PhDr. Milena Hübschmannová - romistkaAnketa
26.02.2000Podstatná jménaHistorie
26.02.2000Jan ČervenkaAnketa
26.02.2000PhDr. Hana Šebková - romistkaAnketa
12.02.1999LányZprávy ze života Romů
12.12.1998Romske aktualityZprávy ze života Romů
04.09.1998KolínZprávy ze života Romů
24.04.1998LondýnZprávy ze života Romů
12.12.1997Romske aktualityZprávy ze života Romů
Romská literaturaLiteratura

=[ Reportáž ]=
S Markétou Šichtařovou o chystané důchodové reformě
Na začátek příštího roku chystá vláda dokončení jejího dalšího kroku, který bude znamenat zásadní změny v systému dobrovolného spoření na stáří. Zatím má důchodová reforma dva pilíře, ale od 1. ledna 2013 by měla mít pilíře tři. Navštívila jsem proto Markétu Šichařovou, ředitelku nezávislé poradenské společnosti Next Finance, se žádostí o vysvětlení.

Foto: Evropská komise „Už dnes můžeme říct, že to nebude fungovat tak, jak si vláda usmyslela, protože ve světě je normální, že existuje tzv. první, druhý a třetí pilíř a každý z nich je úplně odlišný. A u nás bude existovat první pilíř, druhý pilíř a ještě jeden druhý pilíř. Ten, který je nazýván prvním, to je to, co v podstatě existuje právě teď. To znamená, že lidé, kteří normálně chodí do práce, odvádějí ze své mzdy určitý díl na tzv. sociální politiku. Výsledkem je, že přesně ty stejné peníze, které se v tom daném roce odvedou, se také v tom daném roce vyčerpají na důchody lidí, kteří už nejsou aktivní, kteří jsou důchodci.“

V současné době máme také možnost se tzv. penzijně připojistit. Zůstane nám i nadále tato možnost, anebo se chystají změny?

„Penzijní připojištění je zcela dobrovolné a každý si může odvádět do penzijního fondu, dá se říci, kolik peněz chce, to zůstane téměř beze změny. Jenom naznačím, že, podle mého názoru, ty změny budou směrem k horšímu, protože v současné době je například lidem garantováno, že jejich penzijní fond nemůže mít ztrátu. Nově ztrátu bude moci mít, takže se to všechno stane pro klienty penzijních fondů rizikovější.“

Co je ale úplně nové, je zavedení nového, tzv. druhého pilíře od ledna příštího roku…

Markéta Šichtařová „Je to něco, s čím přicházíme jako poslední ze středoevropských zemí, v Polsku, v Maďarsku i na Slovensku už to všude mají. Bohužel nutno říci, že s tím nemají takové zkušenosti, jaké chtěli udělat. Ve všech zemích, kde už druhý pilíř zavedli, se to moc nevyvedlo a neustále musejí ten druhý pilíř reformovat a reformovat jejich reformy. Podstatou druhého pilíře by mělo být, že lidé, napůl povinně a napůl dobrovolně, vstoupí do důchodového systému. Proč říkám napůl povinně a napůl dobrovolně? My se totiž můžeme zcela volně a dobrovolně rozhodnout, jestli do penzijního fondu vstoupíme, následně už ale možnost volby ztrácíme, protože už z něho nemůžeme nikdy vystoupit, a to je právě tím největším rizikem celého druhého pilíře. Problém je totiž v tom, kdyby se přihodilo něco velmi nepříjemného v ekonomice, nějaká opravdu bytelná recese, což většinou staví ekonomický systém na hlavu. Obyčejně máme v takovou chvíli touhu všechny naše peníze vybrat a utéci někam do bezpečí, peníze převést do zlata, do něčeho hmotného. V tomto plánovaném druhém pilíři by to nemělo být možné až do smrti. Dokonce si lidé často myslí, že vstupem do toho druhého pilíře jsou vázáni pouze do okamžiku dosažení důchodového věku, ani to ale není pravda, protože v okamžiku, kdy se z vás stanou důchodci, tyto peníze se začnou teprve postupně z fondu vyčerpávat, není možno je vybrat jednorázově. To znamená, že je člověk vlastně skutečně až do smrti v tomto druhém systému uvězněn.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.09.2012Vyplatí se vstoupit do druhého pilíře penzijní reformy?O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Na letošním ročníku festivalu Khamoro vystoupila i představitelka flamenkového zpěvu Carmen Fernándezová
Flamenco - hudba a tanec španělských Romů - je stále populárnější i v českých krajích. Na letošním ročníku festivalu Khamoro jste ho mohli zažít přímo v samotném centru Prahy během tradičního defilé účastníků. Své pěvecké umění zde předvedla Carmen Fernándezová, pocházející z kolébky flamenkového zpěvu – andaluského města Utrera. Romská zpěvačka, žijící dnes v německém Mannheimu, vydává v těchto dnech své třetí album. Více už Jana Šustová.

Carmen Fernandezová (Foto: Archiv festivalu Khamoro) Do Německa zaválo Carmen Fernándezovou před pětadvaceti lety právě flamenco. Pochází z chudé, početné rodiny, je sedmá z jedenácti sourozenců. Nabídka vystupovat za hranicemi jako tanečnice flamenka tedy byla vítanou příležitostí, vypráví zpěvačka o svých začátcích.

„Můj tatínek tančil, moje maminka zpívala. Ale kdysi bylo velmi obtížné živit se jako umělec. Člověk musel mít velké štěstí nebo být v pravý okamžik na tom správném místě. Moji rodiče umělci nikdy nebyli, ale věnovali se flamenku. Takže pro mě to bylo velmi jednoduché, protože doma se každý druhý den něco slavilo. Flamenco je něco, co si člověk nese v sobě, protože to zažil doma. Líbil se mi tanec, dlouho jsem se mu věnovala, ale když jsem přišla do zahraničí, začala jsem se zajímat o zpěv. A teď ze všeho nejraději zpívám.“

Flamenco se jí stalo profesí, ale jako malá holčička se chtěla stát pouliční čističkou bot.

„V mém rodném městě byl pán, který tu práci dělal. Nevím, jestli mě zaujalo to, co měl na sobě, nebo ta rychlost a radost, s jakou čistil boty, přestože to bylo tak chudé řemeslo, nebo to, jak si při práci zpíval. Je pravda, že jsem vždycky chtěla tančit. Ale pak jsem začala s flamenkovým zpěvem a jediné, co teď chci, je ukázat ho co nejvíce lidem, navštěvovat nejrůznější místa a zpívat.“

Carmen Fernándezová je samouk. Zpívat se učí doma tak, že si několikrát za sebou pustí do sluchátek flamenkového zpěváka v originále a poslouchá. Flamenco je její život, čerpá z něj sílu, ale experimentovala i s jinými hudebními žánry, jak se svěřila.

„Pracuji s klasickou orchestrální hudbou, s představením na skladbu Čarodějná láska Manuela de Falla jsem už navštívila celou řadu míst. Mám moc ráda klasickou hudbu. Líbí se mi jakákoliv hudba, která je dobrá. Zúčastnila jsme se také akce, kde se flamenco mísilo s arabskou hudbou, což je také velmi zajímavé, protože z této oblasti pocházíme i my. Dělám cokoliv, co vychází zevnitř, co se dotkne mého nitra, protože mám prostě ráda hudbu.“

Zpěvačka flamenka zatím nahrála dvě desky a nyní připravuje třetí.

„První album byla nahrávka naživo. Druhá deska byla také bez jakýchkoliv úprav, ale vznikla už ve studiu, byl to tradiční flamencový zpěv a kytara. Třetí album bude na mé texty, zpěv s doprovodem klavíru, houslí a bicích. Postupem času jsem si uvědomila, že flamenco se dá zahrát na jakýkoliv nástroj. A protože znám velmi dobré a uznávané hudebníky, řekla jsem si, že to ukážu na své nové desce.“

A jak Carmen Fernándezová pečuje o svůj hlas?

„Vždy je třeba se starat o svůj nástroj. Já musím děkovat Bohu, že mám hlas usazený na svém místě, nikdy jsem s ním naštěstí neměla problémy. Hodně a dobře spím, to znamená osm, devět hodin, pokud je to možné. Piju hodně vody a nikdy nic studeného. Snažím se nedělat nic, co by působilo na mé tělo jako šok, adaptuji se na vnitřní teplotu v sále. Hlasová cvičení jako jiní dělat nemusím. Člověk na sebe jednoduše musí dávat pozor.“

Zpěvaččino rodné Španělsko nyní prožívá obtížné období. Špatná hospodářská situace doléhá i na flamencové umělce, ale Carmen Fernándezová věří, že se vše obrátí k lepšímu.

„Lidé se dále věnují hudbě, ale vydělávají méně. Ti nejlepší, kteří už mají jméno, zabírají místa těm, kteří začínají hrát, zpívat, tančit. Ti musí pracovat v nějakém zapadlém baru za 30 eur za celou noc. Když mají štěstí, dostanou se ven. V zahraničí díky Bohu pořád hledají flamenkové skupiny. Z toho pak žijí. Kultura je na tom dnes ve Španělsku velmi špatně, bohužel. Ale to se změní.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
23.06.2012Zpěvák Segundo Falcón měl odmališka prostřednictvím flamenca úzké vztahy s RomyO Roma Vakeren
19.02.2002UhryHudba
24.10.1997PrahaZprávy ze života Romů
17.10.1997PrahaZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Vzpomínky na válku: Transport Romů do Osvětimi
I dnes pro vás máme další díl z naše cyklu Vzpomínky na válku. Soustředíme se na Romy z Čech a Moravy. V březnu roku 1943 odvezli z Brna více než tisíc lidí do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Do konce 2. světové války transportům neuniklo přes pět a půl tisíce Rómů, ze kterých se domů vrátila jen asi desetina. Na téma romský holocaust na území Protektorátu Čechy a Morava si s historikem Muzea romské kultury Michalem Schusterem povídal Michal Záboj.

Zkusme se přesunout o těch více než 60 let nazpět a odpovědět nejprve na otázku, proč se vlastně ty transporty Romů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi tehdy konaly?

„Transporty, které byly vypraveny během roku 1943, byly součástí závěrečné fáze toho všeho, co se chystalo, můžeme říci, už od poloviny 30. let, kdy se Hitler dostal k moci a kdy bylo v komentářích k Norimberským zákonům napsáno v překladu něco takového: ‘Vedle Židů mají v Evropě cizí krev také Cikáni.‘ Tím byli jasně stanoveni dva základní nepřátelé, Židé a ti tzv. Cikáni a cikánští míšenci. Potom během 30. let se Hitler a nacistická moc obrátila právě i proti Romům. Všechny zákony a nařízení, které do té doby platily v Německu, se jaksi zkopírovaly i pro Protektorát, po vzniku Protektorátu v roce 1939, takže jejich kroky postupně směřovaly ke ‘konečnému řešení‘ té tzv. cikánské otázky. No a tím posledním krokem byl Osvětimský výnos ze 16. prosince 1942, kterým vůdce SS Heinrich Himmler vyhlásil, že všichni Cikání a cikánští míšenci z Německem okupovaných zemí mají být koncentrováni, transportováni na jedno místo. A k tomuto účelu byl vybrán právě koncentrační tábor Osvětim II - Březinka, kde byl vytvořen u místního tábora speciální blok, který měl označení B2E, a to byl ten cikánský rodinný tábor.“

To, co vadilo nacistickému režimu na židovském obyvatelstvu, to ponechme pro tuto chvíli stranou. Proč ale vlastně byli pronásledováni Romové?

„Šli na to už od poloviny 30. let z rasového hlediska, protože v roce 1936 byl zřízen rasově – hygienický institut v Berlíně, v jehož čele stál vědec dr. Ritter. Tento ústav měl sbíráním nejrůznějších informací o jednotlivých romských rodech, o jejich rodokmenech pseudovědecky dovodit, že Cikáni a cikánští míšenci jsou rasově méněcenní.“

První transport do Osvětimi vyjel z Brna 7. března roku 1943, neuniklo mu více než 1000 lidí. Dá se vůbec popsat atmosféra, která na místě panovala?

„Obecně se dá říct, že transportům předcházely vždycky nějaké soupisy těch, kteří budou do transportů vzati. Byla určená sběrná místa, kde se tyto osoby nebo celé rodiny měly shromažďovat. Většinou to byly Sokolovny, nějaké haly u nádraží, odkud byl transport vypraven. Tady v Brně bylo místo vybráno, byly to stáje bývalé jízdní policie v Masné ulici, kde byli Romové v jarních měsících shromažďováni a kde museli čekat i několik měsíců na transport. Hromadně tam tedy čekali v chladném počasí bez nějakých dobrých životních podmínek. Transporty pak byly vypraveny 7. března.“

Dodnes ale žijí také lidé, kteří byli očitými svědky tehdejších událostí. Jednou z nich je také paní Emílie Machálková, která na transport vzpomíná takto:

„Dva roky už jsem pracovala jako totálně nasazená. Když jsme ještě ten večer jeli rychle do Svatobořic, tak to na mě tolik nedolehlo. Až když jsem viděla své bratrance a sestřenice, jak tam leží, mají vytřeštěné oči, teta seděla, měla bílé vlasy, zešedivěla, měla 34 let a zešedivěla, a jak se strýc loučil s dětmi, s jedním po druhým.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
13.06.2015Přeživší holocaustu Arnošt Vintr vzpomíná na dobu po skočení válkyO Roma Vakeren
23.05.2015Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo životO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
16.05.2015Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidíO Roma Vakeren
05.05.2015Vzpomínky paní Boženy na 2. světovou válkuO Roma Vakeren
14.03.2015Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 letO Roma Vakeren
07.03.2015Pietní akt v Muzeu romské kultury připomená první hromadný transport protektorátních Romů z Brna do OsvětimiO Roma Vakeren
14.02.2015Jaké byly návraty přeživších holocaustu do jejich dřívějších domovů, mohou v rámci soutěže reflektovat žáci základních a středních školO Roma Vakeren
31.01.2015V soutěži pro školy o holocaustu jsou vítány i romské příspěvky, inspirací může být např. vyprávění Čeňka RůžičkyO Roma Vakeren
31.01.2015O hrůzách továrny na smrtO Roma Vakeren
31.01.2015Na pietním aktu v Terezíně jen 14 lidí připomnělo oběti romského holocaustuO Roma Vakeren
31.01.2015Málo známý romský holocaustZprávy ze života Romů
03.01.2015Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu RomůO Roma Vakeren
30.08.2014Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v OsvětimiO Roma Vakeren
30.08.2014Účast Romů ve Slovenském národním povstáníO Roma Vakeren
23.08.2014Památný den romského holokaustuO Roma Vakeren
09.08.2014Za holocaustu zahynulo půl milionu RomůO Roma Vakeren
09.08.2014Sdružení In minorita se zabývá holocaustem RomůO Roma Vakeren
04.08.2014Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
02.08.2014Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustuO Roma Vakeren
02.08.2014Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
06.03.2014Nový ministr kultury Daniel Herman uctí v Muzeu romské kultury památku obětí romského holocaustuZprávy ze života Romů
24.08.2013Postavení Romů za druhé světové válkyO Roma Vakeren
24.08.2013Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transportyO Roma Vakeren
17.08.2013Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu RomůZprávy ze života Romů
10.08.2013Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v OsvětimiO Roma Vakeren
01.08.2013Oběti romského holocaustu v Letech u Písku připomene pietní shromážděníZprávy ze života Romů
06.07.2013Slovenský Ústav paměti národa vytvoří film s vyprávěním pamětníků druhé světové válkyO Roma Vakeren
11.05.2013Romská dívka Settela Steinbach se stala symbolem dětského holocaustuO Roma Vakeren
04.05.2013Letos uplynulo 70 let od hromadných transportů českých a moravských Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
09.03.2013Před sedmdesáti lety začaly transporty českých a moravských Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
19.02.2013V budově ombudsmana se uskuteční pietní shromáždění k 70. výročí transportu Romů z Brna do OsvětimiZprávy ze života Romů
19.02.2013Před sedmdesáti lety došlo k prvnímu hromadnému transportu protektorátních Romů do KT Osvětim-BřezinkaZprávy ze života Romů
26.01.2013Na příkaz Mengeleho portrétovala židovská malířka v Osvětimi RomyZprávy ze života Romů
29.12.2012Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty romských vězňůO Roma Vakeren
19.11.2012V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském holocaustuZprávy ze života Romů
03.11.2012Málo známý romský holocaustZprávy ze života Romů
22.09.2012Requiem za Osvětim zazní i v pražském RudolfinuO Roma Vakeren
08.09.2012Romský holocaust byl až do pádu komunismu tabuO Roma Vakeren
01.09.2012Osudy českých Romů za druhé světové válkyO Roma Vakeren
25.08.2012Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osobO Roma Vakeren
25.08.2012Vzpomínka na válečné setkání s gardistyO Roma Vakeren
18.08.2012Ladislav Goral: „Některé vzpomínky zůstávají živé, i kdyby vám bylo 90 let”O Roma Vakeren
02.08.2012Romové si připomněli 66. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora v OsvětimiO Roma Vakeren
31.07.2012Ve čtvrtek uplyne 70 let od založení „Cikánského tábora Lety“Zprávy ze života Romů
30.07.2012Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomene holocaust RomůZprávy ze života Romů
19.05.2012Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského holocaustuO Roma Vakeren
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
17.10.2011Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghettaZprávy ze života Romů
22.08.2011Ministr Dobeš: centrum o romském holocaustu bude skromnějšíZprávy ze života Romů
17.08.2011Pietní shromáždění k připomenutí holocaustu Romů 21.8. 2011Zprávy ze života Romů
16.08.2011Neviditelný holocaustZprávy ze života Romů
16.08.2011Historie areálu Hodonín u KunštátuZprávy ze života Romů
06.08.2011V Osvětimi si lidé připomněli památku obětí romského holocaustuO Roma Vakeren
06.08.2011Vzpomínky Emílie Machálkové na dobu holocaustuO Roma Vakeren
14.06.2011Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustuZprávy ze života Romů
21.05.2011Účastníci pietního aktu v Letech u Písku opět volali po odstranění vepřínaO Roma Vakeren
14.05.2011Výstava Cesta paměti představuje každoroční putování po místech romského holocaustuO Roma Vakeren
13.05.2011Účastníci pietního aktu v Letech volali po odstranění vepřínaZprávy ze života Romů
07.05.2011Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu?O Roma Vakeren
31.03.2011Památník Lidice zahájil novou návštěvnickou sezónu výstavou o genocidě RomůZprávy ze života Romů
22.03.2011Výstava „Genocida Romů v době druhé světové války“ zahájí hlavní sezónu v Památníku LidiceZprávy ze života Romů
21.03.2011Pietní místo Lety na Písecku otevírá návštěvnickou sezónuZprávy ze života Romů
12.03.2011Uplynulo 68 let od prvního hromadného transportu protektorátních Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
28.02.2011Pietní akt v Muzeu romské kultury bude spojen s vernisáží výstavy Cesta pamětiZprávy ze života Romů
05.02.2011Připomínat si nezměrné utrpení Židů a Romů za holocaustu je nezbytnéO Roma Vakeren
02.02.2011Výzva Evropského parlamentu k uznání genocidy Romů za druhé světové válkyZprávy ze života Romů
27.08.2010Pietní akt k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u KunštátuO Roma Vakeren
27.08.2010Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu byl veřejnosti zpřístupně i původní vězeňský barákO Roma Vakeren
23.08.2010Výstava o romském holokaustu poputuje za žákyZprávy ze života Romů
22.08.2010Centrum romského holokaustu v Hodoníně otevřelo původní barákZprávy ze života Romů
20.08.2010Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u KunštátuO Roma Vakeren
17.08.2010PIETNÍ SHROMÁŽDĚNÍ K PŘIPOMENUTÍ HOLOCAUSTU ROMŮ 22. 8. 2010Zprávy ze života Romů
13.08.2010Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v OsvětimiO Roma Vakeren
30.07.2010Na oběti romského holocaustu by se nemělo zapomínatO Roma Vakeren
18.06.2010Lety na Písecku mají nový památník obětem holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2010Rumunská velvyslankyně Daniela Gitmanová v Letech u PískuO Roma Vakeren
28.05.2010Výstava Genocida Romů v době druhé světové válkyO Roma Vakeren
26.05.2010Výstava fotografií ukáže genocidu Romů za válkyZprávy ze života Romů
21.05.2010Připomenutí památky obětí holocaustu v TerezíněO Roma Vakeren
14.05.2010Pietní akt v Letech u PískuO Roma Vakeren
16.04.2010Pochod živých je odpovědí na pochody smrtiO Roma Vakeren
12.03.2010Uplynulo 67 let od prvního masového transportu brněnských Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
03.03.2010Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního tábora v OsvětimiZprávy ze života Romů
05.02.2010Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. stoletíO Roma Vakeren
29.01.2010Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskostiO Roma Vakeren
26.01.2010Osvětim je připomínkou válečných hrůz i 65 let po osvobozeníZprávy ze života Romů
13.01.2010Odměna za informace o krádeži z Osvětimi nemůže být zatím vyplacenaZprávy ze života Romů
10.01.2010Polská veřejnost debatuje o způsobu uchování osvětimského muzeaZprávy ze života Romů
10.11.2009Nabídka materiálu k výuce o holocaustu Romů a SintůZprávy ze života Romů
06.11.2009Holocaust Romů a Sintů ve výuceO Roma Vakeren
08.04.2009V Osvětimi vznikne Evropské romské centrumZprávy ze života Romů
26.02.2009Pietní akt připomene první hromadný transport protektorátních Romů do OsvětimiZprávy ze života Romů
18.07.2008Pravda o holocaustu Romů vyplavala na povrch až po pádu komunismuO Roma Vakeren
06.06.2008Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světaO Roma Vakeren
14.03.2008Uplynulo 65 let od prvního masového transportu českých a moravských Romů do Osvětimi O Roma Vakeren
01.02.2008V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu O Roma Vakeren
26.01.2008Holocaust Romů Zprávy ze života Romů
07.09.2007O zaniklém světe českých Romů a SintůZprávy ze života Romů
06.04.2007Vláda pro nový památník v Letech u PískuZprávy ze života Romů
10.08.2006Slovenský premiér Fico odhalil první památník romského holocaustuZprávy ze života Romů
21.07.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
09.06.2006Romský holocaust si zaslouží důstojnou připomínkuO Roma Vakeren
26.05.2006Na počátku stála myšlenka o čistotě rasyZprávy ze života Romů
26.05.2006V Národní galerii probíhá výstava o romském holocaustuO Roma Vakeren
19.05.2006Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u PískuO Roma Vakeren
19.05.2006Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustuO Roma Vakeren
19.05.2006V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní EvropěO Roma Vakeren
18.05.2006V Národní galerii bude výstava o romském holocaustuZprávy ze života Romů
22.04.2006Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestálZprávy ze života Romů
05.08.2005Před 61 lety byl vyhlazen cikánský tábor v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
17.02.2005Romské muzeum připomene první válečný transport Romů z BrnaZprávy ze života Romů
28.01.2005Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v OsvětimiO Roma Vakeren
28.01.2005Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození OsvětimiO Roma Vakeren
26.01.2005HistorieHistorie
21.01.2005Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora OsvětimO Roma Vakeren
17.01.2005Vláda asi kvůli oslavám 60. výročí osvobození zřídí komisiZprávy ze života Romů
17.01.2005Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození OsvětimiZprávy ze života Romů
20.08.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
06.08.2004Uplynulo 60 let od vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
06.08.2004Státní muzeum Osvětim-Březinka poskytuje informace o bývalých vězníchO Roma Vakeren
04.08.2004Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do OsvětimiHistorie
02.08.2004Na 500 lidí si připomnělo likvidaci romského tábora v OsvětimiZprávy ze života Romů
27.07.2004Základní tábor Osvětim IHistorie
26.07.2004Základní tábor Osvětim IHistorie
16.07.2004Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacistyO Roma Vakeren
13.07.2004HistorieHistorie
02.07.2004Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tetyO Roma Vakeren
25.06.2004Český rozhlas se vypravil po stopách romského holocaustuFotoaktuality
25.06.2004Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové válkyO Roma Vakeren
21.06.2004Archiv a expozice o romských vězních v OsvětimiHistorie
20.06.2004Expozice o vězních z českých zemí v OsvětimiHistorie
14.05.2004Seminář "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR"O Roma Vakeren
12.03.2004Hanin kufřík je vzpomínkou na holocaustO Roma Vakeren
05.03.2004Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v BrněO Roma Vakeren
03.08.2003Evropští Romové uctili v Osvětimi-Březince památku Romů zavražděných během 2. světové válkyFotoaktuality
31.01.2003Den obětí holocaustuO Roma Vakeren
07.03.2001Pietní akt v Brně připomněl první transport Romů do OsvětimiZprávy ze života Romů
07.08.1998OsvětimZprávy ze života Romů
01.08.1997PrahaAktuality
25.07.1997OsvetimZprávy ze života Romů
Památník Lidice zahájil novou návštěvnickou sezónu výstavou o genocidě RomůZprávy ze života Romů
Knihy Romů a o Romech: HolocaustKnihy

O Roma vakeren vám přeje krásný večer a nebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives. Aven saste the bachtale. The žutimmnel tumen o Del

Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Do projektu 'MKV - 400x na českých školách' se již zapojilo více než 8 tisíc studentů a žáků
Reportáž:  Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 let
Reportáž:  S Markétou Šichtařovou o chystané důchodové reformě
Reportáž:  Na letošním ročníku festivalu Khamoro vystoupila i představitelka flamenkového zpěvu Carmen Fernándezová
Reportáž:  Vzpomínky na válku: Transport Romů do Osvětimi

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz