Vyhledávání
22.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám opět zmapujeme situaci, která vládne v Ostravě v ulici Přednádraží, připomeneme si památku obětí romského holocaustu a seznámíme vás s příběhem matky čtyř dětí, se kterými žije na ubytovně v jedné místnosti. A jako vždy nebude chybět celá řada romských písní.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives amenca džana palo Roma adro than Ostrava, vakeraha palo romano holocastos the palo peskero pharo dživepen povakerela jek romni savi živel andro than Nový Bor. Akana imar tumenge bašavel Manolo a Ricao.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Soud nerozhodl o vystěhování obyvatel z ostravské ulice Přednádraží
V ostravském ghettu Přednádraží stále zůstávají desítky romských rodin. Tento týden nervózně čekali na rozhodnutí soudu o exekučním vystěhování. Jenže žádný verdikt nepřišel. Důvod? Podle soudu radnice o žádné vystěhování nežádala a tak justice vlastně neměla o čem rozhodovat. Mezitím lidé bojují o každou kapku vody a snaží se alespoň jeden dům opravit tak, aby tam vodárny obnovily dodávky.

Děti v ostravském ghettu Přednádraží (Foto: Andrea Čánová) /R.K./ ”Nyní házíme na hromadu, co oni vyhazují z oken, z těch sklepních oken, dáváme to bokem, a až přijede kontejner, tak to tam musíme všechno naházet.”

Ať to není v těch sklepích…

/R.K./ “Ano,” popisuje zadýchaným hlasem Robert Kuman, který se s ostatními muži snaží dát alespoň jeden dům do pořádku tak, aby vodaři znovu zapojili vodu.

“Čistíme to jen kvůli tomu, aby mohli vodaři zapojit nové trubky.”

/J. B./ ”Teď to trochu proschlo, tak to vyklízíme.”

Máte zajištěno, co s tím nepořádkem? Dáváte to hned vedle domu. Bude nějaký odvoz?

/J. B./ ”Doufáme, že ano, s pomocí pana Kumara a s majitelem domu. Říkal, že nám doveze kontejnery a nepořádek naložíme a odvezeme ho na skládku. Co jste mluvila tady s těmi lidmi, sami Vám to jistě řekli, obětují vše pro to, aby se dal do pořádku barák po baráku, byt po bytu,” říká Jan Bandy.

Nervozita ještě stoupla před očekávaným verdiktem soudu o exekučním vystěhování.

/místní obyvatelka (1)/ ”Úplně se klepu, protože mám strach, že zůstaneme na ulici. Je to hrozný pocit.”

/místní obyvatelka (2)/ ”Já už na tohle nemám... ” (výkřik)

/mužský hlas/ ”Je tu zpráva od soudu!”

Z justiční budovy pak zaznělo rozhodnutí, které nikdo nečekal. V celé kauze padla jen 30 000 Kč pokuta pro vlastníka domů. O žádném vystěhování lidí jsme nerozhodovali, úřad to ve svém návrhu vůbec nežádal, vysvětlil soudce Alexandr Dadam:

/A. D./ ”To znamená, že tady neřešíme lidi, řešíme pouze vyklízení ve vztahu k té společnosti. Domy v Přednádraží a jejich věci, které se tam mají nacházet.”

Jan Rusňák, z radnice centrálního ostravského obvodu ve stejném dokumentu žádost o vystěhování obyvatel vidí:

/J. R./ ”Vyklízením domů ve smyslu stavebního zákona je chápáno vyklizení osob. Jsme přesvědčeni, že naše podání k okresnímu soudu, tedy žádost o provedení exekuce, byla podaná správně.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
13.12.2014Ostravští Romové se chtějí sjednotit pro jednání s úřadyO Roma Vakeren
23.10.2013Platforma Blokujeme spolu s Romy a církvemi připravuje shromáždění Barevná OstravaZprávy ze života Romů
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
10.07.2013Ostravské Přednádraží opustila poslední rodina. Ghetto je prázdnéZprávy ze života Romů
13.05.2013Soud zahájil exekuci proti majiteli domů v Přednádraží. Nejspíš dojde na dražbuZprávy ze života Romů
19.04.2013V Česku už je více než 400 ghettO Roma Vakeren
06.04.2013Ostrava je rájem ubytoven pro chudé a nezaměstnanéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob
V Hodoníně u Kunštátu uctili v neděli památku obětí romského holocaustu. Zároveň se veřejnosti zpřístupnil areál bývalého tábora, kde začátkem roku 2012 začala výstavba dlouho plánovaného památníku. Lágrem prošlo během 2. světové války přibližně 1400 osob, více než 200 zahynulo přímo tam, většina ostatních ale v koncentračním táboře Osvětim. K Největšímu transportu z Hodonína do vyhlazovacího tábora v Osvětimi došlo právě 21. srpna 1943. Na místě natáčela Gabriela Grmolcová.

Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu (Foto: Jana Šustová) „Děkuji vám všem ještě jednou za projevenou účast a ráda bych vás pozvala na další program, který má pro vás připravený Národní pedagogické muzeum a knihovna Jana Ámose Komenského. Opět v areálu tzv. bývalého cikánského tábora, v nově zrekonstruovaném baráku.“

„Celá letošní akce je jiná a výjimečná v tom, že se nejedná pouze o akci našeho muzea,“ říká Jana Poláková, pověřená vedením Muzea Romské kultury v Brně.

„Na celém dni spolupracujeme s Národním pedagogickým muzeem a knihovnou Jana Ámose Komenského. Areál bývalého cikánského tábora má nyní na starosti ministerstvo školství. V podstatě jsme práce směřovali tak, aby na naše pietní shromáždění bylo možné zpřístupnit zrekonstruovaný barák, který se do dnešních dob dochoval v téměř původním vzhledu, v jakém byl.“

Výstavba dlouho plánovaného památníku začala počátkem tohoto roku. Dokončen by měl být v roce 2016. Lidé, a hlavně školáci, by v něm měli najít ucelený přehled událostí z let 1940 až 1950. Jeden z pamětníků, Karel Holomek, jehož rodina prošla táborem v Hodoníně a většina z nich během války zemřela, otevření původního objektu oceňuje. Sám je jedním z iniciátorů plánu na zbudování romského památníku:

„Vnímám to jako pozitivní akt, nepřeceňuji to. Je to zjištění, že vláda a státní instituce záležitost romského holocaustu vnímají jako společné oběti, které přispěli nějakým způsobem k reflexi do společnosti a vůbec k tomu, aby i tyto oběti byly považovány za společné. Na druhé straně, když se podíváme do společnosti, tak reflexe tam není.“

Pieta se v Hodoníně u Kunštátu koná každým rokem. Dříve bylo na místě bývalého lágru rekreační středisko, které nakonec odkoupil stát, a je tam tak možnost zřídit plánovaný památník. Táborem prošlo během 2. světové války přibližně 1400 osob, doplňuje historik muzea romské kultury Michal Šustr:

„Protektorátní hodonínský tábor vznikl v polovině roku 1942, na základě výnosu o potírání cikánského zlořádu, proto byly vytvořeny tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu a 21. srpna 1943 byl poslán do vyhlazovacího koncentračního tábora hromadný transport vězňů právě z tohoto tábora.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O životě na ubytovně se čtyřmi dětmi v jedné místnosti
Křižíkova ulice se stala pro desítky lidí v Novém Boru na Českolipsku doslova noční můrou. V této ulici totiž stojí ubytovna, kde bydlí sociálně vyloučení lidé. Většinou ztratili práci nebo přišli o podnájem. Na novoborské ubytovně bydlí se svojí rodinou mimo jiné také paní Pavlína Turková. Dřív bydlela v rodinném domě, město ale nechalo dům vystěhovat pro dlužné částky na nájmech. Natáčela tam Šárka Škapiková.

Nový Bor (Foto: novy-bor.cz) /P. T./ „V té době jsem tam bydlela, platili jsme nájemné. Poté nám řekli, že všichni máme dlužné nájemné, vypnuli vodu, elektřinu a museli jsme jít i s dětmi okamžitě v ten den ven z baráku. Všechny nás vzali po ubytovnách. Moje maminka bydlí v Šenovně, takže jsme všechny rozházené.“

Jak se Vám na těch ubytovnách bydlí?

/P. T./ „Je to něco hrozného. Právě teď tu čekám ohledně toho, že bydlím v jedné malé místnosti s pětičlenou rodinou. Jsou tam strážníci a špatně se chovají k lidem, hlavně k Romům, je to něco hrozného.”

Paní Pavlína Turková je nespokojená především se zázemím, které pro sebe a pro své děti na ubytovně má. Dům je starý, ve velmi špatném stavu, okna jsou rozbitá nebo netěsní, koupelny a záchody jsou na chodbě k dispozici pro mnoho rodin. Stejné je to s kuchyňkami.

/P. T./ „S vařením to je… Abych Vám pravdu řekla, šest rodin na jednu kuchyň. Byla jsem zvyklá třikrát denně uvařit. Ráno se do kuchyně nedostanete, protože jsou tam další lidé, takže děti jedí v jednu hodinu nebo o půl druhé. Něco hrozného.”

Je to dlouhodobé bydlení, nebo si hledáte něco jiného?

/P. T./ „Ne, je to krátkodobé. Ale včera jsem telefonovala kvůli pronájmu... Volám a všude nám říkají, jste romská rodina? Musíte říct, že ano a prostě - nechytáte se. Sháním jiné bydlení, to je jasné, ale nejde to.”

Na ubytovně bydlí zhruba padesátka lidí. Ne každému se chce ale svěřovat s nepěknými zážitky na mikrofon. Řada lidí má totiž, podle paní Pavlíny, ze života na ubytovně hlavně nepěkné zážitky.

/P. T./ „Teď tam bydlí pan Horváth, bydlí v jedné místnosti, přijde večer domů a z vrátnice k němu okamžitě vlítnou. Kde jste byl? Jak je možné, že chodíte v tolik a tolik hodin? A takto tam omezují lidi.”

Mezitím, co si povídáme s paní Turkovou před ubytovnou, přidávají se k nám další Romové a debatují společně s námi. Ani jim se život na ubytovně nelíbí, nemají ale na vybranou. Jak říká paní Pavlína, sociální pracovníci prý nejsou příliš ochotní Romům pomoci:

„Když nás vyhodili z nemocnice, šla jsem za paní sociální pracovnicí a říkám: 'Prosím Vás, je tady pro svobodné matky bydlení? On může spát v autě, ale alespoň pro mě s dětmi, aby měli děti teplé jídlo, abych jim mohla uvařit...' Vůbec. Říkám: 'Tady to je pro svobodné matky, alespoň mi to dejte na 14 dní, na měsíc, než si něco najdeme.' Vůbec mě neřešila. Nechtějí nic slyšet nebo když přijdou na kontrolu a žádáte je o něco a slyšíte: 'To není v naší kompetenci.' Prosím Vás, takto se dá žít v jedné místnosti? Plno lidí na jednu kuchyň a platím 7000 Kč. Tak mě vyřešte, dejte mi jiné, normální bydlení a já Vám budu taky tak platit 7000 Kč, jako na této ubytovně. Chci žít normálně, aby ty děti…Jak se děti můžou začleňovat, když bydlíme v jedné místnosti?!? Stále chtějí nějaké začleňování nebo něco chtějí vybudovat. Co vybudují? Nic.”

Vy jste na mateřské dovolené?

/P. T./ „Ne, nejsem na mateřské. Jsem na úřadu práce a sháním si práci.”

A manžel?

/P. T./ „Taky.”

/manžel P. T./ „Nikdo vám tu práci nedá. Nemáte šanci. I když se člověk dostane pod město na veřejně prospěšné práce. Tady se domácí s nimi hádají, že tu práci chtějí.”

„Ale dali jim to jen na 3 měsíce. Poslouchejte: Na 3 měsíce!”

/P. T./ „Tři měsíce jsme němeli na nic nárok. Tři měsíce jsem si musela po rodině půjčovat po tisícovce, abych vůbec mohla zaplatit nájem.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
27.09.2014Nikola Tancošová a její činnost v Novém BoruO Roma Vakeren
05.03.2013Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistikyZprávy ze života Romů
14.12.2012Soud přerušil líčení s mačetovými útočníky z Nového Boru. Kvůli dopisu s popisem činuZprávy ze života Romů
10.11.2012Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelůO Roma Vakeren
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
18.08.2012Od mačetového útoku v Novém Boru už uplynul rokO Roma Vakeren
07.08.2012Od mačetového útoku v Novém Boru uplynul rok. Ve městě je klidZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
21.01.2012Herny v Novém Boru zůstávají navzdory přísnému zákazuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Součástí Prague Pride byl i večer věnovaný romským gayům a lesbám
Přesně před týdnem vrcholil festival sexuálních menšin Prague Pride tak zvaným průvodem hrdosti v centru české metropole. Mnohými kritizovaný pochod nebyl ale zdaleka jedinou akcí festivalu. Jeho součástí byl letos také večer věnovaný romským gayům a lesbám, a to pod názvem Romano taťipen – Romské teplo. Proč právě letošní ročník nabídl téma romské homosexuality, vysvětluje ředitel festivalu Prague Pride Czeslaw Walek. Připravil Tomáš Bystrý.

Prague Pride 2012 /C. W./ „Rozhodli jsme se od začátku, že tento ročník má být o různých skupinách v rámci gay a lesbické komunity, a chtěli jsme představit a představujeme fakticky komunitu v tom, jak je barevná. A Romové jsou samozřejmě integrální částí této komunity. O nich se moc neví a nejenom ve většině, ale i mezi gayi a lesbami se o tomto tématu skoro vůbec nemluví. Přišlo nám skvělé zařadit toto do programu.“

Autorem myšlenky uspořádat v rámci festivalu Prague Pride také večer zaměřený na Romskou homosexuální komunitu je David Tišer, první romský gay aktivista u nás a pravděpodobně i na Slovensku. Podle něj zažívají gayové a lesby z řad Romů i trojí diskriminaci:

/D. T./ „Jako Rom, jako gay a jako gay v romské komunitě. Většina Romů se ještě dodnes domnívá, že je to nemoc, úchylka. A to jenom proto, že nikdy do romské komunity nemířila informativní kampaň o tom, že být gayem či lesbou je normální, že jsme také lidé, jenom chceme někoho jiného. Proč jsem se vůbec rozhodl tuto problematiku nějakým způsobem řešit nebo uchopit? Protože máme málo přiznaných gayů a leseb. Děje se třeba to, že udržují manželství, mají děti a potom odbíhají od rodin k mužům, anebo potom ve starším věku se rozhodou, že se přiznají. Proto jsem se rozhodl, že je potřeba, aby někdo vystoupil a veřejně začal říkat: 'Ano, jsem Rom a jsem gay.' Myslím si, že se mi to podařilo, protože to dělám čtyři nebo pět let. Dosvědčuje to třeba i to, že jsme dnes představili první romskou LGBT kampaň. Už jen to, že se čtyři Romové přihlásili a chtějí být vidět v kampani, znamená, že se blýská na lepší časy,“ doufá David Tišer, romský gay aktivista a také hlavní protagonista polodokumentárního filmu RomaBoys. Jeho promítání bylo například vedle módní přehlídky romského návrháře Pavla Berkyho součástí večerního programu věnovaného romské homosexuální menšině. Film z roku 2009, který byl natočen podle autobiografického scénáře, vypráví příběh o vztahu dvou mladých Romů. Snímek mimo jiné ukazuje, jak těžké může být přiznat se k jiné sexuální orientaci v romské rodině, která uznává tradiční rodinné hodnoty. Své o tom ví i 25-letý Rom z Moravy, který nechce být jmenován. Potom, co svému otci sdělil, že ho přitahují muži, skončil na následky fyzického napadení na měsíc v nemocnici:

„Měl jsem nalomený krční obratel, otřes mozku a vůbec depresi z toho, jaká ta reakce byla. Když jsem se na to téma bavil se svými kamarády, kteří jsou romští homosexuálové, tak to měli o mnoho růžovější než já. Už jenom kombinace Rom a homosexuál pro romskou komunitu je, si myslím, docela šokující kombinace, která nelze jen tak akceptovat,“ domnívá se mladý Rom, který v současné době žije, alespoň podle svých slov, spokojený život v české metropoli, a to se svým romským partnerem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015Praha byla dějištěm první Mezinárodní romské LGBT konferenceO Roma Vakeren
01.08.2015Součástí Prague Pride bude Mezinárodní romská LGBT konferenceO Roma Vakeren
17.01.2015David Tišer je prvním romským LGBT aktivistou v ČeskuO Roma Vakeren
23.08.2014Organizátoři Prague Pride se snažili prolomit tabu homosexuality v romské komunitěO Roma Vakeren
10.05.2014V Praze se uskutečnilo historicky první setkání romských gayů a lesebO Roma Vakeren
14.08.2012Romano Taťipen – první romský Prague Pride večerZprávy ze života Romů
14.08.2012Romano Taťipen – první romský Prague Pride večerZprávy ze života Romů
13.08.2012Začal festival Prague Pride. Cílem je seznámit veřejnost s problémy komunityZprávy ze života Romů
10.08.2012Galerie NoD zahajuje v rámci týdne Prague Pride výstavy Laďi Gažiové a Lukáše HoudkaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vzpomínka na válečné setkání s gardisty
Narodila se na Slovensku ve vesnici Lúčka, kde prožila i své dětství. Do Prahy se přestěhovala v padesátých letech s manželem, vychovali šest dcer a je babičkou 15 vnoučat. Kolegyni Ivetě Demeterové vyprávěla, co se odehrálo v roce 1943, kdy ona a její tehdy dvaadvacetiletá švagrová potkaly u lesní cesty gardisty.

„Moje maminka neměla brambory, nikde nebyly brambory, tak jsme šly do druhé vesnice, kde bydlela moje švagrová se svojí mámou. Když jsem viděly gardisty, začaly jsme utíkat do lesa, strašně jsme se bály. A oni běželi za námi, byli tři a chlapi jako hory. Ptali se: 'Kam jdete?' Povídám, že jsme byly pro brambory. A on povídá: 'Jo, pro brambory jste byly.' Chytnul moji švagrovou za ruku a stáhnul ji do příkopu do lesa. A tam ji znásilnil. Ten další gardista mě chytnul a říká mně: 'Kolik ti je roků?' Povídám: 'Čtrnáct. Co ode mě chcete?' Takhle mě chytil a kvérem mě začal mlátit tak, že jsem brečela a myslela si, že se z toho zblázním. Pak přišel vrchní gardista a zeptal se, co se stalo? Říkám: 'Hleďte, on mě mlátí a moji švagrovou znásilnili...'”

Ten vrchní gardista byl u toho nebo odněkud přišel?

„Odněkud přišel. Chytnul mě a povídá: 'Co je ti?' Zmlátili mě.”

A Vy jste slyšela svoji švagrovou křičet?

„Ano, slyšela jsem, jak křičí. Pak přišel ten gardista, přišel a povídal, aby mě pustili. Nechtěli mě pustit a on povídal: 'Okamžitě ji pusťte! Znám její mámu.' Pustili mě…”

Pustili Vás i Vaši švagrovou?

„Ano, pustili mě a moji švagrovou a začali po nás střílet. Utíkaly jsme a brečely. Přišly jsme domů a máma se ptala, co s námi je. Byla jsem takhle oteklá. Vyprávěla jsem mámě, že ji znásilnili a mě zmlátili. Potom přišel ten gardista.”

Gardista přišel potom k Vám, aby to vysvětlil Vaší rodině?

„Přišel k nám a omluvil se mámě.”

Když přišel váš bratr a viděl, v jakém stavu jste Vy, dozvěděl se, co se stalo jeho ženě, co bylo potom?

„Přišel bratr, vyprávěly jsme mu to a brečely jsme. Byl překvapený, co se stalo. A ze vzteku ji zmlátil.”

Nepřemýšlel nad tím, že jeho manželka už byla těmi muži ponížená?

„Byli takoví lidé, kteří si neuměli rozmyslet, že to je ponížení nebo to je…”

Vaše švagrová na tom musela být hodně špatně i psychicky?

„Byla nešťastná z toho, co se jí stalo, že nemá žádnou čest. ”

On jí to vyčítal?

„Stále jí to vyčítal a ještě jí vyčítal, že mě zmlátili kvůli ní.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
31.01.2015Málo známý romský holocaustZprávy ze života Romů
30.08.2014Účast Romů ve Slovenském národním povstáníO Roma Vakeren
06.07.2013Slovenský Ústav paměti národa vytvoří film s vyprávěním pamětníků druhé světové válkyO Roma Vakeren
03.11.2012Málo známý romský holocaustZprávy ze života Romů
15.09.2012Vzpomínky na válku: Transport Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
08.09.2012Romský holocaust byl až do pádu komunismu tabuO Roma Vakeren
18.08.2012Ladislav Goral: „Některé vzpomínky zůstávají živé, i kdyby vám bylo 90 let”O Roma Vakeren
14.06.2011Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustuZprávy ze života Romů

Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren vám přeje krásný večer a naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Mangav tumenge lači řači.

Klidný večer Vám přeje Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Soud nerozhodl o vystěhování obyvatel z ostravské ulice Přednádraží
Reportáž:  Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob
Reportáž:  O životě na ubytovně se čtyřmi dětmi v jedné místnosti
Reportáž:  Součástí Prague Pride byl i večer věnovaný romským gayům a lesbám
Reportáž:  Vzpomínka na válečné setkání s gardisty

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744809   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260978   11.09.98 Romske aktuality
220538   14.03.00 Romský jazyk
158715    Historie a původ Romů
134528   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118177    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102071    Fotografie
88743   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78554   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76901    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz