Vyhledávání
22.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se dozvíte, proč Praha 14 zavedla v jednom z domů obytného souboru Broumarská funkci domovníka. Povíme vám také o možnostech studia romistiky v zahraničí a zavedeme vás na Slovensko, kde romské ženy netradičním způsobem upozornily na rodovou rovnost a emancipaci. A nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
V pražském Areálu Broumarská mají od loňského roku domovníka
Pamatujete na doby, kdy ve městech s činžovními domy fungoval domovník? Tak k této funkci se vrací městská část Prahy 14. Od zřízení funkce domovníka si slibuje zlepšení komunikace a efektivnější řešení problémů. Více už Iveta Demeterová, která oslovila Davida Beňáka, vedoucího odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Praze 14.

„Byl to nápad našeho odboru. V minulosti se vyskytly kauzy na téma soužití různých skupin obyvatel, zejména v objektu Broumarská. Z našeho pohledu jediný způsob, jakým by se dala situace napravit, je pověřit jednoho člověka, aby tam s obyvateli byl, trávil tam co nejvíce času a vysvětloval jim, že některé věci zkrátka nejsou přípustné.“

Byl z řad občanů zájem o tuto pozici?

„Výběr byl cílený, oslovovali jsme vybrané typy lidí, protože se jedná o specifický druh práce. Zatím je to pilotní záležitost, zkoušíme to, proto jsme museli mít určitou jistotu, že vybraný člověk, kterého na místo doporučíme, bude mít předpoklady. Myslím si, že se stávajícím zaměstnancem jsme se trefili. Základní požadavky, které jsme od spolupráce s ním na začátku projektu, tedy v minulém roce, očekávali, se splnily.“

Vámi vybraný člověk tedy za tuto práci bere plat?

„Ano, bere plat. Nejprve tam pracoval na poloviční úvazek, ani tam nebydlel. Zkoušeli jsme si, jestli se s domovníkem dokážeme domluvit a jak bude fungovat jeho domluva s obyvateli. V současnosti už tam pan domovník bydlí, má stanovenou pracovní dobu a dané pracovní úkoly, které podle mého plní.“

Teď už se přesuneme do areálu Broumarská na Praze 14. Od loňského roku v tomto objektu, kde žijí převážně ti, co potřebují pomoc, zavedli funkci domovníka. Vojtěch Baláž není jen domovník, ale i důvěrník, který často pomáhá nad rámec své pracovní náplně.

„Já tady dohlížím na dodržování nočního klidu, na pořádek, na úklid, na mezilidské vztahy. Většinou tu žijí i neromové.“

Věděl jste, pane Baláži, do čeho jdete?

„Samozřejmě, že mě vedoucí, pan Beňák, se situací seznámil. Takže jsem očekával, co mne tu potká.“

Předtím jste byl veden na úřadu práce?

„Ano, byl jsem nezaměstnaný více jak dva roky. Takže když mě pan magistr Beňák oslovil, práci jsem přijal.“

Máte tady svou kancelář a úřední hodiny.

„Oni si mne nakonec najdou vždy. Přeci jen tu bydlím, mám tady služební byt. Ale většinou ke kontaktu dochází v úředních hodinách, tzn. od pondělka do pátku. Od 16:00 do 19:00. Věnuji se jim ale i mimo tento čas.“

Jak Vás berou? Neříkají si, že jste člověk nastrčený z úřadu?

„Ano, ze začátku to tak samozřejmě bylo, ale po čase se to změnilo. Lidé si zvykli a berou mě.“

Paní Vichrová, jak vycházíte Vy a ostatní spolubydlící s vaším domovníkem, panem Balážem?

„Podle mého dobře. On tady opravdu hodně pomáhá.“

/Baláž/ „Jednou měsíčně děláme společný úklid. Dvakrát do měsíce máme schůzi nájemníků. Společně řešíme všechno.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.10.2012Dům v Předlicích je sice neobyvatelný, někteří nájemníci v něm však zůstávajíO Roma Vakeren
06.10.2012Na pořádek v Předlicích budou dohlížet romští asistentiO Roma Vakeren
11.09.2012Vedení Moravskoslezského kraje podle voličů neřeší problém nepřizpůsobivýchZprávy ze života Romů
11.09.2012Romské rodiny v Moravskoslezském regionu začínají znovu kočovat. NedobrovolněZprávy ze života Romů
18.08.2012Co se událo a děje v ostravské ulici PřednádražíO Roma Vakeren
17.08.2012Romové se bouří proti vyhlášce radnice v KrupceZprávy ze života Romů
16.08.2012V jednom z domů v ulici Přednádraží možná znovu poteče vodaO Roma Vakeren
14.08.2012Lidé v ostravském Přednádraží se dočkali vody z cisterenZprávy ze života Romů
14.08.2012Lidé v ulici Přednádraží mají zajištěnou vodu na další čtyři dnyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O situaci romštiny v Německu
Na univerzitách lze studovat řadu různých jazyků – nejen ty živé, ale i ty skoro zapomenuté a dnes už vůbec nepoužívané. Ale ačkoliv je romština dosud živý jazyk, její studium rozhodně není na vysokých školách běžné – naše Karlova Univerzita je v tomto směru jednou z mála zářných výjimek. Jana Šustová se zajímala o to, jaká je situace u našich německých sousedů.

Ilustrační foto: stock.XCHNG Kdo si jako svůj studijní obor na vysoké škole vybere romistiku, může se přihlásit na univerzitu v Paříži, Praze, Bukurešti nebo v italském Terstu. Pozoruhodné však je, že tak velká země, jako je Německo, žádnou katedru romistiky nemá. Proč to tak je, vysvětluje ředitelka Českého centra v Mnichově Zuzana Jürgens, která byla hlavní iniciátorkou letošního mezinárodního kulturního projektu Hlasy Romů v Mnichově:

„To souvisí částečně také s tím, že ta romská komunita – respektive v Německu jsou to většinou Sintové – je velmi uzavřená. Když se nás někdo ptá, kolik v Mnichově žije Romů a Sintů a my na to odpovídáme, že je to zhruba okolo deseti tisíc, tak jsou všichni velmi překvapení, protože ta komunita tady vůbec není vidět. Pokud by v Německu vznikla katedra speciálně věnovaná romistice, znamenalo by to, že se ta komunita musí otevřít, ten jazyk musí začít být kodifikován a musí vzniknout slovník a gramatika. A to je proces, ze kterého mají Romové a Sintové na základě historické zkušenosti ještě dosud obavy. Nicméně si myslím, že to nebude dlouho trvat, protože všude jinde v Evropě je ta situace jiná. Ale než to dosáhne takové úrovně, jaká je v České republice, bude to dlouho trvat.“

Památník romských obětí holocaustu v Mnichově (Foto: Jana Šustová) O útrapách německých Sintů a Romů za 2. světové války by se dalo vyprávět velmi mnoho. A ještě je potřeba dodat, že po roce 1945 se dlouho v Německu o genocidě Romů nemluvilo, byla dokonce popírána, a s těmi, kdo přežili hrůzy koncentračních táborů, bylo zacházeno zahanbujícím způsobem. Co se týče zrazené důvěry Romů a Sintů k příslušníkům majoritní společnosti, uvádí Zuzana Jürgens ještě tento otřesný případ:

„V době vlády NSDAP v Německu došlo k tomu, že se jedné pracovnici tajné policie podařilo získat důvěru romských komunit a dostat se mezi ně a ona to využila k tomu, že sesbírala informace o příslušnících těch jednotlivých rodin a kmenů. Na základě těch informací potom došlo k rozsáhlému zatýkání, k odvozům do koncentračních táborů atd. A to je samozřejmě zkušenost, která potom po válce velmi ovlivnila to, jak vůbec k cizím lidem přistupovali Romové a Sintové – a to do jisté míry trvá i do dneška.“

Dnes už se naštěstí v Německu o holocaustu Romů a Sintů otevřeně hovoří a připomínají ho i různé památníky, kterých je po celé zemi kolem stovky. Například v Mnichově byla v roce 1995 na Náměstí obětí národního socialismu umístěna pamětní deska, která připomíná památku zavražděných mnichovských Sintů a Romů. A v mnichovské čtvrti Schwanthalerhöhe dokonce existuje Náměstů Sintů a Romů.

gedenkorte.sintiundroma.de

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
03.09.2011Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republiceO Roma Vakeren
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
06.08.2011Veronika Hlaváčová: "Při studiu romistiky se dozvídám sama o sobě a naučím se svoji řeč"O Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
23.10.2009S Ladislavem Goralem o romistice, herectví a mnohém jinémO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Bratislavě si Romky připomínají rodovou rovnost a emancipaci tancem
V následujících minutách zamíříme na bratislavské Hviezdoslavovo náměstí. Romky si tam připomínaly rodovou rovnost a emancipaci. Na vážný problém upozornily výrazovým tancem – zumbou. Tančili mladí ze Zvolena, Dětvy, Spišské Nové vsi a dalších měst. Podrobnosti přináší Robert Hoza.

„Dnes do Bratislavy přišli romské ženy, muži, děvčata i chlapci, nejvíce ze středního a východního Slovenska. Chtěli upozornit na to, že romská žena má být společností viděna a vyslechnuta. Myslím si, že v první řadě by mělo existovat rovnoměrné rozdělování domácích prací. Ženy by obecně měly být stejně hodnoceny na trhu práce a rodové stereotypy, se kterými se často setkáváme - například že muž je hlava rodiny nebo že žena má být citlivá a být ochránkyní domácího krbu – mnohokrát ženy nejen v partnerských vztazích ale i v celé společnosti tlačí do znevýhodněné pozice. Romské ženy jsou na tom hůře, protože kromě tohoto tlaku do hry vstupuje ještě sociální status a diskriminace. Romské ženy jsou proto mnohonásobně více diskriminovány, což má velký negativní dopad.“

Slova Ingrid Kosové, ředitelky občanského sdružení Quo vadis ve Zvoleni, přibližují podstatu zaujetí zaměřeného na prosazování rodové rovnosti v romské societě. Výzkum života slovenských Romů prokázal závažnější negativní dopady nerovného postavení žen v těchto společenstvích.

„Všeobecně rodové stereotypy nejsou nevinné, protože mají za následek tak markantní problémy jako je například násilí páchané na ženách. V romských komunitách, kde jsou mnohem tradičnější vzory chování než v majoritní společnosti, je tím pádem podle našich predikcí i násilí páchané na ženách o mnoho větší intenzitě.“

Vystoupení zaujalo i kolemjdoucí a až do konce nebyla nouze o publikum. Za všechny alespoň názor pana Lubomíra z Bratislavy:

„Velmi se mi líbí, že mají takový přirozený pohyb a temperament. Kvůli tomu se mi to zamlouvá. Nemají žádné zábrany, žádné komplexy, těší se z toho a to uznávám.“

Vidím, že i Vy jste tomu podlehl.

„Trošku ano. To člověku nedá, když stojí, pozoruje je. Stále si poklepávám nohou.“

A nechcete se přidat?

„No, ani ne. Já jsem už trošku starší ročník a nechtěl bych jim to narušit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
20.06.2015Postavení romských žen v současnosti očima sociální pracovnice Emílie HoráčkovéO Roma Vakeren
29.12.2012Co ukázal slovenský průzkum na téma Obraz romské ženyO Roma Vakeren
10.09.2011Romská mateřská centra na Slovensku provozuje sdružení SPOLUO Roma Vakeren
03.09.2011Profesionální romská instruktorka zumby ze SLovenskaO Roma Vakeren
11.06.2011Dokument Ženy v poli představuje romské ženy nezvyklým pohledemO Roma Vakeren
01.10.2010Občanské sdružení R-mosty provozuje v Mladé Boleslavi azylový důmO Roma Vakeren
28.05.2010Romská žena rokuO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetu
Hledáte-li práci a to především z domova po internetu, může se stát, že místo výdělku budete pouze platit. Podvody se množí a je třeba být opatrný – jak  řekl Marii Vrábelové právník Miroslav Huml.

Foto: stock.XCHNG „Všem doporučuji, aby si tuto společnost nejprve prověřili přes některý z internetových vyhledávačů a nalezli, zda si na společnost už někdo nestěžoval.“

To se dá zjistit jak?

„Například prostřednictvím diskusních fór, nebo na jiných serverech. Nejjednodušší je vzít název společnosti, zadat jej do vyhledavače a pročíst si několik odkazů. Nedoporučujeme pročítat ty první odkazy hned nahoře, to bývá velmi často reklama zaplacená oním subjektem a bude zde napsáno, jak je společnost dobrá. Relevantní proto mohou být spíše odkazy v dolní části stránky.“

V čem tkví ten jejich podvod?

„Samozřejmě neplatí to obecně, mohou existovat i společnosti, které se žádného podvodu nedopouštějí. Vyskytují se ale situace, kdy společnost nabízí práci z domova. Nejprve chce od klienta zaplatit poměrně vysokou vstupní částku, třeba 700 korun, a poté znovu částku třeba pět tisíc jako zálohu za zaslání čehosi. A tím „čímsi“ většinou bývá výzva, aby původní dopis přeposlali dalším čtyřem lidem. Tím vzniká klasická pyramida. Nově příchozí vlastně živí lidi už v pyramidě zapojené a samozřejmě se o žádnou práci nejedná. Inzerát je klamavou reklamou, vábničkou, která by se měla postihovat.“

Když lidé pošlou peníze nebo zavolají na draze placenou linku, mohou se domoci peněz zpátky?

„Velmi komplikovaně. Dá se třeba podat trestní oznámení a pak nárokovat náhradu škody v rámci trestního řízení. Také je zde možnost domáhat se peněz občansko-právní cestou, platebním rozkazem, případně žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Šance ale nebývá vysoká.“

Zaznamenali jste už nějaké případy?

„Bohužel je vidíme čím dál tím častěji. Dá se říci, že příchodem ekonomické krize a vůbec růstem nezaměstnanosti se tato situace velmi zhoršuje. Narůstá pyramida, která se snaží pohltit další a další důvěřivce. Lidé by si zejména měli dávat pozor, zda služby zprostředkovatelů práce jsou bezplatné, což by v naprosté většině případů být měly. Dokážu si ale představit, jak někdo vychytralý zprostředkování na internetu zpoplatní provizí.Tedy, když už se někde registrujeme, je třeba číst v prvé řadě podmínky registrace, která by skutečně zadarmo být nemusela. Dále, pokud odpovídáme na nabídky zaměstnání, hledat si už předem, jestli je to práce na poloviční úvazek, na hlavní pracovní poměr anebo na živnostenský list. Při poslední z variant by si lidé měli promyslet všechna negativa, protože tento druh pracovního poměru není pro každého. Jedná-li se zejména o zprostředkovatelskou činnost. Pokud se případná odměna počítá pouze z provizí a vy si musíte založit živnostenský list, kde máte povinnost platit odvody z minimální mzdy, znamená to, že pokud náhodou nevyděláte vůbec nic, může být tato kombinace cestou do pekel a pro běžného občana může být v dané chvíli lepší zůstat bez práce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
07.07.2012Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnanýmO Roma Vakeren
04.02.2012Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práciO Roma Vakeren
29.09.2011Varnsdorf: v romské ubytovně provozuje město i nízkoprahový klub pro dětiZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 21. července už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Klidný večer Vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  V pražském Areálu Broumarská mají od loňského roku domovníka
Reportáž:  O situaci romštiny v Německu
Reportáž:  V Bratislavě si Romky připomínají rodovou rovnost a emancipaci tancem
Reportáž:  Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetu

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz