Vyhledávání
18.11.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se dozvíte, že Děčín má deset nových romských asistentů prevence kriminality a povíme vám proč. Romské organizace vyzvaly k bojkotu pietního aktu, který v Letech u Písku pořádá lidický památník a Úřad vlády. Na Moravu zajedeme za fenoménem, který si říká Rytmus a samozřejmě nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Městská policie v Děčíně má deset nových romských asistentů prevence kriminality
Od počátku července má městská policie v Děčíně deset romských asistentů prevence kriminality. Dohlížejí na klid a pořádek zejména v některých problémových částech města. Poslední jejich prověrkou bylo školení s testy, ve kterých měli adepti na asistentská místa prokázat své schopnosti řešit konfliktní situace. Třeba i příhodami, které líčili lektorovi. Více v reportáži Josefa Suka.

Školení deseti nových asistentů prevence kriminality (Foto: Městská policie Děčín) - Zažili jste nějaký konflikt?

„Ano, je to asi měsíc a půl nazpátek. Přítel sestry přišel domů opilý, vzal nůž a začal se podřezávat.“

- A co jsi dělal?

„Nůž jsem mu vzal a trochu jsem ho proplesknul, aby se vzpamatoval.

- A pomohlo to?

„Pomohlo, šel spát.“

- Skvělé! Výborně!

Lektor Zdeněk Pankrác připomněl i to, s čím se budoucí asistenti během školení seznamují:

„Právní minimum. Konkrétní úkony související s každodenní činností. Jednání s lidmi. Předcházení jakékoliv společensky nežádoucí činnosti.“

Zajímal jsem se také o to, jak působnost asistentů prevence kriminality hodnotí samotní obyvatelé Děčína. Považují jejich práci za přínos?

„Já si myslím, že ano. Kluci se snaží. Když vidí, že je nějaký problém, dokážou zakročit.“

„Dohlédnou na pořádek. Když je hluk, dokážou to mezi svými lidmi lépe domluvit. Myslím si, že pracují dobře a jsou potřeba.“

Šéfem asistentů městské policie v Děčíně je Milan Horvát. Jaké jsou jeho zkušenosti z uplynulého období?

„Během naší práce nemůžeme nikdy říct, že už je klid a že se tedy nemusíme o nic starat, že to tu stačí už jenom obcházet. To neexistuje. Nepořádek, šikana u školy, vzájemné potyčky dětí i dospělých. Při všem asistenti byli, to jsou moje zkušenosti. Během tří let se toho změnilo strašně moc.“

Od výběrové komise právě vyšel Marek Ferko. Jak moc vážně tuto práci myslíte?

„Chci udělat vše proto, aby se snížila romská kriminalita. Nechci, aby v tom moje děti vyrůstaly.“

Výběrové řízení mělo několik kritérií. Jedním z nich bylo zjišťování motivace uchazečů, jak říká Radek Jiránek z odboru Prevence kriminality ministerstva vnitra:

„Ta dobrá motivace je, že chci změnit svůj styl života, tzn. nechci být nezaměstnaný, nechci pasivně přijímat dávky, ale chci se zasloužit o mzdu stejně jako o zvýšení bezpečí a veřejného pořádku, aby se jak lidem v nebezpečných lokalitách, tak v celém Děčíně žilo lépe a bylo tady bezpečněji.“

Děčín má s působením asistentů prevence kriminality už tříleté zkušenosti. Jednoznačně převažují pozitiva, tvrdí ředitel městské policie Marcel Horák:

„Celou řadu problémů, se kterými jsme se setkávali v sociálně vyloučených lokalitách, se nám podařilo odstranit nebo alespoň eliminovat. Vidíme v tom proto do určité míry budoucnost zlepšování soužití romské a neromské komunity.“

Noví romští asistenti prevence kriminality pomáhají udržovat klid a pořádek především v panelových sídlištích Boletice a Bynov.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
03.10.2015V Brně se natáčel film o romských policejních asistentechO Roma Vakeren
16.08.2014Městská policie v Děčíně už nemá peníze na asistenty prevence kriminality, nahradí je dobrovolníciO Roma Vakeren
20.08.2013Ve Varnsdorfu chybí už několik měsíců romské hlídky. Nejsou na ně penízeZprávy ze života Romů
29.07.2013Policii stále více pomáhají s konfliktními lokalitami asistenti prevence kriminalityZprávy ze života Romů
27.07.2013Ve Žďáru nad Sázavou budou městské policii pomáhat romští asistentiO Roma Vakeren
05.03.2013Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistikyZprávy ze života Romů
08.12.2012Praha 14 je první městskou částí, kde začal působit Asistent prevence kriminalityO Roma Vakeren
19.11.2011Města na Šluknovsku nemají zájem o romské asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
10.10.2011Nový Bor školí dva romské asistenty prevence kriminality ve městěZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pietní shromáždění organizované Památníkem Lidice v Letech u Písku některým Romům vadí
Sedm romských sdružení a Strana rovných příležitostí vyzvala Romy, aby bojkotovali pietu, kterou na místě někdejšího tábora pro Romy v Letech u Písku organizoval toto pondělí lidický památník. Promluvil tam i premiér Petr Nečas. Ten ve svém projevu přiznal, že vláda stále nemá peníze na to, aby odkoupila vepřín, který stojí v blízkosti tábora. Autorům prohlášení podle něj vadí to, že pietní shromáždění za romské oběti z Let organizuje právě Památník Lidice. Více už Tomáš Bystrý.

Petr Nečas v Letech u Písku (Foto: ČTK) Výbor pro odškodnění romského holocaustu v čele s Čeňkem Růžičkou organizuje pietní setkání už od roku 1995, kdy byl 13. května odhalen zdejší památník. A právě 13. květen je od té doby dnem, kdy se na místě koncentračního tábora v Letech u Písku scházejí Romové uctít památku zesnulých. Lidický památník, který má správu letského tábora na starosti, ale zorganizoval, spolu s úřadem vlády, setkání o dva měsíce později. Podle organizátorů nebyl tento den vybrán náhodně. 10. července totiž uplynulo 70 let od vydání rozkazu generálního velitele neuniformované protektorátní policie, na jehož základě byly zřízeny cikánské tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Podle Čeňka Růžičky je hlavním důvodem výzvy k bojkotu pondělní piety nespokojenost s tím, že ji pořádal právě lidický památník.

„Když se zvažovalo, kdo bude letský památník spravovat, měli jsme o to samozřejmě eminentní zájem. Vycházelo to z toho, že jsme se do té doby o místo bývalého koncentráku starali snad jenom my. Na základě doporučení pana Kocába jsme tehdy do lidického památníku jeli a nakonec se domluvili na spolupráci, která spočívala v tom, že při zadávání prací na zpietnění pohřebiště bude v zadávacím řízení klauzule o tom, že výkopové práce provedou Romové. Tím jsme jednak sledovali jistou symboliku a dále nám šlo o to, že v tamním regionu je devadesáti procentní nezaměstnanost Romů,“ vysvětluje Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu.

Podle Růžičky navíc památník Lidice nemá dost zkušeností a cit pro organizování romské tryzny. S tím ale ředitel památníku v Lidicích, Milouš Červencl, zcela nesouhlasí:

„Myslím si, že zkušenosti z piet máme. Jestli zrovna z romských, to nevím. Pravdou je, že my jsme se po dohodě s panem Růžičkou, kromě té první před třemi roky, už dalších nezúčastňovali a organizuje si je Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu sám. Myslím, že je to jejich záležitost, mají tam své předky a já to akceptuji,“ říká ředitel památníku v Lidicích Milouš Červencl.

Podle něj byla počáteční spolupráce s předsedou Výboru pro odškodnění romského holocaustu, Čeňkem Růžičkou, plodná.

„Zlom nastal ve chvíli, kdy romské iniciativy chtěly spolupracovat na samotné stavební rekonstrukci kulturní památky. Já to v žádném případě neodmítal, naopak jsem to vítal, bral jsem to jako dobrou výzvu. Nicméně jsme vázáni, ostatně jako každá státní organizace, určitými zákonnými pravidly. Tzn. dostanu-li na rekonstrukci prostředky, což tady bylo asi 19 milionů korun, musíme vypsat veřejné výběrové řízení, a to má svá pravidla. Přihlásilo se 17 organizací, z nich bohužel ani jedna romská.“

K bojkotu pondělní piety v Letech u Písku se přes média vyjádřil i bývalý ministr, později zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Považuje ho za nedorozumění a nepochopení odkazu dějinné tragédie. Navrhuje, aby se termín uctění památky Romům zahynulých v koncentračním táboře v Letech u Písku sjednotil.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Patrik Vrbovský alias Rytmus
Hudbě se věnoval odmalička, ale i tak se nakonec vyučil číšníkem. Své povolání však nikdy nevykonával. Zlom nastal v roce 2001, kdy Rytmus potkal repery Ega a DJ Aneše. Společně založili hiphopové trio Déjavu, které později přejmenovali na Kontrafakt. Jeho hvězdný start započal díky sólovému albu Bengoro, které ho vyneslo na dráhu nejprodávanějšího a nejhranějšího interpreta na Slovensku. V roce 2006 založil Rytmus vlastní vydavatelství „Tvoj tatko records“. Poslední album mu vyšlo v roce 2010 a má název Král. Více kolegyně Iveta Demeterová.

Patrik Vrbovský alias Rytmus Za velkého aplausu byl na romském festivalu v Karviné přivítán Rytmus, aneb Patrik Vrbovský. Byl úžasný a měl ohromný úspěch.

Rytmus se snaží, aby jeho hudba měla respekt a srdce. Jak říká, cítí se více jako Cikán. Čím je starší, tím více je hrdý na svůj původ. Na Moravě na něj přišlo přes dva tisíce fanoušků. Oslovila jsem ho jen pár minut před vystoupením a zeptala jsem se ho na otázku, kterou nám poslal náš posluchač. Kde se Patrik seznámil s Egem?

„Setkali jsme se na sídlišti, protože tam byl i DJ z naší skupiny. DJ Anys.“

Přemýšlel jste o tom, že byste se k sobě vrátili, nebo že byste se vrátil ke skupině Kontrafakt?

„My jsme pořád spolu. Stále vlastníme vydavatelství Tvoj Tatko Rekords. Ať už vydávám já sólo, nebo kdokoli jiný, vždycky si navzájem hostujeme, koncertujeme spolu. Vyrábíme různé projekty, akorát že když teď budeme dělat nové album Konktrafaktu, lidé se budou ptát, kdy zase vydám Rytmus sólo. Momentálně má Kontrafakt ve studiu pauzu, ale stále jsme spolu – točíme klipy, koncertujeme a setkáváme se.“

Vaše texty jsou vypovídající. Vždycky máte příběh a chcete, aby měl dopad na vašeho posluchače. Fanoušci vám určitě píší. S čím se na vás nejvíce obrací?

„Nikdo se ke mně nedostane. Možná, že někam píšou, ale určitě to nevyřizuji já. Já si s nikým nedopisuju, ani nechci. Nanejvýš mám facebookovou stránku, o které vím jen to, že tam občas přidám nové video nebo článek, ale to je asi tak všechno. S nikým si nepíšu.“

Patriku, jak vnímáte to, že rok od roku jste pro lidi na čím dál tím vyšší úrovni? Na YouTube jste jeden z nejstahovanějších zpěváků.

„Jak to vnímám? Z nuly jsem začal tvořit, dělám toho víc a víc a je samozřejmé, že pokud na sobě člověk pracuje, tak značka, kterou léta buduje, je známější, základy jsou pevnější, nedá se to jen tak lehce vymazat. Když člověk něco vytvoří a stále v tom pokračuje, může jít jenom nahoru.“

Patriku, plánujete rodinu?

„Jasně! (směje se) Stejně jako každý jiný. V ničem se neliším. Mám rád svoji holku, stejně jako svůj klid, hudbu, rád se bavím, pracuju... Jsem jedním z obyčejných lidí.“

Posluchači, ale i lidé, kteří sem dnes přišli na váš koncert, obdivují, že jste sice stále výš a výš, ale o to blíž k lidem.

„No, setkal jsem se už i s jinými názory. Ale když to říkáte, jsem rád. A jenom mě to utvrzuje v tom, že je to v pohodě.“

Je období dovolených. Plánujete nějaký relax?

„Tak já mám relax i teď, odpočívám celý rok. Mě prostě baví vystupovat a brát za to peníze. Je to určitá forma odpočinku. Dělám to, co mě baví a mám to navíc zaplacené. Sedím v autě, koukám na filmy, poslouchám muziku. Tak si představuju relax. Dovolená je pro mne ztráta času.“

Dokázal byste si představit, že byste nezpíval, nepředával něco ze sebe ostatním? Dokážete si představit, že byste vykonával něco jiného?

„Jasně. Odpracoval jsem si asi osm let nočních, když jsem dělal krupiéra. Vždycky se umím přizpůsobit době. Když to nebude hudba, musím dělat něco jiného, abych vydělal peníze. Nemůžu se spoléhat na to, jestli se bude celý život dařit, vždycky je se třeba přizpůsobit, srovnat si to v hlavě – dělej co máš a netlač se do nějaké jiné pozice.“

Ano a přesně o tom jsou vaše písničky.

„Tak to jste právě odpověděla za mě.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015Dokument Sídliskový sen vypráví příběh romského rapera RytmuseO Roma Vakeren
04.07.2015Raper Patrik Rytmus Vrbovský je hrdinou nového autobiografického filmuO Roma Vakeren
16.08.2012O víkendu zahrají na festivalech Rytmus nebo kapela KaleO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Dva slovenští poslanci navštíví romské osady
Stále ještě nevíte, kam na dovolenou? A co takhle romské osady? Nabídku sice nenajdete v žádné cestovní kanceláři, ale že to za pokus stojí, to si řekli dva poslanci slovenského parlamentu. V pondělí 16. července odcestují na východ Slovenska, aby postupně během pěti dní navštívili několik romských osad. Proč se tak rozhodli, zjišťoval Miroslav Strelec.

Romská osada v Rudňanech (Foto: Jana Šustová) Poslanci Národní rady, Igor Matovič a Aloiz Hlina, oba ze strany Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti, jsou přesvědčení, že není možné se na romskou problematiku dívat z poslanecké lavice, ale že je třeba se vypravit rovnou na místo. Drží se hesla je „lepší jednou vidět a zažít než o tom stokrát slyšet“. Pokračuje Igor Matovič:

„Myslím si, že je to tak vážný problém, že bychom ho měli poznat zblízka a osobně. Proto se chceme vypravit do romských osad, promluvit si se všemi stranami, vyzkoušet si to na vlastní kůži. Potom budeme mít větší právo k tématu něco navrhovat a pokusit se problémy řešit.“

Výlet nemá být jenom o bezcílném potloukání se po romských osadách. Poslanci plánují zájezd do škol, chtějí promluvit s představiteli osad a večer si s nimi i zazpívat nebo zatancovat při ohni. Druhý poslanec, Aloiz Hlina:

„Být co nejblíže, začlenit se hluboko do osady a do problematiky.“

Poslanci si na svoji odvážnou cestu chtěli pronajmout karavan, to se ale neobešlo bez problémů. Jak říká Igor Matovič, když se v jedné z půjčoven zmínili, do jakých destinací plánují cestovat, nechtěli jim karavan půjčit.

„Tím, že se to dopředu medializovalo, tak když teď někam voláme, ptají se nás v půjčovnách, jestli náhodou nechceme jet do osad a potom nám řeknou, že bohužel. Zažíváme tedy takový malý rasismus, ale však my něco seženeme.“

Matovič a Hlina momentálně finišují s přípravami.

/Hlina/: „Určitě to bude náročné, ale vyloženě se těším.“

Trasu po osadách jim pomohl sestavit Peter Polák, poslanec Obyčajných ľudí, který se hlásí ke svému romskému původu. Jediného Roma v parlamentu, stranického kolegu, sebou ale neberou. Polák chce, aby si Matovič a Hlina o situaci Romů vytvořili obrázek sami.

„Chceme se zodpovědně zabývat romskou problematikou a proto se jí musíme komplexně postavit. Jedině taková řešení jsou cestou vpřed. Nemůžeme spolupracovat s Romy jen na úrovni vzdělávání. Musíme řešit i jejich bytovou situaci a musíme jim nabídnout práci. Dělat všechno proto, aby se zlepšil jejich zdravotní stav. Udělat vše proto, aby neměli existenční problémy. Pokud se nám toto nepodaří, s největší pravděpodobností neuspějeme a komunita zůstane ve stavu, v jakém je dnes. Možná i v horším.“

Podle Poláka vnímá majoritní společnost Roma na Slovensku jako člověka, který je parazitem krajiny. Je špinavý a páchá trestnou činnost.

„Neříkám, že mezi námi nejsou zlí lidé. Stejně jako jsou mezi neromy, najdeme je i mezi Romy. Jenže rozdíl mezi nimi je v tom, že u neromů mají tito lidé svá jména, kdežto Romové jsou pro všechny cikány.“

Dvojice poslanců, která absolvuje poměrně netradiční dovolenou, pozvala do romských osad i další kolegy z parlamentu. Nepřidal se ale nikdo. Neznamená to však, že problémy Romů na Slovensku nesledují. Europoslankyně Monika Flašíková-Beňová například tvrdí, že větší integrace romského etnika do společnosti si vyžaduje nový přístup a řešení:

„Do budoucna bychom měli uvažovat o celkové změně strategie a přestat mluvit o romské problematice, protože tím jen zvyšujeme nevraživost mezi většinovou skupinou obyvatelstva a Romy. Možná bychom měli mluvit o sociální skupině ve společnosti, která je nepřizpůsobivá a neoznačovat ji hned jako čistě romskou, protože se to týká i neromů.“

Podobnou celotýdenní cestu po romských osadách plánuje dvojice Matovič a Hlina i v srpnu, kdy chtějí navštívit Hladové doliny.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
14.11.2015Nové domy v osadě Breznica postavili místní RomovéO Roma Vakeren
06.06.2015Organizace Teach for Slovakia pomáhá na základních školách, kde děti potřebují specifický přístup a pomocO Roma Vakeren
30.05.2015Česká učitelka působí na základní škole pro děti z romské osady Huncovce na SlovenskuO Roma Vakeren
04.10.2014Jak se žije ve staré romské osadě Slovenská LupčaO Roma Vakeren
08.09.2014„Hasíme to, co nejvíc hoří,“ říkají architekti, kteří pomáhají stavět domky v romské osaděZprávy ze života Romů
06.04.2014Na Slovensku přibývá obcí, které pomáhají Romům postavit si vlastní bydleníZprávy ze života Romů
10.11.2013Kvůli stěhování romské osady se na Slovensku rozhádaly tři sousední vesniceZprávy ze života Romů
09.06.2012Projevy anticiganismu na SlovenskuO Roma Vakeren
02.06.2012Slovenská vláda prosazuje internátní školy pro děti z osadO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Prešovská Zeď nářků odděluje Romy od ostatní populace
Ve vysílání O Roma vakeren zbývá ještě pár minutek, tak se vydejme ke Zdi nářků. Ovšem ne k té světoznámé do Jeruzaléma, ale do Prešova. Slovenská Zeď nářků má stejnou funkci jako naše proslulá zeď v ústecké Matiční ulici: oddělit obyvatele rodinných domků od jejich převážně romských sousedů. Jenomže zatímco zeď v Matiční ulici zbourali v roce 1999 po šesti týdnech své existence, prešovská Zeď nářků stojí dodnes. Podrobnosti přináší Jana Šustová.

Zeď nářků v Prešově (Foto: www.cas.sk) Od září roku 2010 stojí ve slovenském městě Prešov panelová zeď, která odděluje ulici s rodinnými domy od lokality Stará tehelňa, kde v panelácích žijí převážně Romové. Je osm metrů dlouhá a dva metry vysoká. Několik dní po dostavbě se na ní objevil velký nápis „Zeď nářků“ a pod ním stížnosti typu „Otrávili mi psa, Rozbili mi plot, Okradli mě, Fetují“ a podobně. Prešovskou situaci popisuje Andrea Bučková, ředitelka odboru sociální inkluze ve Fondu sociálního rozvoje, což je zprostředkovatelský orgán slovenského Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny.

„Město Prešov, jak už jeho název naznačuje, je v Prešovském kraji, což je jeden ze tří regionů, který je známý velmi silnou koncentrací marginalizovaných romských komunit co do počtu romských osad. A tato Zeď nářků odděluje část této romské koncentrace od obyvatelů z řad majority. Samozřejmě i z pohledu laika, člověka, který nemusí být úplně zasvěcený do práva, právní terminologie atd., je to zrcadlo, které odráží cílenou segregaci.“

Andrea Bučková na semináři festivalu Khamoro hovoří o protiromských projevech na Slovensku (Foto: Jana Šustová) Prešov rozhodně není prvním místem na Slovensku, kde stojí zeď oddělující Romy od ostatních obyvatel. Betonová zábrana vyrostla v září 2009 i ve východoslovenské obci Ostrovany a v prosinci téhož roku ve městě Michalovce. Ve vztazích mezi Romy a majoritou se však na Slovensku odehrávají i mnohem vyhrocenější situace. Z letošního roku uveďme například to, že parlamentní volby provázely různé proticigánské slogany, že šéf lidové strany Naše Slovensko Marián Kotleba chce zbourat romskou osadu v Krásnohorskom Podhradí, protože se mu podařilo získat pozemek pod touto osadou, nebo že minulý měsíc městský policista, který nebyl ve službě, zastřelil nelegálně drženou zbraní tři Romy ve městě Hurbanovo. Když se magistra Andrea Bučková, která sama pochází z romské komunity, ohlíží za projevy anticiganismu na Slovensku po roce 1989, popisuje své pocity takto:

„Dotýká se mě to. Při těch prvních kauzách v 90. letech, kdy byl upálený Mário Goral, jsem měla pocit, že se nacházím v nějaké zemi úplně mimo všechny standardy, které dělají společnost společností – zákony, právo atd. Potom přišlo období, kdy jsem byla hodně aktivní, v rámci různých iniciativ Slovenského helsinského výboru jsme monitorovali různé fyzické útoky páchané na Romech a na Romkách. Ta doba začíná eskalovat, nabírá neskutečnou dynamiku, je to v různých formách a o to je to náročnější. A samozřejmě bez ohledu na to, kde žiji, bez ohledu na to, že pracuji, mám pocit, že perzekuce a pogromy tady začínají nabírat na intenzitě. Těžko se s tím vnitřně vyrovnávám.“

Zároveň Andrea Bučková dodává, že Romové na Slovensku žijí ve velkém strachu – a to i ti, kteří sami na vlastní kůži projevy anticiganismu nepocítili.

„Pro každého Roma nebo Romku z komunity – a i já sama pocházím z romské komunity, je to ještě o to náročnější, že to jsou lidé, z nichž se mnozí ocitají ve velmi těžkých životních krizích a potřebují opravdu velmi systematickou a cílenou intervenci. A proto je pro ně asi přirozené, že spíš řeší současný aktuální problém, který se jich bezprostředně týká, než to, co se děje například o 20 nebo 50 kilometrů dál. Ale samozřejmě tím, že mnohé komunity jsou rodinně spřízněné a mají třeba o 20 nebo 30 kilometrů dál strýčky, tety, sestřenice atd., tak to naladění je o velkém strachu, tak bych to pojmenovala.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
19.01.2014Srovnání antisemitismu za první a druhé republiky se současným anticikanismemZprávy ze života Romů
01.12.2013Anticikanismus a křesťanéZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
09.06.2012Projevy anticiganismu na SlovenskuO Roma Vakeren
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
11.01.2010Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 14. července už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Městská policie v Děčíně má deset nových romských asistentů prevence kriminality
Reportáž:  Pietní shromáždění organizované Památníkem Lidice v Letech u Písku některým Romům vadí
Reportáž:  Patrik Vrbovský alias Rytmus
Reportáž:  Dva slovenští poslanci navštíví romské osady
Reportáž:  Prešovská Zeď nářků odděluje Romy od ostatní populace

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
757686   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
270824   11.09.98 Romske aktuality
236658   14.03.00 Romský jazyk
163378    Historie a původ Romů
136801   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119396    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102546    Fotografie
89451   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
81184   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77917   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz