Vyhledávání
27.4.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes si povíme o zoufalé bytové situaci v Novém Boru, představím vám nové romské vydavatelství a svůj příběh nám povypráví Ingrid Kossová. A jako vždy nebude chybět celá řada romských písní.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives amnca džana andro than Nový Bor, povakeraha palo Roma so irinen paramisa the palo peskero dživipen phenla Ingrid Kosová. Savorenge mukaha šukar romane giľa.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů
Nemocniční 524. Tato adresa se stala předmětem velkého sporu v Novém Boru městě na Českolipsku. Z tohoto domu nechalo město vystěhovat desítky Romů. Podle nájemníků jednoho dne přišli, sebrali lidem klíče a vyvedli je ulici. Radnice odmítá takovýto průběh akce. Romové prý byli předem varování, přesto ale neplatili nájem. Nemocniční je jedním příkladem za všechny, v Novém Boru je podobných případů celá řada. Romové jsou stále více nespokojení s tím, jaká situace ve městě panuje. Více už v reportáži Šárky Škapikové.

Jedním z Romů, kteří jsou velmi nespokojení s aktuální bytovou situací v Novém Boru, je pan Miroslav Tancoš. Říká, že česká města by nejraději Romy vystěhovala někam pryč.

„Obce a města prodávají objekty, ve kterých Romové léta bydlí, jako v Nemocniční 524. Neexistuje, aby z těch Romů, které teď vyházeli, někdo někomu něco dlužil. Tam byl společný vodoměr. Když některá rodina odjela do Anglie, ostatní za ni nesli kolektivní vinu.“

Starosta Nového Boru Jaromír Dvořák za TOP 09 říká, že město v žádném případě proti Romům nic nemá. Problém, o kterém pan Tancoš a jeho blízcí mluví, není rasový, ale sociální. Novoborská radnice prý měří všem stejně, na barvě pleti nezáleží.

„Já jednoznačně odmítám, že by se město Nový Bor snažilo odsud Romy dostat. Město řeší jen ty nejnaléhavější případy. Například v bývalé Nemocniční ulici dlužili obyvatelé více než půl miliónu na vodě. Anebo současný případ jedné romské rodiny, která dluží 120 tisíc. Každopádně postupujeme stejně jako proti ostatním občanům. Lidem dáme možnost začít jejich dluhy splácet a pokud tak nezačnou činit, dáme návrh na vystěhování.“

V domě v Nemocniční ulici bydlela i paní Pavlína Turková se svými čtyřmi dětmi a manželem. Říká, že nájem vždycky poctivě platili, přesto je město z domu vyhnalo.

„Bydlela jsem tam a normálně jsme platili nájemné. Jenže město to udělalo následovně. V bytě původně bydlela moje maminka, 25 let. A oni kdysi vydávali nějaké dekrety. Tím pádem ona nedostala nájemní smlouvu, jako se dává teď. Všichni si mysleli, že když mají dekret, nepotřebují nájemní smlouvu. Ale dokud jsme tam bydleli, nájemné se platilo. A pak nám tedy oznámili, že máme všichni dlužné nájemné, vypnuli vodu, elektřinu a museli jsme jít okamžitě z domu pryč. Ještě ten den.“

Paní Turková teď bydlí s rodinou na ubytovně. Podmínky k životu jsou tam podle jejích slov otřesné. Vrátný je prý navíc na obyvatele nepříjemný. Když o tom paní Turková mluví, úplně se rozohní nad tím, jaká prý vládne v Novém Boru nespravedlnost.

„My jsme mu včera řekli:‘Pane vrátný, proč se tak k nám chováte, co jsme vám udělali?‘ A on: ‚My to máme nařízené od města, abychom se tak k Cigánům chovali.‘ Přímo od starosty! No tak to nepochopíte!“

Miroslav Tancoš říká, že je fakt, že město se snaží špatnou sociální situaci ve městě řešit. Zatím ale prý ne dost důsledně.

„Tady je bytová situace velice špatná. Co se týče nezaměstnanosti je pravda, že starosta pár lidí zaměstnává na prospěšných pracích, ale už to má všechno na starosti úřad práce, takže teď to nespadá do jeho kompetence.“

Pan Pavel Turko, který je již třetím rokem bez domova, vzpomíná s láskou na minulý režim. Ať prý byl jaký byl, dal lidem práci a bydlení.

„Každé malé dítě ví, že za komunistů byla práce povinná. A když to nešlo, jak jsme dopadli, že.“

Zatímco současná doba je podle Miroslava Tancoše k Romům nepříznivá.

„Společenské klima je velice špatné. Tady se stal loni ten tzv. mačetový útok a to je ústřední problém, protože oni hodili vinu kolektivně na všechny Romy.“

Aktuální situaci v Novém Boru tak místní Romové vyhodnocují jako velmi smutnou.

„Už se tady opravdu nedá dále žít. Ti normální lidé, se kterými jsme komunikovali, jednali, zdravili se, pořádali společné akce, vás dnes na chodníku ani nepozdraví. Za jednotlivce na nás hodili společnou vinu a připravili pro nás ekonomickou smrt.“

Na závěr našeho rozhovoru se Miroslav Tancoš vrací na začátek. Jeho vzpomínky na vystěhování z domu v Nemocniční ulici doprovázejí velké emoce. Jediné, co prý chce, je spravedlnost. Tu hledá u soudu.

„Třicet dva dětí bylo v Nemocniční 524 v Novém Boru bez pitné vody. Když jsem volal starostovi a místostarostovi, řekli, že jich se to už netýká. Pražský majitel také řekl, že s tím nemá nic společného. My jsme se dodnes nedozvěděli, kdo to všechno zapříčinil. No tak jsem podal žalobu k soudu a ten teď bude rozhodovat, proč k tomu došlo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
27.09.2014Nikola Tancošová a její činnost v Novém BoruO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
05.03.2013Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistikyZprávy ze života Romů
14.12.2012Soud přerušil líčení s mačetovými útočníky z Nového Boru. Kvůli dopisu s popisem činuZprávy ze života Romů
10.11.2012Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelůO Roma Vakeren
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vzniklo nové e-nakladatelství romské literatury Kher
Teď se podívejme do nového vydavatelství, které prezentuje nadějné literární autory. Jak Ivetě Demeterové řekl jeho zakladatel Lukáš Houdek, cílem vydavatelství je jednak podpora romských autorů v tvorbě tohoto tradičního žánru romské lidové slovesnosti a také zpřístupnění pohádkové tvorby veřejnosti. A jak vy sami víte, také v našem magazínu dáváme prostor romským literátům. A co Lukáše Houdka vedlo k tomuto kroku?

Logo nakladatelstvi kher „Nic podobného u nás vlastně ještě neexistuje, anebo pokud nakladatelství existují, tak jsou majoritní. My se snažíme zaměřit přímo na literaturu romskou, nebo literaturu jiných marginalizovaných skupin. Důvodem je, že romská literatura je velmi málo dostupná. Internet je v dnešní době, kdy k němu má každý přístup, skvělým prostředkem k tomu, jak literaturu rozšiřovat do všech domácností. Každý, kdo bude mít zájem, si ji může sehnat. Zpočátku bude dostupná zdarma. Další věcí je, že na publikační činnost nemáme v současné době vůbec žádné peníze. Vydávání knížek elektronicky je jediná možnost, jak to můžeme dělat. Je to tedy hlavně z ekonomických důvodů.“

Mohou se tedy na vás obracet i doposud neznámí autoři?

„Přesně tak. Budeme rádi, když nás kontaktují. V současné chvíli sestavujeme pohádkovou knihu, která právě vzešla z toho, že jsme jednak oslovili renomované autory a potom jsme zveřejnili otevřenou výzvu pro romské autory, do které se mohl přihlásit úplně každý. Ozvali se tak i autoři, o kterých jsme doposud neslyšeli a jejich pohádky se objeví v připravovaném sborníku.“

Mohou se na vás obracet i autoři ze zahraničí?

„Pokud by se nějaký zahraniční autor ozval a měl zájem o překlad jeho díla do češtiny, určitě bychom se snažili mu nějak vyhovět, pokud bychom shledali jeho dílo pro romskou literaturu v Česku přínosným.“

Myslela jsem třeba na naše východní sousedy.

„My se snažíme vyhledávat romské autory na Slovensku. Tyto autory vzhledem ke stejné historické zkušenosti považujeme za autory stejného regionu.“

Zatím vaše stránky nefungují, jste jen na Facebooku. Už víte, která prvotina se objeví, až budou v provozu?

„Avizovaný sborník romských pohádek a hned potom bude následovat knížka Ireny Eliášové, novela o prostitutce Lily, což je vlastně milostný příběh, taková červená knihovna, která se rozehrává v severních Čechách v devadesátých letech, kdy tam rozkvétal obchod se ženami.“

Irena Eliášová Paní Eliášová, Vy už jste velice známou autorkou, která píše jak v češtině, tak v romštině. Myslíte si, že je důležité v dnešní době připomínat romštinu?

„Opravdu ano, jak pro nás, tak hlavně pro naše děti. Máme hudbu a máme nádherné romské písničky, kterým by jinak nerozuměly. Neměli bychom zatratit svůj rodný jazyk.“

Mám tu i Vašeho manžela Zdeňka. Podporujete Vaši manželku?

„Určitě, já i děti.“

Vy jste asi ten první, kdo dostane dílo Vaší paní do ruky…

„Ano, je to tak. Když něco napíše, předá mi to, já si to přečtu a buď jí to zkritizuji nebo pochválím.“

U mikrofonu je teď Iveta Kokyová.

„Já se věnuji jak próze, tak poezii. Píši hlavně pravdivé příběhy ze života.“

Co jste v poslední době napsala?

„Pohádky. Jedna pojednává o chlapečkovi, který se narodil jako zrůda a byl vyloučen ze své kolonie. Další byla o neslyšící holčičce, která díky tomu, že rozuměla zvířecí řeči, byla nasměrována do lesa, kde jí tančící víly a skřítkové vrátili sluch.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2016Romská spisovatelka Irena Eliášová připravuje další knihyO Roma Vakeren
12.12.2015Z pohádek, které vyprávěla vnučce, vytvořila Irena Eliášová knihu Chci se vrátit do pohádkyO Roma Vakeren
07.11.2015Liberecká spisovatelka Irena Eliášová četla v Brně svou povídkuO Roma Vakeren
28.03.2015Spisovatelská dráha Ireny EliášovéO Roma Vakeren
21.02.2015Rodinná historie spisovatelky Ireny EliášovéO Roma Vakeren
27.09.2014ReportážO Roma Vakeren
14.01.2014Tóny z okrajů představí hudbu marginalizovaných skupinZprávy ze života Romů
07.12.2013Nakladatelství Kher vydalo metodickou příručku Rozumění pro učitele pracující s romskými žákyO Roma Vakeren
03.12.2013KHER vydává čítanku romské literatury (nejen) pro romské žákyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politice
Nyní Vám představíme Ingrid Kosovou, která vystudovala Technickou univerzitu ve Zvoleně obor dřevařské inženýrství ekonomického směru a má za sebou i doktorandské studium. Více už v příspěvku Roberta Hozy.

Ingrid Kosová (Foto: www.ingridkosova.sk) „Když jsem byla malá, ani jsem si neuvědomovala, že jsem jiná, dokud mi to okolí nepřipomenulo. Je to takový zvláštní přerod člověka, kdy si musíte uvědomit, že jste jiná, a to navzdory tomu, že se vnitřně cítíte stejná a necítíte se Romkou. Já jsem ani nevěděla, co to znamená. Musím přiznat, že do dnešní doby ani neovládám romský jazyk. Mnoho lidí si myslí, že člověk není Romem nebo Romkou, pokud neumí romsky. Já jsem však přesvědčená o tom, že identita člověka není daná jazykem, kterým hovoříte, ale tím, jak vás vnímá okolí a jak vy vnímáte sami sebe.“

Zlom v životě Ingrid Kosové způsobila nabídka týkající se působení v bánsko-bystrické regionální kanceláři úřadu zmocněnkyně Vlády Slovenské republiky pro romskou komunitu Kláry Orgovánové.

„Musím říct, že to byl pro mne opravdu velký šok a životní změna, protože první půl rok jsem se musela doopravdy intenzivně vzdělávat. Vstoupila jsem do sociální tématiky romské problematiky, která je velmi rozsáhlá a má několik oblastí, ve kterých člověk musí být expertem, aby dokázal nastavit strategii koncepce nebo implementovat národní politiku na regionální a lokální úroveň. Strávila jsem mnoho nocí samostudiem, abych se alespoň trochu něco naučila a dohnala vědomosti, které měli moji kolegové už dávno. Zpočátku jsem měla deprese z toho, co jsem viděla. Způsobilo to úplný obrat v mojí mysli a v mém pohledu na romské komunity. Do té doby jsem na ně nahlížela stejně jako většina majority na Slovensku a nechtěla jsem se s nimi identifikovat. A právě poznání jejich života, komunity, kultury, problémů, kterým čelí a příčiny toho, proč žijí v takových podmínkách a proč je nedokáží změnit, mě donutilo zamyslet se a přehodnotit své názory. Nejpodstatnější ale je, že jsem poznala život v romských komunitách a že jsem se vyrovnala se svojí vlastní identitou a přestala se stydět za to, čím jsem a jaká jsem. Uvědomila jsem si, kde je moje pravé místo ve společnosti.“

V současnosti Ingrid Kosová působí ve vedení občanského sdružení Quo vadis ve Zvoleni, pod jehož patronát spadá základní umělecká škola a centrum volného času. V rámci vzdělávání plánuje nadále rozšiřovat činnost sdružení, protože statistika je neúprosná.

„Osmdesát pět procent dětí z romských komunit nechodí do mateřských škol, které jsou základem, a nám naprosto uniká období do šesti let, které je nejdůležitější pro život a rozvoj dítěte. Prioritou tedy bude založit mateřskou školku a následně základní školu, kde bychom chtěli uplatnit Montessoriho systém výuky. To, co na Slovensku globálně chybí, je sociálně-právní výchova na školách i v domácnostech. Jsme strašně málo tolerantní a plní předsudků a stereotypů. Neznáme a nechceme poznávat problémy do hloubky.“

Na jméno Ingrid Kosové můžeme narazit i v souvislosti s dokumenty týkajícími se komunity slovenských Romů.

„Podílela jsem se na tvorbě strategie o integraci romských komunit do Evropské unie do roku 2020. Působím i v oblasti třetího sektoru, v oblasti stínových zpráv, například k dekádě k odpočtu národního plánu anebo chystáme zprávu k této strategii a k její tvorbě.“

Ingrid Kosová se zasazuje i o to, aby se ve vysoké politice objevili zástupci slovenských Romů.

„Já jsem totiž přesvědčená, že bez toho, aniž by se Romové dostali do vrcholné politiky nebo do parlamentu, kde mají možnost ovlivnit tvorbu zákonů, to nepůjde.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémyO Roma Vakeren
14.03.2015Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?O Roma Vakeren
02.08.2014Ne každý si může dovolit odjet na dovolenouO Roma Vakeren
27.11.2013Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovatZprávy ze života Romů
13.06.2013Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní chudobouO Roma Vakeren
23.08.2012Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní táborO Roma Vakeren
26.07.2012Slovenští poslanci na Tour de RomaZprávy ze života Romů
02.06.2012O situaci důchodců na SlovenskuO Roma Vakeren
19.05.2012Beata Berkyová založila v Poltáru dvě občanská sdruženíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Letošní ročník mentoringu končil návštěvou Muzea romské kultury
Občanské sdružení Slovo 21 dlouhodobě pracuje s romskou mládeží - připravuje děti na střední školu, maturanty na vysokoškolské studium a kromě toho už také druhým rokem organizuje tzv. mentoring. Žákům posledních ročníků základních škol projekt nabízí možnost najít si staršího kamaráda – mentora. Ten s nimi navštěvuje různé kulturní i vzdělávací akce, anebo si s nimi jen povídá třeba o přírodních katastrofách nebo lidských právech. Letošní ročník mentoringu končil návštěvou Muzea romské kultury v Brně, byl tam i Tomáš Bystrý.

Projekt Dža dureder (Foto: www.slovo21.cz) „Nesmíte se navzájem mystifikovat, aby jste měli lepší výsledky než ti ostatní. Jediný, kdo tady může lhát, jsem já …“

Odkud Romové pocházejí, v jakém století nalezneme první zmínky o jejich výskytu na českém území nebo kolik procent původních českých a moravských Romů zahynulo v koncentračních táborech? Nejen na tyto otázky odpovídali při úvodní hře v Muzeu romské kultury v Brně žáci posledních ročníků pražských základních škol, které se zapojilz do projektu občanského sdružení Slovo 21. Vybraným romských žákům nabídla organizace možnost setkávat se s romským vysokoškolákem, tzv. mentorem, který bude působit jako pozitivní vzor a zároveň jako člověk, kterému se žák může svěřit s jakýmkoliv problémem. Vysvětluje jeden z mentorů, absolvent policejní akademie, Tomáš Ščuka:

„Sám pocházím z prostředí, kde jsem to neměl jednoduché, takže motivovat žáka základní školy k tomu, aby něco dokázal a byl perspektivní, pro mě byla výzva.“

Co mentor vlastně dělá?

„Je to takový lepší kamarád, který ale musí mít u dětí respekt a autoritu. Tráví s nimi volný čas a v rámci toho se také snaží poznávat je, jejich rodinné prostředí a to, v čem by mohli v budoucnu vyniknout,“ říká mentor v rámci projektu sdružení Slovo 21 Tomáš Ščuka.

Tomáš Ščuka (Foto: Jana Šustová) Vedle něj se snaží na romské pražské žáky působit další čtyři mentoři z řad romských vysokoškoláků. Jedním z nich je i Michal Mižigár, student romistiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Podle něj je důležité, aby romští žáci znali své kořeny a byli hrdi na to, že jsou Romové. I díky tomu mohou být prý v životě úspěšní. Nejen proto vymyslel zakončení letošního mentoringu právě v Muzeu romské kultury.

„Strávili jsme s nimi společný víkend a tak jsem zjistil, že to jsou mladí lidé, kteří v sobě nemají vůbec žádnou hrdost. Když jsem s nimi mluvil o romské kultuře, o osobnostech romského národa atd., bylo vidět, jak se tomu diví a jak jsou rádi, že to poznávají. Proto jsem si řekl, že by bylo nejlepší vzít je do Muzea romské kultury, kde by viděli, co se všechno skrývá za slovem ‚romský‘.“

A jak hodnotí půlroční setkávání s mentory samy děti? Jak moc je projekt občanského sdružení Slovo 21 ovlivnil?

„Byli jsme na různých akcích podobné té dnes v muzeu. Tady jsem se dozvěděl další nové věci o romské kultuře. Pak jsme s mentory byli na společném víkendu, kde jsme se také dozvěděli spoustu věcí, byla tam sranda – měli jsme táborák, zpívali jsme.“

„Mým mentorem byl Tomáš Ščuka a s ním to bylo dobré, vzal nás na různé výstavy.“

Pomohlo ti to k něčemu, že jsi se zapojit do takového projektu, Felixi?

„Pomohlo mi to s výběrem střední školy. Nevěděl jsem, jestli jít na lehčí nebo na těžší, tak jsem nakonec zvolil tu těžší. Navíc, kdybych se nezapojil do projektu, tak bych asi vůbec ve škole neřekl, že jsem Rom.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Členové souboru Nikolaje Verbitského byli nadšeni festivalem Khamoro
Příští chvíle patří ohlédnutí za Světovým romským festivalem Khamoro, na který letos do Prahy přijelo devět romských hudebních skupin ze zahraničí. Každoročně jsou účinkující nadšeni z defilé, při němž hudebníci a tanečníci mohou předvést své umění přímo v historickém centru naší metropole. Pochvalná slova hudebníků z Moskvy zaznamenala Jana Šustová.

Členky souboru Nikolaje Vebického při defilé v ulicích Prahy (Foto: Kristýna Maková) Mezi skupinami hrajícími tradiční romskou hudbu se letos světového romského festivalu Khamoro zúčastnil moskevský soubor Nikolaje Verbického, který má sedm členů. Všichni z nich pocházejí z romských rodů s dlouhou hudební a taneční tradicí. Co se týče festivalu Khamoro, všichni z nich byli unešeni vystoupením romských hudebníků a tanečníků v pražských ulicích. Kytarista Nikolaj Verbickyj o festivalovém defilé říká.

„Je to úžasná možnost vidět kolorit Romů z různých zemí, vidět jeden druhého, ukázat lidem romskou kulturu. Chtěl bych poděkovat organizátorům za to, že nám dali takovou možnost. Praha je přenádherné město a v samotném centru předvedlo své umění mnoho Romů, všichni jsou velmi nadaní hudebníci, skvělí umělci. Je velmi dobré, že pro nás existuje takovéto defilé, kterého se můžeme zúčastnit. Něco takového jsem neviděl v žádné zemi. Toto defilé je prostě super.“

Na defilé v našem rozhovoru s láskou vzpomínali i další členové souboru – za všechny ostatní si poslechněme názor zpěvačky Zemfiry Čudotvorcevové.

„Vaše země je jediná, která pořádá takový průvod, samozřejmě pominu-li brazilský karneval. A v průběhu tohoto průvodu opravdu cítím tak obrovskou jednotu, kterou nelze vyjádřit, je to obrovské moře kladných emocí. A myslím si, že lidé, kteří to vše vidí, cítí tuto atmosféru a tento charakter, projevují zájem o romský národ, umění a tvorbu, což je úžasné, milé a ohromující. Byla jsem tím průvodem ohromena a jsem šťastná, že jsem se ho zúčastnila.“

Takovéto kladné pocity si tedy z pražských ulic odnesli romští umělci z Moskvy. Ne vždy jsou však ulice českých a moravských měst místem, kde se Romové mohou cítit dobře, občas se dokonce stávají dějištěm protiromských demonstrací. K tomu kytarista Nikolaj Verbickyj říká:

„To už je takové politické téma, my jsme muzikanti, tak se k tomu hůře můžeme vyjadřovat. U nás v Rusku protiromské demonstrace nejsou, ani u Vás jsem je neviděl, slyším o tom poprvé od Vás. Je to špatné. Nelze mluvit o Romech tak, jako by to nebyli lidé, protože Romové jsou lidé jako všichni ostatní. Bývají špatní lidé, neexistují špatné národy. Jestli se lidé chovají špatně, je třeba je trestat, jestli se chovají dobře, je třeba je povzbuzovat. Nechci se moc pouštět do politických témat, ale samozřejmě něco takového je nepříjemné, byl bych rád, aby to bylo lepší a přeji zdar českým Romům.“

Zpěvačka Zemfira Čudotvorcevová k tomuto tématu dodává:

„Je nepříjemné slyšet, že v Česku probíhají demonstrace proti Romům. Ale včera na defilé jsme to nepozorovali, naopak. Lidé, kteří nás obklopovali, se dívali s velkým zájmem, dokonce tančili a zpívali spolu s námi. U nás v Rusku mají lidé Romy rádi, pokládají nás za součást ruské kultury. Jako jedna z představitelů romské inteligence, kteří se zabývají uměním, mohu říct, že ve svém životě jsem nikdy na svou adresu neslyšela a neviděla nic negativního a odmítavého, právě naopak. Proto přejeme všem Romům na této planetě, aby se zabývali dobrými věcmi, přinášeli jeden druhému užitek, a aby všichni byli šťastní a nikdo se na nikoho nehněval.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
26.05.2014Khamoro se vrací do Prahy již po šestnácté!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren vám přeje krásný večer anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives. Aven saste the bachtale. The žutimmnel tumen o Del.

Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů
Reportáž:  Vzniklo nové e-nakladatelství romské literatury Kher
Reportáž:  S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politice
Reportáž:  Letošní ročník mentoringu končil návštěvou Muzea romské kultury
Reportáž:  Členové souboru Nikolaje Verbitského byli nadšeni festivalem Khamoro

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744125   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260388   11.09.98 Romske aktuality
218736   14.03.00 Romský jazyk
158235    Historie a původ Romů
134304   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117897    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101992    Fotografie
88643   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
77814   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76793    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz